Senát USA schválil republikánský rozpočtový rámec zaměřený na daňové škrty

Američtí senátoři schválili rozpočtový rámec navržený republikány a učinili tak významný krok k prosazení programu prezidenta Donalda Trumpa na daňové škrty v hodnotě bilionů dolarů a navýšení dluhového stropu. Výsledek hlasování otevírá republikánům cestu k tomu, aby se pokusili prosadit zákon o rozpočtu v obou komorách Kongresu i přes námitky demokratů, stejně jako se jim to podařilo v prvním Trumpově volebním období, píší agentury.

Senát v sobotu brzy ráno po nočním maratonu hlasování o pozměňovacích návrzích předložených demokraty schválil rezoluci o rozpočtovém rámci poměrem 51 ku 48. Výsledek hlasování spouští manévr umožňující schválit rozpočet a daňové škrty prostou většinou, tedy i bez hlasů demokratických senátorů. Obvykle je ke schválení zákonu v Senátu potřeba šedesát hlasů. Republikáni mají nyní v Senátu 53 křesel, zatímco demokraté jich drží 45.

Opatření umožňuje republikánům v Kongresu vypracovat legislativu, jejímž cílem je prodloužit Trumpovo snížení daní pro fyzické osoby a podniky z roku 2017, které vyprší na konci roku 2025.

Umožňuje také nové daňové škrty v hodnotě 1,5 bilionu dolarů (34,6 bilionu korun) v průběhu deseti let a požaduje zvýšení federálního výpůjčního limitu o pět bilionů dolarů (115,2 bilionu korun), aby se zabránilo tomu, že ministerstvo financí v létě narazí na dluhový strop.

„Druhá část Trumpova ekonomického programu“

Hlasování se odehrálo v kritické chvíli pro americkou a světovou ekonomiku poté, co Trump tento týden zavedl cla téměř na všechny země, což způsobilo propad na světových akciových trzích a vyvolalo obavy z celosvětové recese.

Republikáni označili snížení daní za druhou část Trumpova dvoufázového ekonomického programu, která následuje po uvalení cel. Prezidentovi spojenci tvrdí, že nové kolo snižování odvodů povzbudí trhy a poskytne podnikům jistotu pro investice. Není však jasné, zda rozsah daňového balíčku zmírní znepokojení investorů z dopadů cel, píše agentura Bloomberg.

Peníze pro armádu a na boj s migrací

Rozpočet také počítá s novými 150 miliardami dolarů pro armádu (3,5 bilionu korun) a 175 miliardami dolarů (čtyři biliony korun) na boj proti imigraci, což jsou dvě hlavní Trumpovy výdajové priority, a to navzdory probíhajícím snahám o snížení počtu federálních zaměstnanců a výdajů.

Demokraté tvrdí, že plán republikánů poskytne daňové výhody bohatým domácnostem v době, kdy podle ekonomů jednotlivci z nižší a střední třídy budou nést hlavní tíhu zvyšování cen v důsledku Trumpových cel na dovážené zboží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin je připraven jednat s Macronem, tvrdí mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit. Elysejský palác toto oznámení přivítal, informuje agentura AFP.
05:53Aktualizovánopřed 4 mminutami

Minuta ticha i vlajky na půl žerdi. Austrálie uctila památku obětí střelby

Australané drželi den smutku a rozjímání, aby uctili památku patnácti obětí střelby proti židovské komunitě, která se stala před týdnem na pláži Bondi Beach v Sydney. Po celé zemi se v neděli držela minuta ticha, kdy se kvůli pietě zastavilo i televizní a rozhlasové vysílání. Země se zároveň chystá prověřit pravomoci policie, píše Reuters.
12:00Aktualizovánopřed 32 mminutami

Asi 130 tisíc odběratelů zůstalo v San Franciscu kvůli výpadku bez proudu

Americké San Francisco zasáhl v sobotu na několik hodin výpadek elektřiny, který se dotknul zhruba 130 tisíc odběratelů. Úřady v tomto kalifornském městě vyzvaly obyvatele, aby zůstali doma, informuje agentura AFP. Do tmy se ponořila část pobřeží, kde sídlí velké technologické firmy a kde žije více než 800 tisíc lidí.
10:41Aktualizovánopřed 51 mminutami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Podle Kremlu ale třístranná jednání nejsou na stole. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
02:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Devět lidí zemřelo při střelbě u nočního podniku v JAR

Devět lidí zemřelo a deset dalších utrpělo zranění při střelbě, kterou rozpoutali v noci na neděli neznámí zločinci před nočním podnikem poblíž jihoafrického Johannesburgu, uvedl podle agentury Reuters místní zpravodajský web SABC News. Policisté po útočnících pátrají, motiv krveprolití zatím není jasný.
06:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 16 hhodinami
Načítání...