Evropská komise schválila Bulharsku plán na zavedení eura

Evropská komise dospěla k závěru, že Bulharsko plní veškerá kritéria, aby mohlo od 1. ledna příštího roku začít používat euro. Vyplývá to z takzvané konvergenční zprávy, kterou Komise ve středu zveřejnila. Rozšíření eurozóny na 21 zemí musí ještě podpořit prezidenti a premiéři členských států EU a následně schválit Rada EU, která zastupuje členské státy. Bulharský premiér Rosen Željazkov tento krok ocenil.

„Euro je hmatatelným symbolem evropské síly a jednoty. Bulharsko je dnes o krok blíže k jeho přijetí jako měny,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Díky euru se bulharská ekonomika stane silnější, bude více obchodovat s partnery v eurozóně, přibudou přímé zahraniční investice, přístup k financím, kvalitní pracovní místa a reálné příjmy,“ dodala.

Bulharsko podle šéfky EK „zaujme místo, které mu právem náleží, při utváření rozhodnutí v srdci eurozóny“.

Polovina Bulharů euro nechce

„Pozitivní hodnocení Evropské centrální banky a Komise potvrzují náš pokrok po letech reforem, angažovanosti a sbližování s našimi evropskými partnery,“ napsal na síti X Željazkov.

Na přijetí eura ale v zemi nepanuje shoda, podle květnového průzkumu Eurobarometru nesouhlasí s přijetím společné měny padesát procent Bulharů. Mnozí se obávají, že by zavedení eura mohlo vést ke zdražování, což nastalo v Chorvatsku po přechodu k euru v roce 2023.

Jaká kritéria se hodnotí

Konvergenční zpráva hodnotí, jakého pokroku země mimo eurozónu dosáhly v přípravách na přijetí eura. Komise i Evropská centrální banka vydávají zprávy jednou za dva roky nebo když obdrží specifickou žádost od některé z členských zemí.

Nahrávám video

Nyní zveřejněná zpráva je reakcí na žádost Bulharska z letošního února. Vyplývá z ní, že Sofia splnila všechna čtyři konvergenční kritéria, která Brusel při posuzování připravenosti na přijetí společné měny používá. Týkají se stavu veřejných financí, úrokových sazeb, cenové stability a směnného kurzu.

Země musí vykazovat dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu s průměrnou mírou inflace, jež nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míru inflace tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků. Bulharsko toto kritérium splnilo.

Pokud jde o zdravé a udržitelné veřejné finance, plánovaný nebo skutečný schodek veřejných financí by neměl překročit tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a míra veřejného zadlužení by neměla být vyšší než šedesát procent HDP. Ve zkoumané zemi se posuzují i dlouhodobé úrokové sazby a rovněž stabilita směnného kurzu. Ta má prokázat, že ekonomika dané země je schopna odolat kolísání kurzu měny. Všechna tato hodnocení vyzněla pro Bulharsko pozitivně.

Nahrávám video

Procedura, která nyní Bulhary čeká

O tom, zda určitá země může zavést euro, rozhoduje Rada EU, která zastupuje členské státy. Rada takové rozhodnutí přijme na návrh EK, po obdržení doporučení členských států eurozóny, po konzultaci s Evropským parlamentem a po projednání v Evropské řadě.

V případě Bulharska by se podle zdrojů agentury ČTK mohli vstupem do eurozóny zabývat ministři financí členských zemí už 19. a 20. června, následně pak unijní lídři na červnovém summitu EU. Členské státy eurozóny a země, která má euro zavést, pak musejí stanovit směnný kurz, tedy přepočítací koeficient, podle něhož euro nahradí měnu daného státu. Toto rozhodnutí musí být přijato jednomyslně, očekává se, že na konci června.

Zavedením eura v Bulharsku by se pak měl 8. července zabývat Evropský parlament a rovněž by ho měli finálně odhlasovat ministři financí EU na svém jednání v Bruselu. Při tomto hlasování stačí souhlas kvalifikované většiny.

Euro nyní používá zhruba 347 milionů Evropanů ve dvaceti zemích. Stát se členem eurozóny znamená kromě používání eurobankovek a euromincí i to, že země získá místo v Radě guvernérů ECB.

Postoj Čechů k přijetí eura je podle analytiků agentury STEM stabilně nízký, důvodem je podle nich i to, že si Češi s eurem pojí zdražování a pocit ztráty části národní identity. Loni byla pro přijetí eura čtvrtina dotazovaných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské útoky zabíjely ve třech ukrajinských oblastech, Ukrajinci zasáhli Petrohrad

Ruské útoky zabily dvě osoby v ukrajinské Sumské oblasti, jednu v Poltavě a jednu v Záporoží, píše Ukrinform s odvoláním na policii a místní představitele. Rusové také zranili tři lidi v Izjumu, píše Ukrajinska pravda s odkazem na správu města. Civilní infrastruktura byla terčem ruských sil v Rovenské a Vinnycké oblasti. Ukrajinská armáda útočila v noci na Petrohrad, kde podle tamního gubernátora způsobila požár v ropném terminálu a dalších infrastrukturních objektech.
09:47Aktualizovánopřed 38 mminutami

Francouzská policie zatkla při protestech 1200 lidí. Zranilo se na 150 policistů

Násilnosti, které v sobotu provázely v některých francouzských městech celostátní demonstrace, si vyžádaly 150 zraněných policistů a četníků. Zatčeno bylo 1200 lidí, oznámil v sobotu pozdě večer francouzský premiér Sébastien Lecornu. V Paříži bylo zadrženo rekordních 855 lidí, oznámila ráno podle AFP francouzská policie. Americký viceprezident JD Vance naznačil, že za násilnosti, které se odehrály na okraj francouzských protestů, může imigrace.
01:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vůz v americké Wichitě vjel na fotbalové hřiště během zápasu, dva lidé zemřeli

Dvě oběti si vyžádal incident, při němž nákladní automobil v sobotu ve městě Wichita v americkém státě Kansas projel přes fotbalové hřiště během utkání. Mezi mrtvými je šestiletý chlapec, řidič je ve vazbě, informovala podle agentury Reuters policie. Dalších jedenáct lidí bylo hospitalizováno.
04:16Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Incident na vojenské základně v Kanadě si vyžádal oběti, způsobil i požár

Incident na vojenské základně v kanadské provincii Alberta si vyžádal mrtvé a raněné a způsobil rozsáhlý požár. Oznámil to v sobotu podle agentury AP kanadský ministr obrany David McGuinty, neupřesnil však, co přesně se stalo.
05:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ve francouzském Limoges vzplála během protestů radnice, úřady viní „vandaly“

Ve Francii se konalo na 110 protestních shromáždění kvůli vysokým cenám a rozpadu modelu, jenž měl poskytovat základní úroveň příležitostí a sociálního zabezpečení. Podle organizátorů se jich zúčastnilo na osm set tisíc lidí, ministr vnitra Laurent Nuňez mluví o 550 tisících lidí. Ve městě Limoges zachvátil sídlo radnice z 19. století požár, místní představitel hovoří o „úmyslném činu vandalů“. Protestující se ve velkých městech dostávali do střetů s policií. V Marseille a Lille demonstranti vtrhli na radnice. Nuňez uvedl, že během dne bylo zadrženo na 400 lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoFrontex v Bosně hlídá západobalkánskou migrační trasu

Počty migrantů na západobalkánské trase klesají, cesta přes Bosnu do Chorvatska ale zůstává aktivní. Na podzim migrace obvykle roste, v zimě a za špatného počasí stagnuje. Pro většinu migrantů není Bosna cílem, ale jen zastávkou na cestě dál do Evropské unie. I proto tu evropská pohraniční agentura Frontex posiluje přítomnost. Celkem tu od rozšíření spolupráce letos v létě působí 130 jejích příslušníků, kteří pomáhají odhalovat falešné doklady a monitorovat hranici. Letos v prvním pololetí se pokusilo přes Bosnu ilegálně vstoupit do EU na čtyři tisíce lidí, tedy o pětinu méně než loni. Experti ale zároveň upozorňují, že i v dalších kritických částech hranice Unie, kde Frontex působí, jde pouze o zaznamenané případy pokusů o ilegální vstup, reálná čísla mohou být vyšší. Zároveň se migrační tlak v poslední době z Balkánu opět přesunul do Středomoří.
před 4 hhodinami

Rumunské stíhačky sestřelily dva ruské drony Geraň, uvedlo ministerstvo

Dva stroje F-16 rumunského letectva sestřelily v sobotu nad rumunskými vodami na východě země krátce po sobě dva drony, uvedlo tamní ministerstvo obrany. Později informovalo, že se jednalo o útočné drony typu Geraň, které jsou ruskou variantou dronu íránské konstrukce Šáhed.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv. Napadli i delegaci EU

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.