Kameny zmizelých připomínají původní obyvatele tří slavných brněnských vil

Potomci Tugendhatů, Hože a Löw-Beerů se zúčastnili uložení kamenů zmizelých před slavnými brněnskými vilami, které patřily jejich rodinám. Z údajů na mosazných kostkách v dlažbě je patrné, že členové rodin čelili kvůli židovským kořenům nacistické perzekuci. Někteří stihli emigrovat, další se stali oběťmi holocaustu v Terezíně, Majdanku nebo na neznámých místech.

„Pro nás jako pro rodinu tyto domy nejsou primárně kulturní památky, ale domovy,“ řekl potomek rodiny Tugendhatových Lukas Hammer. Připomněl, že rodina se v minulosti necítila v Brně vítaná, což se v posledních letech postupně změnilo. Kameny zmizelých ocenil jako další projev úcty k jejich odkazu, ale také jako připomínku tragického osudu a křivd. Varoval před vzestupem krajní pravice a opětovným přiživováním nenávisti v Evropě.

„Společnost by si měla odpovědět, co s námi nacismus udělal. Podle mě bychom se měli učit, že to nezačíná vraždami, násilím, ale slovy. Začíná to politikou nenávisti a vyloučení. Na to bychom měli myslet, když se například bavíme o tématu migrace,“ poznamenal vnuk Fritze a Grete Tugendhatových.

Do Brna přijelo osmnáct zástupců široké rodiny Tugendhatů z celého světa. „Nejzajímavější je Greta Tugendhat, dcera původních majitelů. Byly tu i čtyři pravnučky,“ poznamenal ředitel Muzea Města Brna Zbyněk Šolc. „Snažíme se s rodinou komunikovat, navštěvují vilu, přednáší tu. Rodina je v domě vždy vítána,“ dodal.

Kameny konkrétně připomínají více než dvacet lidí, například Alfreda Löw-Beera, továrníka, který zemřel v roce 1939 za nejasných okolností, patrně při pokusu uniknout z protektorátu. Jeho tělo se našlo poblíž železniční trati u Stříbra na Tachovsku.

Své kameny mají také Fritz a Grete Tugendhatovi, kteří si nad starší vilou Löw-Beer postavili vlastní dům, vilu Tugendhat, dnes oceňovanou jako klenot moderní architektury. Stihli opustit Československo před nástupem nacistických represí. Zemřeli ve Švýcarsku.

Konkrétní člověk, konkrétní osud

„Každý z kamenů je připomínkou konkrétního osudu, konkrétního člověka, někoho, kdo vlivem tragických událostí 20. století byl odvlečen do koncentračního tábora, zemřel za tragických okolností, nebo se mu podařilo utéct, ale na dlouho ztratil kontakt se svou vlastí,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS). Rodiny podle něj výrazně ovlivnily tvář Brna, kvůli totalitám 20. století ale ztratily svůj domov.

„Musíme si to připomínat, abychom to už nikdy nemuseli prožít. Naší povinností je, abychom dělali vše proto, aby tu žádný totalitní režim, žádná diktatura, žádná nenávist nemohla zvítězit. Abychom se mohli dál svobodně rozvíjet a naši potomci nemuseli dělat to, co nyní děláme my,“ doplnil Fiala.

Kameny jsou také před dalšími domy ve čtvrti, kde rozvětvené rodiny průmyslníků, podnikatelů či právníků žily. O veškerý majetek rodiny přišly s nástupem nacismu, nezískaly jej zpět ani po skončení druhé světové války. Trojice vil je v současnosti přístupná veřejnosti, patří k hlavním brněnským turistickým atrakcím.

„Proč to muzeum dělá, je proto, že chceme ve veřejném prostoru odhalovat střepy historie. Aby lidé, kteří je míjejí, si je mohli připomenout,“ řekl ředitel muzea.