Přesídlení

Americký prezident Donald Trump na společné tiskové konferenci s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem oznámil, že Spojené státy chtějí převzít Pásmo Gazy poté, co bude místní palestinské obyvatelstvo přesídleno jinam. Experti v této souvislosti mimo jiné upozorňují, že nucené přesuny civilistů jsou v rozporu s mezinárodním právem. Podle bývalého blízkovýchodního zpravodaje ČT Jakuba Szántó jde o návrh z říše fantazie.

Nový americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Představil také projekt s názvem Stargate (Hvězdná brána), v rámci kterého by měly soukromé firmy investovat pět set miliard dolarů (asi dvanáct bilionů korun) do infrastruktury pro umělou inteligenci (AI). Trump také znovu mluvil o zavedení cel na sousední země i Čínu nebo Evropskou unii.

Zrušení dohody o deportaci migrantů z Velké Británie zpět do Rwandy neznamená podle vlády afrického státu vrácení poskytnutých peněz, vzkázal mluvčí tamní vlády Alain Mukuralinda. Předchozí britská vláda konzervativců zatím zaplatila Rwandě v rámci dohody v přepočtu zhruba sedm miliard korun. Nový labouristický kabinet od plánů upustil a počítá s tím, že Rwanda finanční prostředky vrátí.

Rusko drží nejméně šest tisíc ukrajinských dětí v zařízeních na okupovaném Krymu a v Rusku určených zřejmě na převýchovu, tvrdí studie americké Yaleovy univerzity, o níž informuje agentura Reuters. Táborů a dalších zařízení, v nichž jsou ukrajinské děti, je podle ní nejméně 43.

Sedmadvacet rodin volyňských Čechů z oblastí postižených jaderným zářením z Černobylu našlo nový domov ve městě Krupka na Teplicku. Prostředky na opravu věžového domu, kde byli volyňští Češi ubytováni, byly poskytnuty Ministerstvem pro hospodářský rozvoj České republiky.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Osudy lidí deportovaných do Sovětského svazu připomíná nové muzeum v polském Bělostoku. Vysvětluje historické události spojené se stalinskými represemi i návratem vysídlených. Stálá expozice vychází ze svědectví přeživších a sází na audiovizuální dojem. Stavba muzea trvala přes čtyři roky.

Konec druhé světové války přinesl ve střední a východní Evropě významné změny hranic. Ještě daleko významnější byla její národnostní a jazyková proměna. Státníci byli vesměs přesvědčeni, že přítomnost početných menšin ve většině států byla jednou z hlavních příčin nestability vedoucí k válce. Sjednocení politických a etnických hranic se tak stalo jedním z cílů poválečného uspořádání, a to i za cenu násilného vyhánění. Období let 1944 až 1948 tak přeťalo kořeny nejméně 31 milionům lidí. Tento počet uvádí historik Robert Paul Magocsi, jehož Atlas dějin středovýchodní Evropy je zdrojem všech čísel v textu.