Muzeum v Bělostoku připomíná Poláky deportované do SSSR. Obětí vysídlení byly statisíce

Nahrávám video

Osudy lidí deportovaných do Sovětského svazu připomíná nové muzeum v polském Bělostoku. Vysvětluje historické události spojené se stalinskými represemi i návratem vysídlených. Stálá expozice vychází ze svědectví přeživších a sází na audiovizuální dojem. Stavba muzea trvala přes čtyři roky.

Návštěvníci muzea uvidí mimo jiné autentické předměty, které si s sebou vysídlenci brali na dlouhou cestu do neznáma jako třeba oblíbené hračky, milované nástroje či rodinné vzpomínky.

Život těmto lidem změnil vpád Sovětů, kteří si na začátku druhé světové války Polsko rozdělili s nacisty. „Jestli (Sověti) odhadovali, že nějaká skupina lidí představuje ohrožení systému, mohla ji čekat deportace. Tedy ne za spáchaný přečin, ale za předpokládaný zločin,“ vysvětlil historik Piotr Popławski.

Ve stalinistické logice nebylo přesídlení trestem. Tím byly gulagy, kde se ocitly další desetitisíce polských občanů a kterým se také expozice věnuje. Ve čtyřech vlnách Sověti deportovali na 340 tisíc Poláků, kromě Sibiře mířili i do Střední Asie. Transporty ukončil útok nacistů na Sovětský svaz v červnu 1941. 

Kreml pak totiž potřeboval spojence, a tak vysídlence propustil. Muži se do Evropy vraceli v řadách exilové armády, ženy a děti musely počkat, až válka skončí. „Velmi často se stávalo, že se nemohli vrátit do svých měst, protože část Polska se po válce ocitla v Sovětském svazu,“ připomíná Popławski.

Ředitel muzea: Důležitá je celá zkušenost této části Evropy

Část dokumentů věnovala do sbírky i Maria Połowniaková, jejíž otčím strávil ve vyhnanství šest let. „Připomínat utrpení a bolest lidí a jejich rodin, kteří tam přežívali – nevím, jakým zázrakem, protože v takových podmínkách to bylo složité – je nádherná myšlenka,“ říká paní Maria, jejíž příbuzný už se otevření muzea nedočkal.

„Z naší perspektivy je samozřejmě nejdůležitější ten polský příběh. Ale má smysl jen tehdy, když tu polskou zkušenost dáváme do kontextu zkušenosti této části Evropy,“ uzavírá ředitel muzea Wojciech Śleszyński.

Muzeum vzniklo v místě zbrojních skladů, odkud transporty z města vyjížděly. V jeho areálu stojí řady sloupů, které představují tajgu a ty, kdo přesídlení nepřežili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Za podíl na operaci dostal třicet let i exministr obrany Kim Jong-hjon. Junovi právníci se proti rozsudku odvolali.
05:18AktualizovánoPrávě teď

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.
07:52Aktualizovánopřed 17 mminutami

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 58 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 1 hhodinou

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 3 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...