Evropská komise schválila Bulharsku plán na zavedení eura

Evropská komise dospěla k závěru, že Bulharsko plní veškerá kritéria, aby mohlo od 1. ledna příštího roku začít používat euro. Vyplývá to z takzvané konvergenční zprávy, kterou Komise ve středu zveřejnila. Rozšíření eurozóny na 21 zemí musí ještě podpořit prezidenti a premiéři členských států EU a následně schválit Rada EU, která zastupuje členské státy. Bulharský premiér Rosen Željazkov tento krok ocenil.

„Euro je hmatatelným symbolem evropské síly a jednoty. Bulharsko je dnes o krok blíže k jeho přijetí jako měny,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Díky euru se bulharská ekonomika stane silnější, bude více obchodovat s partnery v eurozóně, přibudou přímé zahraniční investice, přístup k financím, kvalitní pracovní místa a reálné příjmy,“ dodala.

Bulharsko podle šéfky EK „zaujme místo, které mu právem náleží, při utváření rozhodnutí v srdci eurozóny“.

Polovina Bulharů euro nechce

„Pozitivní hodnocení Evropské centrální banky a Komise potvrzují náš pokrok po letech reforem, angažovanosti a sbližování s našimi evropskými partnery,“ napsal na síti X Željazkov.

Na přijetí eura ale v zemi nepanuje shoda, podle květnového průzkumu Eurobarometru nesouhlasí s přijetím společné měny padesát procent Bulharů. Mnozí se obávají, že by zavedení eura mohlo vést ke zdražování, což nastalo v Chorvatsku po přechodu k euru v roce 2023.

Jaká kritéria se hodnotí

Konvergenční zpráva hodnotí, jakého pokroku země mimo eurozónu dosáhly v přípravách na přijetí eura. Komise i Evropská centrální banka vydávají zprávy jednou za dva roky nebo když obdrží specifickou žádost od některé z členských zemí.

3 minuty
Horizont ČT24: Bulharsko směřuje k přijetí eura
Zdroj: ČT24

Nyní zveřejněná zpráva je reakcí na žádost Bulharska z letošního února. Vyplývá z ní, že Sofia splnila všechna čtyři konvergenční kritéria, která Brusel při posuzování připravenosti na přijetí společné měny používá. Týkají se stavu veřejných financí, úrokových sazeb, cenové stability a směnného kurzu.

Země musí vykazovat dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu s průměrnou mírou inflace, jež nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míru inflace tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků. Bulharsko toto kritérium splnilo.

Pokud jde o zdravé a udržitelné veřejné finance, plánovaný nebo skutečný schodek veřejných financí by neměl překročit tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a míra veřejného zadlužení by neměla být vyšší než šedesát procent HDP. Ve zkoumané zemi se posuzují i dlouhodobé úrokové sazby a rovněž stabilita směnného kurzu. Ta má prokázat, že ekonomika dané země je schopna odolat kolísání kurzu měny. Všechna tato hodnocení vyzněla pro Bulharsko pozitivně.

7 minut
Studio ČT24: Zpravodaj ČT Petr Obrovský o ochraně Ukrajinců v EU
Zdroj: ČT24

Procedura, která nyní Bulhary čeká

O tom, zda určitá země může zavést euro, rozhoduje Rada EU, která zastupuje členské státy. Rada takové rozhodnutí přijme na návrh EK, po obdržení doporučení členských států eurozóny, po konzultaci s Evropským parlamentem a po projednání v Evropské řadě.

V případě Bulharska by se podle zdrojů agentury ČTK mohli vstupem do eurozóny zabývat ministři financí členských zemí už 19. a 20. června, následně pak unijní lídři na červnovém summitu EU. Členské státy eurozóny a země, která má euro zavést, pak musejí stanovit směnný kurz, tedy přepočítací koeficient, podle něhož euro nahradí měnu daného státu. Toto rozhodnutí musí být přijato jednomyslně, očekává se, že na konci června.

Zavedením eura v Bulharsku by se pak měl 8. července zabývat Evropský parlament a rovněž by ho měli finálně odhlasovat ministři financí EU na svém jednání v Bruselu. Při tomto hlasování stačí souhlas kvalifikované většiny.

Euro nyní používá zhruba 347 milionů Evropanů ve dvaceti zemích. Stát se členem eurozóny znamená kromě používání eurobankovek a euromincí i to, že země získá místo v Radě guvernérů ECB.

Postoj Čechů k přijetí eura je podle analytiků agentury STEM stabilně nízký, důvodem je podle nich i to, že si Češi s eurem pojí zdražování a pocit ztráty části národní identity. Loni byla pro přijetí eura čtvrtina dotazovaných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. V noci na sobotu o tom podle Reuters rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 46 mminutami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 7 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 10 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 10 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...