Studium

Obvodní soud pro Prahu 1 v pondělí uložil podmíněné tresty dvěma bývalým příslušníkům Státní bezpečnosti (StB). Ti se podle obžaloby na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let zaměřili na přednáškovou činnost studenta Českého vysokého učení technického (ČVUT) pro signatáře Charty 77 a zařídili jeho vyloučení ze studií. Senát je uznal vinnými ze zneužití pravomoci úřední osoby. Rozhodnutí není pravomocné, muži si ponechali lhůtu na případné odvolání.

Čeští turisté, stejně jako ostatní občané Evropské unie budou od 2. dubna potřebovat při krátkodobé návštěvě Velké Británie elektronickou cestovní registraci (ETA). On-line žádosti lze s pomocí aplikace nebo oficiálních internetových stránek podávat od středy 5. března, uvedl v pondělí na síti X britský velvyslanec v Česku Matt Field.

Ve čtvrtek končí termín podávání přihlášek na střední školy pro první kolo přijímacích zkoušek. Uchazeči je mohou podávat po celý den, lze využít elektronický systém DiPSy. Přihlášku musí podat všichni zájemci o studium na střední škole. Tedy i ti, kteří se hlásí na nematuritní obory.

Vysoké školy v Praze, Brně, Plzni i dalších českých městech od příštího akademického roku otevírají řadu nových studijních programů. Reagují tím zejména na aktuální trendy, vlivem kterých se mění požadavky na absolventy v daném oboru. Některé programy jsou přitom podle mluvčích univerzit unikátní nejen v českém, ale i středoevropském kontextu.

Když se řekne kvodlibet, drtivé většině Čechů se zřejmě nevybaví vůbec nic. Ale právě za studium kvodlibetů byl nyní oceněn český historik a filozof Ota Pavlíček – v lednu 2025 obdržel Cenu Neuron pro nadějné vědce a s ní spojenou odměnu 500 tisíc korun na další výzkum. Roli v nich hrál i český mistr Jan Hus. Proč je právě kvodlibet tak zajímavý a možná i důležitý pro moderní dobu?

Země jako Česko mají s vědou spoustu problémů. Jsou sice dost bohaté na to, aby nechaly studenty získat velmi kvalitní vzdělání, a dokonce jim mnohdy dopomohou i k zisku toho špičkového v zahraničí. Jenže pak už chybí prostředky pro to, aby se tito nadějní mladí vědci vrátili a své znalosti využívali dál „doma“, kde z toho bude mít Česko největší prospěch. Řešit se to snaží Univerzita Karlova.

Největší potíže v národním testování 9. tříd dělaly žákům logické úlohy typu zebra. V nich uspěla jen necelá pětina. V matematice měli největší problémy při použití vzorců pro výpočet obsahů a obvodů. V testu z českého jazyka pak byla nejtěžší úloha na trpný rod, která měla průměrnou úspěšnost jen patnáct procent. Výsledky dalšího kola testování 9. tříd poskytla ČT společnost Scio, která projekt realizuje. Na podzim se ho zúčastnilo 22 200 deváťáků z 585 škol.

Ani gymnázium, ani stávající lyceum. Ministerstvo školství spustilo pilotní testování nového oboru Lyceum 2.0, do kterého se zatím zapojilo 32 institucí. Nejčastěji se jednalo o obchodní akademie a hotelové školy. Ministerstvo i školy vyzdvihují možnost, že se žáci o svém budoucím zaměření mohou rozhodnout až v průběhu studia, a nikoliv hned na jeho začátku. Nová lycea navíc v některých krajích mírně navýší kapacity středních škol. Naopak některá zařízení, která se do projektu nezapojila, velký rozdíl mezi stávajícími a novými lycei nevidí.

Úbytek ordinací praktických lékařů pro děti se nedaří zastavit. Doktoři stárnou. Jejich zástupci říkají, že je důležité, aby stihli zaučit nástupce. Pomoci mají rezidenční místa, tedy státem dotované pozice pro absolventy. Jejich rozdělení v letošním roce ale někteří lékaři kritizují. Ministerstvo avizuje, že příště víc zohlední lokální nedostupnost.

Ministerstvo školství vyhovělo deseti žádostem o přezkum z celkem 266 odvolání proti výsledkům podzimní maturitní zkoušky. Pěti žákům odborná komise připočetla body. Dalším pěti maturantům pak umožnila opakovat zkoušku na jaře.

Nové vzdělávací programy pro základní školy by měly mít vyšší nároky na znalosti matematiky, říkají kritici. Kompletní dokument, podle kterého mají školy začít povinně učit do tří let, má být hotový do konce roku. V mezinárodních srovnáních teď čeští žáci nejvíc zaostávají ve výkladu a praktickém využití matematiky.

Výbava pro jedno dítě, které půjde v září do první třídy, vyjde podle zjištění České televize zhruba na pět tisíc korun, je to podobně jako loni. S tím, že utratí do pěti tisíc, počítá podle průzkumu bankovní asociace většina rodičů. Asi čtvrtina čeká vyšší výdaje.

Zájem o projekt Konta Bariéry, který podporuje handicapované studenty středních a vysokých škol formou stipendií už čtvrtstoletí, postupně roste. Na podání žádosti o stipendium mají čas ještě do konce srpna. Peníze lze využít na úhradu asistentů, dopravy i vybavení. V loňském školním roce organizace rozdělila skoro jeden a půl milionu korun a podpořila šedesátku studentů. Mezi bývalé stipendisty patří třeba i úspěšní čeští paralympionici.

Zájem seniorů o univerzity třetího věku (U3V) roste. Například na Masarykově univerzitě v Brně jich minulý rok studovalo osmkrát víc než v roce 2001. Někde nestačí kapacity. Nejpopulárnější jsou přednášky z oblasti psychologie, dějin, zdravotnictví nebo sportu. A nově roste zájem také o kurzy související s informačními technologiemi. Pro nadcházející akademický rok připravily některé univerzity nové kurzy, například digitalizaci vzpomínek nebo ovocnářství.

Ani známky, ani slovní hodnocení. Tak trochu něco uprostřed. Některé školy zapojené do projektu Vysvědčení JINAK svým žákům v pátek rozdají nový typ vysvědčení. Místo běžných známek obsahuje čtyřstupňovou škálu doplněnou o slovní hodnocení. Předměty jako hudební, výtvarná nebo tělesná výchova známku nemají vůbec a učitelé je hodnotí pouze slovně. Do projektu Vysvědčení JINAK se dále zapojují další školy. České televizi to řekla jeho vedoucí Jana Kratochvílová.

Pět z osmi lékařských fakult letos obdrželo rekordní počet přihlášek ke studiu všeobecného lékařství. Nárůst zaznamenávají především fakulty mimo Prahu, konkrétně v Plzni, Brně, Ostravě a Olomouci. Rekord zaznamenala i 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 3. lékařská fakulta UK obdržela druhý nejvyšší počet přihlášek po roce 2019. I organizátoři přípravných testů potvrzují zvýšený zájem o studium medicíny, který však může být alespoň z části způsoben tím, že na vysoké školy přicházejí početnější ročníky.

Ve druhém kole přijímacích zkoušek se na střední školy v Česku nedostalo 701 žáků devátých tříd. Celkem se jich hlásilo 6293, uspělo tedy 89 procent z nich, uvedl resort školství. Nejvíce nepřijatých, a to 349 bylo z Prahy, ze Středočeského kraje neuspělo 168 deváťáků. Výsledky druhého kola přijímacích zkoušek na střední školy jsou od pátku dostupné na webu systému DiPSy. Na veřejně přístupném místě je mají zveřejnit také školy, které druhé kolo vyhlásily.

Uchazeči o studium na středních školách, kteří doposud neuspěli v přijímacím řízení, mohou podat v systému DiPSy přihlášku do druhého kola. Musí tak učinit nejpozději do pátku 24. května do 23:59. Pro uchazeče je volných 25 720 míst. Na gymnáziích je 1567 volných míst, většina z nich do čtyřletého studia. Na víceletá gymnázia se může dostat dalších 310 dětí. V 1. kole neuspělo zhruba 29 tisíc žáků.

Cermatu se podařilo napravit špatně zadaná pořadí uchazečů o studium, která dostal od desítek středních škol. Výsledky oznámí ve středu v systému DiPSy a na veřejně přístupných místech na školách. Podle ředitele státní organizace Miroslava Krejčího chyby nebudou mít pro žáky žádné důsledky.

Některé střední školy dodaly státní organizaci Cermat špatné pořadí uchazečů o studium, informoval ředitel organizace Miroslav Krejčí. Udělat nové počítačové seřazení uchazečů je podle něj vyloučené. Seřazení uchazečů trvá několik sekund, ředitelé ale mají zákonnou lhůtu čtyři dny na kontrolu, uvedl Krejčí. Výsledky přijímacího řízení se mají zveřejnit ve středu 15. května v systému DiPSy a na veřejně přístupném místě ve škole. Podle mluvčí ministerstva školství Terezy Fojtové se jedná o drobné chyby, které se Cermat snaží opravit.

Kandidát TOP 09 na ministra pro vědu Pavel Tuleja požádal Slezskou univerzitu, aby stáhla z jeho publikačního seznamu články, které vyšly v časopisech zařazených na Beallův seznam takzvaných potenciálně predátorských časopisů. Uvedl to po jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS) a také na síti X s tím, že texty pocházejí z roku 2015. Zpětně vnímá, že měl více zkontrolovat kvalitu nakladatelství, kde články vyšly. Fiala jeho veřejnou omluvu přijal a odeslal na Hrad návrh na Tulejovo jmenování. Prezident to má udělat v pondělí.

Češi už dvacet let mohou využívat benefitů, které jim plynou ze členství v Evropské unii. Mnohé z nich jim umožňují snazší cestování a poznávání ostatních členských států či příležitosti v podnikání. Hlavně ve světle rusko-ukrajinské války ale roste i význam společné obrany a bezpečnosti.

Evropská unie nabídla Britům dohodu, která by umožnila mladým lidem Spojeného království ve věku 18 až 30 let pracovat a studovat v Unii po dobu až čtyř let, a podobná možnost by se otevřela také v obráceném směru. Labouristé se k návrhu staví skepticky, konzervativci o něm chtějí vědět víc. Informoval o tom deník The Financial Times.

Roste zájem o vzdělávací výjezdy do ciziny. Do programu Erasmus Plus se letos podle Domu zahraniční spolupráce přihlásilo 1400 škol a organizací. To je nejvíc od jeho spuštění v Česku. Jen loni díky unijnímu projektu vycestovalo přes dvacet pět tisíc lidí.