Musk opouští Trumpovu administrativu, jeho úřad pokračuje

Nahrávám video
Události, komentáře: Elon Musk opouští Donalda Trumpa
Zdroj: ČT24

Miliardář Elon Musk opouští post v exekutivním týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, kde se věnoval omezování výdajů federálních úřadů, informovala agentura AP s odvoláním na činitele Bílého domu. Sám Musk napsal na své síti X, že děkuje Trumpovi za poskytnutou příležitost s tím, že přichází konec jeho angažmá. Jeho úřad však nekončí, dodal později.

Musk od Trumpova lednového nástupu do funkce vedl úřad pro efektivitu státní správy (DOGE), v němž však od května podle svého dřívějšího vyjádření výrazně omezil působení, aby se věnoval své automobilce Tesla, jíž prudce klesl zisk.

„Můj stanovený čas zvláštního zaměstnance vlády končí, a tak bych rád poděkoval prezidentu Donaldu Trumpovi za příležitost omezit zbytečné utrácení,“ napsal nejbohatší člověk světa. S Trumpem, kterého masivně podporoval v loňské předvolební kampani, se loučí den poté, co kritizoval prezidentem prosazený návrh zákona o daních a výdajích. Podle Muska příliš zatíží státní kasu a jde proti smyslu práce, kterou dělal v DOGE.

Dřívější spekulace

Americká média již v dubnu spekulovala, že Musk brzy opustí DOGE, aby se vrátil zpět ke svému podnikání. Trump na počátku dubna uvedl, že Musk může v čele úřadu zůstat, dokud bude chtít, zároveň ale naznačil, že je možné, že ve funkci skončí.

Zdroj z Bílého domu agentuře Reuters řekl, že Muskův odchod byl plánován a že o něm podnikatel s prezidentem osobně nemluvil. Předávat svou funkci by měl začít již během středečního večera (v noci na čtvrtek SELČ). Mandát měl podle Reuters stanovený na 130 dní, což je do konce května.

Vliv na Muskovo podnikání

Muskovo podnikání provázely od nástupu do exekutivní funkce problémy, které dopadly zejména na automobilku Tesla. Kroky DOGE, který Trumpovi doporučuje plošné rušení pracovních míst ve federální vládě, Američany rozdělily a vyvolaly velkou kritiku.

Podle odhadu Reuters se Muskovi podařilo redukovat počet zaměstnanců federálních úřadů téměř o dvanáct procent, což představuje 260 tisíc z 2,3 milionu pracovníků. Pomohly k tomu zpravidla pohrůžky propuštěním, nabídka mnohaměsíčního odstupného či předčasného odchodu do důchodu, píše agentura.

Musk také veřejně podpořil krajně pravicové politiky v Evropě, čímž odradil některé kupce automobilů v regionu. Mnozí investoři si rovněž stěžovali, že miliardář je příliš rozptýlený svojí rolí v Trumpově administrativě a zanedbává řízení Tesly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.
před 13 mminutami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 4 hhodinami

Atentátník v mešitě v Islámábádu zabil desítky lidí

Sebevražedný atentátník v šíitské mešitě Chadídža al-Kubra v době páteční modlitby na okraji Islámábádu zavraždil nejméně 31 lidí, uvedla agentura AFP s odkazem na bezpečnostní zdroje. Útok zranil více než 170 lidí, napsala agentura Reuters s odkazem na místní úřady. Média podle informací z místa předpokládají další nárůst počtu obětí, jelikož řada zraněných je v kritickém stavu. Útočník byl těsně předtím, než bombu odpálil, zastaven u vchodu do svatostánku. K útoku se podle agentury Reuters přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruský Rosatom začal s dostavbou maďarské elektrárny Paks

Po dvanácti letech od podpisu smlouvy začíná ruská společnost Rosatom rozšiřovat maďarskou jadernou elektrárnu Paks. Projekt loni získal výjimku z amerických sankcí proti ruskému energetickému sektoru. Maďarská vláda projekt označila za vlajkovou loď revitalizace evropské jaderné energetiky.
před 8 hhodinami

Slovenská policie zastavila stíhání některých kroků státu za covidu-19

Slovenská policie zastavila stíhání v případu některých kroků státu za pandemie nemoci covid-19. S odvoláním na vyjádření prokuratury to napsal portál Aktuality.sk, rozhodnutí zatím není pravomocné. Šlo o vyšetřování nadúmrtí v době koronavirové nákazy, jakož i podezření z trestných činů obecného ohrožení a maření úlohy veřejným činitelem.
před 9 hhodinami

V Británii začal platit nejpřísnější zákon proti deepfake pornu

Ve Velké Británii začal platit nejpřísnější zákon proti vytváření falešných sexuálních fotografií skutečných lidí za pomoci umělé inteligence (AI). Pachatelům za to hrozí dva roky, respektive devět let, pokud je obětí dítě. Internetové platformy pak mohou čelit pokutám do výše deseti procent globálních příjmů. Londýnská vláda zároveň vytváří nástroj, který takový obsah snadno odhalí. Problémová je především AI jménem Grok na síti X, která patří miliardáři Elonu Muskovi. „Jednání Groku a X je nechutné a ostudné a upřímně řečeno, rozhodnutí proměnit toto v prémiovou službu je otřesné,“ nešetřil kritikou britský premiér Keir Starmer.
před 10 hhodinami

Dobrý začátek, řekl k jednáním Írán. USA vzápětí oznámily nové sankce

Spojené státy oznámily uvalení nových ropných sankcí na Írán. Trumpova vláda k tomuto kroku sáhla krátce po jednání v Ománu, jež bylo přitom podle Teheránu pozitivní. Podle ománského ministerstva zahraničí, které rokování zprostředkovává, se první fáze rozhovorů zaměřila na vytvoření vhodných podmínek k faktické obnově diplomatických a technických jednání. Pokračovat mají podle Teheránu jindy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nevládní organizace kritizují „drastické“ snížení humanitární pomoci

Ministerstvo zahraničí chce výrazně snížit výdaje na českou humanitární a rozvojovou pomoc v zahraničí. Celkový rozpočet čtyř základních programů má být zhruba poloviční –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ miliarda korun. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) jsou důvodem úspory. Opozice i nevládní organizace rozhodnutí kritizují. České fórum pro rozvojovou spolupráci mluví o drastickém omezení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...