Po 471 dnech jsou tři rukojmí zpět v Izraeli

Nahrávám video

Začalo platit příměří v Pásmu Gazy mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Izraelská armáda převezla tři ženské rukojmí, které v Pásmu Gazy propustil Hamás, na území Izraele. V předem připraveném přijímacím zařízení v blízkosti Pásma Gazy ženy podstoupí první zdravotní vyšetření, uvedla armáda v prohlášení. Ženy v zajetí strávily 471 dní. Izrael osvobodil třicet palestinských vězňů.

„Romi, Doron a Emily – celý národ vás objímá, šťastný návrat domů. Této chvíle jsme dosáhli díky oběti a boji našich hrdinných vojáků. Slibuji: všechny přivedeme domů,“ napsal izraelský premiér Benjamin Netanjahu na síti X. Lékař telavivské nemocnice informoval, že zdravotní stav žen je stabilní.

„Je mi potěšením vás informovat, že jsou ve stabilním stavu. To nám umožňuje, nám i jim, se soustředit na to, co je v tuto chvíli nejdůležitější: na shledání s jejich rodinami,“ řekl podle agentury AFP jeden z lékařů. Další lékařská vyšetření údajně mohou několik hodin počkat.

Podle agentury DPA už jsou ženy po propuštění opět se svými rodinami. Přes dvě minuty dlouhé video ukazuje nanejvýš emocionální znovushledání trojice žen se svými příbuznými. Když blízcí objímali Romi Gonenovou, Emily Damariovou a Doron Steinbrecherovou, tekly i slzy, slyšet bylo vzlykání i jásot.

Brigády Kasám, ozbrojené křídlo palestinského hnutí Hamás, rukojmí předaly Červenému kříži v neděli po 16:00 SEČ na náměstí Sarájá ve městě Gaza za přítomnosti stovek obyvatel. V prohlášení Hamás avizoval, že propuštěny budou Romi Gonenová (24 let), Doron Steinbrecherová (31 let) a Emily Damariová (28 let). Všechny tři byly do Pásma Gazy uneseny při útoku na Izrael v říjnu 2023. Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua dříve uvedl, že k propuštění tří rukojmí dojde v neděli po 15:00 SEČ.

„Uvidíme, kdo další se na seznamu propuštěných rukojmí objeví. Asi každý očekával, že těmi prvními budou batolata,“ poznamenal bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.

Steinbrecherová a Damariová, která má dvojí, britsko-izraelské občanství, byly uneseny ze svých domovů v kibucu Kfar Aza. Gonenová byla unesena během nájezdu na hudební festival Supernova. „Byla mezi čtyřiceti lidmi, kteří byli ten den odvlečeni do Gazy,“ přiblížil zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Nahrávám video

Hamás očekává seznam devadesáti palestinských vězňů

Hamás dle agentury AFP očekává, že Izrael v krátké době předloží seznam devadesáti palestinských vězňů, které propustí výměnou za tři izraelská rukojmí. Dohoda stanovuje, že za jednoho civilního zajatce bude propuštěno třicet palestinských vězňů, uvedl Hamás v prohlášení. Hnutí zároveň předpokládá, že devadesát v neděli propuštěných vězňů bude vybráno z již dříve předloženého seznamu 120 žen a dětí.

V prohlášení úřad izraelského premiéra rovněž sdělil, že další čtyři ženská žijící rukojmí budou propuštěna do sedmi dnů, informovala agentura Reuters.

Příměří mělo dle dohody začít již v 7:30 SEČ, nicméně bylo odloženo, protože Izrael neobdržel včas jmenný seznam. „Premiér nařídil izraelské armádě, že příměří, které má vstoupit v platnost v 8:30 (místního času), nezačne, dokud Izrael nebude mít seznam rukojmí určených k propuštění, který se Hamás zavázal poskytnout,“ uvedl ráno Netanjahuův úřad.

Hamás tvrdil, že zpoždění při zveřejňování jmen rukojmí, která mají být propuštěna v první fázi příměří, bylo způsobeno „technickými důvody v terénu“.

Nahrávám video

Ben Gvir oznámil rezignaci

Již po zahájení klidu zbraní na tiskové konferenci vystoupil izraelský ministr zahraničí Gideon Saar, podle kterého zůstane region Blízkého východu nestabilní, pokud Hamás zůstane v Pásmu Gazy u moci. V takovém případě podle něj nelze očekávat ani mír, ani bezpečnost, píše AFP. 

Dopoledne na protest vůči dohodě rezignovali izraelský ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir a další dva ministři z jeho krajně pravicové strany Židovská síla. Strana prý nebude usilovat o pád vlády premiéra Netanjahua.

Odchodem z vlády pohrozil i ministr financí Becalel Smotrič z další krajně pravicové strany Náboženský sionismus. Smotrič, který se proti dohodě dlouhodobě staví, požaduje, aby izraelská armáda obnovila boje, okupovala Pásmo Gazy a zřídila tam „dočasnou vojenskou vládu“. Podle serveru The Times of Israel to řekl rozhlasové stanici izraelské armády.

Nahrávám video

Příměří uvítali Biden, Scholz či papež František

Příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás uvítali americký prezident Joe Bien, německý kancléř Olaf Scholz či papež František. Bezpečnostní poradce nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa Mike Waltz varoval Hamás před případným porušením dohody.

Americký prezident Biden, kterého Trump ve funkci vystřídá v pondělí, podle agentury Reuters příměří uvítal a řekl, že stovky nákladních vozů vstoupily do Pásma Gazy s pomocí pro civilisty. Podle agentury AFP vyjádřil radost nad tím, že region se díky dohodě o příměří a propuštění rukojmí zásadně proměnil. „Po tolika bolesti, ničení a ztrátách na životech dnes v Gaze utichly zbraně," řekl demokratický vůdce na okraj návštěvy Jižní Karolíny.

Německý kancléř Scholz podle agentury Reuters na okraj místní akce ve Schwalbachu na západě Německa řekl, že je důležité, aby byla dohoda o klidu zbraní konečně dodržována a aby byla propuštěna zbývající rukojmí. Propuštění rukojmí držených Hamásem „by mělo být využito pro mírový vývoj, perspektivu, v níž může palestinský stát existovat v míru po boku Izraele,“ řekl Scholz.

Francouzský prezident Emmanuel Macron podle Elysejského paláce v telefonickém rozhovoru s prezidentem palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem zdůraznil, že je důležité, aby bylo možné „obnovit palestinskou vládu v Gaze, což předpokládá plné zapojení palestinské samosprávy“.

Britský premiér Starmer ve svém prohlášení uvedl, že nedělní propuštění tří rukojmí je pro ně „skvělou“ zprávou po „měsících utrpení jich a jejich rodin“. Starmer zdůraznil, že nyní musí být naplněny zbývající fáze dohody, včetně propuštění zbývajících rukojmí.

Papež František v neděli vyjádřil vděčnost za příměří, ocenil roli zprostředkovatelů a pomodlil se za to, aby se všechna rukojmí mohla vrátit domů. Papež rovněž poznamenal, že se stále modlí za to, aby bylo dohodnuté respektováno.

Nadcházející bezpečnostní poradce Waltz amerického prezidenta Trumpa, který se ujme funkce v pondělí, varoval, že pokud teroristické hnutí Hamás dohodu o příměří a propuštění rukojmí poruší, Spojené státy podpoří Izrael při „provádění toho, co bude třeba“. „Hamás v Gaze nikdy nebude vládnout. To je naprosto nepřijatelné,“ řekl Waltz.

Nahrávám video

Tureček: Optimismus má velké mantinely

Dohoda o příměří v Gaze a propuštění rukojmí představuje významný milník na cestě k posílení stability a obnovení naděje v regionu, uvedl český prezident Petr Pavel. Krok uvítal a vyzval všechny strany k dodržování svých závazků.

Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) je příměří zásadním krokem ke snížení násilí a nastolení stability v regionu. „Česko oceňuje úsilí zprostředkovatelů a vyzývá všechny, aby prioritizovali humanitární pomoc a zabránili další eskalaci,“ napsal na síti X.

Vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček míní, že se jedná o určitou úlevu, optimismus má ale velké mantinely. I příbuzní rukojmí se podle něj obávají, zda vůbec druhá fáze příměří nastane, jestli po první fázi izraelská vláda naplno neobnoví válku.

Na to, jaký má Izrael politicko-bezpečnostní aparát, je podle Turečka s podivem, že země není ochotna a schopna oznámit, co s Gazou po válce bude. „My se teď bavíme o řešení konfliktu, který stále probíhá, ale vůbec se nebavíme o řešení dlouhodobého, sto let trvajícího izraelsko-palestinského konfliktu,“ upozornil.

Dohoda má několik fází

Dohoda o příměří je výsledkem nepřímých rozhovorů zprostředkovávaných Katarem, Egyptem a Spojenými státy. Její uzavření ve středu oznámil v Dauhá katarský premiér. Počítá se zastavením bojů mezi Izraelem a Hamásem, stažením izraelských vojsk z Pásma Gazy a s návratem rukojmí ke svým rodinám. Téměř stovka unesených rukojmí bude podle dohody propuštěna výměnou za osvobození asi dvou tisíc palestinských vězňů držených v izraelských věznicích.

V první fázi příměří, která má trvat 42 dnů, Hamás propustí 33 rukojmí. Zbylých 65 bude podle dohody propuštěno v dalších fázích. Izraelský premiér Netanjahu v sobotu varoval, že pokud jednání o druhé fázi dohody k ničemu nepovedou, Izrael boje v Gaze obnoví s ještě větší silou než dosud.

Izraelská armáda se již v souladu s dohodou začala stahovat z oblasti města Rafah na jihu Pásma Gazy do takzvaného Filadelfského koridoru podél hranice s Egyptem, který Izrael zřídil, píše Reuters s odvoláním na média blízká hnutí Hamás.

Dohoda o příměří podle Reuters předpokládá vpuštění šesti set nákladních aut s humanitární pomocí každý den po dobu prvních šesti týdnů příměří. Padesát z těchto aut poveze pohonné hmoty. Polovina kamionů s pomocí zamíří do severní části Pásma Gazy, kde je humanitární situace již několik měsíců nejhorší.

Nynější válka v Pásmu Gazy začala, když příslušníci Hamásu a dalších palestinských teroristických skupin 7. října 2023 zaútočili na jih Izraele. Přitom zabili na 1200 lidí, převážně civilistů, a dalších zhruba 250 lidí unesli do úzkého pobřežního pásma jako zajatce. Část z nich už je po smrti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
před 46 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 3 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 3 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 3 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 4 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled