Kameny zmizelých

Do Pardubic zavítaly vnučky Karla Winternitze, spoluzakladatele Automatických mlýnů. Poprvé si prohlédly Gočárovy budovy, které dnes slouží jako galerie a společenské centrum. Příběh rodiny Winternitzových, z velké části zavražděné během holocaustu, připomínají ve městě od čtvrtka i kameny zmizelých.

Na pražských Vinohradech ve středu odpoledne přibyl další kámen zmizelých, takzvaný stolperstein, připomínající exilového publicistu, spisovatele a bývalého ministra kultury Pavla Tigrida. Akci inicioval Česko-německý fond budoucnosti. Na pietní akt v Kouřimské ulici přijely také Tigridovy děti. Kameny obvykle připomínají oběti holocaustu.

Ze Spojených států a Austrálie přijeli do Brna při příležitosti festivalu židovské kultury Štetl Fest potomci rodiny průmyslníků Engelsmannových. V Brně se potkali poprvé. Zúčastnili se besedy ve vile Engelsmann, kterou si nechal na začátku 30. let 20. století postavit podnikatel židovského původu Felix. Ocenili, že se o příběh jejich rodiny zajímá tolik lidí. Překvapila je i honosnost rezidence, ve které jejich předek žil.

Rodinu významných průmyslníků ve vlnařství a cukrovarnictví Löw-Beerů připomíná v brněnské ulici Hlinky a Kalvodově ulici osmnáct kamenů zmizelých. Položení mosazných dlažebních kostek, které nesou jména obětí nacistického režimu, se zúčastnili také potomci rodu. Daniel Low‑Beer poděkoval za navrácení kousku domova a ocenil, že kameny připomínají konkrétní lidi. Představitelé vlády varovali před opakováním chyb z minulosti.

V Brně přibyly další kameny zmizelých, tentokrát v Pekařské ulici 10, před domem, kde žil významný architekt židovského původu Ernst Wiesner. V Brně připomínají jeho rodinu a osobnost nejen mosazné kostky. I řada jeho funkcionalistických staveb z dvacátých let minulého století totiž patří k nejcennějším památkám města. Například Palác Morava, který teď prochází rekonstrukcí, vila Stiassni či budovy Českého rozhlasu a brněnského krematoria.

Potomci Tugendhatů, Hože a Löw-Beerů se zúčastnili uložení kamenů zmizelých před slavnými brněnskými vilami, které patřily jejich rodinám. Z údajů na mosazných kostkách v dlažbě je patrné, že členové rodin čelili kvůli židovským kořenům nacistické perzekuci. Někteří stihli emigrovat, další se stali oběťmi holocaustu v Terezíně, Majdanku nebo na neznámých místech.

První dva kameny zmizelých připomínají v Českém Krumlově židovské obyvatelky, které se za druhé světové války nevrátily z transportu. Takzvané Stolpersteine se nachází před domem v ulici Latrán v historickém centru, který obývaly Marta Žaludová a její dcera Ilsa Breuerová. Řekla to mluvčí českokrumlovské radnice Petra Nestávalová.

Dvacet dalších kamenů zmizelých, které připomínají oběti nacistické perzekuce, přibylo v pátek do chodníků na osmi místech v Plzni. Ve městě jich tak je už 77. Kromě patnácti kamenů připomínajících židovské oběti holocaustu se město k mezinárodnímu projektu poprvé připojilo i s pěti kameny věnovanými plzeňským Romům, kteří byli za války odsunuti do koncentračního tábora v Letech u Písku, řekla mluvčí magistrátu Eva Barborková.

V ulicích Prostějova přibylo dalších dvanáct kamenů zmizelých, které připomínají oběti holocaustu. Pamětní kostky s lesklým povrchem se vkládají do chodníků před jejich domovy. Mezi oběti nacistického režimu patří i prostějovský sokol a zastupitel Jan Mládek.  Na slavnostní uložení kamene se ve čtvrtek přišly podívat i jeho vnučky, samy si však na něj nepamatují.