Paříž otevře debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské partnery, řekl v televizním projevu k národu francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že konečné rozhodnutí o použití jaderných zbraní zůstane pouze v rukou francouzské hlavy státu. Macron v projevu také zmínil, že je třeba se připravit na to, že se Spojené státy rozhodnou pro cla na evropské zboží, jak už to učinily vůči Kanadě a Mexiku.
Macron: Otevřeme debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku
6 minut
Horizont ČT24: Emmanuel Macron volá po silnější obraně EU
„V reakci na historickou výzvu (pravděpodobného) budoucího německého kancléře jsem se rozhodl zahájit strategickou debatu o ochraně našich spojenců na evropském kontinentu prostřednictvím našich odstrašujících prostředků,“ prohlásil Macron s odkazem na výrok Friedricha Merze, aby se Evropa připravila „na nejhorší“.
Macronovo vystoupení přišlo krátce poté, co podle zpráv amerických médií prezident Donald Trump v noci na úterý rozhodl o pozastavení vojenské pomoci Ukrajině, dokud ho Kyjev nepřesvědčí o své ochotě jednat o míru v rusko-ukrajinské válce.
Postup nové americké administrativy vůči zemi, která se už déle než tři roky brání plnohodnotné ruské agresi, vyvolává u evropských členů Severoatlantické aliance (NATO) otázky ohledně míry odhodlání současného amerického vedení podílet se v případě potřeby na zajištění evropské bezpečnosti. Věcí, o které někteří evropští prezidenti a premiéři už v neděli diskutovali v Londýně, se bude ve čtvrtek zabývat také mimořádný summit Evropské unie v Bruselu.
„Chci věřit, že USA zůstanou na naší straně, ale musíme být připraveni také na možnost, že tomu tak nebude,“ připustil Macron. Dodal, že Francie uspořádá příští týden v Paříži setkání všech šéfů armád těch evropských zemí, které jsou připraveny zaručit Ukrajině mír. Je potřeba více investovat do obrany, uvedl. „O budoucnosti Evropy by se nemělo rozhodovat ve Washingtonu nebo v Moskvě,“ poznamenal. Podle zpravodaje ČT Jana Šmída Macron zdůraznil, že Francie během deseti let zdvojnásobí svůj vojenský rozpočet.
Macron zároveň v projevu zmínil, že „ruská hrozba existuje a týká se nás“. „Tváří v tvář tomuto nebezpečnému světu by bylo šílenstvím zůstat divákem,“ varoval šéf Elysejského paláce.
Šmíd informoval, že Macron řekl doslova, že se „Rusko nemusí zastavit na hranicích s Ukrajinou, je nebezpečím pro Francii a pro Evropu vůbec“. „Byla to první taková ostrá slova pronesená na adresu Ruska,“ podotkl zpravodaj.
Spolu s Francií vlastní z evropských zemí jaderné zbraně už jen Británie. Francouzské jaderné odstrašení je založeno na vzdušných a námořních silách, stíhací letouny Rafale a jaderné ponorky jsou schopny na pokyn hlavy státu kdykoli udeřit. Odstrašení vyvinul na počátku studené války někdejší francouzský prezident Charles de Gaulle.
„Americká cla jsou nepochopitelná“
Macron také upozornil, že je třeba se připravit na to, že se Spojené státy rozhodnou pro cla na evropské zboží, jak už to učinily vůči Kanadě a Mexiku. „Toto rozhodnutí, nepochopitelné jak pro americkou ekonomiku, tak pro tu naši, bude mít důsledky pro některé naše sektory,“ varoval s tím, že doufá, že se mu podaří Trumpa přesvědčit, aby cla nezaváděl.
Trump na konci února, na prvním jednání své vlády, prohlásil, že USA brzy oznámí zavedení cel na dovoz z Evropské unie, a to ve výši 25 procent. Šéf Bílého domu opakovaně uvádí, že evropské země podle něj nespravedlivě vyvážejí do Spojených států více, než dovážejí, přičemž rozdíl činí 300 miliard dolarů (7,2 bilionu korun).
Evropská komise naproti tomu tvrdí, že obchodní přebytek činí jen zhruba polovinu této částky, pokud se počítá pouze zboží, a pokud se započtou i služby, jde podle Bruselu pouze o padesát miliard (asi jeden bilion korun).
Trump řekl, že na výrobky z unijních zemí budou buď uvalena cla, nebo bude žádat, aby tyto země od Spojených států nakupovaly více ropy a plynu.
