Polsko by podle Nawrockého mělo mít vlastní jaderný program

Polsko by mělo mít kvůli ruské válce na Ukrajině vlastní jaderný program, uvedl prezident Karol Nawrocki v televizi Polsat News. Není podle něj jasné, zda to mezinárodní závazky a další otázky umožní, sám ale takový postup podporuje. Podle zástupců vládních stran země k tomuto kroku přistoupí, pokud bude nutný. Výroků Nawrockého si všimla i zahraniční média, píší polské servery.

„Měli bychom se vydat na cestu k vytvoření vlastní jaderné kapacity, samozřejmě s respektem ke všem mezinárodním nařízením,“ uvedl v neděli Nawrocki. „Musíme vytvořit podmínky k tomu, abychom se mohli vydat touto cestou. Jsme zemí ležící těsně u hranice ozbrojeného konfliktu. Známe postoj agresivní, imperiální Ruské federace k Polsku,“ zdůraznil polský prezident, který se do úřadu dostal s podporou opozičního Práva a spravedlnosti (PiS).

Polsko je signatářem smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Polský prezident uvedl, že neví, zda by Spojené státy dovolily jeho zemi začít vlastní jaderný program. „Musíme ale jednat tak, aby nám to umožnilo zahájit práce,“ řekl. Když byl Nawrocki dotázán, jaký postoj by k jadernému programu jeho země zaujala Moskva, odpověděl, že agresivní reakci Ruska může vyvolat cokoliv.

Podle europoslance za vládní Občanskou koalici Michala Szczerby by se Polsko mělo účastnit všech jednání, aby si zajistilo jadernou ochranu. „Pokud to bude nutné z hlediska naší bezpečnosti, tak o této otázce rozhodne naše vláda a naše armáda,“ okomentoval politik možnost vlastního jaderného programu ve vysílání rozhlasové stanice RMF-24.

Evropské jaderné odstrašení

Polský server gazeta.pl upozornil, že si Nawrockého prohlášení všimla zahraniční média, která v souvislosti s ním připomněla slova německého kancléře Friedricha Merze na úvod Mnichovské bezpečnostní konference. Merz přiznal, že s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem zahájil rozhovory o evropském jaderném odstrašení. Ruská média podle serveru uvedla, že Nawrockého slova potvrzují zájem Polska mít na svém území jaderné zbraně. Podle ruského senátora Alexeje Puškova přehnané ambice Polsko „historicky vždy zničily“.

Vrcholní polští politici už dříve hovořili o možné účasti Polska na misích NATO zahrnujících jaderné zbraně. Jak Nawrocki, tak jeho předchůdce Andrzej Duda navrhli, že by Polsko mohlo skladovat americké jaderné hlavice. Tak je tomu například v Německu a dalších zemích Severoatlantické aliance. Varšava také v loňském roce podepsala s Paříží smlouvu, která by Polsku mohla otevřít cestu k účasti na francouzském jaderném deštníku. Francie je v současnosti jediným státem Evropské unie disponujícím jadernými zbraněmi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V izraelských volbách vede vládní blok, většinu zatím nemá

Po sečtení 76,8 procenta hlasů vede v izraelských parlamentních volbách vládní blok premiéra Benjamina Netanjahua, většinu mu ale dílčí výsledky neslibují, v této chvíli by získal 54 křesel. Opoziční blok má zatím 47 mandátů, strany volené převážně izraelskými Araby dalších 19 míst, píše server The Times of Israel (ToI). Očekává se, že výsledky budou mimořádně těsné.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

Ve Španělsku se srazily vysokorychlostní vlaky, zemřelo nejméně deset lidí

Dva vysokorychlostní vlaky se ve středu ráno srazily v centrálním Španělsku mezi obcemi Los Yébenes a Urda v provincii Toledo. Podle španělských médiích zemřelo nejméně deset lidí. Zprávy hovoří také o řadě zraněných. Nehoda přerušila provoz na vysokorychlostní trati spojující Madrid s Andalusií. Dva vagony vykolejily a spadly ze svahu. Příčiny nehody zatím nejsou jasné, napsala agentura Reuters.
před 22 mminutami

Charkov hlásí zraněné, Ukrajina zasáhla ruský chemický závod

Nejméně pět lidí utrpělo zranění při ruském útoku na Charkov. Údery opět mířily na civilní cíle. V jednom ze zasažených domů vypukl požár, který se ale hasičům podařilo zlikvidovat. Ukrajinské drony naopak útočily na chemický závod Azot v Novomoskovsku v Tulské oblasti. Jedná se o jedno z největších zařízení tohoto druhu v Rusku. Podle gubernátora oblasti Dmitrije Miljajeva byly zasaženy i bytové domy.
před 54 mminutami

Metan uniká ze sibiřského permafrostu stále rychleji, varují čínští akademici

Na Sibiři se uvolňuje velké množství metanu. Pokud se bude svět dále oteplovat, bude přibývat v atmosféře i tohoto plynu. Do roku 2050 by mohl zvrátit asi pětinu snah lidstva o omezení jeho emisí.
před 1 hhodinou

Neúspěšný prezidentský kandidát Bolsonaro přicestoval do USA

Brazilský politik Flávio Bolsonaro přicestoval do USA. S odvoláním na své zdroje to v noci na středu uvedly stanice BBC a server Financial Times, podle nichž neúspěšný prezidentský kandidát dorazil na Floridu, kde se setkal s bratrem Eduardem. Agentura Reuters a stanice CNN Brasil o něco dříve uváděly, že Bolsonaro opustil Brazílii a uchýlil se do USA. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že cestu Bolsonara do Spojených států schvaluje.
01:47Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Válka proti Íránu stála USA dosud přes bilion korun, zjistil Reuters

Americká armáda dosud vynaložila na válku proti Íránu přes 47 miliard dolarů (zhruba 1,03 bilionu korun). Podle údajů Pentagonu, které získala agentura Reuters, je tato částka o více než 25 procent vyšší, než kolik v červenci odhadovalo ministerstvo obrany. Resort na žádost o komentář k odhadu nereagoval.
před 4 hhodinami

VideoProč je Epstein ideální konspirací pro absolutně kohokoli

Kauza Jeffreyho Epsteina nabízí všechny základní prvky správné konspirace: mocné muže, začerněné složky i výpadek kamer ve věznici. Proč ale tento příběh neustále přitahuje konspirátory bez ohledu na politickou příslušnost? Novinář Matěj Schneider a religionista Jan A. Kozák v třetí epizodě série Složky pana Epsteina rozkrývají, jak se z reálných systémových trhlin rodí mýty, proč administrativa Donalda Trumpa spíše přilila olej do ohně a zda nás v éře AI ještě dokáže o pravdě přesvědčit jakýkoliv důkaz.
před 13 hhodinami

Izraelci hlasovali v parlamentních volbách. Komise odmítla jejich prodloužení

V Izraeli se v úterý konaly parlamentní volby. Voliči v prvním hlasování od teroristického útoku Hamásu z října 2023 rozhodovali, zda u vlády zůstane pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua, nebo ji vystřídá opozice vedená centristou a exšéfem armády Gadim Eisenkotem. Toho mírně favorizovaly průzkumy. Hlasovat mohlo přes sedm milionů lidí. K 19:00 SEČ přišlo 74,3 procenta oprávněných voličů, jde o nejvyšší účast od roku 1973. Sčítání hlasů začalo ve 21:00 SEČ, vládní Likud žádal o prodloužení volebního času, komise to zamítla.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.