Evropské akciové burzy prožily i v pátek prudký pokles. Investoři tak reagovali na dopad nových amerických cel, která prezident Donald Trump oznámil ve středu večer. Panevropský index Stoxx 600 uzavřel se ztrátou 5,1 procenta. Britský FTSE 100 i německý DAX odepsaly necelých pět procent, francouzský CAC pak přes čtyři procenta. Propad zažily trhy i ve čtvrtek. Ve výrazném minusu zakončily týden též americké akcie. Situaci vyostřila i páteční razantní odpověď Číny.
Index Stoxx 600 odepsal 5,1 procenta a uzavřel na 496,91 bodu. Dostal se tak do pásma korekce, uvedla agentura Bloomberg. Navíc má za sebou nejhorší týden od začátku globální pandemie nemoci covid-19 v březnu 2020. Korekce znamená, že index klesl o více než deset procent od posledního maxima. Toho dosáhl na začátku března.
Evropské akciové trhy poklesly i ve čtvrtek. Například index londýnské burzy FTSE 100 odepsal 1,55 procenta, index frankfurtské burzy DAX klesl o 3,01 procenta.
Index pražské burzy PX ztratil v pátek 5,3 procenta, ve čtvrtek klesl bezmála o dvě procenta. Za týden ztratil 7,9 procenta, nejvýrazněji od covidu.
Prezident Trump ve středu oznámil, že Spojené státy od 5. dubna začnou vybírat plošné desetiprocentní clo prakticky u veškerého zboží dováženého do USA. Od 9. dubna pak začnou u dovozu z vybraných zemí vybírat i takzvaná reciproční cla, která jsou vyšší a která v případě Evropské unie činí 20 procent.
Zásah dostaly i americké trhy
Americké akcie ve čtvrtek, den po oznámení cel, prudce klesly. Širší index S&P 500 zaznamenal největší jednodenní propad od pandemie covidu-19 v roce 2020. Odepsal ve čtvrtek 4,84 procenta. Index technologického trhu Nasdaq Composite ztratil 5,97 procenta. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, klesl o 3,98 procenta.
„Trhy spadly, protože oznámená cla byla podstatně vyšší, než investoři předpokládali,“ komentoval to analytik trhů Sam Stovall.
Ve znamení poklesu proběhlo i páteční obchodování. Index Dow Jones klesl o 5,5 procenta na 38 314,86 bodu. Standard & Poor's 500 se snížil o 5,97 procenta na 5074,08 bodu. Nasdaq odepsal 5,82 procenta na 15 587,79 bodu. Od dosavadního rekordu odepsal Nasdaq přes 20 procent, a potvrdil tak, že se nachází v takzvaném medvědím trhu (jde o trh, kdy cenové ztráty indexu z posledního maxima překonají minus dvacet procent, menší ztráty jsou spíše považovány za korekce).
Web amerického byznysového listu The Wall Street Journal napsal, že napříč finančním centrem na Wall Street se finanční manažeři, makléři a bankéři ve čtvrtek vzpamatovávali z toho, co mnozí označovali za bezprecedentní šok. Označovali to za konec doby postcovidového vzestupu na trhu. Poukazovali na to, že na rozdíl od covidu šlo nyní o výsledek záměrné politiky.
Čína zvolila razantní reakci
Peking v pátek oznámil, že od 10. dubna zavede dodatečné 34procentní clo na veškerý dovoz ze Spojených států. Recipročně tak reagovala na nová americká cla, kdy na Čínu se bude nově vztahovat 34procentní poplatek, celkové clo na dovoz z Číny do USA se tím zvýší na 54 procent. Trump k čínskému kroku uvedl, že Peking zvolil nevhodnou reakci na americká cla.
Čína zároveň pozastavila dovozní povolení šesti firmám „spojeným s USA“ a zavedla omezení vývozu u dalších 16 amerických společností, uvedl hongkongský list South China Morning Post. Kromě toho Čína zavede další omezení na vývoz některých nerostů vzácných zemin.
„Čína to zahrála špatně, zpanikařila – to je jediná věc, kterou si nemůžou dovolit,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social. Celý příspěvek napsal verzálami a doprovodil jej vykřičníkem, dodala agentura ČTK. Americký ministr financí Scott Bessent už ve čtvrtek vyzval všechny dotčené země, aby na cla neodpovídaly protiopatřením, jinak pohrozil eskalací obchodního konfliktu.
Podle americké hlavy státu je propad trhů nutnou fází procesu obrození, která brzy vystřídá blahobyt. „Funguje to přesně, jak má. Do země proudí investice za šest nebo sedm bilionů dolarů. To je nebývalé. Trhy rekordně porostou. Akcie rekordně porostou. Celá země rekordně poroste.“
Budou se měnit prognózy a snižovat ratingy
Ratingová agentura S&P Global přehodnotí po oznámení amerických cel všechny své makroekonomické prognózy. Takový krok zřejmě zvýší obavy, že se dostaví i vlna snižování ratingových známek, uvedla k tomu v pátek agentura Reuters. Ratingy od S&P vyjadřují názor na důvěryhodnost a finanční zdraví tisíců firem a více než 130 zemí.
Ratingová agentura uvedla, že rozsah a výše cel, překonala většinu očekávání. Aktualizované prognózy chce S&P zveřejnit příští týden, počáteční předpoklady zahrnují i skokový nárůst inflace v USA. Ta by se měla do konce roku dostat ke čtyřem procentům, zatímco dosud S&P čekala zhruba tříprocentní inflaci.
Dopad na americkou ekonomiku bude záviset na úrovni odvetných opatření ze strany obchodních partnerů a na tom, jak budou využity příjmy z cel, zejména pokud budou financovat snížení daní. I podle scénáře, že se sníží daně a odveta ze strany obchodních partnerů bude relativně mírná, se růst hrubého domácího produktu (HDP) podle S&P sníží o 0,3 až 0,4 procentního bodu proti jejím dosavadním prognózám.
„V příštích dvanácti měsících stále nevidíme recesi podle definice Národního úřadu pro výzkum ekonomiky (NBER),“ uvedli analytici S&P. NBER definuje recesi jako hospodářský útlum z hlediska jeho hloubky, trvání a širokého rozptylu, tedy nejen podle dvou čtvrtletí poklesu HDP za sebou. „Uznáváme však, že subjektivní pravděpodobnost recese v tomto časovém období se nyní pravděpodobně zvýšila na 30 až 35 procent z 25 procent v březnu,“ dodali analytici ratingové agentury.
