Íránský útok na Izrael se očekával, jeho rozsah, kdy Teherán na svého dlouholetého rivala vyslal stovky dronů a raket, byl ale překvapivý. I když byl útok bezprecedentní také tím, že Írán poprvé zaútočil na Izrael přímo ze svého území, stále to není krok, který by měl se strany Izraele vyvolat nějakou tvrdší reakci, shodli se analytici ve vysílání ČT24. Podle nich nemá Izrael ani Írán zájem o rozpoutání velkého válečného konfliktu.
„Írán do jisté míry spoléhal na to, že Izrael spolu se spojenci bude jeho dronům a raketám bránit, aby dosáhly svých cílů. Protože kdyby jich dosáhly, škody by byly značné. Vidět, jak protiletecká obrana musí zasahovat nad Jeruzalémem, na který letí rakety a drony z Íránu, je zvláštní pocit. Přece jenom je to nejposvátnější místo pro muslimy a představa, že by to byly právě íránské rakety, které by zasáhly Staré Město, je zvláštní,“ řekla ve vysílání ČT24 ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
I bezpečnostně-politický analytik Martin Svárovský (KDU-ČSL) předpokládá, že o válečný konflikt nemá ani jedna ze stran zájem. „Izrael má své starosti v Pásmu Gazy. A Írán zároveň ví, že Izrael je velmi vojensky silný a íránský režim na tom není dobře. Za Izraelem navíc stojí supervelmoc USA. Charakter toho nočního útoku nechává ještě dostatek prostoru, aby odveta Izraele – která přijde – ještě nedosáhla úrovně válečného konfliktu,“ řekl ve vysílání ČT24.
Podle Břetislava Turečka, analytika a vedoucího Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha, byl bezprecedentní už útok Izraele na íránskou diplomatickou misi v Damašku z 1. dubna, při němž zemřelo sedm vysokých představitelů revolučních gard. „Už tehdy bylo jasné, že Írán na to musí odpovědět. A aby bylo vidět, že odpovídá na tento bezprecedentní útok, musel použít dosud nezažitý způsob.“ Nestačilo podle něj „běžné“ ostřelování izraelského území, ke kterému Írán dosud využíval své spojence, například Hizballáh.
Podle bezpečnostního analytika Otakara Foltýna je nejdůležitější zprávou o íránském útoku fakt, že k němu došlo přímo z jeho území: „Jakkoliv se Írán verbálně vůči Izraeli vymezuje desítky let a dá se říct, že se jedná o životního nepřítele Izraele, vždy ty útoky důsledně prováděl přes své proxies, to znamená Hizballáh, hútíe a další islamistické organizace. Ale to, že to udělal přímo ze svého území, tedy spáchal otevřený akt války, je v tento okamžik to nejnebezpečnější.“
Tvrdší odplatu Izraele analytici nečekají
Hlavní otázkou nyní je, jakou odpověď zvolí Izrael, pokud tedy vůbec bude na noční akci Teheránu reagovat. „(Americký prezident) Joe Biden v telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem řekl, že pokud Izrael podnikne nějakou odvetnou akci na íránském území, USA se na tom podílet nebudou. Při těchto věcech totiž může dojít i k nezamýšleným dopadům, mohou zemřít civilisté – a pak to zase posune eventuální íránskou odvetu na další úroveň,“ upozorňuje Tureček.
Tyto obavy sdílí i Foltýn: „Je zjevné, že ani Írán si eskalaci nepřeje, ale může k ní dojít, i když to ani jedna strana nechce. Může se to stát například špatným vyhodnocením. Nebylo by to poprvé v historii válečnictví.“
Konflikt Íránu s Izraelem
- Neděle 14. dubna 2024
- 16:00
Online přenos skončil. Děkujeme za pozornost
- 15:39
Írán tři dny před útokem oznámil sousedním zemím, že chystá operaci proti Izraeli, uvedl íránský šéf diplomacie. Neupřesnil, kdo upozornění dostal.
- 14:50
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na úterý svolal mimořádnou schůzku ministrů zahraničí zemí Evropské unie. Jednat se bude o íránských útocích proti Izraeli, uvedl na sociální síti X Borrell, podle nějž je cílem Unie přispět ke snížení napětí a zvýšení bezpečnosti v regionu.
Irena Kalhousová nepředpokládá, že by se Izrael bezprostředně pustil do nějaké tvrdší odvety. „Byly spekulace, že má zájem poničit íránská jaderná zařízení, a toto by mohla být dobrá záminka k útoku na ně. Na druhou stranu je ale jasné, že Izraelci samotní toho nejsou schopni bez pomoci USA, takové kapacity izraelské letectvo nemá.“
Připomněla, že Izraelci vyzvali Radu bezpečnosti OSN, aby se sešla. „A i to je určitý náznak toho, že neplánují okamžitou odvetu. Do listu The New York Times proniklo, že chtějí koordinovat případnou odpověď se svými spojenci. Takže máme spoustu náznaků, že se neženou do žádné rychlé odpovědi,“ dodala s tím, že roli nakonec bude hrát řada faktorů, včetně domácí politiky, kde se izraelské vládě dlouhodobě nedaří.
„Byť jsou na obou stranách bezesporu lidé, kteří si přejí stupňování napětí, je vidět všeobecné přesvědčení, že to nesmí přesáhnout určitou míru. A nejhlasitěji ze všech to říkají Spojené státy,“ upozorňuje Tureček.
Spojenectví s USA je pevné, země EU jsou neviditelné
Zároveň vyzdvihuje fakt, že státy, které dosud kritizovaly Izrael za jeho protipalestinskou politiku, se nyní jednoznačně přiklonily na stranu Izraele: „To je další zajímavý rozměr toho, co teď vidíme. (…) Kdyby dnes Izrael podnikl dlouho avizovaný a odkládaný útok na Rafáh na jihu Pásma Gazy, myslím, že se dočkáme mnohem vlažnější reakce světa, pokud vůbec nějaké.“
„Ukázalo se, že spojenectví Izraele a USA trvá. A když jde o zásadní ohrožení izraelské bezpečnosti, Amerika zareaguje bez velkých pochyb,“ dodává Kalhousová. Íránský útok a reakce na něj také podle ní zdůraznily nepřítomnost Evropanů, tedy zemí EU. „Jenom to ukazuje, že Evropané mají jen omezené možnosti ovlivnit Blízký východ kvůli své vojenské slabosti,“ uzavřela analytička.
