Druhá světová válka

Kameník Radim Skácel pracuje ve své dílně na speciálním pomníku. Objekt vytvořený z kamenných fragmentů brněnských staveb Ernsta Wiesnera chtějí iniciátoři projektu umístit v Liverpoolu vedle architektova náhrobku. Připomenout tak chtějí jednoho z nejvýznamnějších meziválečných architektů Československa a upozornit na jeho složitý osud. Jako židovský uprchlík musel opustit domov, žil a zemřel ve Velké Británii.

Krutost, smrt, ale také láska. Spisovatelka Petra Klabouchová ve své nové knize vypráví skutečné příběhy lidí popravených nacisty v jedné z pražských věznic za druhé světové války. Román nese název Duch Pankráce.

Ve věku 101 let zemřel válečný veterán druhé světové války a generálporučík ve výslužbě Miloslav Masopust, oznámilo ministerstvo obrany. Bojoval na východní frontě, účastnil se osvobozování Slovenska i Slovenského národního povstání a v armádě sloužil i po válce. V roce 2020 obdržel Řád bílého lva.

Vzpomínky na válku se mu vracejí dodnes. Dvaadevadesátiletý Arnošt Hammer vypráví o životě v okupovaném Znojmě, o hladu, bombardování i o tom, jak válka zasáhla do každodenního života obyčejných lidí.

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.

Josef Vlasák se narodil pět let před druhou světovou válkou do česko-německé rodiny. Nepovažuje se za Němce ani za Čecha – říká o sobě, že je Znojemák. Jeho rodiče se před válkou hlásili k německé národnosti. Otec, ač aktivní antifašista, musel v roce 1940 narukovat do wehrmachtu. Díky jeho postojům se rodina po válce vyhnula odsunu. Amatérský fotograf a sběratel historických snímků je spoluautorem knihy Milované Znojmo a před deseti lety se stal čestným občanem města.

Německé hospodářství je podle předsedy Svazu německého průmyslu (BDI) Petera Leibingera v nejhorší krizi od konce druhé světové války. V rozhovoru s agenturou DP, zveřejněném v úterý, řekl, že vláda kancléře Friedricha Merze nedělá dost pro to, aby hospodářství oživila. Na výkonu německého hospodářství je závislá i řada českých firem.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Huga Salma-Reifferscheidta. Snažil se dosáhnout uznání toho, že jeho předek Hugo Mikuláš po druhé světové válce zůstal československým občanem. Salmové dlouhodobě usilují o navrácení někdejšího rodového majetku na Blanensku, včetně zámku Rájec nad Svitavou. Osvědčení o státním občanství je klíčem k restitučnímu nároku. Nové odmítavé usnesení je dostupné v databázi ÚS.

Byly jich tisíce, dnes jejich jména často už téměř nikdo nezná. Ve 20. století zaniklo na území Česka tolik obcí, že jejich seznam už asi nikdy nebude kompletní. Pamětníci mizí, a tak dříve živé vesnice často připomínají už jen opuštěné hřbitovy v lesích. V posledních letech ale klíčí snahy tyto zaniklé osady alespoň připomínat – jednou z nich je i nová publikace.

Politička. Učitelka. Vedoucí postava ženského hnutí. Odbojářka a oběť nacismu. Všechna tato slova vystihují Františku Plamínkovou, od jejíhož narození uplynulo letos sto padesát let. Národní muzeum její odkaz připomíná výstavou, která ale víc než o minulosti má být dialogem o současnosti.

Přesně před osmi dekádami ztratilo tehdejší Československo dvanáct tisíc kilometrů čtverečních území a na šest set tisíc obyvatel, když si Podkarpatskou Rus převzal Sovětský svaz. Stalo se tak po jeho hrubém nátlaku.

Před osmdesáti lety začal norimberský proces. Před soudem stanuli někteří nacističtí vůdci zodpovědní za rozpoutání války, smrt milionů lidí i za holocaust. V rámci procesu bylo obžalováno 24 mužů, před soud se jich nakonec dostalo jen jednadvacet – byli mezi nimi například Hermann Göring, Joachim von Ribbentrop nebo Rudolf Hess. K trestu smrti bylo odsouzeno dvanáct mužů, popraveno bylo ale jen deset z nich. Kvůli hrůzám druhé světové války museli Spojenci přijít i s definicí nových zločinů. Poprvé v historii tak byli lidé obžalováni ze zločinů proti lidskosti. Soud zasedal ve válkou zničeném Norimberku. O potrestání nacistických zločinů se zasadil také český právník Bohuslav Ečer.

Sjezd sudetských Němců se příští rok uskuteční od 22. do 25. května v Brně. Oznámilo to Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL), které zastupuje zájmy Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. Sjezd se v Česku bude konat vůbec poprvé.

Ostatky válečného hrdiny, velitele výsadkové skupiny Iridium, Miroslava Špota, se vrátily do Jičína, kde žil a studoval. Více než osmdesát let byly uloženy v Perlacherském lese u Mnichova. Příbuzní je převzali už v září při pietním aktu na pražském Vítkově, nyní je s vojenskými poctami uložili do rodinného hrobu.

Svět si 11. listopadu připomíná Den válečných veteránů. Lidé po celé České republice ho uctí pietními setkáními, koncerty a doprovodnými akcemi. Připnutím květu vlčího máku na oděv vyjadřují úctu těm, kteří sloužili, a zároveň podporují žijící veterány. Mezi těmi, kteří si tento symbol hrdinství připínají, je i plukovník Alois Matýzka, veterán z Afghánistánu. „Být vojákem je služba, ne zaměstnání,“ říká.

Nacistické oddíly SS vznikly před sto lety jako osobní stráž Adolfa Hitlera a vedení nacistické strany NSDAP. Z malé bojůvky, složené především z urostlých boxerů a bitkařů z mnichovských hospod a barů, se během dvaceti let vytvořila elitní jednotka nacistické moci, která se stala symbolem teroru, vyvražďování i holocaustu. SS se podle některých údajů podílela na vyvraždění až čtrnácti milionů lidí. V norimberském procesu byla označena jako zločinecká organizace.

Jelikož otec Josefa Straky stavěl mosty, rodina se často stěhovala. Nakonec zakotvili v Brně, kde prožili druhou světovou válku i osvobození. Josefa v sedmnácti letech povolali na práce do Německa, maturitu skládal na konci války v krytu. Ze všeho, co ho v životě potkalo, se snažil vzít si něco pozitivního. Začátkem listopadu oslavil sté narozeniny. Dodnes ho prý nejvíc nabíjejí kamarádi a práce na zahradě.

Do Pardubic zavítaly vnučky Karla Winternitze, spoluzakladatele Automatických mlýnů. Poprvé si prohlédly Gočárovy budovy, které dnes slouží jako galerie a společenské centrum. Příběh rodiny Winternitzových, z velké části zavražděné během holocaustu, připomínají ve městě od čtvrtka i kameny zmizelých.

Účastník tří odbojů a jeden z velitelů Pražského povstání generál Josef Eret má ve svém rodišti, plzeňském Červeném Hrádku památník. Generál Eret, původně učitel, prošel první světovou válkou, účastnil se protinacistického i protikomunistického odboje a zemřel v USA v roce 1973, kam byl nucen v roce 1948 emigrovat.

Při bombardování Drážďan v únoru 1945 byla prakticky srovnána se zemí také jedna z největších a nejvýznamnějších barokních staveb v Německu – Frauenkirche, tedy kostel Panny Marie. Po konci války komunistická vláda rozhodla, že trosky zůstanou jako připomínka hrůz druhé světové války. Pád komunismu znamenal i oživení myšlenek na rekonstrukci a před dvaceti lety, 30. října 2005, byl obnovený kostel slavnostně vysvěcen.

Sylva Knedlová z Fryštáku celý život zasvětila sportu a dětem. Její rodiče byli velkými příznivci Sokola a své děti vychovávali v duchu myšlenek Masaryka a Tyrše. V mládí ji trénoval Emil Zátopek i jeho manželka Dana. V 91 letech je stále aktivní v městském zastupitelstvu a hlásá, že děti je potřeba vést ke slušnosti, práci a sociálnímu cítění.

Přesně před osmdesáti lety vznikla Organizace spojených národů (OSN). Chartu OSN sice už 26. června 1945 podepsalo padesát zemí, avšak oficiální vznik této mezinárodní organizace se datuje až ke 24. říjnu 1945, kdy Chartu ratifikovala většina signatářských států. OSN tak navázala na odkaz své předchůdkyně Společnosti národů, která vznikla po první světové válce v rámci Versailleské smlouvy „na podporu mezinárodní spolupráce a dosažení míru a bezpečnosti“.

Německý historik žijící v USA Jürgen Matthäus s pomocí umělé inteligence zřejmě zjistil jméno nacistického vraha z jedné z nejznámějších fotografií zachycujících zvěrstva holocaustu. Vrahem byl podle něj velmi pravděpodobně nacistický válečný zločinec Jakobus Onnen, jehož identita se se snímkem shodovala na 99 procent, jak uvedla německá stanice Deutsche Welle (DW).