Druhá světová válka strana 3 z 5

V areálu vojenského technického muzea v Lešanech se koná Tankový den. Letošní ročník připomíná osmdesáté výročí konce druhé světové války. Vrcholem akce s tematickým programem byla ukázka bitvy právě z tohoto období. Návštěvníci mají možnost vidět dobovou techniku, se kterou bojovali vojáci na obou stranách konfliktu, přelet gripenů a tank Leopard 2A4. Z Prahy na akci vyjel speciální „retrovlak“.

Ze Spojených států a Austrálie přijeli do Brna při příležitosti festivalu židovské kultury Štetl Fest potomci rodiny průmyslníků Engelsmannových. V Brně se potkali poprvé. Zúčastnili se besedy ve vile Engelsmann, kterou si nechal na začátku 30. let 20. století postavit podnikatel židovského původu Felix. Ocenili, že se o příběh jejich rodiny zajímá tolik lidí. Překvapila je i honosnost rezidence, ve které jejich předek žil.

Nizozemští novináři nalezli na fotografiích jedné argentinské realitní firmy více než osmdesát let pohřešovaný pozdně barokní obraz ukradený nacisty. Portrét visel v prodávaném domě nedaleko Buenos Aires, po druhé světové válce jej vlastnil uprchlý vysoce postavený úředník nacistického Německa. Obraz ukradený židovskému sběrateli však před policejním zásahem zmizel, informovala argentinská média.

První zprávy o atomové bombě z Hirošimy a Nagasaki se před osmdesáti lety do médií dostaly skoro hned, Dlouho se ale soustředily hlavně na ničivou sílu nového typu zbraně. Novináři, kteří chtěli poukázat na radiační efekty, naráželi na zeď mlčení, popírání a dokonce i cenzury.

Do České republiky se po více než osmdesáti letech vrátily ostatky devíti bojovníků proti nacismu, kteří padli v průběhu druhé světové války. Vojenský speciál přivezl rakve se šesti parašutisty, jedním členem domácího odboje a dvěma zavražděnými příslušníky Stráže obrany státu. Jedná se o největší přepravené množství ostatků hrdinů zapojených do druhého odboje.

Komiksová výstava Lidé ve válce v Liberci představuje návštěvníkům často překvapivé a neznámé osudy na velkoformátových kartách dotvořených kresbami výtvarnice Toybox. „Ona dokáže do obrazů dávat neuvěřitelnou emoci. Když ty postavy najednou mají obličej, příběh je reálný, není jenom číslo, ale stane se člověkem,“ popisuje kresby umělkyně scénograf výstavy Ricardo Hoineff. Výstava se mimo jiné soustřeďuje na život poznamenaný druhou světovou válkou. „Liberec byl hlavním městem říšské župy Sudety, takže to bylo centrum nacismu,“ doplňuje expozice výstavy historik a kurátor Ivan Rous.

V dubnu tohoto roku tým amerických vědců prozkoumal vrak letadlové lodi USS Yorktown (CV-5), která hrála klíčovou roli v bitvě o Midway, po níž byla také potopena japonskou ponorkou. Teď badatelé zveřejnili záběry z ponoru, které ukazují nejen celkový stav lodi, ale i spoustu zajímavých detailů.

Během prvních poválečných prázdnin humanista Přemysl Pitter spustil takzvanou akci zámky pro osm set dětí bez rodin nejrůznějších národností, které se vracely z koncentračních a internačních táborů. Pitter proměnil v ozdravovny čtyři šlechtická sídla – Štiřín, Olešovice, Kamenice a Lojovice – a jeden penzion v okolí Prahy. „On se mezi námi objevil coby člověk, který s námi mluvil jako s lidmi. Chtěl pro nás jen to dobré,“ vzpomínala v roce 2015 přeživší holocaustu Maud Beerová. Pitter se postaral také o německé děti z internačních táborů. Na zámcích se tak ty židovské učily žít bez nenávisti k národu, který jim vzal příbuzné.

Před osmdesáti lety zemřel Kamil Krofta. Syn významného plzeňského politika a renomovaný historik, který po vzniku samostatného Československa působil jako vyslanec ve Vatikánu, Rakousku i Německu. Později byl blízkým spolupracovníkem ministra zahraničí Edvarda Beneše, jehož v této funkci v roce 1936 nahradil. V závěru života se zapojil do protinacistického odboje, kvůli čemuž byl uvězněn v terezínské Malé pevnosti.

Japonsko si připomnělo osmdesát let od kapitulace, čímž skončila druhá světová válka v Tichomoří. Předcházelo tomu svržení dvou jaderných bomb na Hirošimu a Nagasaki. Spojenci se tak vyhnuli pozemní invazi, která byla pod krycím jménem Olympic plánovaná na listopad. Podle historiků by stála desetkrát víc životů spojeneckých vojáků než vylodění v Normandii.

Dne 13. srpna 1945 se do vlasti z Velké Británie vrátili piloti, navigátoři i mechanici československých perutí RAF (Britského královského letectva). Na pražském letišti je vítali tisíce lidí, po komunistickém převratu se ale z hrdinů stali oběti represí. Jejich odkaz se snaží zachovat pilot a zakladatel R.A.F. Station Czechoslovakia Richard Santus, a to prostřednictvím originálních letadel, která se snaží udržet v provozu a uchovat je i pro další generace. „U některých letadel trvá i dvacet a více let, než se dostanou do původního stavu. Pak jsou jediné letuschopné stroje na celém světě a je to poslání o ně pečovat a zachovat je příštím generacím,“ řekl Santus ve středečních Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou.

Brněnská část Zábrdovice ožívá novou architekturou. V oblasti, které se přezdívá brněnský Bronx, v posledních letech developeři a investiční společnosti staví nové objekty, a čtvrť tak postupně proměňují. První lidé se stěhují například do nového rezidenčního areálu Pekárenský dvůr.

Uplynulo osmdesát let od nasazení sovětských jednotek proti Japonsku. Rudá armáda zaútočila v srpnu 1945 na japonské síly rozmístěné v Mandžusku. Sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin vyhlášením války Japonsku tak splnil svůj slib z Jaltské konference z března téhož roku.

Japonské město Nagasaki vstoupilo na samém konci druhé světové války do historie jako jedno ze dvou míst, které se staly terčem jaderného bombardování. Plutoniová bomba přezdívaná Fat Man neboli Tlouštík tam 9. srpna 1945 způsobila podobnou zkázu jako o tři dny dříve uranová puma nad Hirošimou. Teprve tento druhý ničivý výbuch a další desetitisíce zabitých v jediném okamžiku přiměly japonskou vládu kapitulovat.

Na obou věžích katedrály Neposkvrněného početí v Nagasaki se přesně 80 let od svržení americké atomové bomby na toto japonské město znovu rozezněly dva zvony. Po jaderném útoku se v troskách kostela podařilo najít jen jeden, druhý lidé znovu uslyšeli až v sobotu.

Nejvýznamnější česká postava mezinárodního práva, lovec nacistů, respektovaný právník – tím vším byl Bohuslav Ečer. Odborník, který zastupoval československou stranu u Norimberského tribunálu, pomohl odsoudit desítky nacistických zločinců včetně Karla Hermanna Franka. Po válce prý neexistoval v Československu nikdo, kdo by neznal jeho jméno. Už po roce 1948 se ale stal pro komunisty nepohodlným. Ve vykonstruovaném procesu se jim ho odsoudit nepodařilo, téměř vymazat z historie a povědomí lidí ale ano.

Přeživší výbuchu atomové pumy v Hirošimě, Jošiko Macujiová, byla v té době malé dítě, ale dodnes má před očima tělo své matky. „Moje vzpomínka není na lidskou bytost, ale na černý předmět podobný klacku. Držela jsem se ho,“ popisuje Jošiko vzpomínku ze dne svržení bomby. Přeživším jaderného výbuchu se v Japonsku říká Hibakuša a ti, kteří jsou stále naživu, dál podávají své hrozivé svědectví a usilují o jaderné odzbrojení. Přežití výbuchu jaderné bomby bylo ale také stigmatem pro oběti. „Pokud přežijete, budete poníženi. Stanete se poraženými. Když prohrajete, je lepší zemřít. Toto pravidlo bylo hluboce zakořeněno nejen mezi vojáky, ale i v běžné populaci,“ vysvětlil historik z Univerzity Dóšiša v Kjótu Jasuo Mori.

Japonsko si připomnělo 80 let od svržení atomové bomby na město Hirošima. Uranovou bombu pojmenovanou „Little Boy“ (Chlapeček) shodily Spojené státy v konečné fázi druhé světové války 6. srpna 1945, výbuch nepřežila většina obyvatel města. Po třech dnech shodila americká armáda druhou bombu na město Nagasaki.

Brigádní generál Paul Tibbets IV. je velitelem amerického letectva s více než čtyřmi tisíci nalétanými hodinami v kokpitech bombardérů. A je také vnukem Paula Tibbetse, muže, který svrhl atomovou bombu na Hirošimu. V rozhovoru pro ČT24 vzpomínal na svého dědečka.

Dnes je Hirošima symbolem jaderného věku, bývala to ale jen řadová regionální metropole imperiálního Japonska. Enola Gay zase bývalo řadové nepojmenované letadlo s číslem 82. Obě jména se přesně před osmdesáti lety historicky navždy propojila, a to když první jaderný útok v dějinách naplno ukázal sílu nového typu zbraně.

Sedmačtyřicetiletý japonský výzkumník Rebun Kajo hledá lidské ostatky na japonské Ninošimě. Ostrov, vzdálený asi čtyři kilometry od hypocentra exploze atomové bomby v Hirošimě, sloužil jako polní nemocnice. Během několika týdnů po výbuchu bylo přes moře přepraveno asi deset tisíc obětí – živých i těl. Mnozí přeživší brzy zemřeli, a když krematoria nestačila, byli lidé pohřbíváni hromadně. Kajovu práci inspirují členové jeho rodiny, jejichž ostatky nebyly nikdy nalezeny. Zároveň ji vnímá jako způsob, jak navrátit důstojnost lidem pohřbeným v neoznačených hrobech.

První konference po konci druhé světové války v Evropě se konala v Postupimi na dohled zničeného Berlína, metropole poraženého nacistického Německa. Lídři Spojených států amerických, Velké Británie a Sovětského svazu na ní rozebírali desítky otázek, které se zabývaly různými částmi světa od Evropy až po Afriku či Asii. Mezi témata patřila třeba budoucnost Německa nebo poválečné hranice Polska. Když před osmdesáti lety Postupimská konference končila, opouštěli politici místo jednání s tím, že zbývající spory vyřeší příště. Takzvaná velká trojka už se ovšem v tomto formátu nikdy nesešla.

Rakousko si v neděli připomnělo 70 let od obnovení suverenity. Takzvaná státní smlouva vedla ke sjednocení země i odchodu okupačních vojsk spojeneckých armád. Podepsána byla na horním zámku Belvedere 15. května 1955, avšak v platnost vstoupila až 27. července. Dokument podle historika Wolfganga Muellera představuje poslední krok na cestě Rakouska k suverénnímu státu po druhé světové válce. Kromě toho se ale tehdy zrodila i dodnes platná neutralita. V NATO tak alpský stát dosud není, i když ho alianční státy obklopují. Ministryně zahraničí Beate Meinlová-Reisingerová však připustila, že o možném členství v Alianci by Rakousko mohlo debatovat. Většina obyvatel země si nicméně neutrality stále váží a vnímá ji jako výhodu.

Před osmdesáti lety dostalo Japonsko poslední možnost vyhnout se jadernému bombardování. Americký prezident Harry S. Truman ho v Postupimské deklaraci vyzval k bezpodmínečné kapitulaci. Císařství to ale ignorovalo. Už tehdy přitom vznikla finální podoba cílů. Na prvním místě byla Hirošima a na poslední místo a na poslední chvíli bylo doplněno Nagasaki. To je v první verzi rozkazu jaderné bombardování zahájit připsané ještě rukou. A i když bylo cílem s nejnižší prioritou, počasí nakonec vše změnilo.