Po 471 dnech jsou tři rukojmí zpět v Izraeli

Nahrávám video
Události: Příměří na Blízkém východě
Zdroj: ČT24

Začalo platit příměří v Pásmu Gazy mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Izraelská armáda převezla tři ženské rukojmí, které v Pásmu Gazy propustil Hamás, na území Izraele. V předem připraveném přijímacím zařízení v blízkosti Pásma Gazy ženy podstoupí první zdravotní vyšetření, uvedla armáda v prohlášení. Ženy v zajetí strávily 471 dní. Izrael osvobodil třicet palestinských vězňů.

„Romi, Doron a Emily – celý národ vás objímá, šťastný návrat domů. Této chvíle jsme dosáhli díky oběti a boji našich hrdinných vojáků. Slibuji: všechny přivedeme domů,“ napsal izraelský premiér Benjamin Netanjahu na síti X. Lékař telavivské nemocnice informoval, že zdravotní stav žen je stabilní.

„Je mi potěšením vás informovat, že jsou ve stabilním stavu. To nám umožňuje, nám i jim, se soustředit na to, co je v tuto chvíli nejdůležitější: na shledání s jejich rodinami,“ řekl podle agentury AFP jeden z lékařů. Další lékařská vyšetření údajně mohou několik hodin počkat.

Podle agentury DPA už jsou ženy po propuštění opět se svými rodinami. Přes dvě minuty dlouhé video ukazuje nanejvýš emocionální znovushledání trojice žen se svými příbuznými. Když blízcí objímali Romi Gonenovou, Emily Damariovou a Doron Steinbrecherovou, tekly i slzy, slyšet bylo vzlykání i jásot.

Brigády Kasám, ozbrojené křídlo palestinského hnutí Hamás, rukojmí předaly Červenému kříži v neděli po 16:00 SEČ na náměstí Sarájá ve městě Gaza za přítomnosti stovek obyvatel. V prohlášení Hamás avizoval, že propuštěny budou Romi Gonenová (24 let), Doron Steinbrecherová (31 let) a Emily Damariová (28 let). Všechny tři byly do Pásma Gazy uneseny při útoku na Izrael v říjnu 2023. Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua dříve uvedl, že k propuštění tří rukojmí dojde v neděli po 15:00 SEČ.

„Uvidíme, kdo další se na seznamu propuštěných rukojmí objeví. Asi každý očekával, že těmi prvními budou batolata,“ poznamenal bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.

Steinbrecherová a Damariová, která má dvojí, britsko-izraelské občanství, byly uneseny ze svých domovů v kibucu Kfar Aza. Gonenová byla unesena během nájezdu na hudební festival Supernova. „Byla mezi čtyřiceti lidmi, kteří byli ten den odvlečeni do Gazy,“ přiblížil zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Nahrávám video
Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký o příměří Izraele a teroristického hnutí Hamás
Zdroj: ČT24

Hamás očekává seznam devadesáti palestinských vězňů

Hamás dle agentury AFP očekává, že Izrael v krátké době předloží seznam devadesáti palestinských vězňů, které propustí výměnou za tři izraelská rukojmí. Dohoda stanovuje, že za jednoho civilního zajatce bude propuštěno třicet palestinských vězňů, uvedl Hamás v prohlášení. Hnutí zároveň předpokládá, že devadesát v neděli propuštěných vězňů bude vybráno z již dříve předloženého seznamu 120 žen a dětí.

V prohlášení úřad izraelského premiéra rovněž sdělil, že další čtyři ženská žijící rukojmí budou propuštěna do sedmi dnů, informovala agentura Reuters.

Příměří mělo dle dohody začít již v 7:30 SEČ, nicméně bylo odloženo, protože Izrael neobdržel včas jmenný seznam. „Premiér nařídil izraelské armádě, že příměří, které má vstoupit v platnost v 8:30 (místního času), nezačne, dokud Izrael nebude mít seznam rukojmí určených k propuštění, který se Hamás zavázal poskytnout,“ uvedl ráno Netanjahuův úřad.

Hamás tvrdil, že zpoždění při zveřejňování jmen rukojmí, která mají být propuštěna v první fázi příměří, bylo způsobeno „technickými důvody v terénu“.

Nahrávám video
Příměří v Pásmu Gazy vstoupilo v platnost
Zdroj: ČT24

Ben Gvir oznámil rezignaci

Již po zahájení klidu zbraní na tiskové konferenci vystoupil izraelský ministr zahraničí Gideon Saar, podle kterého zůstane region Blízkého východu nestabilní, pokud Hamás zůstane v Pásmu Gazy u moci. V takovém případě podle něj nelze očekávat ani mír, ani bezpečnost, píše AFP. 

Dopoledne na protest vůči dohodě rezignovali izraelský ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir a další dva ministři z jeho krajně pravicové strany Židovská síla. Strana prý nebude usilovat o pád vlády premiéra Netanjahua.

Odchodem z vlády pohrozil i ministr financí Becalel Smotrič z další krajně pravicové strany Náboženský sionismus. Smotrič, který se proti dohodě dlouhodobě staví, požaduje, aby izraelská armáda obnovila boje, okupovala Pásmo Gazy a zřídila tam „dočasnou vojenskou vládu“. Podle serveru The Times of Israel to řekl rozhlasové stanici izraelské armády.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Václav Černohorský k příměří v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Příměří uvítali Biden, Scholz či papež František

Příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás uvítali americký prezident Joe Bien, německý kancléř Olaf Scholz či papež František. Bezpečnostní poradce nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa Mike Waltz varoval Hamás před případným porušením dohody.

Americký prezident Biden, kterého Trump ve funkci vystřídá v pondělí, podle agentury Reuters příměří uvítal a řekl, že stovky nákladních vozů vstoupily do Pásma Gazy s pomocí pro civilisty. Podle agentury AFP vyjádřil radost nad tím, že region se díky dohodě o příměří a propuštění rukojmí zásadně proměnil. „Po tolika bolesti, ničení a ztrátách na životech dnes v Gaze utichly zbraně," řekl demokratický vůdce na okraj návštěvy Jižní Karolíny.

Německý kancléř Scholz podle agentury Reuters na okraj místní akce ve Schwalbachu na západě Německa řekl, že je důležité, aby byla dohoda o klidu zbraní konečně dodržována a aby byla propuštěna zbývající rukojmí. Propuštění rukojmí držených Hamásem „by mělo být využito pro mírový vývoj, perspektivu, v níž může palestinský stát existovat v míru po boku Izraele,“ řekl Scholz.

Francouzský prezident Emmanuel Macron podle Elysejského paláce v telefonickém rozhovoru s prezidentem palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem zdůraznil, že je důležité, aby bylo možné „obnovit palestinskou vládu v Gaze, což předpokládá plné zapojení palestinské samosprávy“.

Britský premiér Starmer ve svém prohlášení uvedl, že nedělní propuštění tří rukojmí je pro ně „skvělou“ zprávou po „měsících utrpení jich a jejich rodin“. Starmer zdůraznil, že nyní musí být naplněny zbývající fáze dohody, včetně propuštění zbývajících rukojmí.

Papež František v neděli vyjádřil vděčnost za příměří, ocenil roli zprostředkovatelů a pomodlil se za to, aby se všechna rukojmí mohla vrátit domů. Papež rovněž poznamenal, že se stále modlí za to, aby bylo dohodnuté respektováno.

Nadcházející bezpečnostní poradce Waltz amerického prezidenta Trumpa, který se ujme funkce v pondělí, varoval, že pokud teroristické hnutí Hamás dohodu o příměří a propuštění rukojmí poruší, Spojené státy podpoří Izrael při „provádění toho, co bude třeba“. „Hamás v Gaze nikdy nebude vládnout. To je naprosto nepřijatelné,“ řekl Waltz.

Nahrávám video
Speciální vysílání k příměří v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Tureček: Optimismus má velké mantinely

Dohoda o příměří v Gaze a propuštění rukojmí představuje významný milník na cestě k posílení stability a obnovení naděje v regionu, uvedl český prezident Petr Pavel. Krok uvítal a vyzval všechny strany k dodržování svých závazků.

Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) je příměří zásadním krokem ke snížení násilí a nastolení stability v regionu. „Česko oceňuje úsilí zprostředkovatelů a vyzývá všechny, aby prioritizovali humanitární pomoc a zabránili další eskalaci,“ napsal na síti X.

Vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček míní, že se jedná o určitou úlevu, optimismus má ale velké mantinely. I příbuzní rukojmí se podle něj obávají, zda vůbec druhá fáze příměří nastane, jestli po první fázi izraelská vláda naplno neobnoví válku.

Na to, jaký má Izrael politicko-bezpečnostní aparát, je podle Turečka s podivem, že země není ochotna a schopna oznámit, co s Gazou po válce bude. „My se teď bavíme o řešení konfliktu, který stále probíhá, ale vůbec se nebavíme o řešení dlouhodobého, sto let trvajícího izraelsko-palestinského konfliktu,“ upozornil.

Dohoda má několik fází

Dohoda o příměří je výsledkem nepřímých rozhovorů zprostředkovávaných Katarem, Egyptem a Spojenými státy. Její uzavření ve středu oznámil v Dauhá katarský premiér. Počítá se zastavením bojů mezi Izraelem a Hamásem, stažením izraelských vojsk z Pásma Gazy a s návratem rukojmí ke svým rodinám. Téměř stovka unesených rukojmí bude podle dohody propuštěna výměnou za osvobození asi dvou tisíc palestinských vězňů držených v izraelských věznicích.

V první fázi příměří, která má trvat 42 dnů, Hamás propustí 33 rukojmí. Zbylých 65 bude podle dohody propuštěno v dalších fázích. Izraelský premiér Netanjahu v sobotu varoval, že pokud jednání o druhé fázi dohody k ničemu nepovedou, Izrael boje v Gaze obnoví s ještě větší silou než dosud.

Izraelská armáda se již v souladu s dohodou začala stahovat z oblasti města Rafah na jihu Pásma Gazy do takzvaného Filadelfského koridoru podél hranice s Egyptem, který Izrael zřídil, píše Reuters s odvoláním na média blízká hnutí Hamás.

Dohoda o příměří podle Reuters předpokládá vpuštění šesti set nákladních aut s humanitární pomocí každý den po dobu prvních šesti týdnů příměří. Padesát z těchto aut poveze pohonné hmoty. Polovina kamionů s pomocí zamíří do severní části Pásma Gazy, kde je humanitární situace již několik měsíců nejhorší.

Nynější válka v Pásmu Gazy začala, když příslušníci Hamásu a dalších palestinských teroristických skupin 7. října 2023 zaútočili na jih Izraele. Přitom zabili na 1200 lidí, převážně civilistů, a dalších zhruba 250 lidí unesli do úzkého pobřežního pásma jako zajatce. Část z nich už je po smrti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu.
11:32Aktualizovánopřed 9 mminutami

Ceny komodit kvůli útoku na Írán rostou, akcie oslabují

Ceny ropy se v pondělí prudce zvyšují kvůli obavám, že americko-izraelské útoky na Írán povedou k omezení dodávek suroviny na trh. Severomořský Brent se dostal nad 82 dolarů (zhruba 1684 korun) za barel, než růst mírně polevil. Íránské odvetné útoky totiž narušily lodní dopravu Hormuzským průlivem, který je klíčový pro vývoz ropy z Blízkého východu. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala nárůst skoro o devět procent a nacházela se nedaleko 73 dolarů (1500 korun) za barel. Výrazně roste také cena zlata či plynu, naopak akcie padají. Podle Evropské komise není dovoz ropy ohrožen.
07:59Aktualizovánopřed 12 mminutami

Česko vyšle dva airbusy, aby vyzvedly lidi z Egypta a Jordánska, řekl Babiš

Vláda vyšle jeden svůj armádní airbus do egyptského Šarm aš-Šajchu a jeden do jordánského Ammánu, řekl novinářům po pondělním zasedání Bezpečnostní rady státu premiér Andrej Babiš (ANO). Přivezou domů české občany, případné volné místo kabinet nabídne dalším zemím. Čechy z Ománu zatím bude evakuovat společnost Smartwings. Pokud bude potřeba, mohl by se tam pro další lidi vrátit armádní airbus, který nejprve zamíří do Egypta, uvedl ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 30 mminutami

Izrael a země Perského zálivu čelí íránským útokům

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty.
08:30Aktualizovánopřed 37 mminutami

Ukrajinu opět zasáhly drony, Rusko mluví o útoku na Novorossijsk

Ukrajina v noci na pondělí znovu čelila dalším útokům. Rusové v Kryvém Rihu v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti podle místních činitelů zasáhli dopravní podnik. Na jiném místě stejného regionu ruská armáda při útoku zabila pětapadesátiletého muže, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Hanža. V Černihivské oblasti nepřežila ruský útok postarší žena, řekl šéf tamní správy Vjačeslav Čaus. Ukrajinské drony podle Ruska v noci na pondělí útočily na přístav Novorossijsk, místní úřady hlásí pět zraněných a poškozené domy.
před 42 mminutami

Britskou leteckou základnu na Kypru zasáhl dron, oznámil Londýn

Dron v noci na pondělí zasáhl základnu britského letectva na Kypru, uvedlo ministerstvo obrany v Londýně podle stanice Sky News a agentury PA. Ministerstvo nesdělilo, kdo bezpilotní prostředek vyslal. Při incidentu nedaleko přístavního města Limasol nebyl nikdo zraněn a podle kyperských úřadů vznikly pouze malé škody. Podle agentury Reuters jde o první útok na britské vojenské zařízení od raketového útoku libyjských ozbrojenců z roku 1986 a znamená výrazné vyhrocení současného blízkovýchodního konfliktu.
04:46Aktualizovánopřed 50 mminutami

V Kuvajtu havarovalo několik amerických stíhaček, říká tamní úřad

V Kuvajtu havarovalo několik amerických stíhaček, piloti jsou ale v pořádku, napsala agentura Reuters s odkazem na kuvajtský resort obrany. Washington se k události zatím nevyjádřil. Íránská armáda mezitím oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu.
09:08Aktualizovánopřed 59 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne probrali útok na Írán

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali americko-izraelský úder na Írán. Hovořili také o postoji českých vládních politiků k ruské válce na Ukrajině a k výdajům na zbrojení nebo o kauze sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Pozvání přijali ekonom a místopředseda Republicans Overseas Czech Republic Marek Koten, šéfredaktor Echo24 Dalibor Balšínek, hudebník a bývalý politik Michael Kocáb, režisérka a spisovatelka Andrea Sedláčková a komentátor Seznam Zpráv Václav Dolejší. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou
Načítání...