Potomci rodiny Engelsmannových se poprvé setkali v Brně

Ze Spojených států a Austrálie přijeli do Brna při příležitosti festivalu židovské kultury Štetl Fest potomci rodiny průmyslníků Engelsmannových. V Brně se potkali poprvé. Zúčastnili se besedy ve vile Engelsmann, kterou si nechal na začátku 30. let 20. století postavit podnikatel židovského původu Felix. Ocenili, že se o příběh jejich rodiny zajímá tolik lidí. Překvapila je i honosnost rezidence, ve které jejich předek žil.

Felix Engelsmann se narodil v roce 1885 v Brně. O dva roky později přišla na svět jeho sestra Stephanie a v roce 1900 pak sestra Ilse. Po vzniku Československa se Felix začal naplno věnovat řízení otcovy firmy na výrobu vlněného zboží, která vyvážela i do zahraničí. Továrník patřil mezi vlivné brněnské podnikatele a jako takový měl zájem o lokalitu na Hlinkách, kde již stály vily bohatých rodin.

Ve své rezidenci mohli Engelsmannovi žít pouze do roku 1939. Den před nacistickou okupací, 14. března 1939, odcestoval Felix s manželkou Olgou do Velké Británie. Děti zřejmě neměli. Do zahraničí uprchly před nacistickou represí také Stephanie, jejíž potomci dnes žijí v USA, a Ilse, která se usadila v Austrálii.

Brazilské vízum Felixe Engelsmanna (je na něm jeho zřejmě jediná dochovaná portrétní fotografie)
Zdroj: Muzeum města Brna

Dosud zahalená místa rodinné historie

„O historii naší rodiny jsem nevěděla až do chvíle, kdy se mi ozval Peter z Austrálie. Řekl mi, že jsme příbuzní. Zprvu jsem nevěřila, ale potom mi vše vysvětlil. Potkat se poprvé s širší rodinou je velmi dojemné. A zvlášť tady, v místě, kde je naše historie. Cítím s tímto domem spojení,“ uvedla pravnučka Stephanie Elizabeth. „Návštěva Brna a této vily zaplnila několik dílků historie, která pro nás byla zahalená,“ dodal pravnuk Stephanie Richard.

Engelsmannova vila vznikala v době, kdy v brněnské architektuře již dominoval funkcionalismus. Díky konzervativnímu stylu je však unikátem. „Moje matka se narodila v roce 1932, kdy byla tato vila postavena. Přemýšlím, co by říkala na to, že její rodina pocházela z tak honosného prostředí. Asi by poznamenala, že Felix mohl platit svým dělníkům víc. Když jsme vyrůstali, věděli jsme, že z Engelsmannovy strany bylo nějaké bohatství, ale neměli jsme ponětí o takovém rozměru. Nicméně to byl jeden z důležitých faktorů, jenž zajistil, že moje rodina přežila,“ řekl vnuk Ilse Peter.

Gestapo objekt zabavilo a později bezplatně předalo německé policii. Po skončení války Engelsmann o svůj majetek v Brně neprojevil zájem a dům připadl státu. V roce 1958, osm let po Engelsmannově smrti, přešlo vlastnické právo na První brněnskou strojírnu, závod Klementa Gottwalda.

Felixe a Olgu připomínají kameny zmizelých

Vila Engelsmann patří k asi deseti velkým vilám bývalých průmyslníků v Brně. Stejně jako mnohé další nenavazuje na dobu svého vzniku a není v majetku původních rodin. Felixe a Olgu od čtvrtka připomínají před nemovitostí kameny zmizelých, kterých je v Brně více než tři sta. Upozorňují na skutečnost, že mnohým obyvatelům přetrhala spojení s městem nacistická okupace.

Nahrávám video

Po privatizaci První brněnské strojírny přešla Vila Engelsmann do majetku současných majitelů, kteří ji využívají ke kulturním a reprezentačním účelům. Ve spolupráci s Muzeem města Brna se tam konají prohlídky pro veřejnost. „Je to první vila v Brně, která je v soukromém vlastnictví a je veřejně přístupná,“ poznamenal historik Michal Doležel.

Štetl Fest

Program Štetl Festu hostí také Arnoldova vila v Černých Polích. Osudy významného brněnského rabína Richarda Federa tam přibližuje nová výstava formou komiksu. Historie a osobnosti z období holocaustu pak připomínají i návrhy časopisů, které v rámci soutěže Srdce je oheň tvořily děti podle skutečných žurnálů svých vrstevníků z terezínského ghetta.

Loni v září přijeli do Brna potomci rodin Löw-Beerů a Tugenthatů. I před těmito vilami jsou umístěny kameny zmizelých. Z údajů na mosazných kostkách v dlažbě je patrné, že členové rodin čelili kvůli židovským kořenům nacistické perzekuci. Někteří stihli emigrovat, další se stali oběťmi holocaustu v Terezíně, Majdanku nebo na neznámých místech.

Kameny zmizelých zvané Stolpersteine mají podobu malé čtverhranné dlaždice s hranou deset centimetrů a mosaznou destičkou nesoucí informace o daném člověku. K přečtení jmen se musí člověk sklonit, čímž vzdává úctu.

Iniciativu spustil v osmdesátých letech německý umělec Gunter Demnig, dnes jsou kamenů desítky tisíc po celé Evropě. V Brně jich je více než tři sta, jejich přehled lze nalézt na webu, který vznikl loni v listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o stavu českého zemědělství

Čeští zemědělci hovoří o jednom z nejtíživějších roků od vstupu Česka do Evropské unie. Potýkají se s rostoucími náklady, za kterými stojí mimo jiné zdražování vstupů a evropské požadavky na ochranu životního prostředí. Situaci jim naopak pomáhají zvládat národní i unijní dotace, které mohou přispět k větší potravinové soběstačnosti a konkurenceschopnosti českého zemědělství. O současném stavu odvětví debatovali v Událostech, komentářích z ekonomiky místopředsedové sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS) a Karel Tureček (ANO), předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. K tématu hovořil také prezident evropské organizace zemědělských družstev Lennart Nilsson. Pořadem provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 4 hhodinami

VideoZáchranáři se kvůli rostoucí agresivitě pacientů vybavují balistickými vestami

Zdravotnické záchranné služby postupně vybavují své výjezdové týmy balistickými vestami a dalšími ochrannými prvky. Reagují tak na rostoucí agresivitu pacientů, kteří zdravotníky v některých případech ohrožují i zbraněmi. Například letos v červnu v Plzni muž zaútočil na záchranáře bajonetem. Balistickou ochranu už mají všechny výjezdové skupiny v Praze a Plzeňském kraji. V dalších pěti krajích ji využívají především vybrané posádky. Záchranáři upozorňují, že se stále častěji dostávají do situací, kdy je při poskytování pomoci ohrožen jejich život.
před 5 hhodinami

„Moje poselství je: Nebojte se.“ Architekt Kyselka vzpomíná na střety s totalitními režimy

Architekt venkova a krajiny Mojmír Kyselka přednášel v Brně, Bratislavě, Vídni i v americkém Ohiu, ještě nedávno vedl katedru architektury v Ostravě. Třiadevadesátiletý profesor ale zažil i nacistickou okupaci, zatčení komunistickou Státní bezpečností i pokusy o získání ke spolupráci. Přesto se odmítl podřídit režimu. Podpis manifestu Dva tisíce slov ho tehdy připravil o možnost působit na vysoké škole. K akademické kariéře se vrátil až po sametové revoluci.
před 10 hhodinami

VideoŽádná zubní pohotovost neposkytuje službu celý den, v ordinační době se navíc liší

Kamenných zubních pohotovostí v Česku funguje 37. Ne všechny pracují současně, pacienti si musejí ordinační dobu vždy ověřit. Žádná přitom neposkytuje službu 24 hodin denně, o svátcích a víkendech musejí mít otevřeno nejméně čtyři hodiny. Některé regiony, jako třeba Plzeňský kraj, pak navíc využívají i takzvaných rotujících služeb zubařů. V Praze nefungují vůbec, naopak třeba Vysočina by bez nich ale neměla stomatologickou pohotovost žádnou. Pacienti však musejí do soukromých ambulancí lékařů.
před 11 hhodinami

Vláda přichází s novým programem na podporu bydlení, starý zastavila

Dostupnost bydlení v Česku je nejhorší v EU. Vláda slibuje dát víc peněz na stavby domů s byty, ve kterých by lidé platili únosné nájmy, čemuž má pomoct nový program. S Evropskou komisí už kabinet vyjednal téměř šest miliard korun na dotace a zvýhodněné úvěry. Ministerstvo počítá se spuštěním příjmu žádostí na začátku příštího roku. Výsledkem by mělo být zhruba 2900 bytů s dostupnými činžemi. Opozice kritizuje prodlevy způsobené tím, že vláda nepokračovala v podpoře zavedené předchozím kabinetem, o kterou byl ze strany obcí zájem.
před 21 hhodinami

VideoHlaváček avizoval zdražení kuponu na MHD i přípravu systému mýta v centru Prahy

Prahu v příštích čtyřech letech povede z pozice primátora Petr Hlaváček (STAN). Podle něj je „potřeba posouvat Prahu dál, ale pokud možno rozumně, podle plánu a s rozvahou“. V Událostech, komentářích hájil také metropolitní plán, podle něj dává „standard pro rozvoj“ a nově vznikajícím čtvrtím pravidla. Mezi hlavní priority pro rok 2030 zařadil dokončování linky metra D nebo výstavbu Městského okruhu. Avizoval také zdražení ročního kuponu na městskou hromadnou dopravu o 1100 korun, stejně tak dvojnásobné zvýšení ceny za parkovné na 2400 korun ročně. Zmínil také výhled zavedení mýta v centru metropole. Rozhovorem provázel Petr Obrovský.
včera v 09:23‌‌

Srážky zatím přehradám výrazně nepomohly. Na Vysočině vyhlásili mimořádná opatření

Kvůli nedostatku vody v přehradě Vír vyhlásila komise pro sucho na Vysočině mimořádná opatření. Nádrž, která zásobuje i Brno, ztratila šedesát procent vody. Nízkou hladinu má také Římovská přehrada v jižních Čechách. Kraj proto připravuje záložní řešení pro případ, že by ani zimní srážky zásoby nedoplnily. Nedávné deště totiž hladiny nádrží výrazně nezvýšily. Situaci sleduje ministerstvo zemědělství. Podle něj ale zatím stačí snižovat odtok z přehrad.
včera v 05:01‌‌

VideoSlevy na jízdném pro studenty a seniory chce vláda zvýšit, termín ale nemá

Studentům a seniorům v některých regionech podraží cestování. Další část krajů od Nového roku přestane dorovnávat slevu až na 75 procent z celostátně platných padesáti. Vláda slíbila tento bonus zvýšit, nemá však dohodu, kdy k tomuto kroku přistoupit. „Příští rok už budeme v polovině volebního období a myslím, že by bylo nefér s tím k voličům přijít až před dalšími volbami,“ přiblížil svůj pohled předseda poslaneckého podvýboru pro dopravu Martin Kolovratník (ANO). Opozice předvolební slib zvýšit slevy kritizuje s tím, že si to stát nemůže dovolit.
20. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.