Přijímačky

Ve druhém kole přijímacích zkoušek se na střední školy v Česku nedostalo 701 žáků devátých tříd. Celkem se jich hlásilo 6293, uspělo tedy 89 procent z nich, uvedl resort školství. Nejvíce nepřijatých, a to 349 bylo z Prahy, ze Středočeského kraje neuspělo 168 deváťáků. Výsledky druhého kola přijímacích zkoušek na střední školy jsou od pátku dostupné na webu systému DiPSy. Na veřejně přístupném místě je mají zveřejnit také školy, které druhé kolo vyhlásily.

Uchazeči o studium na středních školách (SŠ) už mohou zjistit, zda a na jakou školu byli přijati. Podle výsledků přijímacího řízení a jejich priorit je přiřadila státní organizace Cermat. Výsledky přijímacího řízení se uchazeči dozvědí v systému DiPSy, zároveň je na veřejně přístupném místě zveřejní přímo školy. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) na ranním brífinku oznámil, že se v prvním kole přijímaček „podařilo umístit 94 procent deváťáků“, což Bek považuje za „zcela zásadní úspěch“. Podle ministerstva se z devátých tříd základních škol hlásilo více než 99 tisíc žáků.

V elektronickém systému podávání přihlášek na střední školy (DiPSy) jsou od neděle k dispozici opravené testy jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Na síti X to uvedlo ministerstvo školství a Radiožurnálu to řekl ředitel organizace Cermat Miroslav Krejčí. Podle něj se v prvním kole přijímacího řízení dostalo na školu přes devadesát procent uchazečů. Oficiální výsledky Cermat zveřejní v systému ve středu.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) v úterních Událostech, komentářích hájil jednodenní prodloužení termínu pro podání přihlášek na střední školy. Oznámeno podle něj bylo prý i proto, aby se snížilo možné riziko kyberútoků na nový elektronický systém. Odklad uvítal i liberecký hejtman Martin Půta (SLK), podle něj se tak uleví rodičům. Středa 21. února je tak posledním dnem, kdy lze přihlášky odevzdat.

Některé střední školy letos upustí od vlastního kola přijímaček. Kromě oslovených škol to ČT potvrdila i předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. Důvodů má být vícero – například snadnější organizace celého přijímacího řízení nebo snaha vyhnout se odvoláním. Spolehnou se tak na jednotné přijímací zkoušky. Odborníci na vzdělání rušení školních částí nefandí. Bez nich prý nemají instituce šanci poznat skutečnou motivaci žáků ani jejich schopnosti.

Přijímací řízení na střední školy se letos mění a s ním i systém podání přihlášek, který se spouští od začátku února. Deváťáci si letos mohou podat přihlášky tři, respektive pět, pokud se hlásí na školu s talentovými zkouškami – ale už na přihlášce musí seřadit vybrané školy podle priorit. Na rozdíl od předchozích let prioritu školy po podání přihlášky změnit nemůžou.

Ministerstvo školství (MŠMT) bude navrhovat, aby mohli zájemci o studium na střední škole podávat elektronickou cestou tři přihlášky. Přitom budou školáci sami stanovovat pořadí přihlášek na obory a školy, kde by chtěli studovat nejvíc. Návrhy novely školského zákona a vyhlášky, která upravuje přihlašování na střední školy, plánuje resort předložit na začátku září. Uvedly to jeho mluvčí Aneta Lednová a ředitelka odboru vnějších vztahů a komunikace ministerstva školství Tereza Fojtová.

V situaci kolem nedostatku míst na středních školách podle prezidenta Petra Pavla selhaly vláda i kraje. S ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) chce prezident hledat řešení, které pomůže již do začátku nadcházejícího školního roku, řekl v rozhovoru pro Deník.cz. Podle Pavla nemá smysl přijít pouze s opatřením, které se promítne až za několik let.

Nepřijata, nepřijat. Deváťáci se ocitají bez střední, na které budou od září pokračovat. Obrovskému přetlaku čelí hlavně školy s maturitou ve velkých městech. Některé děti, které by se dřív hravě dostaly na gymnázium, končí na odborných školách nebo učilištích. Že bude letos dětí ještě více než loni, se vědělo od roku 2008, kdy se letošní deváťáci narodili. A že je pro ně zejména v Praze málo míst na gymnáziích, se vědělo také. Řešení nepřišlo a výsledkem je stres a nejistota stovek dětí a jejich rodičů. Pro 168 hodin o tom natáčeli Jaroslav Hroch a Darina Vlková.

Přes vyšší nabídku gymnázií v Praze v porovnání s jinými částmi Česka musí uchazeči o studium v hlavním městě pro přijetí získat zpravidla víc bodů než jejich vrstevníci v krajích. Zájemci o čtyřleté studium potřebují k přijetí v metropoli u jednotných přijímacích zkoušek většinou alespoň kolem 80 bodů, naproti tomu v krajích stačí někdy až o desítky bodů méně, vyplývá z informací na webech škol. Mnozí odborníci na vzdělávání upozorňují, že šance na úspěch u jednotných přijímacích zkoušek ovlivňují placené přípravné kurzy.

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) odvolal ředitelku Cermatu Michaelu Kleňhovou, protože nesouhlasí s dosavadním fungováním organizace, která má na starosti maturitní a jednotné přijímací zkoušky. Potvrdil, že kvůli podezření z placení předražených zakázek poslal jeho resort v uplynulých dnech do Cermatu auditory. Kontrola ministerstva financí podle něj zjistila „závažné nedostatky v hospodaření.“ Vedením organizace ministr od 25. května pověřil náměstka pro IT a veřejné zakázky Milana Štábla.

Ústřední krizový štáb i vláda se shodli na prodloužení nouzového stavu o třicet dnů. Chtějí také, aby policisté mohli za porušení vládních opatření udílet pokuty na místě. Vláda také podpořila zákon, podle něhož nesmí nájemník dostat výpověď z bytu, pokud není schopen kvůli epidemii platit nájemné. Do středečního večera potvrdily testy nákazu koronavirem celkem u 3508 lidí v Česku. Podle odhadů zdravotnických statistiků by mohlo být v zemi v polovině dubna kolem osmi tisíc laboratorně potvrzených případů nemoci COVID-19, na konci měsíce pak 14 200. Kraje mají proto připravit lůžka pro nakažené seniory.

Na maturitních oborech středních škol začínají v pátek jednotné přijímací zkoušky. Podle údajů Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), které je organizuje, se letos přihlásilo 89 867 dětí. Uchazeči budou skládat hodinový test z češtiny a test z matematiky, který trvá 70 minut. Podle Bohumila Kartouse z organizace EDUin je taková specializace příliš úzká a bylo by lepší testovat komplexní dovednosti. Rodiče by se pak měli snažit, aby na své děti netlačili a zbytečně je nestresovali.