Americká cla jsou velkou ranou světové ekonomice, důsledky postihnou miliony lidí, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropané jsou připraveni vyjednávat se Spojenými státy a současně jsou připraveni odpovědět protiopatřeními, pokud hovory selžou. Trump představil rozsáhlý balík cel, která nazývá recipročními. Na zboží z Evropské unie budou činit dvacet procent. Trump později také naznačil možnost dalšího jednání.
„Už dokončujeme první balíček protiopatření v reakci na (americká) cla na ocel. A nyní se připravujeme na další protiopatření na ochranu našich zájmů a našeho podnikání, pokud jednání selžou,“ uvedla šéfka EK v prohlášení, které učinila ještě před summitem EU-Střední Asie v Samarkandu v Uzbekistánu.
Představitelé Evropské unie očekávají, že americká cla zasáhnou vývoz z EU o objemu přibližně 380 miliard eur (9,5 bilionu korun). Odhady říkají, že bude zasaženo sedmdesát procent unijního exportu do Spojených států.
Jednání Evropské komise s USA podpořil i předseda Evropské rady António Costa, který podle agentury Reuters celní poplatky zároveň vnímá i jako důvod pro uzavírání dohod o volném obchodu s dalšími partnery ve světě.
„Velmi lituji, že tato volba byla učiněna, protože bude mít obrovské důsledky. Globální ekonomika tím bude výrazně postižena, nejistota naroste a vyvolá další ochranářská opatření. Důsledky budou špatné pro miliony lidí po celém světě,“ řekla dále k uvalení cel von der Leyenová, podle které tarify rovněž postihnou spotřebitele po celém světě.
„V uplynulých osmdesáti letech obchod mezi Evropou a Amerikou vytvořil miliony pracovních míst a spotřebitelé na obou stranách Atlantiku měly výhody nižších cen,“ připomněla předsedkyně Evropské komise, podle které zavedení cel žádné problémy nevyřeší.
Trump ve čtvrtek řekl, že pokud nějaká země předloží „fenomenální“ nabídku, je ochoten vyjednávat. V pátek bude v souvislosti s americkými cly hovořit se svými protějšky ze Spojených států eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Evropská unie je podle něj připravena vyjednávat a nebude nečinně přihlížet, když se jí nepodaří dosáhnout spravedlivé dohody. „Budeme jednat klidným, pečlivě rozfázovaným a jednotným způsobem, dobře vyvážíme naši odpověď a zároveň poskytneme dostatek času na rozhovory,“ sdělil Šefčovič.
Von der Leyenová se rozhodla svolat do Bruselu na příští pondělí a úterý dva strategické dialogy, kde chce s klíčovými hráči diskutovat o dalším postupu. V pondělí by si měla vyslechnout od zástupců ocelářského a automobilového průmyslu, jaká budou mít cla dopady na jejich společnosti, v úterý se pak sejde se zástupci farmaceutického průmyslu.
Co připravují Německo a Francie
Ministr hospodářství Německa Robert Habeck soudí, že Unie musí na americká cla odpovědět jednotně. „Pro americké zákazníky to bude spíše Dnem inflace než Dnem osvobození,“ řekl. Odkázal tak na Trumpova slova, když 2. duben označil jako Den osvobození pro americké firmy, které obchodují se zbytkem světa a na které podle něj doléhají nespravedlivá cla. „Evropská síla je naší silou,“ řekl Habeck o tom, že moc Unie spočívá v její jednotě. „Máme největší jednotný trh na světě. Tuto sílu musíme využít,“ řekl.
U německých automobilek je znát jistá úleva, že cla na automobily a ve středu oznámená cla se nesčítají, řekl zahraniční zpravodaj ČT Pavel Polák. „To už by bylo pro německé automobilky ve vztahu ke Spojeným státům zničující,“ dodal novinář.
„Po desetiletí bylo naším společným cílem cla snižovat – nejen v Evropské unii, ale celosvětově –, protože víme, že to vedlo k blahobytu a růstu. Je velmi zvláštní, když nyní vidíme, že se postupuje naopak,“ poznamenal dosluhující německý kancléř Olaf Scholz. Ten rovněž řekl, že by šlo o vážnou ekonomickou chybu, a i kdyby Evropa nijak nereagovala, zavedení tarifů způsobí americké ekonomice problémy. „Existují složité dodavatelské řetězce, které nelze jednoduše přerušit,“ upozornil.
Německý ministr financí Jörg Kukies prohlásil, že Evropská unie musí na americká cla reagovat rázně, ale obchodní blok je nadále otevřený hledání dohody. „Bylo by naivní si myslet, že když budeme jen tak sedět a necháme to být, věci se zlepší, takže očekávám silnou reakci Unie,“ sdělil Kukies rozhlasové stanici BBC a dodal, že dveře k jednání zůstávají otevřené.
Podle německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové přinesou tarify Spojeným státům inflaci. „A pro Evropskou unii znamenají Den jednoty,“ řekla. Zdůraznila také to, že americká cla jsou ukázkou toho, že ekonomická bezpečnost je součástí celkové bezpečnosti.
Svou odpověď chystá také Francie. Očekává, že odpoví ve dvou krocích – v polovině a na konci dubna. Reakce se může týkat i digitálních služeb. „Očekávat lze dvě odpovědi. První bude okolo poloviny dubna, založena bude na jeho (Trumpově) prvním útoku na hliník a ocel, pak druhá zřejmě na konci dubna s širším rozsahem produktů a služeb,“ předeslala mluvčí francouzské vlády Sophie Primasová.
Paříž si je podle ní jistá, že cla povedou v některých oblastech k recesi. Primasová uvedla, že Francie je na tuto obchodní válku připravena. Zároveň prohlásila, že Trump se chová jako pán světa s imperialistickými postoji.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval společnosti, aby pozastavily investice v USA, upozornila agentura Bloomberg. „Co by to bylo za zprávu, kdyby velcí evropští hráči investovali miliardy do americké ekonomiky ve stejnou dobu, kdy na nás udeřili,“ řekl Macron. „Musíme být kolektivně solidární,“ dodal před setkáním s průmyslovými skupinami, kterých se cla týkají.
Starmer: Británie chce odpovědět v klidu
Britský premiér Keir Starmer prohlásil, že Británie chce na americká cla odpovědět v klidu a s rozvahou. „Jsme připraveni. A velkou silou této země je naše schopnost zachovat chladnou hlavu,“ řekl s tím, že v obchodní válce nevyhraje nikdo.
Vláda Spojeného království podle serveru BBC později sdělila, že připravuje seznam amerických výrobků, které by mohla zasáhnout odvetnými cly, pokud se britští vyjednavači nedohodnou na snížení amerických tarifů do 1. května. Jedná se o zpřísnění vládního postoje v době, kdy se ministři snaží dokončit obchodní dohodu s USA.
Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds uvedl, že konzultuje s tamními firmami pravděpodobný dopad amerických desetiprocentních cel na téměř veškerý britský vývoz do USA a diskutují, které výrobky by měly být na odvetném seznamu.
Irský premiér Micheál Martin ve čtvrtek uvedl, že je ještě příliš brzy na to, aby jeho vláda uvažovala o podpoře podniků, které postihla americká cla ve výši dvaceti procent. „Myslím si, že to není konec příběhu. Očekávám jednání, věřím, že k němu dojde,“ prohlásil.
Oproti tomu kanadský premiér Mark Carney oznámil zavedení cla na dovoz automobilů ze Spojených států ve výši 25 procent. Nové opatření se netýká dovozu zboží splňujícího podmínky dohody o volném obchodu mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou (USMC). Carney na tiskové konferenci rovněž uvedl, že nová cla se nebudou vztahovat na automobilové díly. Zároveň připomněl, že dřívější odvetná cla na dovoz z USA zůstávají v platnosti.
Španělsko oznámilo balík opatření, Meloniová zrušila program
Španělská vláda zavede plán v hodnotě 14,1 miliardy eur (352 miliard korun) ve snaze zmírnit dopad nových amerických tarifů na domácí ekonomiku, oznámil premiér Pedro Sánchez. Hodlá také požádat Evropskou komisi, aby zřídila fond financovaný z příjmů z cel na dovoz z USA.
Balík opatření na ochranu španělské ekonomiky bude zahrnovat nové financování za 7,4 miliardy eur, zbytek bude pocházet ze stávajících nástrojů, jako jsou zvýhodněné půjčky, přiblížil Sánchez. V rámci Evropské unie chce také usilovat o to, aby existovala větší flexibilita při poskytování rozsáhlé domácí pomoci zasaženým odvětvím, jako je automobilový průmysl.
Italská premiérka Giorgia Meloniová mezitím dopoledne oznámila, že zrušila svůj veškerý program plánovaný na čtvrtek, aby se mohla soustředit na přijetí opatření v reakci na americké tarify. Meloniová, pokládaná za Trumpova blízkého spojence, už ve středu večer uvedla, že cla oznámená Trumpovou administrativou jsou „špatná“ a Spojeným státům neprospějí. Vyjádřila také naději, že se podaří odvrátit obchodní válku mezi USA a Evropou, která by západní svět oslabila ve prospěch jiných globálních hráčů.
Fiala považuje cla za nesprávná, ANO radí jednat s rozvahou
Český premiér Petr Fiala (ODS) označil ve vyjádření pro Deník.cz americká cla za nesprávná a nešťastná. Dopady na Česko podle něj nebudou přímé, ale mohou být velmi silné nepřímo. Na sociální síti X Fiala napsal, že „my jsme tuto obchodní válku nevyvolali“. Postup americké strany podle něj poškozuje každého českého občana. „My to nemůžeme přejít mlčením,“ uzavřel.
Podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka bude přímý dopad amerických cel na domácnosti a spotřebitele v Česku minimální. ANO podle něj nedoporučuje odvetná opatření a radí jednat s rozvahou. „Kloníme se k názoru Velké Británie jednat s rozvahou a věcně a hlavně vyjednávat,“ přiblížil.
Český resort průmyslu a obchodu chce v reakci na americké tarify posílit exportní podporu. Firmám plánuje pomáhat zejména prostřednictvím návratných finančních nástrojů, což jsou například půjčky nebo záruky. Další prioritou bude rozšíření exportních trhů mimo USA. Vývoz z Česka do Spojených států loni podle dat ministerstva činil 186 miliard korun a dovoz z USA do Česka 149 miliard korun.
Izrael pracuje na postupu na ochranu ekonomiky
Izraelské ministerstvo financí začalo po oznámení amerického prezidenta o uvalení 17procentního cla na dovoz zboží z židovského státu pracovat na postupu na ochranu izraelské ekonomiky, prohlásil podle agentury Reuters šéf resortu Becalel Smotrič.
Smotrič řekl, že o věci hovořil s některými ekonomickými lídry a „kapitány“ izraelského průmyslu. Ještě ve čtvrtek dopoledne pak hodlá s představiteli resortu financí diskutovat o tom, jak „analyzovat příležitosti a rizika a formulovat následující kroky, a to jak ve vztahu k prezidentu Trumpovi a jeho týmu, tak ohledně nezbytných opatření na posílení izraelského průmyslu“.
„Doufáme a věříme, že toto rozhodnutí bude krátkodobé, a budeme spolupracovat s ministerstvy financí a hospodářství, abychom ho zvrátili,“ řekl šéf Asociace izraelských výrobců Ron Tomer. Zavedení cel na dovoz zboží do USA může podle něj poškodit ekonomickou stabilitu židovského státu, odradit zahraniční investice, oslabit konkurenceschopnost izraelských firem na americkém trhu a zhoršit obchodní a investiční vztahy mezi oběma zeměmi.
Protestuje i Čína
Proti americkým clům se postavila například také Čína. Peking vyzval Spojené státy, aby okamžitě zrušily jednostranná cla, a pohrozil protiopatřeními. Na dovoz z Číny budou Američané uplatňovat clo 34 procent.
Čína se proti tomu rozhodně staví a určitě podnikne protiopatření, aby ochránila svá práva a zájmy, uvedlo ministerstvo obchodu a vyzvalo USA, aby řešily neshody s obchodními partnery prostřednictvím rovnoprávného dialogu, napsala agentura Reuters. Čínské ministerstvo podle agentury AFP upozornilo, že nová americká cla „nerespektují pravidla mezinárodního obchodu a vážně poškozují práva a zájmy“ dotčených stran.
Na dovoz z Číny budou Američané podle agentur uplatňovat nové clo 34 procent navíc k 20procentnímu clu, které Trump na asijskou zemi po svém nástupu do funkce již uvalil. Celková celní sazba na dovoz z Číny ve výsledku činí 54 procent.
„Je pravděpodobné, že Čína oznámí odvetu už velmi brzy, možná zítra (v pátek),“ sdělila zpravodajka ČT Barbora Šámalová. Podle ní se dá očekávat, že Peking rozšíří seznam protiopatření „Je to třeba kontrola vývozu vzácných zemin a kovů vzácných zemin, v nichž Čína dominuje a které jsou velmi důležité pro výrobu moderních technologií,“ přiblížila Šámalová.
„Dále jsou to reciproční cla. Čína zatím přijala nižší cla než Spojené státy a pouze na vybrané zboží, takže tady má více možností, jak rozšířit seznam,“ dodala Šámalová, podle které je pravděpodobné, že by tarify mohly mířit na zemědělské výrobky, americké farmáře a technologické firmy. Peking podle ní také může komplikovat působení americkým firmám v Číně.
Podle Japonska cla poškodí globální ekonomiku
Také Japonsko důrazně vyzvalo Spojené státy, aby zrušily své rozhodnutí o zavedení cel, která jsou v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) a poškodí globální ekonomiku a mezinárodní obchod. „Máme vážné obavy ohledně toho, zda jsou cla v souladu s pravidly WTO a obchodní dohodou mezi Japonskem a USA,“ řekl novinářům mluvčí japonské vlády Jošimasa Hajaši v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit nová cla ve výši 24 procent na dovoz japonského zboží do USA.
Nová americká cla jsou „extrémně politováníhodná“, uvedl před novináři japonský ministr hospodářství, průmyslu a obchodu Jodži Muto. Podle AFP dodal, že při jednání se svým americkým protějškem Howardem Lutnickem – ještě před Trumpovým oznámením – znovu důrazně vyzval Washington, aby nová cla neuplatňoval proti Japonsku.
Za přehnané označil tarify Tchaj-wan, uvedla agentura Reuters s odkazem na sdělení tchajwanské vlády. „Velmi přehnaná a politováníhodná“ cla bude tchajwanská vláda konzultovat s Bílým domem, protože chce objasnit, jak Američané ke clu 32 procent došli. Podle vlády je to nejasně vypočítaná výše poplatku. „Clo je nespravedlivé vůči Tchaj-wanu, protože přesně neodráží obchodní a ekonomickou situaci mezi oběma stranami,“ citovala tchajwanská agentura CNA mluvčí kabinetu Michelle Leeovou.
Jižní Korea chystá mimořádná opatření na podporu podniků
Korejský premiér Han Duk-so, který je současně úřadující hlavou státu, nařídil mimořádná opatření na podporu podniků, které pocítí dopady amerických cel, včetně cel na dovoz automobilů. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na jihokorejské ministerstvo průmyslu.
Han na schůzce s ministrem financí a dalšími nejvyššími představiteli požádal ministra průmyslu, aby aktivně vyjednával s Washingtonem o minimalizaci dopadu amerických cel. Han má odpoledne vést schůzku se soukromým sektorem, která bude projednávat reakci na americká cla, dodalo ministerstvo.
Sazba amerických cel na veškerý dovoz raketově vzrostla na 22 procent z pouhých 2,5 procenta v loňském roce v důsledku nových globálních poplatků, uvalených prezidentem Trumpem, uvedl šéf výzkumu americké ekonomiky v agentuře Fitch. „Taková úroveň (celních sazeb) byla naposledy v roce 1910,“ upozornil Olu Sonola. „Toto mění pravidla hry nejen pro americkou, ale i globální ekonomiku. Mnoho zemí pravděpodobně skončí v recesi. Většinu prognóz můžete zahodit, pokud tato cla budou platit delší dobu,“ varoval.
Kroky Vietnamu a Thajska
Vietnam se spolu s Thajskem bude po ohlášení amerických cel na dovoz zboží snažit vyjednávat s Washingtonem. Uvedla to místní média. Země byly opatřením zatíženy 46procentními, respektive 37procentními tarify.
Thajská premiérka Petongtán Šinavatrová chce podle webu Bangkok Post do Washingtonu vyslat zástupce země, který bude s americkou stranou vyjednávat. Ministr financí Džulapun Amornvivat sice očekával, že bude Thajsko čelit clům, ne však v takové výši, proto bude potřeba vyjednávat, napsal web.
Vietnamské ministerstvo financí se ohradilo proti tomu, že jsou dovozní cla pro jeho zemi 46 procent. Popřelo také tvrzení USA, že Vietnam uvalil 90procentní tarify na dovoz amerického zboží, tvrdí, že jejich výše dosahuje průměrně 9,4 procenta a maximálně 15 procent.
Vedení Kambodže, která čelí nejvyšším, 49procentním clům, se k Trumpovu kroku zatím nevyjádřilo. Kambodžsko-čínská obchodní asociace (CCCA) pouze uvedla, že tarify se týkají téměř všech jejích obchodních partnerů a že na toto království nebudou mít velký dopad. Asociace přesto doufá, že země s USA vyjedná nižší cla. Vládnoucí junta v Myanmaru, na kterou USA uvalily tarify ve výši 45 procent, zavedená opatření zatím nekomentovala.
