Strážnický modrotisk slaví 120 let. Ohrožují ho ale levné kopie

Nahrávám video

Strážnická modrotisková dílna letos oslaví 120 let od svého založení. Současně však bojovala o přežití kvůli levným napodobeninám tradičního modrotisku. Na její záchranu přispěli lidé ve veřejné sbírce téměř 700 tisíc korun. Část vybraných peněz chce dílna využít také na osvětu, aby zákazníci dokázali odlišit originál od padělku.

Na bílé plátno dlouhé až třináct metrů musí Gabriela Bartošková nejprve natisknout vybraný vzor. Tři sta let staré formy namáčí do speciální směsi zvané pap, na kterou má každá dílna vlastní tajnou recepturu. Zručná tiskařka připraví plátno zhruba za čtyři hodiny.

Po zaschnutí látka putuje do barvicích lázní. „To jsou takzvané kypy. Jde o finální proces výroby modrotisku, při kterém týden vysušenou látku barvíme po dvou metrech v indigové lázni,“ popsala proces Bartošková. Po šesti až dvanácti ponořeních získá plátno některý z požadovaných odstínů modré.

Modrotisk na seznamu UNESCO

Strážnický modrotisk je typický pro horňácké nebo valašské kroje. Díky tradičnímu způsobu výroby byl v roce 2018 zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

„Modrotisk je skutečně pouze látka potištěná tímto způsobem. Vzory vznikají buď pomocí forem, nebo různými technikami malování, například metličkovou či drátkovou metodou,“ vysvětlila historička Věra Colledani.

Dílnu strážnického modrotisku založil Cyril Joch 13. června 1906. Jeho prapravnučka Bartošková se ji snaží udržet v provozu už jako zástupkyně páté generace rodiny.

Levné kopie ohrožují tradiční řemeslo

Vedle rostoucího zájmu o modrotiskové výrobky ale přibývá také levných kopií. „Čím víc toho zveřejňujeme, tím častěji se naše vzory někde kopírují. Protože jde často o historické motivy, nemáme na ně autorská práva,“ vysvětlila Bartošková.

I proto dílna na jaře spustila zmíněnou veřejnou sbírku. Během několika měsíců se podařilo vybrat téměř 700 tisíc, které pomohly především udržet zaměstnance. Peníze chce dílna využít také na osvětu.

V sobotu dílna oslaví 120. výročí založení. Pro návštěvníky tam připravili například modrotiskovou módní přehlídku.

  • Co je modrotisk? Modrotisk je unikátní metoda takzvaného negativního tisku. Nejdříve se na bílé plátno natiskne vzor speciální tiskařskou směsí, takzvanou rezervou, složenou převážně z kaolinu a arabské gumy, a poté se ve velkých kádích barví na modro v barvě indigo. Tiskařská rezerva se poté vypere v octové vodě a zůstane jen čistě bílý vzor.
  • Modrotisk v minulosti a dnes: Metoda modrotisku má v Česku dlouhou tradici. V 19. století byla modrotiskařská dílna téměř v každém malém městečku, v současnosti jsou v tuzemsku v provozu dílny v Olešnici a ve Strážnici. Modrotisková dílna rodiny Danzingerů vznikla v Olešnici na Moravě již v roce 1816 a technologie, kterou nyní vyrábí, byla poprvé použita v roce 1849. Dílna rodiny Jochových ve Strážnici byla založena v roce 1906.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Třikrát Mucha. Brněnské Národní propojilo epopej, zpěvačku a boudu

Zpěvačka Nikola Mucha, Slovanská epopej Alfonse Muchy a Muchova bouda s rychlým občerstvením. Tuto trojici jihomoravských atributů můžou diváci vidět v nové komedii Národního divadla Brno s příznačným názvem Mucha, Mucha, Mucha. Premiéru má v pátek na scéně divadla Reduta.
před 15 hhodinami

Padesát milionů za Koperníka. Kdysi zakázanou knihu koupil neznámý sběratel

V přepočtu skoro padesát milionů korun investoval neznámý kupec do prvního vydání přelomového díla Mikuláše Koperníka. Aukční síň Sotheby's vydražila 20. října i dalších 155 knih věhlasných středověkých i novověkých astronomů, matematiků a fyziků, včetně Isaaca Newtona, Galilea Galileiho nebo Tychona Braha. V původním nákladu kdysi vydali nižší stovky knih, dochoval se jich ale jen zlomek – proto mají dnes takovou cenu.
před 22 hhodinami

Na členství v komisi pro výběr šéfa Národní galerie rezignovali dva členové

Fotograf Lukáš Jasanský a jeho žena, grafička a ilustrátorka Lenka Jasanská rezignovali minulý týden na členství v komisi ministerstva kultury pro výběr nového generálního ředitele nebo ředitelky Národní galerie Praha. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) jejich odstoupení respektuje. Další postup zváží, členy komise vybíral osobně a za výběrem si stojí.
20. 10. 2026‌‌

Rok od krádeže v Louvru. Evropská muzea dál čelí problémům se zabezpečením

Série krádeží v muzeích ve Francii a Španělsku vyvolala otázky ohledně zabezpečení cenných uměleckých děl. Odborníci upozorňují, že samotné kamery ani moderní technologie jejich ochranu nezaručí. Muzea navíc často sídlí v historických budovách, které nejsou na současné bezpečnostní hrozby připravené, a náklady na účinnější zabezpečení mohou dosahovat desítek tisíc eur za jediný obraz.
19. 10. 2026‌‌

VideoV poezii na albu Fru Fru se najde každý muž s testosteronem

Skupina Fru Fru po třinácti letech vydala nové album. Na nahrávce s názvem Gramofonová deska zhudebnila verše Vítězslava Nezvala, Jana Skácela, Františka Ladislava Čelakovského nebo Alexandra Sergejeviče Puškina. Poezie přitom nebyla původním záměrem. „Hledal jsem zajímavá témata a zjistil jsem, že je už všechny napsali dobří básníci před sto lety,“ vysvětlil frontman Václav Bartoš. „Většina věcí je o lásce a o takovém pocitu, že jsem součástí něčeho, o čem dávno vím, ale přitom jsem nebyl schopný to napsat,“ dodal. „Každý muž, který má trošku testosteronu, se v tom vidí,“ míní.
19. 10. 2026‌‌

Pardubické Postřižiny mají blíž k Hrabalovi než k Menzelovi

Dlouhé vlasy nezkrotné Maryšky, její rozvážný manžel, který se chce stát ředitelem pivovaru, a hlučný strýc Pepin. Do maloměstského života na začátku minulého století vrátily diváky Postřižiny podle románu Bohumila Hrabala. V premiéře hru uvedlo Východočeské divadlo v Pardubicích.
19. 10. 2026‌‌

Kdo vraždil během Pražského povstání? Scenárista Vyprávěj napsal knižní krimi

Scenárista Rudolf Merkner, který stojí za seriálem Vyprávěj a za filmy Bobule či Rafťáci, se vrhl na zcela nový žánr. Napsal thriller Případ pražské bestie, ve kterém detektiv pátrá po sériovém vrahovi během Pražského povstání v roce 1945.
19. 10. 2026‌‌

Zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák

Ve věku 77 let v sobotu zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák. ČTK o tom v neděli informovala jeho manželka Drahomíra. Jirák ztvárnil desítky rolí ve filmech i seriálech. Svým charismatickým hlasem se proslavil rovněž jako dabér. Namlouval například chlupatého mimozemšťana Alfa ve stejnojmenném americkém sitcomu, jeho hlasem mluvila i oranžová postavička Hele z televizního Studia Kamarád.
18. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.