Architekt polské justiční reformy Ziobro vyhledal azyl v Maďarsku

Maďarské úřady udělily politický azyl polskému exministru spravedlnosti Zbigniewu Ziobrovi, který byl tváří justičních reforem z let 2015 až 2023. V Polsku je obviněn z vedení zločinecké organizace nebo zpronevěry peněz z fondu pro oběti trestných činů. Jakoukoliv vinu popírá a tvrdí, že ho pronásleduje současná proevropská vláda premiéra Donalda Tuska.

„Rozhodl jsem se využít politického azylu, který mi kvůli politickým represím v Polsku poskytla maďarská vláda,“ uvedl Ziobro v příspěvku na sociální síti X, v němž poděkoval maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi.

Ziobro píše, že „se rozhodl pro válku s politickým banditismem a bezprávím“ a že se postaví „šířící se diktatuře“. Tvrdí, že v Polsku kromě pronásledování ze strany vlády čelí „honu na čarodějnice“ ze strany médií, a hovoří o „metodách jako za stalinismu“. Uvedl, že požádal o mezinárodní ochranu i pro svoji manželku.

Polské ministerstvo zahraničí si v pátek předvolalo maďarského velvyslance, aby mu dalo najevo protest proti tomu, že Budapešť udělila azyl dvěma nejmenovaným polským občanům. „Azyl v Maďarsku je ideálním shrnutím Ziobrovy kariéry. Bývalý ministr spravedlnosti zbaběle utíkající před polskou justicí. Naprostý úpadek,“ napsal na X Tomasz Siemoniak, ministr odpovědný za tajné služby.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle agentury MTI potvrdil, že úřady poskytly azyl několika lidem, „kteří by v Polsku čelili politickému pronásledování“. Jejich jména nezveřejnil. O Polsku prohlásil, že „demokracie a právní stát tam jsou v krizi a ohrožení“. Uvedl, že pokud někdo požádá o azyl v Maďarsku kvůli politickému pronásledování, maďarské úřady žádost pečlivě vyhodnotí a rozhodnou o ní v souladu s právními předpisy.

Server onet.pl udělení politického azylu exministrovi označuje za situaci, která nemá v polské politice obdoby. Rozhodnutí Maďarska může ovlivnit vztahy mezi Varšavou a Budapeští a vyvolat diskuze o nezávislosti polské justice.

Obvinění bývalého ministra

Ziobro je ve vlasti obviněn z celkem 26 trestných činů, včetně zpronevěry více než 143 milionů zlotých (asi 825 milionů korun) z fondu ministerstva spravedlnosti, určeného pro oběti zločinu. Podle obvinění Ziobro zneužil tyto peníze na nákup izraelského sledovacího programu Pegasus, použitého ke špehování tehdejší opozice.

Prokurátoři ho nemohli s obviněními seznámit, protože exministr je už měsíce v zahraničí. Loni v listopadu dolní komora polského parlamentu, jejímž je Ziobro členem, zrušila jeho imunitu a dala souhlas s jeho zadržením.

Stejně jako Ziobro se už v minulosti do Budapešti uchýlil jeho někdejší náměstek Marcin Romanowski, kterému rovněž maďarské úřady udělily politický azyl a který je obviněný ze členství ve stejné zločinecké skupině.

Národněkonzervativní vláda maďarského premiéra Orbána je po léta ideologickým spojencem polské strany Právo a spravedlnost, která v Polsku byla u moci v letech 2015 až 2023 a nyní je nejsilnějším opozičním uskupením v zemi.

Reformy, které Ziobro v době svého působení v čele resortu spravedlnosti prosadil, podle domácích i zahraničních kritiků porušovaly principy právního státu dostaly polskou justici pod politický vliv. Vleklé spory kvůli tomu vedla s Varšavou Evropská komise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 55 mminutami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 6 hhodinami
Načítání...