Evropská komise schválila Bulharsku plán na zavedení eura

Evropská komise dospěla k závěru, že Bulharsko plní veškerá kritéria, aby mohlo od 1. ledna příštího roku začít používat euro. Vyplývá to z takzvané konvergenční zprávy, kterou Komise ve středu zveřejnila. Rozšíření eurozóny na 21 zemí musí ještě podpořit prezidenti a premiéři členských států EU a následně schválit Rada EU, která zastupuje členské státy. Bulharský premiér Rosen Željazkov tento krok ocenil.

„Euro je hmatatelným symbolem evropské síly a jednoty. Bulharsko je dnes o krok blíže k jeho přijetí jako měny,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Díky euru se bulharská ekonomika stane silnější, bude více obchodovat s partnery v eurozóně, přibudou přímé zahraniční investice, přístup k financím, kvalitní pracovní místa a reálné příjmy,“ dodala.

Bulharsko podle šéfky EK „zaujme místo, které mu právem náleží, při utváření rozhodnutí v srdci eurozóny“.

Polovina Bulharů euro nechce

„Pozitivní hodnocení Evropské centrální banky a Komise potvrzují náš pokrok po letech reforem, angažovanosti a sbližování s našimi evropskými partnery,“ napsal na síti X Željazkov.

Na přijetí eura ale v zemi nepanuje shoda, podle květnového průzkumu Eurobarometru nesouhlasí s přijetím společné měny padesát procent Bulharů. Mnozí se obávají, že by zavedení eura mohlo vést ke zdražování, což nastalo v Chorvatsku po přechodu k euru v roce 2023.

Jaká kritéria se hodnotí

Konvergenční zpráva hodnotí, jakého pokroku země mimo eurozónu dosáhly v přípravách na přijetí eura. Komise i Evropská centrální banka vydávají zprávy jednou za dva roky nebo když obdrží specifickou žádost od některé z členských zemí.

Nahrávám video

Nyní zveřejněná zpráva je reakcí na žádost Bulharska z letošního února. Vyplývá z ní, že Sofia splnila všechna čtyři konvergenční kritéria, která Brusel při posuzování připravenosti na přijetí společné měny používá. Týkají se stavu veřejných financí, úrokových sazeb, cenové stability a směnného kurzu.

Země musí vykazovat dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu s průměrnou mírou inflace, jež nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míru inflace tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků. Bulharsko toto kritérium splnilo.

Pokud jde o zdravé a udržitelné veřejné finance, plánovaný nebo skutečný schodek veřejných financí by neměl překročit tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a míra veřejného zadlužení by neměla být vyšší než šedesát procent HDP. Ve zkoumané zemi se posuzují i dlouhodobé úrokové sazby a rovněž stabilita směnného kurzu. Ta má prokázat, že ekonomika dané země je schopna odolat kolísání kurzu měny. Všechna tato hodnocení vyzněla pro Bulharsko pozitivně.

Nahrávám video

Procedura, která nyní Bulhary čeká

O tom, zda určitá země může zavést euro, rozhoduje Rada EU, která zastupuje členské státy. Rada takové rozhodnutí přijme na návrh EK, po obdržení doporučení členských států eurozóny, po konzultaci s Evropským parlamentem a po projednání v Evropské řadě.

V případě Bulharska by se podle zdrojů agentury ČTK mohli vstupem do eurozóny zabývat ministři financí členských zemí už 19. a 20. června, následně pak unijní lídři na červnovém summitu EU. Členské státy eurozóny a země, která má euro zavést, pak musejí stanovit směnný kurz, tedy přepočítací koeficient, podle něhož euro nahradí měnu daného státu. Toto rozhodnutí musí být přijato jednomyslně, očekává se, že na konci června.

Zavedením eura v Bulharsku by se pak měl 8. července zabývat Evropský parlament a rovněž by ho měli finálně odhlasovat ministři financí EU na svém jednání v Bruselu. Při tomto hlasování stačí souhlas kvalifikované většiny.

Euro nyní používá zhruba 347 milionů Evropanů ve dvaceti zemích. Stát se členem eurozóny znamená kromě používání eurobankovek a euromincí i to, že země získá místo v Radě guvernérů ECB.

Postoj Čechů k přijetí eura je podle analytiků agentury STEM stabilně nízký, důvodem je podle nich i to, že si Češi s eurem pojí zdražování a pocit ztráty části národní identity. Loni byla pro přijetí eura čtvrtina dotazovaných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

U Kypru se potopila loď, nejméně osm mrtvých. Kapitána zatkli

U severního pobřeží Kypru se v neděli převrhla výletní loď s 267 lidmi na palubě. Podle serveru Cadena SER nejméně osm lidí zemřelo a sedmnáct se stále pohřešuje. Zhruba sto osob se zatím podařilo zachránit, některé byly převezeny do nemocnice. Dle tureckých a kyperských médií na místě nadále probíhají pátrací a záchranné akce. Plavidlo má být již zcela pod vodou, píše agentura AFP. Úřady zatím nesdělily, zda na palubě byli lidé s jiným než tureckým občanstvím.
13:30Aktualizovánopřed 30 mminutami

Islanďané v referendu odmítli návrh na přístupové rozhovory s EU

Islandští voliči v referendu odmítli obnovit jednání o vstupu do Evropské unie. Proti bylo 52,8 procenta, pro 47,2 procenta hlasujících. Podle agentur to vyplývá z konečného výsledku sčítání. Proti obnově jednání, která byla přerušena před třinácti lety, tak hlasovalo přibližně o dvanáct tisíc lidí více, než kolik bylo pro, uvedla agentura DPA. Evropská komise rozhodnutí respektuje, Island podle ní zůstává blízkým partnerem EU.
02:58Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Po střelbě ve švýcarském Aarau je mrtvý a pět vážně zraněných, píší agentury

Po noční střelbě ve švýcarském Aarau zůstal na místě jeden mrtvý a pět zraněných, několik z nich vážně. Po pachateli nebo pachatelích útoku místní policie stále pátrá, informují tiskové agentury. Server Blick předtím informoval, že se střelba ozvala na rave party na koňské dostihové dráze krátce po 2:30.
06:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet mrtvých v Nepálu stoupl na téměř osm set, uvedly úřady

Na nejméně 781 vzrostl počet mrtvých po ničivé bleskové povodni, která ve středu zasáhla sever Nepálu. Podle agentury Reuters to uvedl nepálský úřad pro zvládání katastrof. V sousedním Tibetu, kterého povodeň také zasáhla, zahynulo podle čínských úřadů přinejmenším šestnáct lidí.
08:20Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Chameneí vyzval muslimy po celém světě k jednotě proti USA a Izraeli

Nepřítel se snaží vyvolat rozkol mezi muslimy na celém světě, uvedl v neděli v prohlášení zveřejněném na sociální síti Telegram íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí. Podle stanice al-Džazíra tím měl na mysli Spojené státy a Izrael. Vyzval muslimy na celém světě k jednotě a země Perského zálivu, aby se postavily „skutečnému nepříteli“.
před 9 hhodinami

Finský prezident Stubb nevěří, že by Rusko zaútočilo na členskou zemi NATO

Finský prezident Alexander Stubb nevěří, že by se Rusko odvážilo zaútočit na členskou zemi NATO. Řekl to v rozhovoru s německým deníkem Bild. Podle médií se německý kancléř Friedrich Merz chystá obvinit Rusko z pokusu o dronový útok na lipské letiště a oznámit rozsáhlé nové sankce na ruské subjekty souběžně s novými sankcemi EU.
02:24Aktualizovánopřed 14 hhodinami

AfD v Sasku-Anhaltsku využívá strachu, říká expert

Příští neděli čekají Sasko-Anhaltsko zemské volby, které mohou dopadnout bezprecedentním vítězstvím Alternativy pro Německo (AfD). Hlavním tématem kampaně je migrace. Voliče ale podle průzkumů trápí i mzdy, daně a to, jak se celkově daří německému hospodářství. V Sasku-Anhaltsku momentálně vládnou křesťanští demokraté s levicovějšími stranami. Tyto strany povolební spolupráci s AfD odmítají.
před 14 hhodinami

Na Islandu proběhlo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v sobotu proběhlo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. S úderem půlnoci se uzavřely volební místnosti a začalo sčítání hlasů. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.