Břetislav Tureček

Svět řeší, jak se po triumfu syrských rebelů postavit k současné listině teroristických skupin. Na té unijní i americké je i Haját Tahrír aš-Šám (HTS) a s ním i vůdce vítězných islamistů známý jako Abú Muhammad al-Džulání. Ten se teď vrátil ke svému rodnému jménu Ahmed Husejn al-Šará. V minulosti dokázal projevit značnou flexibilitu a profiloval se i v roli správce vzbouřenecké provincie Idlib, experti přesto varují před přílišným optimismem, pokud jde o umírněnost vznikajícího syrského režimu.

Rychlost, jakou syrští rebelové obsadili velkou část země a svrhli režim Bašára Asada, nečekal nikdo, shodují se experti. „Všechny mocnosti – Rusko, USA, EU – teď jenom říkají, že to sledují. Ale nikdo to dopředu nepredikoval,“ řekl orientalista Petr Pelikán. „Asi neznám nikoho, kdo nebyl překvapen, že ten postup byl tak rychlý,“ doplnil expert Vlastislav Bříza. Podle odborníků syrské armádě chyběla morálka a hlavními poraženými jsou Rusko a Írán.

Lídr politického křídla palestinského teroristického hnutí Hamás Ismáíl Haníja byl zabit v Íránu, uvedla tato skupina v prohlášení, na které se odvolává agentura Reuters. Podle íránských představitelů se Haníja v Teheránu stal terčem atentátu, za který nese odpovědnost Izrael. Podle New York Times již tamní vůdce Alí Chameneí vydal příkaz k úderům na izraelské území. Tiskový úřad jeruzalémské vlády se k útoku nevyjádřil, na svůj Facebook přidal fotografii Haníji s razítkem „eliminován“. Příspěvek však již není dostupný. Hamás uvedl, že Haníja bude mít ve čtvrtek pohřeb v Teheránu, jeho tělo pak bude převezeno do Kataru, kde dlouhodobě pobýval.

Dochází k velké eskalaci, řekl v Událostech, komentářích senátor Pavel Fischer (nestr.). Zhodnotil tak dění na Blízkém východě poté, co v sobotu raketa odpálená z Libanonu zasáhla Golanské výšiny a usmrtila děti a mladé lidi. Odpovědnost se přičítá teroristickému hnutí Hizballáh, který to odmítá. Česká diplomacie vnímá situaci jako velmi vážnou a doufá, že nebude eskalovat do otevřené války mezi Libanonem a Izraelem, sdělil ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničních věcí Petr Hladík.

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v pondělí výkonem prezidentské funkce dočasně pověřil dosavadního viceprezidenta Mohammada Mochbara. Stalo se tak po pádu vrtulníku, který si vyžádal životy prezidenta Ebráhíma Raísího a ministra zahraničí Hosejna Amírabdolláhjána. Toho ve funkci dočasně nahradí jeho dosavadní náměstek a jaderný vyjednávač Alí Bágherí Kaní. Chameneí rovněž po smrti politiků vyjádřil soustrast pozůstalým a vyhlásil pět dní státního smutku.

Íránská státní televize podle agentury Reuters oznámila, že při nedělní nehodě vrtulníku zemřel prezident Ebrahím Raísí i ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján. Polohu havarovaného stroje se záchranářům podařilo určit v pondělí ráno. Z trosek v nepřístupném terénu se jim podařilo vyzvednout ostatky zemřelých.

Íránský útok na Izrael se očekával, jeho rozsah, kdy Teherán na svého dlouholetého rivala vyslal stovky dronů a raket, byl ale překvapivý. I když byl útok bezprecedentní také tím, že Írán poprvé zaútočil na Izrael přímo ze svého území, stále to není krok, který by měl se strany Izraele vyvolat nějakou tvrdší reakci, shodli se analytici ve vysílání ČT24. Podle nich nemá Izrael ani Írán zájem o rozpoutání velkého válečného konfliktu.

V Íránu se konají první volby od krvavého potlačení masivních protestů v roce 2022, které následovaly po úmrtí dvaadvacetileté Mahsá Amíníové v policejní vazbě. Obyvatelé islámské republiky budou vybírat poslance z rekordního počtu uchazečů, takřka všechny reformisty ale úřady předem vyřadily ze hry. Teherán má obavy z extrémně nízké účasti v zemi, kde velká část společnosti podle expertů rezignovala na to, že by volby mohly být spravedlivé a vést ke změně. Režim navíc znemožnil znovuzvolení exprezidenta Hasana Rouháního do klíčové Rady expertů, která bude časem vybírat nástupce nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Právě reformista Rouhání byl jedním z možných kandidátů. Podle expertů je tak předem jasné, že volby dál posílí konzervativní síly.

Česko bezvýhradně podporuje Izrael ve válce proti Hamásu bez ohledu na humanitární škody, stojí v dopise českým představitelům. Zhruba osmdesát osobností v něm vyzvalo vládu i prezidenta k přehodnocení jejich postojů. Jeden ze signatářů, historik a spisovatel Petr Placák, popsal, že mu vadí například i přehlížení populistických kroků premiéra Benjamina Netanjahua. O výzvě, současné situaci na Blízkém východě i vyjednávání mezi Izraelem a Hamásem v pořadu Události, komentáře diskutovali také senátor a předseda zahraničního výboru Pavel Fischer (nestr.), komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland a analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček.

Pro Izrael je velmi těžké, že se ocitl bok po boku zemí jako Rusko, které jsou mezinárodním soudem v Haagu obviňovány z genocidy, protože jeho vlastní národní identita stojí na zkušenosti s genocidou, uvedla v Událostech, komentářích analytička Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií. Židovský stát podle ní verdikt bude brát vážně, protože si potřebuje udržet svoje postavení ve světě. Vedoucí Centra pro studium Blízkého východu z Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček upozornil, že řada izraelských extremistických politiků prokazatelně ke genocidě vyzývala a je otázkou, jak se k nim nyní postaví izraelská justice a vedení státu.

Katar dokázal přesvědčit Hamás, aby propustil první čtyři rukojmí, za což si vysloužil chválu od Izraele i Západu. Země Perského zálivu se dlouhodobě snaží budovat pověst nepostradatelného prostředníka v regionu. Podle expertů jde o bezpečnostní strategii, kdy ukazuje svou hodnotu jak spojencům v USA, tak i svým větším sousedům. Po útoku Hamásu na Izrael však čelí zvýšené kritice, protože hostí sídlo Hamásu a dalších teroristických skupin. Dauhá se hájí tím, že udržet dialog se všemi hráči je klíčové a hodlá pokračovat v tom, co považuje za správné. Problematickým se stalo i vysílání katarské al-Džazíry, kvůli údajné předpojatosti ji nyní Izrael zvažuje v zemi zakázat.

Už téměř dvě stovky obětí si vyžádaly brutální zásahy ozbrojených složek proti demonstrantům v Íránu. Zatímco režim se usilovně snaží protivládní protesty ukončit, k ženám a studentům by se mohli přidat i zaměstnanci klíčového sektoru íránské ekonomiky: pracovníci ropných rafinérií. Právě jejich stávka v kombinaci s masovými protesty v roce 1979 dovedla islámskou revoluci k vítězství. Jejím symbolem se tehdy stal hidžáb, který si po 43 letech tisíce žen sundavají.

Íránský prezident Ebráhím Raísí slíbil důkladné prošetření úmrtí mladé ženy ve vazbě mravnostní policie, které v zemi podnítilo největší protesty za několik let. Od minulého týdne při nich podle oficiálních informací zemřelo přes dvacet lidí, ale podle nevládních zdrojů je obětí už více než padesát. Demonstrace jsou podle prezidenta přípustné, nikoliv však vandalismus, uvedla v pátek agentura AP.

Nepokoje v Izraeli se v posledních týdnech vyostřují. Izraelce a Palestince teď navíc ještě rozděluje i násilná smrt americko-palestinské reportérky televize al-Džazíra Širín abú Aklahové. Vinu za to dávají Palestinci izraelským úřadům, premiér ji odmítá. Odborník na izraelsko-palestinský konflikt Břetislav Tureček se domnívá, že vyšetřování se nikdy výsledku dobrat nemusí.

Na rozhovor získal talibanského ministra zahraničí, několik talibanských teroristů nebo druhého muže libanonského hnutí Hizballáh. Kdyby ale dnes dělal to, co vystudoval, řídil nebo sestrojoval by elektrickou lokomotivu. Protože ale Břetislav Tureček vždycky šel proti proudu, opustil železnici a po revoluci se místo na západ vydal na východ. A stal se jedním z nejzkušenějších českých blízkovýchodních zpravodajů. Který, mimochodem, neumí dobře hebrejsky ani arabsky. Jak v těchto zemích žít, přežít a pracovat, přiblížil v podcastu Background ČT24.

Spojené státy si při invazi do Afghánistánu vytyčily transformaci země, aniž by určily, do kdy chtějí afghánské poměry reformovat. Mezi řadovými obyvateli navíc souběžně rostla nedůvěra v mezinárodní společenství i vlastní demokracii. V komentáři pro ČT24, který se zamýšlí nad stavem Afghánistánu dvacet let od 11. září, to píše publicista a blízkovýchodní analytik Břetislav Tureček.

Taliban rychle postupuje Afghánistánem, ovládl už dvě třetiny země a přibližuje se Kábulu. Oficiální vláda i její západní spojenci jsou tempem překvapení, bezpečnostní expert a veterán války v Afghánistánu Lumír Němec ale v Interview ČT24 upozornil, že afghánským vojákům chybí motivace bojovat. Někteří občané podle něj dokonce považují Taliban za menší zlo než současnou zkorumpovanou vládu.

Afgháncům, kteří pomáhali české armádě při misi v této asijské zemi, je nutné pomoci co nejdříve. V Událostech, komentářích se na tom shodli analytik Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha a režisér Václav Mahoul, jeden ze signatářů petice Zachraňte tlumočníky. Oba také podotkli, že jednání české vlády mohlo být rychlejší. Marhoul vyslovil obavy o logistické zajištění případného přesunu afghánských spolupracovníků do Česka, Tureček poukázal na to, že česká vláda zatím nemá s takovouto akcí zkušenosti.

Lídr izraelské opozice Jair Lapid oznámil prezidentovi, že se mu podařilo sestavit vládní koalici. Znamená to konec dvanáctileté éry premiéra Benjamina Netanjahua. V nové izraelské vládě bude premiérem šéf strany Jamina Naftali Bennett, ve funkci ho zhruba po dvou letech vystřídá právě Lapid ze strany Ješ Atid. Izraelský parlament zároveň ve středu zvolil na příštích sedm let do čela státu labouristu Jicchaka Herzoga. Vystřídá Reuvena Rivlina, který je prezidentem od července 2014.

Ani týden po zničení kancelářské budovy v Gaza City v Pásmu Gazy není zřejmé, z jakého důvodu na ni izraelská raketa cílila. V budově se údajně nacházely kanceláře teroristů z palestinského hnutí Hamás, sídlily tam ale i redakce agentury Associated Press (AP) a televize al-Džazíra. Novináři prý o přítomnosti Hamásu nevěděli, podle jiných s ním ale mohli spolupracovat a krýt ho. Navíc se objevily spekulace, že útokem chtěl Izrael cenzurovat informace, které se do světa z místa dostávají. Kde je pravda? A jak moc tato událost může poškodit zmíněná média? Odpovědi se snažil nalézt pořad Newsroom ČT24.

Režim Bašára Asada ztratil kontrolu nad provincií Idlib v roce 2015. Od té doby jí vládla řada opozičních frakcí. V současnosti jich tam působí řádově desítky. Některé ovládají jen pár obcí, jiné rozsáhlejší území. Jejich vzájemné vztahy jsou velmi dynamické. Skupiny se neustále personálně přelévají, slučují a rozdělují, uzavírají pragmatická spojenectví, která se opět bortí.

Po zabití elitního íránského vojenského velitele Kásima Solejmáního Spojenými státy nezbývá Teheránu nic jiného než odveta. Ve vysílání ČT24 to uvedla analytička Irena Kalhousová s tím, že je jen otázkou, jakou formu Írán zvolí. Podle dalších expertů by jedním z bojišť mohl být Irák, terčem by se mohly stát i strategické cíle USA či jejich spojenců. Podle analytika Břetislava Turečka Spojené státy útokem na Solejmáního podrazily nohy svým spojencům v Iráku.