Kapacitní problémy středních škol v Praze jsou vážné, je třeba jednat rychle, řekl Bek

Nahrávám video

Kapacitní problémy škol v Praze jsou vážné, řekl ve čtvrtek v pořadu Události, komentáře ministr školství Mikuláš Bek (STAN) k přijímacímu řízení na střední školy. V metropoli se na žádnou střední školu v prvním kole nedostalo šestnáct procent dětí, zatímco v ostatních krajích se neúspěšnost pohybovala kolem šesti procent. Ministr zmínil, že se debatuje mezi Středočeským krajem a Prahou o budování středoškolských kampusů. Podle něj je potřeba rychle jednat, aby v příštích letech už převisy poptávky nebyly tak výrazné. Na druhou stranu jsou podle něj v některých oblastech školy, které jsou nevyužité.

„Praha má nedostatečnou kapacitu středních škol, (...). Samozřejmě jako metropole obsluhuje i část dětí, které přicházejí z přilehlých okresů středních Čech a kapacitní problémy jsou tady dlouhodobé a jsou teď velmi citelné,“ uvedl Bek s tím, že také dochází k celé řadě nespravedlností i v tom, že podmínky pro přijetí na pražské školy nebo ve velkých městech obecněji jsou přísnější než třeba na gymnázia v jiných regionech.

Podotkl, že po jeho nástupu vláda změnila základní regulační rámec – dříve ve všech regionech platilo, že může být maximálně třicet procent kapacity středních škol věnováno všeobecnému vzdělání. „Teď už mají kraje možnost nastavit podmínky podle svých možností až na padesát procent všeobecného vzdělání. Já doufám, že kraje a zejména Praha využijí toho prostoru tak, aby v příštím roce už převis poptávky nebyl tak vysoký, ale kapacitní problémy jsou vážné, já jsem dnes (ve čtvrtek, pozn.) měl k tématu jednání s pražskými radními a hledali jsme cesty, jak podpořit Prahu v budování kapacit,“ popsal Bek.

Dodal, že probíhá i debata o budování středoškolských kampusů na hranicích Prahy a Středočeského kraje, „protože bez nových školních kapacit nebude možné poptávku v hlavním městě uspokojit“.

Zmínil, že situace se mohla řešit už před pěti lety, kdy se vědělo, že demografie bude taková, jaká nyní je. „Bohužel se to neřešilo. Minulost asi nezměníme. Já rozhodně v tuhle chvíli využívám všech nástrojů, které ministerstvo má, legislativních i politických, k tomu, abychom situaci změnili, a myslím, že významnou roli v tom sehrají data, která jsou teď poprvé veřejně přístupná nejen politikům, ale také rodičům, široké veřejnosti,“ míní.

Na řadě je podle něj rychlá reakce zřizovatelů a vytvoření kapacity tam, kde chybí. Kromě Prahy jsou to podle něj také Jihomoravský, Jihočeský kraj i části Olomouckého kraje. „Teď je potřeba rychle jednat, aby v příštích letech už převisy poptávky nebyly tak výrazné. Naopak se ukazuje, že máme v některých regionech kapacity škol, které jsou nevyužité. Uvidíme ještě, jak dopadne druhé kolo,“ podotkl.

Kritika Markéty Pekarové Adamové

Bek se rovněž vyjádřil ke kritice šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové, která v rozhovoru pro Právo prohlásila, že při nástupu mluvil o revolučních krocích, ale po roce je vidět, že nic nepřipravuje. Beka se zastal i premiér Petr Fiala (ODS).

„Krátce po svém nástupu jsem rozhodl o tom, že budeme elektronizovat přihlášky na střední školy, a do roka a do dne se to stalo, takže já jsem přesvědčený o tom, že děláme zásadní změny ve středním školství i v jeho struktuře, v oborové struktuře středních škol, připravujeme nový vzdělávací program pro základní i střední školy,“ avizoval ministr.

Podotkl, že z pohledu z Poslanecké sněmovny ale nejsou některé věci, kterými se vláda zabývá, dost dobře vidět. „Je škoda, že paní předsedkyně TOP 09 nepřijala vládní angažmá, možná, že by ta perspektiva byla jiná,“ míní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Část lidí na vedra nehleděla. Běhali do vrchu nebo koncertovali

S horkou nedělí se potýkali pořadatelé a účastníci sportovních a kulturních akcí, tedy těch, které se navzdory tropům konaly. Například Janské Lázně v Krkonoších hostily dlouho plánované Mistrovství světa veteránů v běhu do vrchu. V Hukvaldech se s vysokými teplotami museli vyrovnat hudebníci. Vedro nesvědčilo ani elektrokolům. Častěji než jindy pak byli v akci záchranáři.
před 1 mminutou

Macinka: Delegaci na summit NATO povede premiér, ÚS nezrušil usnesení vlády

Vedoucím delegace na summitu NATO v turecké Ankaře bude premiér Andrej Babiš (ANO), zúčastní se obou částí akce, uvedl v neděli na CNN Prima News ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Zdůvodnil to tím, že Ústavní soud, který uložil vládě prezidenta Petra Pavla na akci akreditovat, v předběžném opatření nezrušil platné pondělní usnesení vlády o složení delegace. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) věří, že je na každé členské zemi, aby si rozhodla, koho do delegace zařadí. Ostatní státy tak podle něj tuzemskou delegaci komentovat nebudou, řekl v Nedělní debatě ČT moderované Terezou Kručinskou.
12:47Aktualizovánopřed 24 mminutami

Absolutní tuzemský teplotní rekord padl druhý den v řadě. Podívejte se na mapu

Stanice v Doksanech na Litoměřicku opět naměřila nové absolutní teplotní maximum pro Česko. V neděli vzrostlo na 41,9 stupně, proti sobotě je tak rekord o stupeň vyšší. Současně to bylo poprvé v historii, co Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zaznamenal ve své oficiální síti stanic jedenačtyřicetistupňovou teplotu. Tu v neděli naměřila i Tuhaň na Mělnicku, uvedli na facebooku meteorologové. Připomněli, že je třeba ještě počkat na ověření nového absolutního rekordu.
09:38Aktualizovánopřed 32 mminutami

Stát není na vlny veder připraven, míní Svárovská. Červený kritiku odmítl

Současné vlny veder s teplotními rekordy dle poslankyně Gabriely Svárovské (Zelení, za Piráty) ukazují, že stát nemá dostatečně připravenou krizovou komunikaci ani praktická opatření. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) v Nedělní debatě ČT oponoval, že resorty veřejnost informují a vláda připravuje i konkrétní kroky. Podle exministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) ale web ani sociální sítě nenahradí komunikační kampaň. Místopředseda SPD Radim Fiala zdůraznil potřebu praktických adaptačních opatření. Hosté pořadu, který moderovala Tereza Kručinská, se přeli také o personální změny na resortu životního prostředí.
před 5 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 7 hhodinami

Schillerová nesouhlasí s výstupy Motoristů ve Strážnici, výměnu ministrů odmítla

Vicepremiérka Alena Schillerová (ANO) nesouhlasí s tím, jak vystupovali v pátek a v sobotu koaliční Motoristé na folklorním festivalu ve Strážnici. Lidé tam podle ní chodí za zážitky, ne poslouchat politiky. Omezit dotace pro festival, jak po vypískání ministrů Oty Klempíře a Petra Macinky navrhl na sociálních sítích další z ministrů Motoristů Boris Štastný, odmítla stejně jako Macinka. Uvedli to v debatě televize CNN Prima News. Podle předsedy opozičních Pirátů Zdeňka Hřiba je Klempíř extrémně neoblíbený a vláda by měla uvažovat o jeho náhradě. Podle Schillerové žádná výměna ministrů na pořadu dne není.
před 8 hhodinami

Plavčíci či animátoři. Studenti čekají od brigád v cizině i zážitek

Španělsko, Řecko a později i za oceán. Studenti jsou při volbě brigády v zahraničí mnohem vybíravější než dříve. Spíše než na výdělek hledí na zkušenosti, jazyky, ale i zážitky a konkrétní destinace. České televizi to potvrdily oslovené organizace, které se brigádami zabývají. Do ciziny už také studenti jezdí výrazně méně než před dvaceti lety. Naopak roste počet zájemců, kteří nechtějí dělat jen pomocné práce, ale hledají uplatnění přímo ve svém oboru.
před 12 hhodinami

VideoNový návrh řeší, jak platit asistenty pedagogů

Asistenty pedagoga by mohl stát platit podle počtu žáku ve třídách a jejich potřeb, ne výhradně podle doporučené podpory pro konkrétní dítě. Návrh je v připomínkovém řízení, změna by mohla platit od září 2027. Jen v základních školách asistenti pomáhají víc než 150 tisícům dětí. Ročně to stojí 7,5 miliardy korun. S novinkou by už podpůrných pozic přibývat nemělo. Loni přepočteno na plné úvazky pracovalo na školách 17 tisíc asistentů pedagogů. Podle ministra školství změnami jejich stavy neubydou. Už od září bude muset být alespoň jeden asistent pedagoga kvůli redukci odkladů také v každé první třídě.
před 12 hhodinami
Načítání...