Slovensku by v současné době nesmyslného zbrojení svědčila neutralita, řekl slovenský premiér Robert Fico, jehož země je od roku 2004 členem NATO. Fico poprvé veřejně hovořil o neutralitě v odpovědi na novinářský dotaz ohledně zvyšování výdajů na obranu, které plánuje Severoatlantická aliance i Evropská unie.
Na řečnickou otázku, zda by Slovensku svědčila neutralita, si Fico vzápětí odpověděl: „Tuto otázku kladu velmi oficiálně a velmi jasně. Do čeho nás to, proboha, zatahují?“ píše Denník N. „V těchto nesmyslných časech zbrojení, kdy si různé zbrojařské firmy mnou ruce stejně, jako si je během covidu mnuly farmaceutické společnosti, by Slovensku velmi slušela neutralita,“ řekl předseda vlády podle slovenského média. Vzápětí dodal, že toto rozhodnutí „bohužel“ není v jeho rukou, uvádí server. Podle slovenského média až dosud Fico členství v NATO nezpochybňoval.
Fico při příležitosti návštěvy slovenského ministerstva hospodářství také kritizoval „zbrojní výdaje a plány Evropské komise zastavit ruský plyn“ doplňuje Denník N.
Za „osobní, provokativní názory“ označil Ficova vyjádření slovenský prezident Peter Pellegrini. Také uvedl, že zvýšení výdajů na obranu v rámci cílů NATO by mělo být v horizontu alespoň deseti let, píše agentura Reuters. Slovenská vláda se údajně shoduje na preferenci započítávání výdajů „dvojího užití“, jako jsou nemocnice a další infrastruktura, do výdajů na obranu.
Téma je navíc zbytečné, protože v případě neutrality by země musela vynakládat na svou obranu oproti současnosti více peněz, prohlásil Pellegrini. Hlava slovenského státu označila za důležité, že Ficův kabinet se ve svém programovém prohlášení přihlásil ke slovenskému členství v NATO.
Šimečka označil vyjádření za skandální
Podle vůdce slovenské opozice Michala Šimečky by Ficova slova v praxi znamenala vystoupení Slovenska z NATO. „Robert Fico blouzní o neutralitě Slovenska. Je to absolutně skandální vyjádření. Zpochybňuje tím celé naše zahraničněpolitické ukotvení,“ napsal v prohlášení předseda nejsilnějšího slovenského opozičního hnutí Progresívne Slovensko.
Bratislava v současnosti podle Fica vynakládá na obranu dvě procenta výkonu své ekonomiky (HDP), tedy asi 2,8 miliardy eur (69 miliard korun). Navýšení na pět procent HDP by podle něj znamenalo pro Slovensko až sedm miliard eur (173 miliard korun).
Generální tajemník NATO Mark Rutte navrhuje zvýšit cíl výdajů na obranu na pět procent HDP, přičemž 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na infrastrukturu, kyberbezpečnost či budování zdravotních zařízení.
