Uchazeči o studium na gymnáziích v Praze musí mít často o desítky bodů víc než jinde v Česku

Přes vyšší nabídku gymnázií v Praze v porovnání s jinými částmi Česka musí uchazeči o studium v hlavním městě pro přijetí získat zpravidla víc bodů než jejich vrstevníci v krajích. Zájemci o čtyřleté studium potřebují k přijetí v metropoli u jednotných přijímacích zkoušek většinou alespoň kolem 80 bodů, naproti tomu v krajích stačí někdy až o desítky bodů méně, vyplývá z informací na webech škol. Mnozí odborníci na vzdělávání upozorňují, že šance na úspěch u jednotných přijímacích zkoušek ovlivňují placené přípravné kurzy.

Všeobecné vzdělávání nabízí v Praze podle statistiky ministerstva školství 79 středních škol, odborné vzdělání s maturitou 105 škol. Gymnázia a všeobecná lycea tak zabírají v nabídce pražského středoškolského školství s maturitou 43 procent. V celém Česku je jich 370 a tvoří zhruba 32 procent škol zakončených maturitní zkouškou.

Například Gymnázium Nad Štolou v Praze 7 přijalo letos k čtyřletému studiu podle zveřejněných výsledků zkoušek 70 studentů z 217. Poslední přijatý získal v testech z češtiny a matematiky, které centrálně zadává a vyhodnocuje státní organizace Cermat, 82 bodů ze 100 možných.

Zájemci o studium přírodních věd na Gymnáziu Arabská v Praze 6 museli získat nejméně 88 bodů, pro studium programování 82 bodů a na humanitní vědy 81 bodů. K přijetí do prvního ročníku na Gymnáziu Opatov v Praze 11 bylo z jednotných testů potřeba alespoň 77 bodů.

V krajích stačí méně bodů

Na mnohých gymnáziích v krajích naproti tomu stačil pro přijetí často nižší počet bodů než v Praze. Například na Gymnáziu Písek uspělo 59 ze 138 zájemců, minimum k přijetí bylo 71 bodů. Na Gymnáziu Žďár nad Sázavou byli úspěšní zájemci s výsledkem od 69 bodů výše a na Gymnáziu Chomutov od 41 bodů. Uchazeči o čtyřleté studium na Gymnáziu Rakovník museli mít pro přijetí aspoň 57 bodů a na Gymnáziu Mělník 65.

Mnozí odborníci na školství vybízejí ke zrušení jednotných přijímacích zkoušek. Podle nich nejsou spravedlivé, protože některým dětem před konáním zkoušek rodiče zaplatí přípravné kurzy. To je zvýhodňuje před jinými uchazeči, jejichž rodiny nemají tolik peněz nebo se o vzdělávání tolik nezajímají.

Svou roli hraje rovněž nutnost dojíždění na kurzy, které může být časově náročné. Nejvíce přípravných kurzů nabízí organizace a školy v Praze, obvykle jsou placené a stojí stovky až vyšší tisíce korun. Zdarma si školáci mohou procvičovat testová zadání z minulých let, která na svém webu zveřejňuje Cermat.

K přijímačkám se přihlásilo 116 tisíc dětí

Například ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký už dříve upozornil, že pro úspěšné zvládnutí zkoušek je třeba, aby děti zvládly i správné vyplňování testových formulářů, což se podle něj nejlépe naučí právě na přípravných kurzech. Šance na vzdělávání tak podle některých odborníků výrazně ovlivňuje ekonomické a sociální postavení rodičů dítěte.

K jednotným přijímacím zkouškám na maturitní obory středních škol, víceletá gymnázia a nástavby se letos podle Cermatu přihlásilo 116 031 dětí, tedy o čtvrtinu víc než před šesti lety, kdy se centrálně zadávané zkoušky konaly poprvé. Žáci základních škol podali k jednotným zkouškám 212 344 přihlášek, tedy o třináct procent více než loni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 8 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 9 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 9 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Plzeňská zoo slaví sto let. Chystá rozšíření i vysněný pavilon pro slony

Plzeňská zoologická zahrada slaví sto let od svého založení. Druhá nejdéle fungující zoo v Česku drží prvenství v počtu chovaných zvířat i druhů. Jubilejní sezonu doprovodí řada akcí i vydání historické knihy. Zoo plánuje rozšíření areálu a přiblížila se k realizaci dlouho připravovaného pavilonu pro slony indické.
před 14 hhodinami

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
včeraAktualizovánovčera v 21:55

Skiareál v Bedřichově nebude možné zastavět, rozhodli obyvatelé obce v referendu

Pozemky ve skiareálu v Bedřichově v Jizerských horách nebude možné v budoucnu přeměnit na stavební. Rozhodli o tom v pátek obyvatelé obce v referendu. Pro zachování současného stavu hlasovalo 161 ze 165 hlasujících, dva hlasy byly neplatné a dva proti. Referenda se zúčastnilo 55,93 procenta z celkového počtu 295 voličů. Plebiscit je tak platný a jeho výsledek závazný.
včera v 21:49

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
včeraAktualizovánovčera v 20:14
Načítání...