PiS

Evropské instituce opakovaně vyzývaly Polsko k vyřešení deset let trvající ústavní krize a zdůrazňovaly nutnost ochrany nezávislosti soudnictví a zajištění nástupu řádně zvolených soudců do funkcí.

Od pátku gradující spor o polský ústavní soud trvá reálně už jedenáct let a točí se kolem sporných reforem, za nimiž stála konzervativní vláda Práva a spravedlnosti (PiS). Instituce má nyní dvojí vedení, jež se vzájemně neuznává. Podle právníků a expertů může za eskalaci hlavně prezident Karol Nawrocki, který odmítl jmenovat Sejmem schválené soudce. I kontroverzní kroky současné liberální vlády premiéra Donalda Tuska, jež se snaží obnovit právní stát za každou cenu, ale budí obavy. Nejistota kolem legálnosti příslušných verdiktů má dopad na polské občany a může negativně ovlivnit i zahraniční investice a vztahy země s EU.

V Polsku graduje spor o ústavní soud. Část soudců spojených s vládou Donalda Tuska oznámila, že dosavadnímu předsedovi a jeho zástupci pozastavila výkon funkce. Ti to ale odmítají uznat a opozice mluví o nezákonném převzetí instituce. Prezident Karol Nawrocki zrušil návštěvu Senegalu a po návratu do země vstoupil do budovy soudu, načež se s vládními nominanty dostal do potyčky. Před sídlem instituce se protestuje. Nawrocki prohlásil, že došlo k porušení ústavního pořádku, a svolal na sobotu schůzku předsedů parlamentních skupin. Premiér Tusk obvinil představitele národně konzervativní opozice, že chtějí zničit demokracii a právní stát.

Polská policie zatkla třiadvacetiletého muže, kterého podezírá z toho, že plánoval atentát na čelné polské politiky a také k tomuto činu vyzýval. Informovala o tom v pátek polská média. Pokud mu policie trestné činy prokáže, bude mu hrozit až dvacet let vězení, uvedla stanice RMF24. Polské zpravodajské služby podle serveru Onet vyjádřily pochybnosti o reálnosti hrozby a kritizovaly média za senzacechtivé vykreslení celého případu.

Bývalý polský premiér Mateusz Morawiecki ve středu oznámil vznik nové parlamentní frakce se čtyřiceti zákonodárci. Stalo se tak po rozkolu ve straně Právo a spravedlnost (PiS) ohledně dalšího směřování hlavní polské opoziční síly. Morawiecki uvedl, že zůstává v opozici, současnou vládu premiéra Donalda Tuska považuje za hroznou, uvedla agentura PAP. Spor mezi Morawieckým a šéfem PiS Jarosławem Kaczyńským podle průzkumů rozdělil i voliče strany.

Bývalý polský premiér Mateusz Morawiecki v souvislosti s vyloučením z polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) rezignoval na funkci předsedy frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) v Evropském parlamentu. Na síti X to v úterý večer oznámil někdejší mluvčí Morawieckého kabinetu Piotr Müller. Rezignace souvisí s politickým rozkolem v PiS, napsala agentura PAP.

Největší polská opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS) se rozdělila. Opustí ji více než třicet poslanců včetně bývalého premiéra Mateusze Morawieckého. Přesný počet zatím není znám, uvedl předseda konzervativní strany Jarosław Kaczyński. PiS s původně 186 poslanci měla největší poslanecký klub v Sejmu, dolní komoře polského parlamentu. Rozkol, který následoval po vnitřním mocenském boji, podle agentury DPA pramení z konfliktu o budoucí směřování strany.

V Polsku vypukl spor o střely do systému protivzdušné obrany Patriot, které podle polské opozice předala Varšava na jaře Ukrajině. Národně konzervativní Právo a spravedlnost (PiS) a další pravicové strany kritizují, že rozhodnutí učinila vláda bez souhlasu parlamentu a prezidenta. Polsko podle nich potřebuje munici do patriotů pro sebe. Tamní ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz v reakci nařídil odtajnit veškerou vojenskou pomoc Kyjevu, informovala agentura DPA.

Trestně stíhaný bývalý polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro mohl vycestovat z Maďarska do Spojených států díky vízu, které získal po zásahu náměstka šéfa americké diplomacie Christophera Landaua. S odvoláním na své zdroje to v pondělí napsala agentura Reuters. Varšava požaduje od USA a Maďarska vysvětlení, jak někdejší politik, který byl tváří kontroverzních justičních reforem prosazených vládou národně konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) z let 2015 až 2023, mohl do USA vycestovat, když mu polské úřady zrušily platnost pasu.

Bývalý polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro, který je ve vlasti stíhán kvůli podezření z korupce, zpronevěry a zneužití pravomocí, uprchl z Maďarska do Spojených států, uvedla v neděli místní média. Polské úřady podle agentury AFP tyto informace zatím ověřují. Maďarská vláda bývalého premiéra Viktora Orbána udělila Ziobrovi v loňském roce politický azyl.

Nejsilnější polská opoziční strana Právo a spravedlnost je v problémech – uskupení klesají preference. Aktuálně by ji volilo 23 procent lidí a vládu by musela skládat s podporou krajní pravice. Strana se navíc potýká i s vnitrostranickým bojem.

Všichni si uvědomujeme ohrožení, situace je vážná, řekl šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski na úvod svého vystoupení před poslanci. Polsko, jehož vzdušný prostor loni na podzim narušily ruské drony, čelí sabotážím, žhářským útokům, záplavě dezinformací a dvěma až třem tisícům kybernetických útoků denně. Většinu se daří odrazit, ale míra tohoto jevu musí vyvolávat znepokojení, uvedl ministr podle webu Onet.

Polsko by mělo mít kvůli ruské válce na Ukrajině vlastní jaderný program, uvedl prezident Karol Nawrocki v televizi Polsat News. Není podle něj jasné, zda to mezinárodní závazky a další otázky umožní, sám ale takový postup podporuje. Podle zástupců vládních stran země k tomuto kroku přistoupí, pokud bude nutný. Výroků Nawrockého si všimla i zahraniční média, píší polské servery.

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.

Maďarsko chce spojit síly s Českem a Slovenskem a vytvořit v Evropské unii alianci skeptickou vůči Ukrajině, napsal server Politico s odvoláním na poradce maďarského premiéra. Šéf maďarské národně-konzervativní vlády Viktor Orbán podle něj doufá, že se v tomto ohledu spojí se slovenským premiérem Roberterm Ficem (Smer) a Andrejem Babišem (ANO). ČTK Babiš sdělil, že o žádné podobné iniciativě nic neví.

Předseda nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński v pondělí pozastavil členství ve straně dvěma poslancům, Robertu Telusovi a Rafalovi Romanowskému. Reagoval na odhalení médií, že v závěru vlády PiS v roce 2023 ministerstvo zemědělství prodalo soukromé firmě pozemek, přes který má vést důležitá trať. Hodnota pozemku může zakrátko závratně vzrůst, upozornil server Wirtualna Polska.

Polská opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS), která se chce vrátit do čela vlády, si na programové konferenci stanovila za cíl vylepšit stav veřejných financí nebo bránit zemi před vlivem Evropské unie. V předvolebních průzkumech ale zatím za stranami současného kabinetu zaostává. Nejsilnější vládní partaj volební mezidobí využívá k transformaci. Po 24 letech z polské politické scény mizí název Občanská platforma – se svými partnery se definitivně spojí pod názvem Občanská koalice.

Polský premiér Donald Tusk v nejbližší době požádá parlament o hlasování o důvěře jeho koaliční vládě, řekl podle agentur v pondělí večer v televizním projevu. Reagoval tak na vítězství konzervativce Karola Nawrockého v nedělních prezidentských volbách. Lídr opozice Jaroslaw Kaczyński vyzval Tuska kvůli výsledku voleb k rezignaci.

Zvolený polský prezident Karol Nawrocki, podporovaný opoziční národně konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS), se prezentuje jako obránce tradičních hodnot. Ve srovnání se současnou polskou vládou je výrazně euroskeptický, jeho vzorem je prezident USA Donald Trump. V předvolební kampani razil heslo „Polsko na prvním místě“, což se promítlo mimo jiné do tvrdšího postoje k ukrajinským uprchlíkům.

V prvním kole polských prezidentských voleb podle exit pollů zvítězil liberální varšavský starosta Rafal Trzaskowski z vládnoucí Občanské koalice (KO), získal 30,8 procenta, zatímco kandidát opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Karol Nawrocki získal 29,1 procenta. Pokud se potvrdí, že žádný z kandidátů nezískal přes polovinu hlasů potřebných k vítězství, o nástupci konzervativního prezidenta Andrzeje Dudy rozhodne až druhé kolo 1. června.

Poláky v neděli čeká první kolo prezidentských voleb. Kromě nové hlavy státu ale budou rozhodovat také o tom, zda chtějí rozvázat ruce současné vládě. Liberální kabinet má proti sobě konzervativního prezidenta, což mu ztěžuje prosazování programu. Nadcházející prezidentské volby by mohly tento stav ukončit, nebo ho naopak zabetonovat.

Dlouho to vypadalo, že kampani před polskými prezidentskými volbami, jejichž první kolo připadá na tuto neděli, budou dominovat především témata spojená s bezpečností. Vyplývalo to mimo jiné z pokračující ruské agrese proti Ukrajině či často nepředvídatelných kroků amerického prezidenta Donalda Trumpa. V závěru kampaně ale všechno přebila kauza kolem bytu jednoho ze dvou favoritů voleb.

Před patnácti lety zahynula při letecké havárii u Smolenska polská elita. Tezi o výbuchu na palubě šířenou konzervativci vyvrátila předchozí vyšetřovací komise i mezinárodní experti, Smolensk ale dál rozděluje Polsko. Varšava kvůli tragédii nově obvinila desítky ruských soudních znalců. Podle prokurátora může jít o průlom.

Polské úřady obvinily bývalého premiéra Mateusze Morawieckého ze zneužití pravomocí a zanedbání povinností v souvislosti s přípravami korespondenčních prezidentských voleb během pandemie v roce 2020. Expremiér, který patří k předním postavám nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS), podle médií vinu nepřiznal a odmítl vypovídat. Pokud by byl Morawiecki shledán vinným, hrozily by mu až tři roky vězení.