Osudy lidí deportovaných do Sovětského svazu připomíná nové muzeum v polském Bělostoku. Vysvětluje historické události spojené se stalinskými represemi i návratem vysídlených. Stálá expozice vychází ze svědectví přeživších a sází na audiovizuální dojem. Stavba muzea trvala přes čtyři roky.
Muzeum v Bělostoku připomíná Poláky deportované do SSSR. Obětí vysídlení byly statisíce
Události ČT: Muzeum o deportacích z Polska do SSSR (zdroj: ČT24)
Návštěvníci muzea uvidí mimo jiné autentické předměty, které si s sebou vysídlenci brali na dlouhou cestu do neznáma jako třeba oblíbené hračky, milované nástroje či rodinné vzpomínky.
Život těmto lidem změnil vpád Sovětů, kteří si na začátku druhé světové války Polsko rozdělili s nacisty. „Jestli (Sověti) odhadovali, že nějaká skupina lidí představuje ohrožení systému, mohla ji čekat deportace. Tedy ne za spáchaný přečin, ale za předpokládaný zločin,“ vysvětlil historik Piotr Popławski.
Ve stalinistické logice nebylo přesídlení trestem. Tím byly gulagy, kde se ocitly další desetitisíce polských občanů a kterým se také expozice věnuje. Ve čtyřech vlnách Sověti deportovali na 340 tisíc Poláků, kromě Sibiře mířili i do Střední Asie. Transporty ukončil útok nacistů na Sovětský svaz v červnu 1941.
Kreml pak totiž potřeboval spojence, a tak vysídlence propustil. Muži se do Evropy vraceli v řadách exilové armády, ženy a děti musely počkat, až válka skončí. „Velmi často se stávalo, že se nemohli vrátit do svých měst, protože část Polska se po válce ocitla v Sovětském svazu,“ připomíná Popławski.
Ředitel muzea: Důležitá je celá zkušenost této části Evropy
Část dokumentů věnovala do sbírky i Maria Połowniaková, jejíž otčím strávil ve vyhnanství šest let. „Připomínat utrpení a bolest lidí a jejich rodin, kteří tam přežívali – nevím, jakým zázrakem, protože v takových podmínkách to bylo složité – je nádherná myšlenka,“ říká paní Maria, jejíž příbuzný už se otevření muzea nedočkal.
„Z naší perspektivy je samozřejmě nejdůležitější ten polský příběh. Ale má smysl jen tehdy, když tu polskou zkušenost dáváme do kontextu zkušenosti této části Evropy,“ uzavírá ředitel muzea Wojciech Śleszyński.
Muzeum vzniklo v místě zbrojních skladů, odkud transporty z města vyjížděly. V jeho areálu stojí řady sloupů, které představují tajgu a ty, kdo přesídlení nepřežili.