Spojené státy brzy oznámí zavedení cel na dovoz z Evropské unie, která budou činit 25 procent. Během prvního zasedání své vlády to ve středu oznámil americký prezident Donald Trump. Washington také podle něho od 2. dubna zavede dovozní cla pro Kanadu a Mexiko, která měla původně začít platit od března, informují agentury. Evropská komise večer uvedla, že je připravena rychle zareagovat odvetnými cly.
„Přijali jsme rozhodnutí a brzy ho oznámíme, bude to 25 procent,“ prohlásil Trump. Přitom zopakoval, že evropské země podle něj nespravedlivě vyvážejí do USA více, než dovážejí, přičemž rozdíl činí 300 miliard dolarů (7,2 bilionu korun).
Evropská komise naproti tomu tvrdí, že obchodní přebytek činí jen zhruba polovinu této částky, pokud se počítá pouze zboží, a pokud se započtou i služby, jde podle Bruselu pouze o 50 miliard dolarů (1,2 bilionu korun).
„Evropská unie byla založena s cílem brát Spojené státy na hůl. A dělala to dobře. Ale teď jsem prezident,“ prohlásil Trump, ale přímo nespecifikoval, jakých produktů by se clo mělo týkat, zmínil pouze auta. Dříve hovořil nejen o nich, ale i o polovodičích, lécích či řezivu.
Představitelé EU v minulých týdnech dali najevo, že na případná cla odpoví protiopatřeními, což mluvčí Evropské komise zopakoval i ve středu. „EU rozhodně a okamžitě zareaguje na neospravedlněné překážky pro volný a férový obchod,“ uvedl mluvčí podle agentury Reuters. Dodal, že EU je největší volný trh na světě, z čehož Spojené státy profitují. Trump ve středu řekl, že to sice Evropa může udělat, neuspěje však. Spojené státy v takovém případě mohou zcela přestat dovážet evropské produkty, a tím vyhrají, usoudil Trump.
Trump od svého lednového nástupu do úřadu oznámil zavedení řady cel, která se mají vztahovat jak na americké rivaly jako je Čína, tak na dosavadní spojence z Evropy či Ameriky. Trump tvrdí, že cla mimo jiné pomohou vyrovnat pasivní americkou obchodní bilanci. Ekonomové varují před možným dopadem na americké spotřebitele, které mohou zasáhnout vyšší ceny vyvolané omezením dovozu.
V případě Mexika a Kanady už Trump zavedení cel oznámil, výměnou za posílení ochrany hranic proti nelegální migraci a slib tvrdšího boje proti pašování drogy fentanylu je ale odložil. Pětadvacetiprocentní cla měla po odkladu začít platit počátkem března, ve středu ministr obchodu Howard Lutnick oznámil, že „cla spojená s fentanylem“ byla opět odložena a pokud bude Trump s výsledky Mexika a Kanady na tomto poli spokojen, může je znovu odložit. Cla, jejichž uvalení prezident nespojil s fentanylovým problémem, však začnou platit 2. dubna, uvedl ministr. Nespecifikoval přitom, o které produkty jde.
Zlaté karty na trvalý pobyt
Trump během středečního zasedání vlády rovněž podrobněji představil plán na zavedení zlaté karty, která má za pět milionů dolarů (téměř 120 milionů korun) umožnit bohatým lidem včetně ruských oligarchů trvalý pobyt v USA.
„Přijde mi, že to půjde na dračku. To je trh,“ prohlásil prezident o programu, který v úterý označil jako „Trumpova zlatá karta“. Podle jeho představ by se karet mohl prodat milion, což by americké státní kase přineslo pět bilionů dolarů (téměř 120 bilionů korun). Trump soudí, že mezi podnikateli, kteří by v USA zaměstnávali lidi a platili daně, bude o tuto kartu zájem. Novinka má nahradit dosavadní zelenou kartu určenou pro lidi, kteří chtějí v USA investovat, podle Trumpa však tento program nefungoval.
Další přínos pro státní kasu si prezident slibuje v hromadném propouštění úředníků a jiných federálních zaměstnanců, o němž rovněž mluvil na středečním jednání vlády. „Omezujeme velikost státní správy. Musíme,“ řekl Trump, který na zasedání ministrů pozval i šéfa nevládního úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE) Elona Muska. Miliardář a Trumpův klíčový podporovatel z kampaně připustil, že při propouštění federálních zaměstnanců mohou přijít chyby, ale přínosy podle něho výrazně převáží. Muskova snaha o snížení výdajů způsobila ve vládě chaos, zastavila stavební projekty a zmrazila vědecký výzkum v celé zemi.
