Po 471 dnech jsou tři rukojmí zpět v Izraeli

Nahrávám video

Začalo platit příměří v Pásmu Gazy mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Izraelská armáda převezla tři ženské rukojmí, které v Pásmu Gazy propustil Hamás, na území Izraele. V předem připraveném přijímacím zařízení v blízkosti Pásma Gazy ženy podstoupí první zdravotní vyšetření, uvedla armáda v prohlášení. Ženy v zajetí strávily 471 dní. Izrael osvobodil třicet palestinských vězňů.

„Romi, Doron a Emily – celý národ vás objímá, šťastný návrat domů. Této chvíle jsme dosáhli díky oběti a boji našich hrdinných vojáků. Slibuji: všechny přivedeme domů,“ napsal izraelský premiér Benjamin Netanjahu na síti X. Lékař telavivské nemocnice informoval, že zdravotní stav žen je stabilní.

„Je mi potěšením vás informovat, že jsou ve stabilním stavu. To nám umožňuje, nám i jim, se soustředit na to, co je v tuto chvíli nejdůležitější: na shledání s jejich rodinami,“ řekl podle agentury AFP jeden z lékařů. Další lékařská vyšetření údajně mohou několik hodin počkat.

Podle agentury DPA už jsou ženy po propuštění opět se svými rodinami. Přes dvě minuty dlouhé video ukazuje nanejvýš emocionální znovushledání trojice žen se svými příbuznými. Když blízcí objímali Romi Gonenovou, Emily Damariovou a Doron Steinbrecherovou, tekly i slzy, slyšet bylo vzlykání i jásot.

Brigády Kasám, ozbrojené křídlo palestinského hnutí Hamás, rukojmí předaly Červenému kříži v neděli po 16:00 SEČ na náměstí Sarájá ve městě Gaza za přítomnosti stovek obyvatel. V prohlášení Hamás avizoval, že propuštěny budou Romi Gonenová (24 let), Doron Steinbrecherová (31 let) a Emily Damariová (28 let). Všechny tři byly do Pásma Gazy uneseny při útoku na Izrael v říjnu 2023. Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua dříve uvedl, že k propuštění tří rukojmí dojde v neděli po 15:00 SEČ.

„Uvidíme, kdo další se na seznamu propuštěných rukojmí objeví. Asi každý očekával, že těmi prvními budou batolata,“ poznamenal bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.

Steinbrecherová a Damariová, která má dvojí, britsko-izraelské občanství, byly uneseny ze svých domovů v kibucu Kfar Aza. Gonenová byla unesena během nájezdu na hudební festival Supernova. „Byla mezi čtyřiceti lidmi, kteří byli ten den odvlečeni do Gazy,“ přiblížil zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Nahrávám video

Hamás očekává seznam devadesáti palestinských vězňů

Hamás dle agentury AFP očekává, že Izrael v krátké době předloží seznam devadesáti palestinských vězňů, které propustí výměnou za tři izraelská rukojmí. Dohoda stanovuje, že za jednoho civilního zajatce bude propuštěno třicet palestinských vězňů, uvedl Hamás v prohlášení. Hnutí zároveň předpokládá, že devadesát v neděli propuštěných vězňů bude vybráno z již dříve předloženého seznamu 120 žen a dětí.

V prohlášení úřad izraelského premiéra rovněž sdělil, že další čtyři ženská žijící rukojmí budou propuštěna do sedmi dnů, informovala agentura Reuters.

Příměří mělo dle dohody začít již v 7:30 SEČ, nicméně bylo odloženo, protože Izrael neobdržel včas jmenný seznam. „Premiér nařídil izraelské armádě, že příměří, které má vstoupit v platnost v 8:30 (místního času), nezačne, dokud Izrael nebude mít seznam rukojmí určených k propuštění, který se Hamás zavázal poskytnout,“ uvedl ráno Netanjahuův úřad.

Hamás tvrdil, že zpoždění při zveřejňování jmen rukojmí, která mají být propuštěna v první fázi příměří, bylo způsobeno „technickými důvody v terénu“.

Nahrávám video

Ben Gvir oznámil rezignaci

Již po zahájení klidu zbraní na tiskové konferenci vystoupil izraelský ministr zahraničí Gideon Saar, podle kterého zůstane region Blízkého východu nestabilní, pokud Hamás zůstane v Pásmu Gazy u moci. V takovém případě podle něj nelze očekávat ani mír, ani bezpečnost, píše AFP. 

Dopoledne na protest vůči dohodě rezignovali izraelský ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir a další dva ministři z jeho krajně pravicové strany Židovská síla. Strana prý nebude usilovat o pád vlády premiéra Netanjahua.

Odchodem z vlády pohrozil i ministr financí Becalel Smotrič z další krajně pravicové strany Náboženský sionismus. Smotrič, který se proti dohodě dlouhodobě staví, požaduje, aby izraelská armáda obnovila boje, okupovala Pásmo Gazy a zřídila tam „dočasnou vojenskou vládu“. Podle serveru The Times of Israel to řekl rozhlasové stanici izraelské armády.

Nahrávám video

Příměří uvítali Biden, Scholz či papež František

Příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás uvítali americký prezident Joe Bien, německý kancléř Olaf Scholz či papež František. Bezpečnostní poradce nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa Mike Waltz varoval Hamás před případným porušením dohody.

Americký prezident Biden, kterého Trump ve funkci vystřídá v pondělí, podle agentury Reuters příměří uvítal a řekl, že stovky nákladních vozů vstoupily do Pásma Gazy s pomocí pro civilisty. Podle agentury AFP vyjádřil radost nad tím, že region se díky dohodě o příměří a propuštění rukojmí zásadně proměnil. „Po tolika bolesti, ničení a ztrátách na životech dnes v Gaze utichly zbraně," řekl demokratický vůdce na okraj návštěvy Jižní Karolíny.

Německý kancléř Scholz podle agentury Reuters na okraj místní akce ve Schwalbachu na západě Německa řekl, že je důležité, aby byla dohoda o klidu zbraní konečně dodržována a aby byla propuštěna zbývající rukojmí. Propuštění rukojmí držených Hamásem „by mělo být využito pro mírový vývoj, perspektivu, v níž může palestinský stát existovat v míru po boku Izraele,“ řekl Scholz.

Francouzský prezident Emmanuel Macron podle Elysejského paláce v telefonickém rozhovoru s prezidentem palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem zdůraznil, že je důležité, aby bylo možné „obnovit palestinskou vládu v Gaze, což předpokládá plné zapojení palestinské samosprávy“.

Britský premiér Starmer ve svém prohlášení uvedl, že nedělní propuštění tří rukojmí je pro ně „skvělou“ zprávou po „měsících utrpení jich a jejich rodin“. Starmer zdůraznil, že nyní musí být naplněny zbývající fáze dohody, včetně propuštění zbývajících rukojmí.

Papež František v neděli vyjádřil vděčnost za příměří, ocenil roli zprostředkovatelů a pomodlil se za to, aby se všechna rukojmí mohla vrátit domů. Papež rovněž poznamenal, že se stále modlí za to, aby bylo dohodnuté respektováno.

Nadcházející bezpečnostní poradce Waltz amerického prezidenta Trumpa, který se ujme funkce v pondělí, varoval, že pokud teroristické hnutí Hamás dohodu o příměří a propuštění rukojmí poruší, Spojené státy podpoří Izrael při „provádění toho, co bude třeba“. „Hamás v Gaze nikdy nebude vládnout. To je naprosto nepřijatelné,“ řekl Waltz.

Nahrávám video

Tureček: Optimismus má velké mantinely

Dohoda o příměří v Gaze a propuštění rukojmí představuje významný milník na cestě k posílení stability a obnovení naděje v regionu, uvedl český prezident Petr Pavel. Krok uvítal a vyzval všechny strany k dodržování svých závazků.

Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) je příměří zásadním krokem ke snížení násilí a nastolení stability v regionu. „Česko oceňuje úsilí zprostředkovatelů a vyzývá všechny, aby prioritizovali humanitární pomoc a zabránili další eskalaci,“ napsal na síti X.

Vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček míní, že se jedná o určitou úlevu, optimismus má ale velké mantinely. I příbuzní rukojmí se podle něj obávají, zda vůbec druhá fáze příměří nastane, jestli po první fázi izraelská vláda naplno neobnoví válku.

Na to, jaký má Izrael politicko-bezpečnostní aparát, je podle Turečka s podivem, že země není ochotna a schopna oznámit, co s Gazou po válce bude. „My se teď bavíme o řešení konfliktu, který stále probíhá, ale vůbec se nebavíme o řešení dlouhodobého, sto let trvajícího izraelsko-palestinského konfliktu,“ upozornil.

Dohoda má několik fází

Dohoda o příměří je výsledkem nepřímých rozhovorů zprostředkovávaných Katarem, Egyptem a Spojenými státy. Její uzavření ve středu oznámil v Dauhá katarský premiér. Počítá se zastavením bojů mezi Izraelem a Hamásem, stažením izraelských vojsk z Pásma Gazy a s návratem rukojmí ke svým rodinám. Téměř stovka unesených rukojmí bude podle dohody propuštěna výměnou za osvobození asi dvou tisíc palestinských vězňů držených v izraelských věznicích.

V první fázi příměří, která má trvat 42 dnů, Hamás propustí 33 rukojmí. Zbylých 65 bude podle dohody propuštěno v dalších fázích. Izraelský premiér Netanjahu v sobotu varoval, že pokud jednání o druhé fázi dohody k ničemu nepovedou, Izrael boje v Gaze obnoví s ještě větší silou než dosud.

Izraelská armáda se již v souladu s dohodou začala stahovat z oblasti města Rafah na jihu Pásma Gazy do takzvaného Filadelfského koridoru podél hranice s Egyptem, který Izrael zřídil, píše Reuters s odvoláním na média blízká hnutí Hamás.

Dohoda o příměří podle Reuters předpokládá vpuštění šesti set nákladních aut s humanitární pomocí každý den po dobu prvních šesti týdnů příměří. Padesát z těchto aut poveze pohonné hmoty. Polovina kamionů s pomocí zamíří do severní části Pásma Gazy, kde je humanitární situace již několik měsíců nejhorší.

Nynější válka v Pásmu Gazy začala, když příslušníci Hamásu a dalších palestinských teroristických skupin 7. října 2023 zaútočili na jih Izraele. Přitom zabili na 1200 lidí, převážně civilistů, a dalších zhruba 250 lidí unesli do úzkého pobřežního pásma jako zajatce. Část z nich už je po smrti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britský ministr obrany John Healey po sporu s premiérem rezignoval

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil rezignaci na síti X.
13:37Aktualizovánopřed 52 mminutami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
11:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA znovu zaútočily na Írán, Trump slíbil další tvrdé údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy podniknou v noci na pátek velmi tvrdé údery proti Íránu a v blízké budoucnosti obsadí íránský ostrov Charg a zmocní se íránské ropné infrastruktury. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech.
00:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 2 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 3 hhodinami

Státy EU a europoslanci se shodli na úpravě emisních povolenek ETS 2

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na čtvrtek shodli na podobě úpravy systému emisních povolenek ETS 2, jejímž cílem je předejít výrazným výkyvům cen povolenek. Informovala o tom Rada EU zastupující unijní země. Dohodnutá úprava počítá s cenovým stropem 45 eur (1100 korun) za tunu vyprodukovaného oxidu uhličitého, po jejímž dosažení by se automaticky uvolňovaly povolenky z rezervy tržní stability (MSR). Cenový strop byl nastaven na cenách z roku 2020.
05:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

NYT: Trumpův tým se kvůli Epsteinovi scházel v situační místnosti Bílého domu

Nejbližší spolupracovníci prezidenta Donalda Trumpa se loni v létě snažili zažehnat rostoucí krizi ohledně spisů o sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi na schůzkách v situační místnosti Bílého domu. Setkání, kterých se účastnil viceprezident JD Vance či personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová, se tak konala v prostorech s utajením běžně používaných při krizích souvisejících s národní bezpečností. Trump na nich nebyl přítomen, vyplývá z úryvku nové knihy reportérů The New York Times (NYT).
před 4 hhodinami

Polsko je největším producentem syntetických drog v EU, ukazuje zpráva

Polsko je dle nedávno zveřejněné výroční zprávy Evropské unie o drogách největším producentem syntetických narkotik v EU. Zpráva zároveň varuje, že kokain je v Evropě dostupnější než kdykoli dříve.
před 4 hhodinami
Načítání...