Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie. Nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS).
Komise v předloňské žalobě vytýkala polskému ústavnímu soudu, že v rozhodnutích z července a října 2021 označil některá ustanovení smluv EU za neslučitelná s polskou ústavou, čímž „výslovně zpochybnil přednost práva EU“ nad právem národním. Polsko podle EK také nedodrželo své závazky vůči Unii tím, že polský „ústavní soud nesplňuje požadavky na nezávislý a a nestranný soud“.
Tyto výhrady souvisely s pochybeními při jmenování tří členů ústavního soudu v prosinci 2015 a předsedkyně ústavního soudu v prosinci 2016. Podle kritiků polských poměrů tehdy ústavní soud fakticky ovládla vládnoucí strana PiS.
Soudní dvůr EU ještě nikdy dříve takovou kauzu nerozhodoval, napsal polský list Gazeta Wyborcza. Případ posuzovalo patnáct soudců pod vedením předsedy soudního dvora, Belgičana Koena Lenaertse. Ve svém rozhodnutí soud plně vyhověl žalobě Komise a potvrdil pochybení Polska.
Na „ústavní identitu“ se odvolávat nelze, míní soud
„Polsko se nemůže odvolávat na svou ústavní identitu, aby se vyhnulo dodržování sdílených hodnot zakotvených v článku 2 Smlouvy o EU, jako je právní stát, účinná soudní ochrana a nezávislost soudnictví. Tyto hodnoty tvoří samotný základ identity EU, ke které Polsko svobodně přistoupilo,“ upozornil soudní dvůr v tiskové zprávě.
Připomněl, že členské státy se nemohou vyhýbat právně závazným povinnostem a vnitrostátní soudy nemohou jednostranně určovat rozsah a meze pravomocí svěřených Evropské unii.
„Jmenování tří soudců polského ústavního soudu v prosinci 2015 a jeho předsedkyně v prosinci 2016 bylo provázeno porušením základních pravidel týkajících se jmenovacích postupů v Polsku. Polský ústavní soud proto nesplňuje požadavky nezávislého a nestranného soudu zřízeného zákonem ve smyslu práva EU,“ konstatoval unijní soud.
Pochybení se týkala výběru soudců, které zvolili polští poslanci na místa už obsazená dříve vybranými soudci. Jejich přísahu však odmítl přijmout tehdejší prezident Andrzej Duda, spojenec PiS. Pochybení se týkala také pozdějšího výběru předsedkyně ústavního soudu Julije Przylembské, zvolené bez vyžadovaného usnesení shromáždění soudců ústavního soudu, ale za účasti zpochybňovaných tří členů ústavního soudu, připomněla Gazeta Wyborcza.
Przylembská byla pokládaná za blízkou šéfovi PiS Jaroslawu Kaczyńskému.
PiS způsobila chaos v justici, zní kritika
Soudní dvůr podotkl, že žalobu proti členskému státu, který nesplnil své povinnosti podle práva EU, může podat Komise nebo jiný členský stát. Pokud Soudní dvůr shledá nesplnění povinnosti, musí dotyčný členský stát neprodleně vyhovět rozsudku. Pokud EK usoudí, že členský stát rozsudek nesplnil, může podat další žalobu, požadující uložení finančních sankcí.
„Nacionalistická strana PiS během svých dvou období u moci v letech 2015 až 2023 zavedla soudní reformy, které podle Bruselu podkopávají právní stát a které podle kritiků způsobily chaos v justici,“ napsala agentura Reuters. Připomněla, že nálezy ústavního soudu s dominujícím podílem soudců dosazených PiS o nadřazenosti polské ústavy nad právem EU nynější proevropská polská vláda premiéra Donalda Tuska neuznává. Ale vláda dosud neuspěla ve snaze zrušit kontroverzní změny v justici, protože ji zablokovali dva po sobě jdoucí „nacionalističtí prezidenti“, podporující justiční reformu PiS.
Nynější ministr spravedlnosti Waldemar Żurek řekl v prosinci 2025 Reuters, že s prosazováním změn v ústavním soudu, včetně jmenování nových nezávislých soudců, čeká právě na rozhodnutí Soudního dvora EU.
