Británie po úniku dat tajně přijala tisíce Afghánců

Tisíce Afghánců se od roku 2024 přestěhovaly do Velké Británie v rámci tajného programu, který byl spuštěn poté, co britský úředník neúmyslně zveřejnil jejich data. Uvedla to BBC. Skutečnosti vyšly najevo až v úterý, kdy soudce zrušil zákaz o citlivé věci informovat. Panovaly obavy, že by na Afghánce mohl zaútočit Taliban.

Ve Spojeném království získali díky tajnému plánu nazvanému Afghánská relokační trasa azyl i mnozí Afghánci, kteří pracovali pro britské jednotky, píše BBC. Britská vláda bude muset na program vynaložit 850 milionů liber (asi 24 miliard korun).

Britský ministr John Healey uvedl, že tabulka obsahující osobní údaje téměř 19 tisíc lidí, kteří požádali o povolení vstupu do Spojeného království, omylem unikla na veřejnost v roce 2022. Údaje následně někdo zveřejnil i na internetu. Únik se týkal jmen, kontaktních údajů a rodinných skutečností osob, jimž hrozilo možné nebezpečí ze strany Talibanu. Ministr přiznal, že si „není jistý“, zda byl v důsledku úniku někdo zabit. 

Soudní zákaz

Tehdejší konzervativní vláda získala soudní zákaz informovat o úniku dat i samotné existenci tohoto zákazu, který se vztahoval i na média. Následně vytvořila nový tajný program na přesídlení Afghánců.

Mlčenlivost ale v tomto týdnu zrušil soud a současná labouristická vláda společně s tím rozhodla, že program na přesídlování odhalí. Kabinet sdělil, že podle nezávislé studie změna nemá dotyčné Afghánce vystavit většímu riziku represí ze strany Talibanu.

V rámci utajeného programu už do Spojeného království od roku 2024 přišlo asi 4500 Afghánců. Podle Healyho už díky tomuto programu nezíská azyl už žádný Afghánec, dalších 6900, jejichž žádosti dosud Londýn vyřídil, se ale má ještě do země přesunout.

Tisíce lidí v ohrožení

Podle kritiků ale stále čelí tisíce lidí, kteří pomáhali britským vojákům například jako překladatelé, riziku mučení, věznění nebo smrti. Právník Sean Humber, který zastupoval několik Afghánců, označil únik dat za katastrofický.

Je to první známý případ, ve kterém vláda podobný zákaz získala, a Healey uvedl, že o žádných dalších neví. Podle soudce Martina Chamberlaina, který rozhodl o zrušení opatření, vyvolalo takové užití této legislativy kabinetem vážné obavy o svobodu projevu.

Londýn nepotvrdil, zda úředník ministerstva obrany odpovědný za únik informací čelil disciplinárnímu řízení. Healey se v parlamentu „upřímně omluvil“ těm, jejichž údaje unikly.

Vysvětlil, že šlo o důsledek odeslání tabulky e-mailem „mimo autorizované vládní systémy“, což popsal jako „závažnou chybu resortu“ – ačkoli metropolitní policie rozhodla, že policejní vyšetřování není nutné, uvádí BBC.

Britské jednotky byly v Afghánistánu od roku 2001 jako součást mezinárodní operace proti Talibanu a teroristické síti al-Káida po teroristických útocích na Spojené státy z 11. září 2001. Británie operace ukončila v roce 2014 a její poslední síly opustily zemi spolu s jednotkami ostatních spojeneckých zemí v roce 2021 poté, co se Taliban dostal zpět k moci po kolapsu mezinárodně uznávané vlády.

Od té doby postupně omezuje práva žen a dívek, brání jim ve školní docházce, pracovním uplatnění a osobní nezávislosti v každodenním životě, upozornila agentura Reuters. Všechny restrikce odůvodňuje svým výkladem islámu a náboženského práva.

Zatykač na vůdce Talibanu

Mezinárodní trestní soud nedávno vydal zatykač na dva vůdce afghánského Talibanu za pronásledování žen, dívek a sexuálních nebo genderových menšin. Podle soudu se tak dopouštějí zločinu proti lidskosti. Islamisté podle agentury AFP rozhodnutí označili za absurdní.

Vládu Talibanu v Afghánistánu dlouho neuznávala žádná země. Letos v létě ji ale jako první stát na světě uznalo Rusko. Toto rozhodnutí uvítala Čína.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové opět udeřili na ukrajinskou energetiku, Polsko vyslalo stíhačky

Rusko v noci na úterý opět útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a způsobilo tak nouzové výpadky elektřiny v řadě regionů, včetně Kyjeva a jeho okolí. Podle agentury Reuters o tom informovalo ukrajinské ministerstvo energetiky. Kvůli ruským útokům na západní Ukrajinu vyslalo do vzduchu z preventivních důvodů stíhací letouny Polsko.
před 1 hhodinou

O domov přišla dvakrát. Teď Širín bydlí díky dárcům z Česka

Nezisková organizace Člověk v tísni zůstává aktivní v Sýrii – i přes velké seškrtání peněz poskytovaných z USA. Pomáhají tak prostředky poskytnuté OSN a EU. Člověk v tísni proto mohl podat pomocnou ruku také Širín al-Radžab v humanitárním komplexu al-Amal ve městě Harem na severu země, ve kterém našli útočiště uprchlíci před válkou. Širín přitom přišla o domov hned dvakrát.
před 2 hhodinami

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 3 hhodinami

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 5 hhodinami

Policie v Srbsku obklíčila slovenské demonstranty při návštěvě Pellegriniho

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.
před 6 hhodinami

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Grónsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 8 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 11 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 12 hhodinami
Načítání...