Uchazeči o studium na středních školách (SŠ) už mohou zjistit, zda a na jakou školu byli přijati. Podle výsledků přijímacího řízení a jejich priorit je přiřadila státní organizace Cermat. Výsledky přijímacího řízení se uchazeči dozvědí v systému DiPSy, zároveň je na veřejně přístupném místě zveřejní přímo školy. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) na ranním brífinku oznámil, že se v prvním kole přijímaček „podařilo umístit 94 procent deváťáků“, což Bek považuje za „zcela zásadní úspěch“. Podle ministerstva se z devátých tříd základních škol hlásilo více než 99 tisíc žáků.
Dodal, že se díky elektronizaci podařilo celý systém přijímacího řízení modernizovat a dohnat tak mnohaleté zpoždění. Šest tisíc dětí, které v prvním kole přijímaček neuspěly, se podle Beka může hlásit do kola druhého. Na svou „vysněnou“ školu, tedy tu zadanou jako první v pořadí priorit, se dostaly tři čtvrtiny zájemců.
Z regionů byli v prvním kole přijímacího řízení nejúspěšnější žáci devátých tříd v Ústeckém kraji a Kraji Vysočina (97,5 a 97,4 %), na opačném konci pomyslného žebříčku skončila naopak Praha (83,8 %). Na SŠ v Praze se přitom nehlásili zdaleka jen deváťáci z metropole, mezi přijatými je více než čtyřicet procent dětí s trvalým bydlištěm mimo metropoli. Přihlášku na střední školu letos podalo celkem 157 tisíc lidí, podali téměř 420 tisíc přihlášek. V prvním kole přijímacího řízení uspělo celkem téměř 82 procent uchazečů, neúspěšných bylo necelých 29 tisíc lidí.
Na osmiletá gymnázia se nedostalo asi 53 procent uchazečů, u šestiletých gymnázií bylo neúspěšných zhruba 68 procent, doplnil vrchní ředitel sekce informatiky, statistiky a analýz ministerstva školství Václav Jelen. Z celkového počtu neúspěšných uchazečů tvořili podle resortu největší skupinu žáci, kteří se hlásili na osmiletá gymnázia, tvoří 36 procent všech neúspěšných uchazečů. Uchazeči o šestiletá gymnázia pak tvoří asi 19 procent této skupiny.
Bek v Událostech dodal, že je na krajích a Praze, aby se přizpůsobily poptávce, ministerstvo je připraveno pomáhat. „Je evidentní, že poptávka úplně neodpovídá nabídce. Není fér, že v Praze je třeba mnohem lepších bodových výsledků na gymnázia než v jiných regionech,“ uvedl.
Bek nevidí důvod, aby do vývoje systému DiPSy vstupovala kromě Cermatu jakákoli externí firma. „Je důležité systém udržovat z hlediska bezpečnosti a kvality,“ zdůraznil ministr s tím, že chce na svém resortu posílit IT kapacity. Podle šéfa Cermatu Miroslava Krejčího vyšel systém DiPSy na částku v rozmezí pěti až deseti milionů korun, přesnou sumu prý úřad zveřejní v dalších týdnech. Krejčí nepředpokládá, že by příští rok byly zrušeny papírové přihlášky a šlo by je podávat pouze elektronicky. K opatrnosti v této otázce nabádá i Bek.
Chyby opraveny
V systému DiPSy lze výsledky prvního kola přijímacích zkoušek vyhledávat jak podle registračního čísla jednotlivého uchazeče, tak podle konkrétních škol, výsledkové seznamy ovšem neobsahují jména, ale opět jen čísla přidělená zájemcům o studium.
Cermat se krátce před termínem zveřejnění výsledků přijímaček na střední školy potýkal s menšími problémy, kdy byli uchazeči na několika školách rozřazeni nesprávně. Šéf Cermatu Krejčí nicméně už v úterý ráno informoval, že chyby se podařilo odstranit. „Pokud nás škola upozornila, provedli jsme opravu tak, abychom zajistili, že se dotčení uchazeči i všichni ostatní dostanou na školy, na které by se měli dostat, kdyby to škola udělala dobře,“ vysvětlil Krejčí. Proto podle něj nebude žádný důvod k pochybnostem či odvoláním.
Podle předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renaty Schejbalové se letos zavedené novinky, tedy například možnost podat tři přihlášky místo dřívějších dvou, osvědčily. „Jednak měli (zájemci) možnost volby více škol a také možnost zvolit si školu prioritní. Nám se to pak seřadilo tak, že byli přednostně přijímáni žáci, kteří měli (naši) školu jako první prioritu, ale zároveň je mohli předběhnout studenti, kteří měli lepší výsledek, ale měli nás jako druhou školu. Přijde mi to velmi spravedlivé,“ popsala ve Studiu 6 Schejbalová, která vede jedno z pražských gymnázií.
Zároveň upozornila, že nově už se v případě nepřijetí na školu nelze odvolávat z kapacitních důvodů. „Systém, který byl v minulých letech, už neexistuje, protože žáci, kteří jsou přijati, teď už nemají volbu, jestli nastoupí, nebo nenastoupí, a ta místa jsou zaplněna,“ vysvětlila.
Dodala, že neúspěšní uchazeči o studium se mohou přihlásit do druhého kola, školy mají na zadání případných volných míst čas do 20. května. „Rodiče mohou opět podat přihlášku prostřednictvím DiPSy na školy, kde volné místo je. Jednotné přijímací zkoušky už se nekonají, započítává se výsledek z prvního kola. Žáci by konali pouze školní zkoušku, pokud ji ta škola má,“ nastínila Schejbalová.
Pozitivně hodnotí průběh prvního kola přijímacího řízení na SŠ i předsedkyně Unie rodičů Angelika Gergelová. „(Letos) je výrazný posun v organizaci i logistice, protože ten elektronický systém velmi usnadnil jak podávání přihlášek, tak i celý proces, který nastává právě teď. Respektive ho už máme pro většinu dětí ukončený – mají výsledky, vědí na jakou školu nastupují,“ vyjmenovala Gergelová. Odpadá tak podle ní „chaos, který si pamatujeme z loňského roku“.
Největší úskalí je málo míst
Jak vyplynulo z průzkumu pro Českou televizi, rodiče jsou s novým způsobem podávání přihlášek přes systém DiPSy spokojeni. I celkovou změnu přijímacího řízení vnímá většina respondentů pozitivně. Opačný názor měla čtvrtina dotázaných.
Málo míst na preferovaných školách považuje za největší úskalí přijímaček 85 procent rodičů žáků devátých tříd. Často také v průzkumu zmiňují, že testy nejsou provázané s učivem základní školy.
Většina dotázaných pak považuje přijímací řízení a přípravy na něj za období stresující a náročné pro celou rodinu. Větší část rodičů dětem zaplatila doučování nebo přímo zkušební testy, aby zvýšili šance na jejich přijetí. Někteří investovali i přes deset tisíc korun, obvykle se ale částka pohybovala kolem pěti tisíc.
Poprvé elektronicky
Letos poprvé se uchazeči mohli hlásit elektronicky s využitím ověřené identity zákonného zástupce. Přihlášky mohli podávat také takzvanou hybridní formou, tedy kombinací tištěných přihlášek s podporou elektronického systému, případně stejně jako v předchozích letech papírovou formou. Uchazeči si mohli nově podat tři přihlášky místo dvou, určovali na nich, na jakou školu chtějí nejvíce.
Uchazeči o studium maturitních oborů středních škol a víceletých gymnázií konali v dubnu jednotnou přijímací zkoušku. Ta se skládá z testu z matematiky a testu z češtiny. Opravené testy zveřejnil Cermat v systému DiPSy v neděli, prohlédnout si je v systému mohou uchazeči, kteří podávali přihlášky elektronicky nebo hybridně.
Ředitel Cermatu Krejčí o víkendu řekl, že v DiPSy nejsou ani nebudou testy ze školní části přijímacího řízení. Se zveřejněním výsledků v systému podle něj budou výsledky školních částí, uchazeči si tak budou moci najít, kolik bodů za jakou část školní přijímací zkoušky dostali.
Zjednodušení procesu přijímaček
Krejčí rovněž už před několika dny prohlásil, že se na střední školu v prvním kole dostalo přes 90 procent uchazečů o denní studium bez uchazečů o víceletá gymnázia. Na osmiletá gymnázia si podle dat ministerstva podalo přihlášku asi 19 500 dětí, na ta šestiletá asi 7800 žáků.
Systém DiPSy vznikl s cílem zjednodušit proces přijímání na střední školy a omezit chaos, který přijímací zkoušky provázel v minulých letech. Proti předchozím rokům odpadne mimo jiné administrativa se zápisovými lístky a odvoláním.
