Po 471 dnech jsou tři rukojmí zpět v Izraeli

Nahrávám video
Události: Příměří na Blízkém východě
Zdroj: ČT24

Začalo platit příměří v Pásmu Gazy mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Izraelská armáda převezla tři ženské rukojmí, které v Pásmu Gazy propustil Hamás, na území Izraele. V předem připraveném přijímacím zařízení v blízkosti Pásma Gazy ženy podstoupí první zdravotní vyšetření, uvedla armáda v prohlášení. Ženy v zajetí strávily 471 dní. Izrael osvobodil třicet palestinských vězňů.

„Romi, Doron a Emily – celý národ vás objímá, šťastný návrat domů. Této chvíle jsme dosáhli díky oběti a boji našich hrdinných vojáků. Slibuji: všechny přivedeme domů,“ napsal izraelský premiér Benjamin Netanjahu na síti X. Lékař telavivské nemocnice informoval, že zdravotní stav žen je stabilní.

„Je mi potěšením vás informovat, že jsou ve stabilním stavu. To nám umožňuje, nám i jim, se soustředit na to, co je v tuto chvíli nejdůležitější: na shledání s jejich rodinami,“ řekl podle agentury AFP jeden z lékařů. Další lékařská vyšetření údajně mohou několik hodin počkat.

Podle agentury DPA už jsou ženy po propuštění opět se svými rodinami. Přes dvě minuty dlouhé video ukazuje nanejvýš emocionální znovushledání trojice žen se svými příbuznými. Když blízcí objímali Romi Gonenovou, Emily Damariovou a Doron Steinbrecherovou, tekly i slzy, slyšet bylo vzlykání i jásot.

Brigády Kasám, ozbrojené křídlo palestinského hnutí Hamás, rukojmí předaly Červenému kříži v neděli po 16:00 SEČ na náměstí Sarájá ve městě Gaza za přítomnosti stovek obyvatel. V prohlášení Hamás avizoval, že propuštěny budou Romi Gonenová (24 let), Doron Steinbrecherová (31 let) a Emily Damariová (28 let). Všechny tři byly do Pásma Gazy uneseny při útoku na Izrael v říjnu 2023. Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua dříve uvedl, že k propuštění tří rukojmí dojde v neděli po 15:00 SEČ.

„Uvidíme, kdo další se na seznamu propuštěných rukojmí objeví. Asi každý očekával, že těmi prvními budou batolata,“ poznamenal bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.

Steinbrecherová a Damariová, která má dvojí, britsko-izraelské občanství, byly uneseny ze svých domovů v kibucu Kfar Aza. Gonenová byla unesena během nájezdu na hudební festival Supernova. „Byla mezi čtyřiceti lidmi, kteří byli ten den odvlečeni do Gazy,“ přiblížil zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Nahrávám video
Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký o příměří Izraele a teroristického hnutí Hamás
Zdroj: ČT24

Hamás očekává seznam devadesáti palestinských vězňů

Hamás dle agentury AFP očekává, že Izrael v krátké době předloží seznam devadesáti palestinských vězňů, které propustí výměnou za tři izraelská rukojmí. Dohoda stanovuje, že za jednoho civilního zajatce bude propuštěno třicet palestinských vězňů, uvedl Hamás v prohlášení. Hnutí zároveň předpokládá, že devadesát v neděli propuštěných vězňů bude vybráno z již dříve předloženého seznamu 120 žen a dětí.

V prohlášení úřad izraelského premiéra rovněž sdělil, že další čtyři ženská žijící rukojmí budou propuštěna do sedmi dnů, informovala agentura Reuters.

Příměří mělo dle dohody začít již v 7:30 SEČ, nicméně bylo odloženo, protože Izrael neobdržel včas jmenný seznam. „Premiér nařídil izraelské armádě, že příměří, které má vstoupit v platnost v 8:30 (místního času), nezačne, dokud Izrael nebude mít seznam rukojmí určených k propuštění, který se Hamás zavázal poskytnout,“ uvedl ráno Netanjahuův úřad.

Hamás tvrdil, že zpoždění při zveřejňování jmen rukojmí, která mají být propuštěna v první fázi příměří, bylo způsobeno „technickými důvody v terénu“.

Nahrávám video
Příměří v Pásmu Gazy vstoupilo v platnost
Zdroj: ČT24

Ben Gvir oznámil rezignaci

Již po zahájení klidu zbraní na tiskové konferenci vystoupil izraelský ministr zahraničí Gideon Saar, podle kterého zůstane region Blízkého východu nestabilní, pokud Hamás zůstane v Pásmu Gazy u moci. V takovém případě podle něj nelze očekávat ani mír, ani bezpečnost, píše AFP. 

Dopoledne na protest vůči dohodě rezignovali izraelský ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir a další dva ministři z jeho krajně pravicové strany Židovská síla. Strana prý nebude usilovat o pád vlády premiéra Netanjahua.

Odchodem z vlády pohrozil i ministr financí Becalel Smotrič z další krajně pravicové strany Náboženský sionismus. Smotrič, který se proti dohodě dlouhodobě staví, požaduje, aby izraelská armáda obnovila boje, okupovala Pásmo Gazy a zřídila tam „dočasnou vojenskou vládu“. Podle serveru The Times of Israel to řekl rozhlasové stanici izraelské armády.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Václav Černohorský k příměří v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Příměří uvítali Biden, Scholz či papež František

Příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás uvítali americký prezident Joe Bien, německý kancléř Olaf Scholz či papež František. Bezpečnostní poradce nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa Mike Waltz varoval Hamás před případným porušením dohody.

Americký prezident Biden, kterého Trump ve funkci vystřídá v pondělí, podle agentury Reuters příměří uvítal a řekl, že stovky nákladních vozů vstoupily do Pásma Gazy s pomocí pro civilisty. Podle agentury AFP vyjádřil radost nad tím, že region se díky dohodě o příměří a propuštění rukojmí zásadně proměnil. „Po tolika bolesti, ničení a ztrátách na životech dnes v Gaze utichly zbraně," řekl demokratický vůdce na okraj návštěvy Jižní Karolíny.

Německý kancléř Scholz podle agentury Reuters na okraj místní akce ve Schwalbachu na západě Německa řekl, že je důležité, aby byla dohoda o klidu zbraní konečně dodržována a aby byla propuštěna zbývající rukojmí. Propuštění rukojmí držených Hamásem „by mělo být využito pro mírový vývoj, perspektivu, v níž může palestinský stát existovat v míru po boku Izraele,“ řekl Scholz.

Francouzský prezident Emmanuel Macron podle Elysejského paláce v telefonickém rozhovoru s prezidentem palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem zdůraznil, že je důležité, aby bylo možné „obnovit palestinskou vládu v Gaze, což předpokládá plné zapojení palestinské samosprávy“.

Britský premiér Starmer ve svém prohlášení uvedl, že nedělní propuštění tří rukojmí je pro ně „skvělou“ zprávou po „měsících utrpení jich a jejich rodin“. Starmer zdůraznil, že nyní musí být naplněny zbývající fáze dohody, včetně propuštění zbývajících rukojmí.

Papež František v neděli vyjádřil vděčnost za příměří, ocenil roli zprostředkovatelů a pomodlil se za to, aby se všechna rukojmí mohla vrátit domů. Papež rovněž poznamenal, že se stále modlí za to, aby bylo dohodnuté respektováno.

Nadcházející bezpečnostní poradce Waltz amerického prezidenta Trumpa, který se ujme funkce v pondělí, varoval, že pokud teroristické hnutí Hamás dohodu o příměří a propuštění rukojmí poruší, Spojené státy podpoří Izrael při „provádění toho, co bude třeba“. „Hamás v Gaze nikdy nebude vládnout. To je naprosto nepřijatelné,“ řekl Waltz.

Nahrávám video
Speciální vysílání k příměří v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Tureček: Optimismus má velké mantinely

Dohoda o příměří v Gaze a propuštění rukojmí představuje významný milník na cestě k posílení stability a obnovení naděje v regionu, uvedl český prezident Petr Pavel. Krok uvítal a vyzval všechny strany k dodržování svých závazků.

Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) je příměří zásadním krokem ke snížení násilí a nastolení stability v regionu. „Česko oceňuje úsilí zprostředkovatelů a vyzývá všechny, aby prioritizovali humanitární pomoc a zabránili další eskalaci,“ napsal na síti X.

Vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček míní, že se jedná o určitou úlevu, optimismus má ale velké mantinely. I příbuzní rukojmí se podle něj obávají, zda vůbec druhá fáze příměří nastane, jestli po první fázi izraelská vláda naplno neobnoví válku.

Na to, jaký má Izrael politicko-bezpečnostní aparát, je podle Turečka s podivem, že země není ochotna a schopna oznámit, co s Gazou po válce bude. „My se teď bavíme o řešení konfliktu, který stále probíhá, ale vůbec se nebavíme o řešení dlouhodobého, sto let trvajícího izraelsko-palestinského konfliktu,“ upozornil.

Dohoda má několik fází

Dohoda o příměří je výsledkem nepřímých rozhovorů zprostředkovávaných Katarem, Egyptem a Spojenými státy. Její uzavření ve středu oznámil v Dauhá katarský premiér. Počítá se zastavením bojů mezi Izraelem a Hamásem, stažením izraelských vojsk z Pásma Gazy a s návratem rukojmí ke svým rodinám. Téměř stovka unesených rukojmí bude podle dohody propuštěna výměnou za osvobození asi dvou tisíc palestinských vězňů držených v izraelských věznicích.

V první fázi příměří, která má trvat 42 dnů, Hamás propustí 33 rukojmí. Zbylých 65 bude podle dohody propuštěno v dalších fázích. Izraelský premiér Netanjahu v sobotu varoval, že pokud jednání o druhé fázi dohody k ničemu nepovedou, Izrael boje v Gaze obnoví s ještě větší silou než dosud.

Izraelská armáda se již v souladu s dohodou začala stahovat z oblasti města Rafah na jihu Pásma Gazy do takzvaného Filadelfského koridoru podél hranice s Egyptem, který Izrael zřídil, píše Reuters s odvoláním na média blízká hnutí Hamás.

Dohoda o příměří podle Reuters předpokládá vpuštění šesti set nákladních aut s humanitární pomocí každý den po dobu prvních šesti týdnů příměří. Padesát z těchto aut poveze pohonné hmoty. Polovina kamionů s pomocí zamíří do severní části Pásma Gazy, kde je humanitární situace již několik měsíců nejhorší.

Nynější válka v Pásmu Gazy začala, když příslušníci Hamásu a dalších palestinských teroristických skupin 7. října 2023 zaútočili na jih Izraele. Přitom zabili na 1200 lidí, převážně civilistů, a dalších zhruba 250 lidí unesli do úzkého pobřežního pásma jako zajatce. Část z nich už je po smrti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání Američanů s Íránci má i přes „neshody“ pokračovat, tvrdí Teherán

V Islámábádu skončilo další kolo mírových rozhovorů mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Podle íránské agentury Tasním panují v jednáních neshody zejména ohledně Hormuzského průlivu. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel podle agentury Reuters popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské revoluční gardy hrozí reakcí na vojenská plavidla v Hormuzu

Íránské revoluční gardy varovaly, že jakýkoli pokus vojenských plavidel proplout Hormuzským průlivem by se „setkal se silnou odpovědí“. V noci na neděli to napsala agentura Reuters. Ozbrojené síly USA v sobotu oznámily, že Hormuzským průlivem propluly dva torpédoborce amerického námořnictva. Před dalšími kroky směrem ke zbrojení Íránu naopak varoval prezident USA Donald Trump, Čína se dle něj nemá pokoušet o zbrojní dodávky Teheránu.
před 1 hhodinou

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 4 hhodinami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 6 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 6 hhodinami

Izraelské útoky v Libanonu a v Gaze mají oběti

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...