Eurozóna strana 4 z 5

Meziroční míra inflace v Německu by se na podzim mohla vyšplhat na deset procent. Uvedl to šéf německé centrální banky Joachim Nagel v rozhovoru s listem Rheinische Post. Upozornil, že dvoucifernou inflaci zaznamenalo Německo naposledy před více než sedmdesáti lety. Varoval rovněž, že pokud se prohloubí energetická krize, německá ekonomika zřejmě v zimě vstoupí do recese.

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 8,9 procenta z červnové hodnoty 8,6 procenta. Inflace tak vystoupila na další maximum. V konečné zprávě to ve čtvrtek uvedl evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil předběžné údaje z konce července. Za vysokou inflací stojí zejména prudký růst cen energií. V celé Evropské unii inflace v červenci zrychlila na 9,8 procenta z červnových 9,6 procenta, uvádí evropský statistický úřad.

Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zlepšila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 2,4 procenta. V předchozí květnové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 1,8 procenta. Důvodem je zejména příznivější vývoj v první polovině roku, zatímco pro druhou polovinu roku bankéři čekají přechod do mírné recese. Asociace o tom ve čtvrtek informovala na on-line tiskové konferenci. Loni česká ekonomika stoupla o 3,3 procenta.

Česká míra inflace v rámci Unie přesahuje země eurozóny a znovu otevírá i otázku na možné zavedení eura. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar zastává názor, že euro by zlepšilo podmínky podnikatelů a následně i tuzemského hospodářství. Ekonom Pavel Řežábek se domnívá, že vláda republiku na jednotnou měnu nepřipravuje dost. O tématu diskutovali v Událostech, komentářích.

Česká ekonomika byla podle předběžného odhadu statistiků za druhé čtvrtletí o 3,6 procenta silnější než loni. Ve srovnání s prvním kvartálem stoupl hrubý domácí produkt o 0,2 procenta. Růst táhly výdaje na konečnou spotřebu, oslabovala jej však zahraniční poptávka. Předběžný odhad výsledku druhého čtvrtletí v celé Evropské unii zveřejnil také Eurostat. Podle něj stoupla ekonomika EU meziročně o čtyři procenta, oproti předchozímu kvartálu o 0,6 procenta.

Evropská centrální banka (ECB) zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,50 procenta, ke zvýšení úroků tak přikročila poprvé od roku 2011. Zpřísňováním měnové politiky reaguje na rostoucí inflaci v eurozóně, rozsah zvýšení sazeb je přitom výraznější, než banka původně avizovala. ECB zároveň představila nový program nákupů dluhopisů, jehož smyslem je udržet pod kontrolou náklady na půjčky nejzadluženějších zemí eurozóny, jako je Itálie. Experti sledují, jak se dění v eurozóně projeví na české koruně.

Meziroční míra inflace v zemích Evropské unie v červnu vystoupila na rekordních 9,6 procenta, oznámil evropský statistický úřad Eurostat. V květnu spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 8,8 procenta. Nejvýraznější inflace (i přes dvacet procent) byla v červnu v pobaltských zemích, za nimi následovala Česká republika s 16,6 procenta.

Jednotná evropská měna se poprvé od konce roku 2002 propadla pod paritu s americkým dolarem a krátce před 15:00 SELČ se prodávala zhruba v kurzu 0,9998 dolaru. Podle analytiků k tomu přispívají obavy z recese v eurozóně a také předpoklad, že americká centrální banka bude pokračovat ve svižném zvyšování úrokových sazeb.

Česko zůstává jednou z posledních sedmi unijních zemí, které si ponechávají vlastní měnu, poté co evropští ministři financí schválili vstup Chorvatska do eurozóny. Podle Ivana Pilipa a Petra Bartoně, kteří byli hosty úterních Událostí, komentářů, může přijetí eura Chorvatskem usnadnit také vstup Česka do eurozóny, přestože i my bychom mohli mít problém s plněním pěti potřebných kritérií.

Euro se v úterý dopoledne na devizovém trhu propadlo vůči dolaru na nejnižší hodnotu od prosince 2002. Podle analytiků k tomu přispívají obavy z recese a také energetická krize v eurozóně. Dolar naopak těží z razantního zpřísňování měnové politiky ve Spojených státech.

Summit Evropské unie schválil zavedení společné evropské měny v Chorvatsku. Země se od ledna příštího roku stane dvacátým členem eurozóny. Formálně stvrdí používání eura v Chorvatsku v červenci ministři financí při prvním zasedání pod vedením českého předsednictví EU.

Koalice Spolu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona podle povolebních prognóz po druhém kole parlamentních voleb získá nejvíce hlasů, unikne jí však většina v Národním shromáždění. V 577členné dolní komoře parlamentu by podle agentury Ifop mohla obsadit 210 až 250 křesel. Podobné výsledky vykazují také průzkumy trojice dalších agentur. Významného zisku podle odhadů dosáhla krajně pravicová strana Národní sdružení, která podle listu Le Monde překonala svůj rekord v počtu mandátů z roku 1986.

Míra inflace v zemích Evropské unie v květnu opět překonala rekord a vystoupila na 8,8 procenta. Dosud nejvyšší hodnotu z dubna převýšila o sedm desetin procentního bodu, oznámil v pátek evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika měla podle jeho metodiky – po trojici pobaltských států – čtvrtou nejvyšší inflaci z celé unijní sedmadvacítky, a to 15,2 procenta.

Chorvatsko ve středu udělalo klíčový krok na cestě k tomu, aby od ledna příštího roku mohlo jako svou měnu začít používat euro. Evropská komise dospěla k závěru, že země plní všechna potřebná kritéria a může se za sedm měsíců stát dvacátým členem eurozóny. Chorvatský parlament již potřebný zákon schválil a definitivní slovo budou mít v červenci členské země, jejichž souhlas by měl být spíše formalitou.

V červnu inflace ještě poroste, v červenci by měla klesnout, i když číslo zůstane dvojciferné. Na tomto odhadu se v Otázkách Václava Moravce shodli ekonomičtí experti. Na jednociferná čísla se inflace zřejmě dostane až příští rok. V boji proti růstu inflace pomůže zvyšování úrokových sazeb, ale vláda by také měla zpomalovat růst mezd. Situace by nemusela být výrazně lepší, ani kdyby se v Česku platilo eurem.

Inflace v Evropské unii v dubnu vystoupila na rekordních 8,1 procenta. Je to o tři desetiny procentního bodu více než v březnu. Ve čtvrtek to uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika má ze zemí sedmadvacítky třetí nejvyšší inflaci, v dubnu činila 13,2 procenta.

Pokud by Česká národní banka nezvyšovala úrokové sazby, vystoupala by nyní inflace podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka minimálně na dvacet až pětadvacet procent a kurz koruny by byl třicet korun za euro. Rusnok to řekl během Diskuzního fóra ČNB na Univerzitě Hradec Králové.

Míra inflace v Polsku v dubnu vystoupila na 12,4 procenta a je na maximu od konce roku 1997. V březnu činila jedenáct procent. Oznámil to polský statistický úřad. Cenová hladina se zvyšuje i na Slovensku, meziroční míra inflace v minulém měsíci vystoupila na 11,8 procenta z březnových 10,4 procenta, její tempo tak zůstává nejvyšší od června roku 2000, spočítali slovenští statistici. Růst cen v eurozóně a potažmo v dalších evropských zemích dosáhne vrcholu během letošního druhého čtvrtletí, uvádí analýza pojišťovny Allianz Trade.

Hospodářství EU v prvním čtvrtletí vykázalo podle sezonně přepočtených údajů proti předchozím třem měsícům růst o 0,4 procenta, o desetinu procentního bodu méně než v posledním čtvrtletí loňského roku. Ukázal to rychlý odhad úřadu Eurostat. Z něj dále vyplývá, že míra inflace v zemích eurozóny v dubnu vystoupila na rekordních 7,5 procenta, v březnu byla na 7,4 procenta. Prudce vzrostly ceny energií, výrazně se ale zvýšily i ceny potravin. Rychlý odhad neobsahuje data za celou EU.

Vládní dluh unijních zemí loni mírně klesl na 88,1 procenta hrubého domácího produktu. Meziročně se tak snížil skoro o dva procentní body. Český vládní dluh loni byl podle Eurostatu šestý nejnižší – dosahoval zhruba 42 procent HDP. Oproti roku 2020 ale narostl o víc než čtyři procentní body a zadlužení Česka loni rostlo nejrychlejším tempem v Evropské unii, na což upozornilo i ministerstvo financí. V prvním čtvrtletí stoupl státní dluh o 128 miliard korun na 2,59 bilionu korun.

Meziroční míra inflace v Evropské unii se v březnu zvýšila na rekordních 7,8 procenta z únorové hodnoty 6,2 procenta, oznámil Eurostat. Česko mělo v rámci EU třetí nejvyšší inflaci, a to 11,9 procenta. Světová banka varuje před rostoucími cenami potravin, zdražit mohou o 37 procent, což ohrozí zejména nejchudší.

Mezinárodní měnový fond (MMF) snížil odhad letošního růstu světové ekonomiky na 3,6 procenta, zatímco dosud růst odhadoval na 4,4 procenta. Hospodářské vyhlídky se podle fondu zhoršily zejména kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu a kvůli sankcím, kterými se západní země snaží přimět Moskvu k ukončení agrese. Ruská ekonomika letos podle prognózy MMF klesne o 8,5 procenta, ještě loni jí předpovídal růst o 2,8 procenta. Růst české ekonomiky letos zpomalí na 2,3 procenta, zatímco loni dosáhl 3,3 procenta.

Favoritem prezidentských voleb ve Francii zůstává dosavadní hlava státu Emmanuel Macron. Poslední předvolební průzkumy mu přisuzují podporu 27 procent. Nacionalistka Marine Le Penová má 22 procent a radikálně levicový Jean-Luc Mélenchon 17 až 18 procent. Informoval o tom zpravodaj ČT v Paříži Jan Šmíd.

Míra inflace v eurozóně v březnu vystoupila na 7,5 procenta, což představuje rekordní hodnotu od zavedení eura před dvaceti lety. Ve svém rychlém odhadu to v pátek uvedl statistický úřad Eurostat. Zvyšovaly se zejména ceny energií. V únoru inflace činila 5,9 procenta.