Přijímací zkoušky

Poplatky za přihlášky na vysoké školy letos opět vzrostly. Oproti předminulému roku jsou dražší v průměru o sto korun. Jedna přihláška stojí průměrně 780 korun. Uchazeči tak často musí zaplatit i několik tisíc a náklady pak pokrývají brigádami.

Do termínu pro podání přihlášek na střední školy zbývají necelé dva měsíce. Podle ministerstva školství se po letošním zavedení elektronického formuláře žádné významné změny dít nebudou. Úpravy předpokládá až od dalšího roku, kdy by měly školy od Cermatu dostávat i testy z angličtiny.

Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí rezignuje. Ve funkci ho od 1. listopadu nahradí jeho zástupkyně Barbora Rosůlková. Důvodem odchodu jsou neshody mezi zaměstnanci a Krejčím, někteří podali výpovědi, Krejčí jako východisko navrhl rezignaci. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) to ve čtvrtek oznámil na tiskové konferenci.

Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí podle Deníku N končí ve funkci. Server o tom informoval s odvoláním na dva zdroje. Rezignaci by měl podle něj oznámit ve čtvrtek na tiskové konferenci. Podle mluvčí ministerstva školství Terezy Fojtové bude ve čtvrtek pokračovat jednání, o jehož výsledcích bude resort informovat na brífinku. Cermat je příspěvková organizace ministerstva, která má na starosti mimo jiné přípravu státních maturit či přijímacích zkoušek.

Ve druhém kole přijímacích zkoušek se na střední školy v Česku nedostalo 701 žáků devátých tříd. Celkem se jich hlásilo 6293, uspělo tedy 89 procent z nich, uvedl resort školství. Nejvíce nepřijatých, a to 349 bylo z Prahy, ze Středočeského kraje neuspělo 168 deváťáků. Výsledky druhého kola přijímacích zkoušek na střední školy jsou od pátku dostupné na webu systému DiPSy. Na veřejně přístupném místě je mají zveřejnit také školy, které druhé kolo vyhlásily.

Kvůli nedostatku lékařů mají univerzity v Česku každým rokem přijímat více zájemců o studium medicíny, tvrdí však, že nemají dostatek peněz na vyučující. Ministerstvo školství uvedlo, že letos vyčlenilo na snížení mzdových nerovností stovky milionů korun. Situaci může podle děkanů ještě zkomplikovat novela zákoníku práce, podle té by se mohla klinická činnost lékařů a výuka oddělit. Změny bude sněmovna řešit ve čtvrtek. V příštím roce mají všechny zdravotnické fakulty dostat půl miliardy navíc.

Vedení Prahy usiluje o zavedení spádovosti středních škol. Na školu v metropoli se po prvním kole přijímacích zkoušek nedostalo šestnáct procent deváťáků, průměr v Česku je přitom šestiprocentní. Podle vedení hlavního města za to může i stále rostoucí počet takzvaně „přespolních“ uchazečů. Resort školství návrh nepodporuje. Praze a středním Čechám vzkazuje, ať rozšiřují nebo staví nové školy.

V jednotných přijímacích zkouškách na střední školy letos dosáhli nejvyššího počtu bodů žáci devátých tříd z Prahy, v průměru měli za matematiku a český jazyk 61 bodů. Na vybranou školu se ale mezi uchazeči z hlavního města v prvním kole přijímacího řízení dostalo v porovnání s ostatními kraji nejméně žáků, zhruba 84 procent. Naopak deváťáci z Ústeckého kraje, kterých bylo na čtyřleté maturitní obory přijato téměř 98 procent, dosahovali při testech nejméně bodů. Rozdíl v bodovém zisku přijatých uchazečů z metropole a Ústeckého kraje byl ještě vyšší, v průměru činil 22 bodů.

Uchazeči o studium na středních školách, kteří doposud neuspěli v přijímacím řízení, mohou podat v systému DiPSy přihlášku do druhého kola. Musí tak učinit nejpozději do pátku 24. května do 23:59. Pro uchazeče je volných 25 720 míst. Na gymnáziích je 1567 volných míst, většina z nich do čtyřletého studia. Na víceletá gymnázia se může dostat dalších 310 dětí. V 1. kole neuspělo zhruba 29 tisíc žáků.

Kapacitní problémy škol v Praze jsou vážné, řekl ve čtvrtek v pořadu Události, komentáře ministr školství Mikuláš Bek (STAN) k přijímacímu řízení na střední školy. V metropoli se na žádnou střední školu v prvním kole nedostalo šestnáct procent dětí, zatímco v ostatních krajích se neúspěšnost pohybovala kolem šesti procent. Ministr zmínil, že se debatuje mezi Středočeským krajem a Prahou o budování středoškolských kampusů. Podle něj je potřeba rychle jednat, aby v příštích letech už převisy poptávky nebyly tak výrazné. Na druhou stranu jsou podle něj v některých oblastech školy, které jsou nevyužité.

Uchazeči o studium na středních školách (SŠ) už mohou zjistit, zda a na jakou školu byli přijati. Podle výsledků přijímacího řízení a jejich priorit je přiřadila státní organizace Cermat. Výsledky přijímacího řízení se uchazeči dozvědí v systému DiPSy, zároveň je na veřejně přístupném místě zveřejní přímo školy. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) na ranním brífinku oznámil, že se v prvním kole přijímaček „podařilo umístit 94 procent deváťáků“, což Bek považuje za „zcela zásadní úspěch“. Podle ministerstva se z devátých tříd základních škol hlásilo více než 99 tisíc žáků.

Ve středu byly zveřejněny výsledky přijímacích zkoušek na střední školy. Týkalo se to čtyřletých maturitních oborů. Z devátých tříd vychází okolo 106 tisíc žáků, na střední školy se z nich hlásí přibližně 94 tisíc, asi o čtyři tisíce více než loni. Mohli nově podat přihlášku až na tři školy místo dosavadních dvou. To využila většina uchazečů. Co dělat, když výsledky nedopadly dobře? Přinášíme základní otázky a odpovědi.

V elektronickém systému podávání přihlášek na střední školy (DiPSy) jsou od neděle k dispozici opravené testy jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Na síti X to uvedlo ministerstvo školství a Radiožurnálu to řekl ředitel organizace Cermat Miroslav Krejčí. Podle něj se v prvním kole přijímacího řízení dostalo na školu přes devadesát procent uchazečů. Oficiální výsledky Cermat zveřejní v systému ve středu.

Zbývá týden do začátku přijímacích zkoušek. Na gymnázia a střední školy se hlásí žáci pátých, sedmých a devátých tříd. Řádné i náhradní termíny je čekají v průběhu zbytku dubna. Ministerstvo školství eviduje sto šedesát tisíc přihlášek.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) v úterních Událostech, komentářích hájil jednodenní prodloužení termínu pro podání přihlášek na střední školy. Oznámeno podle něj bylo prý i proto, aby se snížilo možné riziko kyberútoků na nový elektronický systém. Odklad uvítal i liberecký hejtman Martin Půta (SLK), podle něj se tak uleví rodičům. Středa 21. února je tak posledním dnem, kdy lze přihlášky odevzdat.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) o den prodloužil termín pro podávání přihlášek na střední školy. Poslední možnost tak budou mít uchazeči ve středu. Poprvé se letos mohou hlásit elektronicky a podat až tři přihlášky. Stále je možné využít i tradiční papírovou formu, případně hybridní, tedy zkombinovat tištěnou přihlášku s podporou elektronického systému. Uchazeči musejí školám přiřadit priority a tím určit, kam chtějí nejvíce. Jednotné přijímací zkoušky budou v dubnu.

Některé střední školy letos upustí od vlastního kola přijímaček. Kromě oslovených škol to ČT potvrdila i předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. Důvodů má být vícero – například snadnější organizace celého přijímacího řízení nebo snaha vyhnout se odvoláním. Spolehnou se tak na jednotné přijímací zkoušky. Odborníci na vzdělání rušení školních částí nefandí. Bez nich prý nemají instituce šanci poznat skutečnou motivaci žáků ani jejich schopnosti.

Termín pro podávání přihlášek na střední školy ministerstvo školství neprodlouží, zůstává do 20. února, řekl v úterý ministr Mikuláš Bek (STAN). Úřad chce podle mluvčí Terezy Fojtové zachovat čas pro ředitele škol na kontrolu přihlášek. Prodloužení lhůty zvažoval kvůli problémům v systému elektronických přihlášek, který se minulý týden namísto ve čtvrtek ráno otevřel zájemcům o studium a jejich rodičům až v pátek pozdě večer.

Elektronický systém přihlášek na školy (DiPSy) čelil v sobotu odpoledne deset minut útoku hackerů, díky automatické ochraně funguje normálně dál, řekl ředitel státní organizace Cermat Miroslav Krejčí. Na útok DDoS upozornil Deník N. Někteří uživatelé mohli mít podle Krejčího problémy s načítáním stránky, to ale souviselo právě s aktivovanými ochranami proti DDoS, systém jako takový dotknutý nebyl, dodal.

Po odkladech se v pátek pozdě večer otevřel elektronický systém přihlášek na střední školy. Na čtvrteční ráno plánované spuštění Cermat na poslední chvíli zastavil kvůli problémům s nahráváním příloh a následnému ověření bezpečnosti, čelil za to kritice. Uchazeči a jejich rodiče mají možnost podávat přihlášky do 20. února, o případném prodloužení termínu ministr školství Mikuláš Bek (STAN) rozhodne podle resortu v následujícím týdnu. Ředitel státní organizace Cermat Miroslav Krejčí dříve řekl, že se počítá zhruba se 120 tisíci zájemci o studium na střední škole.

Elektronický systém přihlašování na střední školy je opravený a je potřeba ho otestovat, řekl ve čtvrtek odpoledne ředitel Cermatu Miroslav Krejčí. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) večer na síti X následně potvrdil, že funkce vkládání příloh, kvůli které bylo spuštění systému odloženo, je opravena. Nutné je ale znovu otestovat bezpečnost. Takzvané penetrační testy chce Cermat dělat ve čtvrtek večer či v pátek. Systém, který se měl uchazečům otevřít ve čtvrtek v noci, by měl podle Krejčího fungovat v pátek večer.

Přijímací řízení na střední školy se letos mění a s ním i systém podání přihlášek, který se spouští od začátku února. Deváťáci si letos mohou podat přihlášky tři, respektive pět, pokud se hlásí na školu s talentovými zkouškami – ale už na přihlášce musí seřadit vybrané školy podle priorit. Na rozdíl od předchozích let prioritu školy po podání přihlášky změnit nemůžou.

Čas a datum podání přihlášky na střední školy neovlivňuje šanci na přijetí na školu, oznámil ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Poprosil rodiče a uchazeče, aby všichni nevyužívali první a poslední chvíli možnosti přihlášení. Uchazeči o studium na střední škole mohou přihlášky podávat od 1. do 20. února, mohou k tomu využít Digitální přihlašovací systém (DiPSy). Uchazeči mají možnost si podat až tři přihlášky. Určí na nich, na kterou školu chtějí nejvíce, na základě výsledků jednotné přijímací zkoušky a jejich priorit je pak systém přiřadí na školu.

Žáci devátých tříd mají realistická očekávání o tom, co chtějí dále studovat, nejúspěšnější řešitelé úloh z češtiny a matematiky se hlásí na gymnázia, nejslabší pak na učební obory. Žáci, kteří dosahují průměrných výsledků, se pak hlásí na ostatní typy středních škol. Vyplývá to z výsledku projektu Národní testování 9. tříd, který realizuje společnost Scio. Testování, kterého se zúčastnilo 21 800 deváťáků, se uskutečnilo loni na podzim.