Po 471 dnech jsou tři rukojmí zpět v Izraeli

Nahrávám video

Začalo platit příměří v Pásmu Gazy mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Izraelská armáda převezla tři ženské rukojmí, které v Pásmu Gazy propustil Hamás, na území Izraele. V předem připraveném přijímacím zařízení v blízkosti Pásma Gazy ženy podstoupí první zdravotní vyšetření, uvedla armáda v prohlášení. Ženy v zajetí strávily 471 dní. Izrael osvobodil třicet palestinských vězňů.

„Romi, Doron a Emily – celý národ vás objímá, šťastný návrat domů. Této chvíle jsme dosáhli díky oběti a boji našich hrdinných vojáků. Slibuji: všechny přivedeme domů,“ napsal izraelský premiér Benjamin Netanjahu na síti X. Lékař telavivské nemocnice informoval, že zdravotní stav žen je stabilní.

„Je mi potěšením vás informovat, že jsou ve stabilním stavu. To nám umožňuje, nám i jim, se soustředit na to, co je v tuto chvíli nejdůležitější: na shledání s jejich rodinami,“ řekl podle agentury AFP jeden z lékařů. Další lékařská vyšetření údajně mohou několik hodin počkat.

Podle agentury DPA už jsou ženy po propuštění opět se svými rodinami. Přes dvě minuty dlouhé video ukazuje nanejvýš emocionální znovushledání trojice žen se svými příbuznými. Když blízcí objímali Romi Gonenovou, Emily Damariovou a Doron Steinbrecherovou, tekly i slzy, slyšet bylo vzlykání i jásot.

Brigády Kasám, ozbrojené křídlo palestinského hnutí Hamás, rukojmí předaly Červenému kříži v neděli po 16:00 SEČ na náměstí Sarájá ve městě Gaza za přítomnosti stovek obyvatel. V prohlášení Hamás avizoval, že propuštěny budou Romi Gonenová (24 let), Doron Steinbrecherová (31 let) a Emily Damariová (28 let). Všechny tři byly do Pásma Gazy uneseny při útoku na Izrael v říjnu 2023. Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua dříve uvedl, že k propuštění tří rukojmí dojde v neděli po 15:00 SEČ.

„Uvidíme, kdo další se na seznamu propuštěných rukojmí objeví. Asi každý očekával, že těmi prvními budou batolata,“ poznamenal bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.

Steinbrecherová a Damariová, která má dvojí, britsko-izraelské občanství, byly uneseny ze svých domovů v kibucu Kfar Aza. Gonenová byla unesena během nájezdu na hudební festival Supernova. „Byla mezi čtyřiceti lidmi, kteří byli ten den odvlečeni do Gazy,“ přiblížil zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Nahrávám video

Hamás očekává seznam devadesáti palestinských vězňů

Hamás dle agentury AFP očekává, že Izrael v krátké době předloží seznam devadesáti palestinských vězňů, které propustí výměnou za tři izraelská rukojmí. Dohoda stanovuje, že za jednoho civilního zajatce bude propuštěno třicet palestinských vězňů, uvedl Hamás v prohlášení. Hnutí zároveň předpokládá, že devadesát v neděli propuštěných vězňů bude vybráno z již dříve předloženého seznamu 120 žen a dětí.

V prohlášení úřad izraelského premiéra rovněž sdělil, že další čtyři ženská žijící rukojmí budou propuštěna do sedmi dnů, informovala agentura Reuters.

Příměří mělo dle dohody začít již v 7:30 SEČ, nicméně bylo odloženo, protože Izrael neobdržel včas jmenný seznam. „Premiér nařídil izraelské armádě, že příměří, které má vstoupit v platnost v 8:30 (místního času), nezačne, dokud Izrael nebude mít seznam rukojmí určených k propuštění, který se Hamás zavázal poskytnout,“ uvedl ráno Netanjahuův úřad.

Hamás tvrdil, že zpoždění při zveřejňování jmen rukojmí, která mají být propuštěna v první fázi příměří, bylo způsobeno „technickými důvody v terénu“.

Nahrávám video

Ben Gvir oznámil rezignaci

Již po zahájení klidu zbraní na tiskové konferenci vystoupil izraelský ministr zahraničí Gideon Saar, podle kterého zůstane region Blízkého východu nestabilní, pokud Hamás zůstane v Pásmu Gazy u moci. V takovém případě podle něj nelze očekávat ani mír, ani bezpečnost, píše AFP. 

Dopoledne na protest vůči dohodě rezignovali izraelský ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir a další dva ministři z jeho krajně pravicové strany Židovská síla. Strana prý nebude usilovat o pád vlády premiéra Netanjahua.

Odchodem z vlády pohrozil i ministr financí Becalel Smotrič z další krajně pravicové strany Náboženský sionismus. Smotrič, který se proti dohodě dlouhodobě staví, požaduje, aby izraelská armáda obnovila boje, okupovala Pásmo Gazy a zřídila tam „dočasnou vojenskou vládu“. Podle serveru The Times of Israel to řekl rozhlasové stanici izraelské armády.

Nahrávám video

Příměří uvítali Biden, Scholz či papež František

Příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás uvítali americký prezident Joe Bien, německý kancléř Olaf Scholz či papež František. Bezpečnostní poradce nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa Mike Waltz varoval Hamás před případným porušením dohody.

Americký prezident Biden, kterého Trump ve funkci vystřídá v pondělí, podle agentury Reuters příměří uvítal a řekl, že stovky nákladních vozů vstoupily do Pásma Gazy s pomocí pro civilisty. Podle agentury AFP vyjádřil radost nad tím, že region se díky dohodě o příměří a propuštění rukojmí zásadně proměnil. „Po tolika bolesti, ničení a ztrátách na životech dnes v Gaze utichly zbraně," řekl demokratický vůdce na okraj návštěvy Jižní Karolíny.

Německý kancléř Scholz podle agentury Reuters na okraj místní akce ve Schwalbachu na západě Německa řekl, že je důležité, aby byla dohoda o klidu zbraní konečně dodržována a aby byla propuštěna zbývající rukojmí. Propuštění rukojmí držených Hamásem „by mělo být využito pro mírový vývoj, perspektivu, v níž může palestinský stát existovat v míru po boku Izraele,“ řekl Scholz.

Francouzský prezident Emmanuel Macron podle Elysejského paláce v telefonickém rozhovoru s prezidentem palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem zdůraznil, že je důležité, aby bylo možné „obnovit palestinskou vládu v Gaze, což předpokládá plné zapojení palestinské samosprávy“.

Britský premiér Starmer ve svém prohlášení uvedl, že nedělní propuštění tří rukojmí je pro ně „skvělou“ zprávou po „měsících utrpení jich a jejich rodin“. Starmer zdůraznil, že nyní musí být naplněny zbývající fáze dohody, včetně propuštění zbývajících rukojmí.

Papež František v neděli vyjádřil vděčnost za příměří, ocenil roli zprostředkovatelů a pomodlil se za to, aby se všechna rukojmí mohla vrátit domů. Papež rovněž poznamenal, že se stále modlí za to, aby bylo dohodnuté respektováno.

Nadcházející bezpečnostní poradce Waltz amerického prezidenta Trumpa, který se ujme funkce v pondělí, varoval, že pokud teroristické hnutí Hamás dohodu o příměří a propuštění rukojmí poruší, Spojené státy podpoří Izrael při „provádění toho, co bude třeba“. „Hamás v Gaze nikdy nebude vládnout. To je naprosto nepřijatelné,“ řekl Waltz.

Nahrávám video

Tureček: Optimismus má velké mantinely

Dohoda o příměří v Gaze a propuštění rukojmí představuje významný milník na cestě k posílení stability a obnovení naděje v regionu, uvedl český prezident Petr Pavel. Krok uvítal a vyzval všechny strany k dodržování svých závazků.

Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) je příměří zásadním krokem ke snížení násilí a nastolení stability v regionu. „Česko oceňuje úsilí zprostředkovatelů a vyzývá všechny, aby prioritizovali humanitární pomoc a zabránili další eskalaci,“ napsal na síti X.

Vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček míní, že se jedná o určitou úlevu, optimismus má ale velké mantinely. I příbuzní rukojmí se podle něj obávají, zda vůbec druhá fáze příměří nastane, jestli po první fázi izraelská vláda naplno neobnoví válku.

Na to, jaký má Izrael politicko-bezpečnostní aparát, je podle Turečka s podivem, že země není ochotna a schopna oznámit, co s Gazou po válce bude. „My se teď bavíme o řešení konfliktu, který stále probíhá, ale vůbec se nebavíme o řešení dlouhodobého, sto let trvajícího izraelsko-palestinského konfliktu,“ upozornil.

Dohoda má několik fází

Dohoda o příměří je výsledkem nepřímých rozhovorů zprostředkovávaných Katarem, Egyptem a Spojenými státy. Její uzavření ve středu oznámil v Dauhá katarský premiér. Počítá se zastavením bojů mezi Izraelem a Hamásem, stažením izraelských vojsk z Pásma Gazy a s návratem rukojmí ke svým rodinám. Téměř stovka unesených rukojmí bude podle dohody propuštěna výměnou za osvobození asi dvou tisíc palestinských vězňů držených v izraelských věznicích.

V první fázi příměří, která má trvat 42 dnů, Hamás propustí 33 rukojmí. Zbylých 65 bude podle dohody propuštěno v dalších fázích. Izraelský premiér Netanjahu v sobotu varoval, že pokud jednání o druhé fázi dohody k ničemu nepovedou, Izrael boje v Gaze obnoví s ještě větší silou než dosud.

Izraelská armáda se již v souladu s dohodou začala stahovat z oblasti města Rafah na jihu Pásma Gazy do takzvaného Filadelfského koridoru podél hranice s Egyptem, který Izrael zřídil, píše Reuters s odvoláním na média blízká hnutí Hamás.

Dohoda o příměří podle Reuters předpokládá vpuštění šesti set nákladních aut s humanitární pomocí každý den po dobu prvních šesti týdnů příměří. Padesát z těchto aut poveze pohonné hmoty. Polovina kamionů s pomocí zamíří do severní části Pásma Gazy, kde je humanitární situace již několik měsíců nejhorší.

Nynější válka v Pásmu Gazy začala, když příslušníci Hamásu a dalších palestinských teroristických skupin 7. října 2023 zaútočili na jih Izraele. Přitom zabili na 1200 lidí, převážně civilistů, a dalších zhruba 250 lidí unesli do úzkého pobřežního pásma jako zajatce. Část z nich už je po smrti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zesiluje údery na ukrajinskou energetiku, zima může být těžší než loni

Letošní zima by mohla být pro Ukrajinu ještě těžší než loni, kdy Rusko terorizovalo obyvatele napadené země ničením energetiky uprostřed mrazů. Moskva letos zintenzivnila údery na ukrajinské zdroje elektřiny a Kyjev s odkazem na zpravodajské služby USA tvrdí, že další velká vlna útoků na energetiku by mohla z Ruska přijít ještě v létě. To všechno v situaci, kdy se Ukrajině nedostává raket protivzdušné obrany.
před 59 mminutami

V Texasu havaroval vrtulník americké armády, zahynuli dva vojáci

V Texasu ve středu havaroval útočný vrtulník Apache americké armády, zahynuli oba vojáci na palubě. Při pádu stroje do pole vypukl rozsáhlý požár vegetace, kvůli němuž muselo být evakuováno několik obydlí. V noci na čtvrtek o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na tamní představitele.
před 1 hhodinou

Zemětřesení v Kolumbii má 265 obětí, další stovky lidí se pohřešují

Pondělní zemětřesení v Kolumbii si dosud vyžádalo nejméně 265 obětí na životech- Dalších 496 lidí se pohřešuje, zranění utrpělo téměř 3500 lidí. V noci na čtvrtek SELČ to podle agentur řekl kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella. Současně oznámil záměr vyhlásit v zemi stav ekonomické nouze.
před 3 hhodinami

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 8 hhodinami

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 8 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

OBRAZEM: Češi i Evropa sledovali zatmění Slunce. Někde bylo i úplné

Lidé v Česku ve středu večer sledovali velmi výrazné částečné zatmění Slunce, které vyvrcholilo krátce po 20. hodině. Ojedinělý vesmírný jev byl vidět i v dalších částech Evropy – v pásu od severozápadního pobřeží po jihovýchod Španělska a Baleárské ostrovy Měsíc zakryl Slunce úplně. Podívejte se na záběry nebeského úkazu.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.