Taliban buduje „zemi mlčících žen“. Afghánky ale vzdorují

Ještě před čtyřmi lety se mohly Afghánky stát lékařkami či političkami a navštěvovat parky a knihovny. Taliban od té doby tvrdě omezil vzdělávání a osobní svobody žen, kterým dokonce zakázal mluvit nahlas na veřejnosti. Na černou listinu se dostala celá řada knih, jež se podle islamistů neslučují s jejich ideologií. Afghánky se kvůli represím bojí protestovat, a tak vzdorují prostřednictvím tajných knižních a studijních klubů.

Když Taliban v polovině srpna 2021 vtrhl do afghánské metropole, absolventka práv, jež v obavách o svou bezpečnost používá přezdívku Fachr, zrovna pracovala ve své knihovně pro ženy v Kábulu. Během několika hodin se jí zhroutil sen. Knihovna, kterou v roce 2019 založila se spolužáky z univerzity a kde ženy do té doby svobodně diskutovaly o literatuře, právech a vlastních ambicích, musela být uzavřena, píše server El País.

Fachr tehdy narychlo prodala židle a police, aby zaplatila zbývající nájem. Sbírku čtyř tisíc knih pak v noci společně s přáteli přestěhovala na tajné místo v Kábulu. Fachr se odmítla vzdát, a tak se spolu s několika dalšími ženami vydala do ulic Kábulu protestovat proti omezením vzdělávání, práce a veřejných svobod Afghánek ze strany nového režimu. Dvě její kamarádky byly na místě zatčeny a později mučeny ve vězení, tvrdí Fachr.

Organizace OSN v současnosti považuje Afghánistán za zemi, která nejvíce na světě omezuje ženská práva, včetně toho na vzdělání. Desítky žen, jež se v posledních čtyřech letech vzepřely přísným pravidlům Talibanu, byly zadrženy. Některé z nich čelily sexuálnímu zneužívání nebo byly mučeny, uvádějí zprávy BBC a dalších seriózních mezinárodních médií.

Terčem ideologického boje se staly i knihy. Inspektor Talibanu Zalmaj Forotán loni na podzim řekl BBC Persian, že knihy obsahující „ideologicky či nábožensky sporná témata“ nebo zobrazující živé bytosti budou zabaveny, počet povolených publikací tak značně prořídl. Veřejné knihovny v Herátu a Kábulu nenabízejí celou řadu děl od afghánských a zahraničních autorů.

Tajné knižní a studijní spolky

Taliban zpočátku označoval omezení studia a dalších svobod u žen za dočasná a sliboval, že budou zrušena, jakmile budou v zemi fungovat „správná“ islámská pravidla, místo toho ale nová omezení stále rozšiřoval.

Některé ženy proto hledaly cesty, jak se navzájem vzdělávat a tiše vzdorovat režimu. Po potlačení protestů se Fachr spolu s blízkou přítelkyní přesunula na internet a založila knižní klub, který funguje na WhatsAppu a Telegramu. Fyzickou knihovnu tak proměnila v digitální síť odporu, píše El País.

„Zpočátku se k naší skupině na WhatsAppu připojilo téměř tři sta žen, jimž poskytuji naskenované PDF soubory uložených knih. Někdy členkám dodávám tištěné knihy jako zápůjčky, pokud jim plně důvěřuji,“ popisuje Fachr.

Každá členka spolku se po dočtení knihy podělí o své postřehy s ostatními. Taková sezení však vyžadují extrémní opatrnost. „Pořádáme tajné čtení jen s několika členkami, kterým naprosto důvěřujeme. Obáváme se, že by mezi námi mohl mít Taliban špiony. Některé ženy se také bojí přijít na osobní setkání, protože se bojí zadržení tajnými službami Talibanu,“ uvedla Fachr.

Afghánka osobně prověřuje každou novou členku, než ji přidá do skupiny na WhatsAppu, a žádá je, aby se nevěnovaly politickým tématům, protože se obává sledování ze strany režimu.

Taliban už provedl v několika kábulských čtvrtích podomní prohlídky, kdy hledal protitalibanské skupiny, jako je Národní fronta odporu a takzvaný Islámský stát, což Fachr přimělo skrývat svou sbírku, jako kdyby se jednalo o pašované zboží. „Je to risk, že si tyto zakázané knihy necháváme,“ řekla Fachr španělskému webu.

Únik od reality

Navzdory rizikům ale poptávka po knihách – zejména románech a motivačních textech – roste, uvádí El País. Fachr se domnívá, že ženy hledají inspiraci v době nejisté budoucnosti, kdy jejich naděje na svobodu upadá. Literaturu tak mají jako způsob úniku od tvrdé reality.

Třeba Marjan, která chtěla být právničkou, přečetla od loňského roku patnáct knih. Sama byla studentkou dvanáctého ročníku a připravovala se na přijímací zkoušky na vysokou školu, když jí Taliban před čtyřmi lety zakázal jít na univerzitu.

Osmnáctiletá Fahíma ​​se k tajnému knižnímu klubu připojila krátce poté, co byly zrušeny její pololetní zkoušky v desáté třídě. „Snila jsem o tom, že se stanu lékařkou. Bohužel se mi to nepodařilo a už jsou to téměř čtyři roky, co nestuduji,“ sdělila Afghánka.

Prostřednictvím klubu přečetla pětatřicet publikací, které ji inspirovaly k napsání vlastní knihy Cesta světla, jež popisuje život afghánské dívky pod vládou Talibanu. Doufá, že bude moci budoucím generacím vyprávět, o co její generace přišla. Islamistická vláda přitom tento měsíc rozhodla o zákazu knih napsaných ženami na univerzitách.

„Budu v tom pokračovat, dokud nepřijde den, kdy si budeme moci zase svobodně číst a já budu moci znovu otevřít svou knihovnu pro ženy,“ zdůrazňuje Fachr.

Další Afghánky mají podobné projekty v exilu. Aktivistka Marjam Amwajová vede v Německu skupinu na Telegramu s dalšími ženami z evropských zemí a čtenářské kroužky pro dívky v západním Afghánistánu. Společně vyberou knihy ve formátu PDF, které se dotýkají společenských témat, romány či islámské texty, z nichž přečtou určité části, o nichž následně diskutují.

„Je to to nejmenší, co můžeme udělat pro naše sestry v zemi v boji proti temnotě, která se jen stupňuje,“ říká Amwajová.

Forma odporu se změnila

Exilová obhájkyně práv afghánských žen a výzkumnice žijící ve Velké Británii Šahrbánú Hajdaríová popisuje tyto knižní kluby jako jednu z mnoha forem odporu, které se objevují v celém Afghánistánu.

„Afghánské ženy se nevzdaly – změnila se pouze forma jejich odporu,“ říká. „Pokud v ulicích Kábulu nevidíte dívky protestovat, neznamená to, že přestaly. Znamená to, že represe Talibanu se zintenzivnily a ženy se přizpůsobily,“ upozornila Hajdaríová.

Afghánky si navzdory zákazům našly cestu, jak podnikat nebo se uplatnit jako humanitární pracovnice, novinářky a komunitní lídryně, uvedla Agentura OSN pro ženy (UN Women).

Jedna z mladých žen s přezdívkou Athar agentuře řekla, že snila o práci stavební inženýrky. Po převzetí moci islamisty si místo toho založila internetový obchod s hygienickými a kosmetickými produkty.

„Jako žena budu i nadále silná a budu podporovat ostatní afghánské ženy,“ uvedla Mehrgan, jež vede organizaci na podporu ženských práv v provincii Kunduz. „Jezdím do odlehlých oblastí a shromažďuji příběhy (žen), naslouchám jejich problémům a to jim dává naději. Snažím se ze všech sil a to dává naději i mně,“ prohlásila Afghánka.

Dlouhý seznam zákazů

Taliban od svého návratu k moci a překotného odchodu amerických sil ze země systematicky vymazává ženy z veřejného života. Index rovnosti pohlaví v Afghánistánu z roku 2024 sestavovaný agenturou UN Women potvrdil, že země ve srovnání s ostatními státy „katastrofálně“ zaostává v oblasti rovnosti pohlaví a posílení postavení žen.

Téměř osmdesát procent mladých Afghánek nestuduje ani se neúčastní odborné přípravy. Téměř třicet procent dívek nikdy nezačne chodit do základní školy kvůli chudobě, omezujícím genderovým normám a obavám o bezpečnost.

V současné vládě Talibanu a v místních úřadech nepůsobí ani jedna žena. Podle lidskoprávních aktivistů dívky aktuálně nesmějí navštěvovat školy od sedmého ročníku dál a platí pro ně zákaz studia na univerzitách, včetně lékařského vzdělávání.

Většina pracovních míst, veřejných parků, lázní, sportovišť, knihoven a kaváren je nyní pro Afghánky nepřístupná. Zakázána byla i kadeřnictví nebo kosmetické salony. Ženy také nemohou cestovat bez mužského doprovodu.

V jednom z nejbizarnějších dekretů jim Taliban dokonce zakázal hlasitě mluvit nebo se modlit na veřejnosti a zvyšovat hlas i doma. „Když nemůžeme mluvit, proč vůbec žít? Jsme jako mrtvá těla pohybující se kolem,“ řekla BBC jedna z Afghánek Šabana.

Omezen je i přístup žen ke zdravotní péči, kdy smějí navštěvovat pouze lékařky. „Atmosféra strachu brání mnoha ženám vůbec opustit své domovy. Ty, které to udělají, musí cestovat kilometry do kliniky, jen aby byly odmítnuty, a to jen proto, že jsou ženy,“ uvádí agentura UN Women.

Afghánkám, které budou přistiženy, že tajně studují nebo čtou knihy, hrozí pronásledování i fyzické tresty. Postihy se navíc týkají i jejich rodin.

Razie a zatýkání se stupňují

Prohloubení represí včetně zintenzivnění omezujících pravidel pro ženy, zadržování novinářů a umlčování veškerého disentu zmiňuje ve své srpnové zprávě lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW).

Taliban podle ní tvrdě prosazuje drakonický loňský zákon o „šíření ctnosti a prevenci neřestí“, který stanoví pravidla pro oblékání a chování. Místní výbory provádějí razie na pracovištích, monitorují veřejná prostranství a zřídily stanoviště pro kontrolu mobilních telefonů a výslechy cestujících i chodců.

Úředníci z řad islamistického režimu zadržují osoby za údajné porušení zákona, jako je hraní hudby, nošení nevhodného hidžábu nebo neoddělování žen od mužů v pracovním prostředí, píše HRW.

Dne 8. července 2025 vydal Mezinárodní trestní soud zatykače na vůdce Talibanu Hajbatulláha Achúnzádu a předsedu Nejvyššího soudu Abdula Hakíma Hakkáního na základě obvinění ze zločinu proti lidskosti, tedy pronásledování na základě pohlaví.

„Čtvrté výročí převzetí moci Talibanem je ponurou připomínkou závažnosti násilí páchaného zejména na ženách a dívkách. Ohavné činy Talibanu by měly donutit vlády k podpoře úsilí o to, aby vedení Talibanu a všichni, kdo jsou odpovědní za závažné zločiny v Afghánistánu, byli pohnáni k odpovědnosti,“ uvedla HRW.

Vážná humanitární krize

Chudá země také nyní čelí jedné z nejhorších humanitárních krizí na světě, kterou ještě umocňují škrty v pomoci od zahraničních vlád v čele s USA a také návrat skoro dvou milionů uprchlíků vyhnaných z Íránu a Pákistánu, varuje organizace.

„Škrty Trumpovy administrativy v amerických programech pomoci – které do ledna 2025 tvořily více než čtyřicet procent humanitární pomoci Afghánistánu – zničily úsilí o potravinovou pomoc, která byla nezbytná pro zajištění přístupu k potravinám. Polovina afghánské populace, tedy přibližně 23 milionů lidí, potřebuje potravinovou pomoc,“ upozornila HRW.

Ztráta zahraniční pomoci vedla k nárůstu počtu podvyživených Afghánců, zejména dětí. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí v červenci oznámil, že kvůli nedostatku finančních prostředků bylo uzavřeno více než čtyři sta zdravotnických zařízení.

Škrty také ohrozily klíčové on-line vzdělávací programy pro dívky a ženy, konstatovala HRW, která upozorňuje na nečinnost Západu.

Mezinárodní společenství se v posledních letech do značné míry zaměřilo na jiné globální krize, což afghánské ženy stále více izoluje, poznamenal v této souvislosti El País s odkazem na rusko-ukrajinskou válku, konflikty na Blízkém východě a další témata, která aktuálně tvoří titulky médií.

Agentura AP poznamenala, že Taliban se v současné době potýká nejen s hlubokou ekonomickou krizí, mezinárodní izolací, ale i vnitřními rozpory a konkurenčními ozbrojenými skupinami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf ozbrojeného křídla Hamásu je mrtev, uvádí představitel hnutí i izraelská armáda

Izraelská armáda v sobotu oznámila, že při pátečním vzdušném úderu v Pásmu Gazy zabila Izzadína Haddáda, šéfa ozbrojeného křídla Hamásu a podle představitelů židovského státu posledního ze strůjců masakru na jihu Izraele ze 7. října 2023. Jeho smrt potvrdil agenturám Reuters a AFP také vysoce postavený představitel tohoto teroristického hnutí. Podle palestinských zdravotníků při tomto útoku zahynulo nejméně sedm lidí včetně ženy a dítěte, a nejméně padesát dalších osob bylo zraněno.
12:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael navzdory prodlouženému příměří udeřil na jihu Libanonu

Izrael nařídil evakuaci devíti vesnic na jihu Libanonu a navzdory příměří prodlouženému jen o den dříve provedl v oblasti údery. Armáda židovského státu podle agentury AFP prohlásila, že cílila na infrastrukturu teroristického hnutí Hizballáh. Reuters v noci informoval o útoku na centrum civilní obrany, který zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky, dalších 22 osob utrpělo zranění. Izrael a Libanon se v pátek ve Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o dalších 45 dní.
00:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump: Americké a nigerijské síly zabily druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě

Americké síly ve spolupráci s nigerijskými ozbrojenými složkami v Nigérii usmrtily tamního velitele teroristické organizace Islámský stát (IS) Abú Bilala Minúkího, oznámil na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Podle něj jde o druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě. Informaci o zabití později potvrdil i nigerijský prezident Bola Tinubu.
06:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jsme nezávislí a zbraně z USA jsou dány zákonem, reaguje Tchaj-wan na Trumpa

Tchaj-wan je nezávislá země a dodávky zbraní z USA jsou ukotveny v americkém právu a slouží jako společný odstrašující prostředek vůči hrozbám v regionu, uvedla vláda v Tchaj-peji. Učinila tak ve zjevné reakci na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten po návštěvě Číny ostrov varoval před vyhlášením nezávislosti, které by mohlo podnítit válku s Pekingem, a podotkl, že se dosud nerozhodl o dalším prodeji amerických zbraní Tchaj-peji.
před 4 hhodinami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 16 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 16 hhodinami

USA oznámily prodloužení příměří mezi Libanonem a Izraelem o 45 dní

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...