Evropská komise schválila Bulharsku plán na zavedení eura

Evropská komise dospěla k závěru, že Bulharsko plní veškerá kritéria, aby mohlo od 1. ledna příštího roku začít používat euro. Vyplývá to z takzvané konvergenční zprávy, kterou Komise ve středu zveřejnila. Rozšíření eurozóny na 21 zemí musí ještě podpořit prezidenti a premiéři členských států EU a následně schválit Rada EU, která zastupuje členské státy. Bulharský premiér Rosen Željazkov tento krok ocenil.

„Euro je hmatatelným symbolem evropské síly a jednoty. Bulharsko je dnes o krok blíže k jeho přijetí jako měny,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Díky euru se bulharská ekonomika stane silnější, bude více obchodovat s partnery v eurozóně, přibudou přímé zahraniční investice, přístup k financím, kvalitní pracovní místa a reálné příjmy,“ dodala.

Bulharsko podle šéfky EK „zaujme místo, které mu právem náleží, při utváření rozhodnutí v srdci eurozóny“.

Polovina Bulharů euro nechce

„Pozitivní hodnocení Evropské centrální banky a Komise potvrzují náš pokrok po letech reforem, angažovanosti a sbližování s našimi evropskými partnery,“ napsal na síti X Željazkov.

Na přijetí eura ale v zemi nepanuje shoda, podle květnového průzkumu Eurobarometru nesouhlasí s přijetím společné měny padesát procent Bulharů. Mnozí se obávají, že by zavedení eura mohlo vést ke zdražování, což nastalo v Chorvatsku po přechodu k euru v roce 2023.

Jaká kritéria se hodnotí

Konvergenční zpráva hodnotí, jakého pokroku země mimo eurozónu dosáhly v přípravách na přijetí eura. Komise i Evropská centrální banka vydávají zprávy jednou za dva roky nebo když obdrží specifickou žádost od některé z členských zemí.

Nahrávám video

Nyní zveřejněná zpráva je reakcí na žádost Bulharska z letošního února. Vyplývá z ní, že Sofia splnila všechna čtyři konvergenční kritéria, která Brusel při posuzování připravenosti na přijetí společné měny používá. Týkají se stavu veřejných financí, úrokových sazeb, cenové stability a směnného kurzu.

Země musí vykazovat dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu s průměrnou mírou inflace, jež nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míru inflace tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků. Bulharsko toto kritérium splnilo.

Pokud jde o zdravé a udržitelné veřejné finance, plánovaný nebo skutečný schodek veřejných financí by neměl překročit tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a míra veřejného zadlužení by neměla být vyšší než šedesát procent HDP. Ve zkoumané zemi se posuzují i dlouhodobé úrokové sazby a rovněž stabilita směnného kurzu. Ta má prokázat, že ekonomika dané země je schopna odolat kolísání kurzu měny. Všechna tato hodnocení vyzněla pro Bulharsko pozitivně.

Nahrávám video

Procedura, která nyní Bulhary čeká

O tom, zda určitá země může zavést euro, rozhoduje Rada EU, která zastupuje členské státy. Rada takové rozhodnutí přijme na návrh EK, po obdržení doporučení členských států eurozóny, po konzultaci s Evropským parlamentem a po projednání v Evropské řadě.

V případě Bulharska by se podle zdrojů agentury ČTK mohli vstupem do eurozóny zabývat ministři financí členských zemí už 19. a 20. června, následně pak unijní lídři na červnovém summitu EU. Členské státy eurozóny a země, která má euro zavést, pak musejí stanovit směnný kurz, tedy přepočítací koeficient, podle něhož euro nahradí měnu daného státu. Toto rozhodnutí musí být přijato jednomyslně, očekává se, že na konci června.

Zavedením eura v Bulharsku by se pak měl 8. července zabývat Evropský parlament a rovněž by ho měli finálně odhlasovat ministři financí EU na svém jednání v Bruselu. Při tomto hlasování stačí souhlas kvalifikované většiny.

Euro nyní používá zhruba 347 milionů Evropanů ve dvaceti zemích. Stát se členem eurozóny znamená kromě používání eurobankovek a euromincí i to, že země získá místo v Radě guvernérů ECB.

Postoj Čechů k přijetí eura je podle analytiků agentury STEM stabilně nízký, důvodem je podle nich i to, že si Češi s eurem pojí zdražování a pocit ztráty části národní identity. Loni byla pro přijetí eura čtvrtina dotazovaných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina cílila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko útočilo na Sumy či Oděsu

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byl zřejmě rafinérský komplex v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Při ruském bombardování severoukrajinských Sum utrpělo zranění nejméně čtrnáct lidí, stejně jako při rozsáhlém ruském nočním raketovém a dronovém útoku na Oděsu.
08:44Aktualizovánopřed 9 mminutami

Kanadské úřady hlásí první oběť rozsáhlých lesních požárů

Při rozsáhlém požáru v kanadské provincii Britská Kolumbie zemřela osmdesátiletá žena, která se snažila utéct ze svého domu. Podle agentury AFP to oznámila kanadská královská jízdní policie. Požár vypukl v pátek poblíž jezera Okanagan na jihu provincie a rychle se rozšířil. Úřady kvůli němu nařídily evakuaci více než 20 tisíc lidí, v provincii byl vyhlášen stav nouze.
06:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V největším egyptském zlatém dole se zřítila hornina, jeden člověk zemřel

Při zřícení horniny v největším egyptském zlatém dole přišel o život jeden pracovník, dalších pět bylo zraněno. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na prohlášení tamního ministerstva ropného průmyslu a minerálních zdrojů. Provoz v dole je do ukončení vyšetřování neštěstí pozastaven.
04:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump vybral nového právního poradce Bílého domu

Novým hlavním právním poradcem Bílého domu a asistentem prezidenta se od 1. září stane Will Scharf. Dosud působil jako tajemník personálu Bílého domu a zajišťoval administrativu spojenou s prezidentovou agendou. Oznámil to americký prezident Donald Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social.
04:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoRok a půl po pádu Asada roste v Sýrii nespokojenost

Rok a půl po pádu režimu Bašára Asada slábne v Sýrii důvěra v nové vedení země. Vládě prezidenta Ahmada Šaráa podle průzkumu věří zhruba pětina obyvatel, téměř polovina Syřanů se naopak domnívá, že země míří špatným směrem. Nespokojenost živí pomalá obnova válkou zničených oblastí, vysoké životní náklady i nesplněné sliby. V damašském Džobáru, někdejším symbolu odporu proti Asadovu režimu, zůstává poškozených 93 procent budov.
před 3 hhodinami

Izrael znovu odmítl mírový plán pro Gazu

Izrael znovu odmítl patnáctibodový mírový plán pro Pásmo Gazy navržený Radou pro mír, kterou ustavil americký prezident Donald Trump. Oznámil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, píší agentury Reuters a DPA. Teroristické hnutí Hamás mírový plán už dříve přijalo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Kanadu i Evropu dál sužují lesní požáry. V Britské Kolumbii evakuovali tisíce lidí

Rozsáhlé lesní požáry dál zuří v Kanadě i Evropě. V kanadské Britské Kolumbii muselo své domovy opustit přes dvacet tisíc lidí, plameny se rychle šíří také v částech Španělska, Itálie a Srbska. Hasičům práci komplikují vysoké teploty, vítr i těžko dostupný terén. Evropské státy zároveň řeší nedostatek hasicích letadel. Ve Francii zahájili vyšetřování, obavy z ohně pak mají na jihu země.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Rusové útočili na Charkov a Oděsu. Údery hlásí i úřady v Bělgorodu

Tři mrtvé a 37 zraněných si v noci na neděli vyžádal ruský útok na Charkov, zaměřený na obytné budovy, oznámil tamní starosta Ihor Terechov. Obytné domy byly poškozeny i v Oděse, kde ruský úder zranil minimálně dvanáct lidí. Dalších jedenáct lidí utrpělo zranění po úderech v Dněpropetrovské oblasti. V Záporožské oblasti po útoku zemřel záchranář. Útoky hlásí i ruské úřady. Regionální krizové centrum v Bělgorodské oblasti tvrdí, že v důsledku útoků ukrajinských dronů zemřelo pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.