Uchazeči o studium na gymnáziích v Praze musí mít často o desítky bodů víc než jinde v Česku

Přes vyšší nabídku gymnázií v Praze v porovnání s jinými částmi Česka musí uchazeči o studium v hlavním městě pro přijetí získat zpravidla víc bodů než jejich vrstevníci v krajích. Zájemci o čtyřleté studium potřebují k přijetí v metropoli u jednotných přijímacích zkoušek většinou alespoň kolem 80 bodů, naproti tomu v krajích stačí někdy až o desítky bodů méně, vyplývá z informací na webech škol. Mnozí odborníci na vzdělávání upozorňují, že šance na úspěch u jednotných přijímacích zkoušek ovlivňují placené přípravné kurzy.

Všeobecné vzdělávání nabízí v Praze podle statistiky ministerstva školství 79 středních škol, odborné vzdělání s maturitou 105 škol. Gymnázia a všeobecná lycea tak zabírají v nabídce pražského středoškolského školství s maturitou 43 procent. V celém Česku je jich 370 a tvoří zhruba 32 procent škol zakončených maturitní zkouškou.

Například Gymnázium Nad Štolou v Praze 7 přijalo letos k čtyřletému studiu podle zveřejněných výsledků zkoušek 70 studentů z 217. Poslední přijatý získal v testech z češtiny a matematiky, které centrálně zadává a vyhodnocuje státní organizace Cermat, 82 bodů ze 100 možných.

Zájemci o studium přírodních věd na Gymnáziu Arabská v Praze 6 museli získat nejméně 88 bodů, pro studium programování 82 bodů a na humanitní vědy 81 bodů. K přijetí do prvního ročníku na Gymnáziu Opatov v Praze 11 bylo z jednotných testů potřeba alespoň 77 bodů.

V krajích stačí méně bodů

Na mnohých gymnáziích v krajích naproti tomu stačil pro přijetí často nižší počet bodů než v Praze. Například na Gymnáziu Písek uspělo 59 ze 138 zájemců, minimum k přijetí bylo 71 bodů. Na Gymnáziu Žďár nad Sázavou byli úspěšní zájemci s výsledkem od 69 bodů výše a na Gymnáziu Chomutov od 41 bodů. Uchazeči o čtyřleté studium na Gymnáziu Rakovník museli mít pro přijetí aspoň 57 bodů a na Gymnáziu Mělník 65.

Mnozí odborníci na školství vybízejí ke zrušení jednotných přijímacích zkoušek. Podle nich nejsou spravedlivé, protože některým dětem před konáním zkoušek rodiče zaplatí přípravné kurzy. To je zvýhodňuje před jinými uchazeči, jejichž rodiny nemají tolik peněz nebo se o vzdělávání tolik nezajímají.

Svou roli hraje rovněž nutnost dojíždění na kurzy, které může být časově náročné. Nejvíce přípravných kurzů nabízí organizace a školy v Praze, obvykle jsou placené a stojí stovky až vyšší tisíce korun. Zdarma si školáci mohou procvičovat testová zadání z minulých let, která na svém webu zveřejňuje Cermat.

K přijímačkám se přihlásilo 116 tisíc dětí

Například ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký už dříve upozornil, že pro úspěšné zvládnutí zkoušek je třeba, aby děti zvládly i správné vyplňování testových formulářů, což se podle něj nejlépe naučí právě na přípravných kurzech. Šance na vzdělávání tak podle některých odborníků výrazně ovlivňuje ekonomické a sociální postavení rodičů dítěte.

K jednotným přijímacím zkouškám na maturitní obory středních škol, víceletá gymnázia a nástavby se letos podle Cermatu přihlásilo 116 031 dětí, tedy o čtvrtinu víc než před šesti lety, kdy se centrálně zadávané zkoušky konaly poprvé. Žáci základních škol podali k jednotným zkouškám 212 344 přihlášek, tedy o třináct procent více než loni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 18 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
11. 4. 2026

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
11. 4. 2026

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...