Becalel Smotrič

Izraelské politické vedení nařídilo armádě zastavit dobývání města Gaza a provádět pouze obranné operace, napsal server The Times of Israel (ToI). Krok přichází po prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který je prý přesvědčen, že teroristické hnutí Hamás je připraveno na trvalý mír a že Jeruzalém musí okamžitě zastavit bombardování Pásma Gazy. Podle tamních úřadů, které ovládá Hamás, Izrael v sobotu provedl další údery.

Ke společnému prohlášení víc než dvou desítek zemí, které považují plán výstavby židovských osad východně od Jeruzaléma na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu za porušení mezinárodního práva, se připojilo i Česko, sdělilo ministerstvo zahraničí. Podle něj jde o logické pokračování dlouhodobé a konzistentní české pozice.

Nové židovské osady, které by měly vzniknout na okupovaném Západním břehu Jordánu nedaleko východního Jeruzaléma, by znamenaly porušení mezinárodního práva. Izraelská vláda by měla rozhodnutí, které povoluje jejich výstavbu, zvrátit. Uvedla to ve společném prohlášení dvacítka zemí, mezi kterými jsou Británie, Francie, Itálie, Japonsko či Austrálie. Dokument podepsala i šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Česko mezi signatáři nefiguruje.

Mezinárodní nevládní organizace si stěžují, že Izrael stále častěji používá nově přijaté zákony k tomu, aby odmítal vpouštět dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy. O dopisu, který má zhruba stovku signatářů, informují agentury. Izraelské úřady kritiku odmítají. Tvrdí, že se snaží, aby se k pomoci nedostalo teroristické hnutí Hamás, se kterým židovský stát v Pásmu Gazy bojuje.

Zdravotní úřady ovládané teroristickým hnutím Hamás v úterý uvedly, že počet obětí války v Pásmu Gazy překročil šedesát tisíc. Většina mrtvých jsou podle nich civilisté, další tisíce lidí se pohřešují pod troskami zničených budov. Na 145 870 osob ve válce Izraele s Hamásem utrpělo zranění, uvedla agentura Reuters. Katarská televize al-Džazíra zároveň v úterý napsala, že úterní izraelské útoky v Pásmu Gazy si vyžádaly nejméně 62 mrtvých, mezi nimiž je i devatenáct osob, které čekaly na humanitární pomoc.

Izraelský parlament schválil rezoluci, v níž vyzývá vládu premiéra Benjamina Netanjahua k anexi Západního břehu Jordánu, okupovaného od roku 1967 Izraelem. Podle serveru The Times of Israel (ToI) výzva nemá žádné právní účinky, ale může toto téma dostat do příští agendy izraelských poslanců. Rezoluci kritizovala Palestinská autonomie, jejíž vedení na Západním břehu sídlí, či turecká diplomacie, která ji označila za provokaci podkopávající snahy o mír v regionu.

Slovinská vláda ve čtvrtek prohlásila izraelské ministry národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira a financí Becalela Smotriče za persony non grata, tedy nežádoucí osoby. Slovinsko je první zemí Evropské unie, která tak učinila, píše Reuters. Cílem je vyvinout tlak na izraelskou vládu, aby zlepšila neudržitelnou situaci v Pásmu Gazy a zastavila utrpení civilistů, uvedla na síti X slovinská ministryně zahraničí Tanja Fajonová.

V rezidenci norského velvyslance v Tel Avivu ve čtvrtek večer došlo k explozi. Nikdo z tamních zaměstnanců neutrpěl zranění, napsala agentura Reuters s odvoláním na norské ministerstvo zahraničí. Izraelský šéf diplomacie Gideon Saar v příspěvku na sociální síti X uvedl, že na dvůr rezidence norského velvyslance v Izraeli Pera Egila Selvaaga někdo hodil granát, což odsoudil.

Spojené státy už neprojevují bezvýhradnou podporu pro vznik nezávislého palestinského státu. Agentuře Bloomberg to v rozhovoru řekl americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Zároveň se přiklonil k myšlence, aby palestinský stát vznikl na území některé muslimské země, nikoliv na okupovaném Západním břehu Jordánu, pro který Huckabee použil izraelskou vládou preferovaný biblický název Judea a Samaří.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl příbuzným rukojmí, že Jeruzalém přijal nový návrh na dočasné příměří, který předložil zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff. Informaci později potvrdil Bílý dům. Vysoce postavený představitel teroristického hnutí Hamás Básim Naím uvedl, že izraelská reakce na americký návrh nesplňuje požadavky Hamásu, ale o věci se stále jedná. Civilní obrana v Pásmu Gazy ovládaná Hamásem také sdělila, že čtvrteční izraelské údery v enklávě zabily nejméně 44 Palestinců, uvedla AFP. Tuto informaci nelze ověřit.

Pásmo Gazy bude zcela zničeno a jeho obyvatelé budou soustředěni v jižní části u egyptské hranice, řekl izraelský ministr financí Becalel Smotrič. Situace palestinských obyvatel tam podle něj bude natolik beznadějná, že budou usilovat o přesídlení z oblasti, napsal server The Times of Israel (ToI). Přesuny obyvatelstva v rámci nové izraelské ofenzivy v pondělí oznámil i premiér Benjamin Netanjahu.

Operační plán Izraele pro další boje v Pásmu Gazy, který bezpečnostní kabinet jednomyslně schválil v noci na pondělí, počítá s dobytím a držením území, píše server The Times of Israel (ToI). Podle agentury Reuters, která se odvolává na izraelského činitele, by mohlo jít i o celé Pásmo Gazy, kde žije přes dva miliony Palestinců. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že dojde k přesunům tamního obyvatelstva.

Americká cla jsou velkou ranou světové ekonomice, důsledky postihnou miliony lidí, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropané jsou připraveni vyjednávat se Spojenými státy a současně jsou připraveni odpovědět protiopatřeními, pokud hovory selžou. Trump představil rozsáhlý balík cel, která nazývá recipročními. Na zboží z Evropské unie budou činit dvacet procent. Trump později také naznačil možnost dalšího jednání.

Po schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem je jasné, že šéf Bílého domu myslí naprosto vážně svůj plán „vyčistit“ Pásmo Gazy, napsal ve středu zpravodajský web BBC. Další světová média mluví o dalším kroku v prezidentových plánech na expanzi USA. Blízkovýchodní i evropské státy Trumpův plán v Pásmu Gazy odmítly.

Začalo platit příměří v Pásmu Gazy mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Izraelská armáda převezla tři ženské rukojmí, které v Pásmu Gazy propustil Hamás, na území Izraele. V předem připraveném přijímacím zařízení v blízkosti Pásma Gazy ženy podstoupí první zdravotní vyšetření, uvedla armáda v prohlášení. Ženy v zajetí strávily 471 dní. Izrael osvobodil třicet palestinských vězňů.

Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vydal stanovisko, podle kterého Hamás ještě neposkytl jmenný seznam rukojmí, která mají být propuštěna v první fázi příměří, informoval zpravodaj ČT Václav Černohorský. „Premiér uvedl, že dokud Izrael seznam nedostane, příměří nezačne.“ Ve svém prvním projevu od dohody s Hamásem o příměří doplnil, že si Izrael vyhrazuje právo obnovit válku, pokud to bude nutné. „Změnili jsme tvář Blízkého východu,“ prohlásil také.

Neshody, které na poslední chvíli provázely ve středu ohlášenou dohodu o příměří v Pásmu Gazy a o propuštění izraelských rukojmí, již byly vyřešeny a v pátek ráno se sejde izraelská vláda, aby hlasovala o jejím schválení. Uvedla to izraelská a americká média s odvoláním na své zdroje, úřad premiéra Benjamina Netanjahua však tuto informaci dosud nepotvrdil. Pokud dohodu schválí izraelský bezpečnostní kabinet i koaliční vláda, měla by v neděli vstoupit v platnost první fáze klidu zbraní.

K jednadvacetidennímu přerušení bojů mezi Izraelem a Libanonem vyzvaly USA, Evropská unie, Saúdská Arábie a další západní a arabské země. Návrh příměří Paříž a Washington již připravily. Server Times of Israel uvedl, že aktéři konfliktu mají v příštích hodinách rozhodnout o jeho přijetí, což však vzápětí premiér židovského státu Benjamin Netanjahu odmítl. Vyvrátil i tvrzení, podle nějž nařídil zmírnit údery v Libanonu. Prý naopak vyzval armádu, aby v nich pokračovala plnou silou. Ta ve čtvrtek zasáhla kolem 220 cílů Hizballáhu v jižním Libanonu a v údolí Bikáa na východě země. Uvedla také, že zabila i šéfa vzdušných sil Hizballáhu Muhammada Surúra. Podle libanonských úřadů při úderech zahynulo 92 lidí.

Soud v Izraeli nařídil konec generální stávky, která v zemi začala v pondělí ráno. Podle verdiktu měla skončit ve 14:30 tamního času (13:30 středoevropského letního času). Do protestu se zapojili i zaměstnanci zdravotnického nebo bankovního sektoru. Požadovali, aby tamní vláda okamžitě uzavřela dohodu, která povede k propuštění rukojmí zadržovaných teroristickým hnutím Hamás. Šéf největšího odborového svazu Histadrut Arnon Bar-David v reakci na soudní verdikt vyzval členy odborů, aby se vrátili do práce.

Izraelští vojáci v noci na neděli vyzvedli těla šesti rukojmí unesených loni v říjnu při útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael. Mrtvé vojáci nalezli v tunelu Hamásu pod městem Rafah na jihu Pásma Gazy, zabili je jejich únosci. Jde o dvě ženy a čtyři muže. Pozůstalí vyzvali ke generální stávce, která by vládu donutila přijmout příměří. Tu podpořily odbory, které začaly stávku svolávat na pondělí, k tomu vypukly protesty. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že kdo zabíjí rukojmí, dohodu o příměří nechce.

Izraelský nejvyšší soud projednává žádost na uzavření vězení Sde Tejman v poušti, kde měli dozorci týrat palestinské vězně. Nedávno zveřejněné záběry naznačují i možné sexuální zneužívání. Armáda odmítá, že by šlo o systematickou politiku. Kauza vyvolala kritiku v zahraničí a rozděluje izraelskou společnost.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu uvedl, že v Pásmu Gazy nedojde k trvalému příměří, dokud nebudou zničeny vojenské kapacity Hamásu a schopnost tohoto teroristického palestinského hnutí vládnout. Reagoval tak na oznámení amerického prezidenta Joea Bidena, že izraelští vyjednavači předali Hamásu nový návrh komplexní třífázové dohody o příměří a propuštění rukojmí, a vyzval lídry hnutí i členy izraelské vlády, aby návrh přijali a válku ukončili. V Tel Avivu v sobotu opět vyšli do ulic lidé požadující propuštění rukojmí zajatých Hamásem a odstoupení Netanjahuovy vlády.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) nařídil Izraeli zastavit ofenzivu ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy. Soud také nařídil, aby Jeruzalém otevřel hraniční přechod v Rafahu pro humanitární pomoc. Podnět k haagskému soudu podala Jihoafrická republika. Židovský stát, který v bojích hodlá pokračovat i nadále, v reakci na rozsudek uvedl, že jedná v sebeobraně, což je v souladu s mezinárodním právem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu bude podle stanice al-Džazíra o rozhodnutí soudu jednat s klíčovými ministry, účastnit se má i právní poradce vlády.

Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu Karim Khan oznámil, že usiluje o vydání zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Jo'ava Galanta. Požádal také o vydání zatykače na tři vrcholné představitele Hamásu. Podle prokurátora tyto osoby nesou odpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Pásmu Gazy a v Izraeli. Server Times of Israel píše o „bezprecedentním a kontroverzním kroku“ haagského tribunálu, který způsobil v Jeruzalémě šok. Žádost prokurátora o zatykač na izraelské lídry ostře kritizují Spojené státy i Česká republika.