Eurozóna

Stát by mohl odškodnit lidi, které komunistický režim nutil k opuštění země nebo je šikanoval prostřednictvím takzvaného ochranného dohledu. Kabinet schválil dva zákony, podle nichž by se takto perzekvovaní lidé měli dočkat jednorázového odškodnění částkou sto tisíc korun. Odhady dopadů na rozpočet se pohybují v rozmezí 17 až 283 milionů korun. Ministři se naopak neshodli na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro.

Německá vláda už letos nečeká hospodářský růst, hrubý domácí produkt (HDP) podle ní klesne o 0,2 procenta. Na tiskové konferenci to oznámil tamní ministr hospodářství Robert Habeck. Původně kabinet kancléře Olafa Scholze počítal s růstem o 0,3 procenta. Německo je přitom největším obchodním partnerem České republiky a tuzemské firmy jsou na vývozu do Německa závislé.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Událostech, komentářích řekl ke zprávě o růstu příjmů v Česku, že je lepší, než se očekávalo. Spokojen je také s odhadem vývoje ekonomiky, která má růst o 1,5 procenta, což je podle něj třikrát rychleji než v eurozóně. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová si ale myslí, že důvod k oslavám není. To, že rostou reálné mzdy, je podle ní normální. Naopak normální prý nebylo to, že klesaly. Schillerová podotkla, že lidé teď sice utrácejí víc, ale ne tolik, kolik by mohli.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky SEN 21 a Volt Česko Lenka Helena Koenigsmark (nestr.) řekla, že v EU by chtěla prosazovat vznik společné evropské armády. Postavila se také za přijetí eura. Míní, že společná měna bude výhodnější pro běžné občany i firmy. Green Deal je podle ní důležitý, jsou tam prý ale i věci, které by stálo za to zrevidovat – například často diskutovaný zákaz spalovacích motorů.

„Nic dramatického se nestalo, že ho (euro) nemáme,“ říká k otázce přijetí eura v Česku bývalý premiér a někdejší guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Podobný názor vyjádřili v pondělních Událostech, komentářích i expremiéři Jan Fischer a Jiří Paroubek (ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie). Přijetí eura musí být podle Paroubka racionální akt.

Česká ekonomika letos zesílí o 0,7 procenta, uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF) ve svém jarním výhledu. Je to odhad nižší, než s čím počítají české instituce, a také nižší, než fond očekával dříve. U celosvětové ekonomiky naopak MMF výhled na letošek zlepšil, očekává růst o 3,2 procenta.

Obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového šrotu, by měla postihnout vyšší cla. Navrhla to Evropská komise, zvýšení ještě musejí kvalifikovanou většinou schválit členské státy prostřednictvím Rady EU. Patrně k tomu dojde brzy.

Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petr Zahradník byl začátkem února jmenován zmocněncem ministra Martina Dvořáka (STAN) pro přijetí eura. Po roztržce v koalici a dohodovacím řízení byla sice Zahradníkova pozice rychle zrušena, sám ekonom ale zadání pro zmocněnce považuje za objektivní a věcné. „Za politické tance, které se kolem toho vedly, opravdu nemůžu,“ vrátil se Zahradník v Interview ČT24 ke čtrnáct dní starým událostem.

Evropská komise (EK) zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok na 1,1 procenta, zatímco dosud počítala s růstem o 1,4 procenta. Ekonomika se nicméně zotaví z loňského poklesu, který činil 0,4 procenta, podpoří ji vysoká míra úspor domácností, předpokládané zmírnění inflace, růst reálných mezd a uvolnění podmínek pro financování. Komise to uvedla ve své prognóze. Zhoršila i výhled růstu unijního hospodářství z očekávaných 1,3 procenta na 0,9 procenta a v eurozóně z 1,2 na 0,8 procenta.

Vláda se poprvé po dohodovacím řízení kvůli zmocněnci pro euro věnovala možnému připojení se ke společné měně. Konkrétní termín pro tento krok ani pro vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II ale nestanovila. Na základě koaliční dohody vyzvala Národní ekonomickou i Legislativní radu, aby vyhodnotily dopady.

Česko by mohlo letos splnit tři ze čtyř maastrichtských kritérií, která posuzují, zda by země obstála v eurozóně. V posledních letech jich Česko plnilo minimum a podmínky se často zmiňují v debatách o přijetí eura. Vysvětlujeme, v čem kritéria spočívají.

Pokud není datum vstupu do eurozóny, nemá smysl ani obsazovat místo národního koordinátora pro přijetí unijní měny, podotkla v Otázkách Václava Moravce viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová. Stanovení data navíc podle ní vyžaduje širokou politickou shodu, aby příští vláda třeba proces nezastavila. Také náměstek ministra financí Marek Mora míní, že pokud nejsme rozhodnuti o přijetí eura, nemělo by smysl mít koordinátora.

Někdejší koordinátor pro euro Oldřich Dědek si myslí, že je dobré začít s přípravami na jeho přijetí. Neohlížel by se na současnou situaci, díval by se do budoucna. Prognózy jsou od toho, aby nám řekly, jaká bude kondice České republiky za dva až tři roky, pokud by byla dobrá, potom se to sejde, řekl Dědek v Interview ČT24.

Debata o zavedení společné měny v tomto volebním období není dle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na místě. Nejprve je třeba zlepšit veřejné finance, aby Česko splňovalo maastrichtská kritéria, řekl v pořadu Události, komentáře. Poté to bude rozhodnutí čistě politické, nesouhlasí tak s názory, že by občané měli o vstupu do eurozóny rozhodovat v referendu. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová je proti přijetí eura, existuje podle ní řada ekonomických důvodů, proč to nedělat. Referendu se podle ní hnutí ANO nebrání. „Bylo by na místě, aby se takto závažná záležitost v referendu rozhodla,“ podotkla.

Míra inflace v zemích Evropské unie v listopadu klesla o půl procentního bodu na 3,1 procenta a je nejníže za zhruba dva roky, oznámil statistický úřad Eurostat. Nejvyšší inflaci má v celé Unii Česko, kde ceny meziročně vzrostly o osm procent. Naopak v Belgii už je deflace, ceny tam meziročně o 0,8 procenta klesly.

Míra inflace v Evropské unii v říjnu klesla na 3,6 procenta. Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice růst cenové hladiny dosáhl podle Eurostatu 9,5 procenta a byl druhý nejvyšší ze zemí sedmadvacítky. Nejvyšší inflaci mělo s hodnotou 9,6 procenta Maďarsko.

Hrubý domácí produkt České republiky byl ve třetím čtvrtletí o 0,6 procenta nižší než loni. Byl také o 0,3 procenta nižší než v letošním druhém čtvrtletí. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu. Ekonomika v létě mírně zeslábla hlavně proto, že méně utrácely domácnosti, podle analytiků k tomu přispěl i útlum průmyslu. Zatímco česká ekonomika pozvolna klesá, celá Evropská unie je na tom lépe. Ve třetím kvartálu vzrostl její HDP podle odhadu Eurostatu meziročně i mezičtvrtletně o 0,1 procenta.

Lídři zemí sedmadvacítky debatovali druhý den bruselského summitu o Ukrajině, migraci a ekonomických záležitostech. Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) v EU z většiny panuje shoda na financování pomoci Ukrajině a také protiimigračních opatření. Podle Fialy se hovoří zejména o nutnosti rychlejší deportace migrantů, kteří nemají právo na azyl a pohybují se volně po Evropě.

Míra inflace v eurozóně v září klesla na 4,3 procenta, uvedl v rychlém odhadu unijní statistický úřad Eurostat. Je to větší pokles, než se čekalo. Před rokem byla rekordní a dosahovala deseti procent. Nejvyšší inflaci má nyní v eurozóně Slovensko.

Míra inflace v Evropské unii během srpna klesla na 5,9 procenta z předchozí červencové hodnoty 6,1 procenta. Ve své úterní zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. Nejvyšší inflaci mělo s hodnotou 14,2 procenta Maďarsko, s 10,1 procenta následovalo Česko. Tyto dvě země jsou v EU zároveň jediné, kde byla inflace v srpnu nad deseti procenty.

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek zvedla svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,50 procenta. Ke zvýšení přikročila už podesáté za sebou, zpřísňováním měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci. Zhoršila zároveň výhled ekonomiky eurozóny pro letošek i na další dva roky.

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v červnu zůstala na květnové úrovni 5,9 procenta, oznámil v úterý Evropský statistický úřad Eurostat. Nejnižší míru nezaměstnanosti vykázala Malta, a to 2,6 procenta. Za ní následovaly Česká republika a Polsko, obě s hodnotou 2,7 procenta. Česko se tak poprvé od listopadu 2015 neobjevilo mezi unijními zeměmi na první příčce. Údaje Eurostatu ukázaly v Česku také na výrazný vzestup nezaměstnanosti mezi mladými lidmi.

Premiér Petr Fiala (ODS) pokládá za velmi pravděpodobné, že deficit státního rozpočtu se letos podaří udržet pod 300 miliard korun. Uvedl to ve videu na sociálních sítích. Řekl, že Česká republika bude pravděpodobně již příští rok plnit důležité maastrichtské kritérium pro vstup do eurozóny, a to snížení schodku veřejných rozpočtů pod tři procenta HDP. Podle předsedy vlády je také předpoklad, že příští rok se inflace přiblíží dvěma procentům.

Evropská centrální banka (ECB) na svém čtvrtečním zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Rada guvernérů o zvýšení sazeb rozhodla už podeváté za sebou. Ponechala si však otevřené možnosti, zda bude potřeba úroky ještě zvýšit, čímž se snaží vrátit inflaci ke stanovenému dvouprocentnímu cíli.