Česko zůstává jednou z posledních sedmi unijních zemí, které si ponechávají vlastní měnu, poté co evropští ministři financí schválili vstup Chorvatska do eurozóny. Podle Ivana Pilipa a Petra Bartoně, kteří byli hosty úterních Událostí, komentářů, může přijetí eura Chorvatskem usnadnit také vstup Česka do eurozóny, přestože i my bychom mohli mít problém s plněním pěti potřebných kritérií.
Přijetí eura Chorvatskem může usnadnit také vstup Česka do eurozóny, myslí si Bartoň
17 minut
Události, komentáře: O zavádění eura debatují bývalý ministr financí Ivan Pilip a ekonom Petr Bartoň
Chorvatsko se od ledna stane dvacátou zemí Evropské unie používající společnou měnu euro. V úterý to schválili evropští ministři financí, jejichž jednání v rámci českého předsednictví Radě EU vedl český ministr Zbyněk Stanjura (ODS). Podle ekonoma a bývalého ministra financí Ivana Pilipa by Česko mělo jihoevropskou zemi následovat.
„Důvody přijmout euro máme celou dobu už od vstupu do Evropské unie,“ říká Pilip. „Minulá léta různých krizí, které v Česku probíhaly od roku 2009, ukázala, že samostatná měna nás nepomohla ani jednou ochránit,“ myslí si ekonom.
Dodal, že současná mezinárodně-politická situace ukazuje, že začlenění do eurozóny znamená větší sounáležitost s jádrem Evropské unie. Podle Pilipa žádný ekonomicky relevantní stát s výjimkou Polska nezůstal mimo eurozónu.
Ekonom Petr Bartoň podotkl, že Chorvatsko bylo podle něj na hraně splnění pěti kritérií, která jsou pro přijetí eura povinná. „Přijetí Chorvatska do eurozóny bylo schváleno den předtím, než byla vyhlášena nová čísla inflace, podle kterých by Chorvatsko nesplňovalo podmínky přijetí,“ vysvětluje. Podle něj tak Chorvatsko „prošlo doslova s odřenýma ušima“.
Je to podle něj ukázka flexibility pravidel pro vstup zemí do eurozóny a tak by měla naději na vstup i Česká republika, která má také problém se splněním těchto kritérií.
Vývoj kurzu dolaru vůči euru
Propad hodnoty eura
Euro ale k úterku poprvé po dvaceti letech kleslo na paritu s dolarem, jeho kurz k americké měně tak byl jedna ku jedné. „Krize, která probíhá v současnosti, daleko více zasahuje Evropu než Spojené státy americké. Mezinárodní kapitál jako větší jistotu cítí dolar. Taková rizika, jako že v průběhu zimy nebudou mít plyn, jak hrozí části Evropy, v USA nejsou. Lze tedy očekávat, že pokud se vojensko-politická krize bude prohlubovat, bude to mít dopad na růst Evropy a vede to k orientaci na dolar, která vede k jeho posílení,“ upozornil Pilip.
Bartoň dodal, že nižší kurz eura na druhou stranu pomáhá evropskému exportu a může pomoci kompenzovat vysoké ceny. Vliv na kurz má podle něj také regulační orgán: „Je to jen částečně dané strachem z nástupu ekonomického propadu, více se na tom propadu eura vůči dolaru podepisuje politika centrální banky, která na rozdíl od USA nezvyšuje úrokové sazby, a na to jsou dnes trhy velice citlivé. Pokud máte u měn rozdíl v úrokových sazbách, tak měna s vyšším úrokem je populárnější, má o ni zájem více investorů a tím pádem roste její cena. To se může změnit,“ upozornil Bartoň.
Kurz koruny vůči euru
Ochranný deštník eura
Bartoň také podotkl, že politiku Evropské centrální banky určuje stále trvající rozpor mezi fiskálně zodpovědnými severními ekonomikami a problematickými jižními státy unie. „Ukázalo se, že euro dokázalo přežít pád Řecka. Jestli by dokázalo přežít krach Itálie, která je ekonomicky desetkrát větší, to se ještě uvidí. Při jakémkoliv nárůstu úrokových sazeb by Itálie měla zásadní problémy, a to je v podstatě jediný důvod, proč centrální banka nezvyšuje úrokové sazby. Potřebuje vyřešit Itálii, mít na to připravený nějaký plán B a jakmile to dořeší, teprve bude přistupovat k normalizaci úrokových sazeb směrem nahoru,“ domnívá se Bartoň.
Pilip si ale myslí, že současné problémy některých států eurozóny by neměly Česko odradit od vstupu, zejména proto, že je naše ekonomika na unijní navázána natolik, že jde spíše o politické rozhodnutí.
„Představa, že by se euro dostalo do vážnějších problémů, jako je hrozba bankrotu nějaké velké země, a Česká republika, protože má korunu, tak jí to nějak mine, je iluze. Česká republika už je plně vázána do eurozóny,“ míní bývalý ministr financí.
Podle něj země, které jsou uvnitř eurozóny, jsou pod jistým „ochranným deštníkem“, bez kterého by případná krize zasáhla Česko výrazněji, a navíc se mohou tyto země přímo podílet na řešení, ne jen trpět důsledky případné krize.
Vyčlenění nás před inflací neochránilo
V diskusi zazněla také otázka, zda by Česká republika měla tak vysokou inflaci, pokud by měla společnou měnu. I některé země eurozóny, jako je například Estonsko, ale bojují s vysokou inflací.
Ivan Pilip podotkl, že pobaltské země byly válečnou krizí zasaženy nejvýrazněji, podle něj ale vysoká inflace není argumentem proti přijetí společné měny. „Koruna nás před ničím neochránila. Máme korunu, samostatnou měnu, a inflace je kde? Vysoce nad průměrem Evropské unie,“ dodal bývalý ministr.
Bartoň si nemyslí, že by eurozóna chránila své členy před vyšší inflací. „Musíme srovnávat srovnatelné. Průměr často bude nižší, protože má v sobě i jižní křídlo, které nemůže tolik zvyšovat ceny. To byl jeden z důvodů, proč bylo Portugalsko uměle vyjmuto ze srovnávací báze pro Chorvatsko, protože se řeklo: tam jsou postiženi zrušením turistického ruchu během covidu a to způsobilo nízkou inflaci,“ konstatoval.
„Pokud jsou jižní státy započítávány do eura a stlačují průměr dolů, tak nemá žádná relativně dobře rostoucí východní země šanci ho porazit na inflační bázi,“ popisuje ekonom.
Podle něj mělo vliv, že jsme už do „covidového tunelu“ vstupovali s vysokou inflací. „Dnes nás ostatní neeurozónní evropské státy s inflací dohánějí a my jsme jen o několik měsíců napřed,“ uzavírá.
