Muzeum v Bělostoku připomíná Poláky deportované do SSSR. Obětí vysídlení byly statisíce

3 minuty
Události ČT: Muzeum o deportacích z Polska do SSSR
Zdroj: ČT24

Osudy lidí deportovaných do Sovětského svazu připomíná nové muzeum v polském Bělostoku. Vysvětluje historické události spojené se stalinskými represemi i návratem vysídlených. Stálá expozice vychází ze svědectví přeživších a sází na audiovizuální dojem. Stavba muzea trvala přes čtyři roky.

Návštěvníci muzea uvidí mimo jiné autentické předměty, které si s sebou vysídlenci brali na dlouhou cestu do neznáma jako třeba oblíbené hračky, milované nástroje či rodinné vzpomínky.

Život těmto lidem změnil vpád Sovětů, kteří si na začátku druhé světové války Polsko rozdělili s nacisty. „Jestli (Sověti) odhadovali, že nějaká skupina lidí představuje ohrožení systému, mohla ji čekat deportace. Tedy ne za spáchaný přečin, ale za předpokládaný zločin,“ vysvětlil historik Piotr Popławski.

Ve stalinistické logice nebylo přesídlení trestem. Tím byly gulagy, kde se ocitly další desetitisíce polských občanů a kterým se také expozice věnuje. Ve čtyřech vlnách Sověti deportovali na 340 tisíc Poláků, kromě Sibiře mířili i do Střední Asie. Transporty ukončil útok nacistů na Sovětský svaz v červnu 1941. 

Kreml pak totiž potřeboval spojence, a tak vysídlence propustil. Muži se do Evropy vraceli v řadách exilové armády, ženy a děti musely počkat, až válka skončí. „Velmi často se stávalo, že se nemohli vrátit do svých měst, protože část Polska se po válce ocitla v Sovětském svazu,“ připomíná Popławski.

Ředitel muzea: Důležitá je celá zkušenost této části Evropy

Část dokumentů věnovala do sbírky i Maria Połowniaková, jejíž otčím strávil ve vyhnanství šest let. „Připomínat utrpení a bolest lidí a jejich rodin, kteří tam přežívali – nevím, jakým zázrakem, protože v takových podmínkách to bylo složité – je nádherná myšlenka,“ říká paní Maria, jejíž příbuzný už se otevření muzea nedočkal.

„Z naší perspektivy je samozřejmě nejdůležitější ten polský příběh. Ale má smysl jen tehdy, když tu polskou zkušenost dáváme do kontextu zkušenosti této části Evropy,“ uzavírá ředitel muzea Wojciech Śleszyński.

Muzeum vzniklo v místě zbrojních skladů, odkud transporty z města vyjížděly. V jeho areálu stojí řady sloupů, které představují tajgu a ty, kdo přesídlení nepřežili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 1 mminutou

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
20:09Aktualizovánopřed 10 mminutami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 29 mminutami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 36 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...