Předsednictví ČR v EU

Končící český prezident přijal na Pražském hradě rakouského prezidenta Alexandera Van der Bellena. Po společném jednání oba vyzdvihli dobré vztahy své osobní i svých zemí. Oba vnímají Van der Bellenovu návštěvu Prahy i jako rozloučení se Zemanem, který příští týden v prezidentské funkci končí. Oba prezidenti si při setkání navzájem udělili nejvyšší státní vyznamenání svých zemí. S rakouským prezidentem se setkal i Zemanův nástupce Petr Pavel. Do malostranské restaurace U Glaubiců, kde setkání vzbudilo velký zájem turistů, je doprovodily manželky Eva Pavlová a Doris Schmidauerová.

Česko patří od prvních hodin vypuknutí války na Ukrajině mezi nejhlasitější a nejvěrnější spojence Kyjeva. Jasně o tom svědčí nejenom brzká cesta premiéra Petra Fialy (ODS) do tehdy ostřelované ukrajinské metropole, ale také vojenská i humanitární pomoc v řádu miliard nejen od státu, ale i od jednotlivců a soukromých organizací. Na druhou stranu i na Česko válka negativně dopadla – výrazně zdražily potraviny i energie, podpora napadené země navíc není po chuti zdaleka všem občanům, což ukázala opakovaná protestní shromáždění.

K recyklaci by se mělo dostat více baterií – včetně těch z telefonů, kol a v budoucnu i z aut. Evropská unie se předběžně shodla na nových pravidlech. Reagují na rozvoj elektromobility a mají omezit závislost na dovozu kovů. Už letos se chystá v Česku rozšíření sběrné sítě.

Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo iniciativu na podporu obnovy energetické infrastruktury na Ukrajině, která byla zničena ruskou agresí. V crowdfundingové kampani a v aukci bude nabízet asi sedmdesát mikin z předsednictví České republiky v Evropské unii podepsaných politiky a dalšími známými osobnostmi. Vybrané peníze chce úřad následně použít na nákup generátorů, teplometů a dalších technologií, které pošle na Ukrajinu. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Odhad, kolik peněz může ministerstvo vybrat, zatím nemá.

Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) na tiskové konferenci zhodnotili ukončené české předsednictví v Radě Evropské unie. Půlrok v čele bloku výrazně ovlivnily únorová ruská invaze na Ukrajinu a vysoké ceny energií. Předseda vlády při bilancování mimo jiné řekl, že předsednictví vládu naučilo lépe hájit české zájmy, naše země si podle něj v jeho průběhu získala respekt, který musí Česko nadále využívat při budoucích vyjednáváních.

Česko posledním dnem předsedá Radě Evropské unie. Na začátku předsednictví pro něj vláda stanovila pět priorit. Nakonec byl nejvýraznější její postup ohledně cen energií a reakce na válku, kterou vede Rusko proti Ukrajině. Vládní politici jsou přesvědčeni, že bylo předsednictví úspěšné a pochvalné hlasy znějí i ze zahraničí. Domácí opozice je zato velice kritická. K nejumírněnějším jejím reakcím patří tvrzení, že vláda nedokázala předsednictví naplno využít.

V Bruselu skončilo poslední ministerské zasedání v Radě EU pod českým vedením, na kterém jednali ministři životního prostředí. Právě v oblasti klimatu hlásí čeští vyjednavači úspěchy – ke schválení posunuli zásadní části takzvané Zelené dohody a balíčku Fit for 55, který má Unii do konce desetiletí dovést k omezení emisí oxidu uhličitého nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990. České předsednictví pochválil první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který ho označil za jedno z nejúspěšnějších za dlouhá léta. Na konci roku předá Česko předsednictví Švédsku.

České předsednictví v Radě EU bylo velmi aktivní a angažované a náš obdiv patří českému premiérovi Petru Fialovi (ODS) i jeho týmu v Bruselu a v Praze, prohlásil po čtvrtečním jednodenním summitu EU předseda Evropské rady Charles Michel. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropa má vůči Česku dluh vzhledem k jeho práci za posledního půl roku. Končící české předsednictví chválí i někteří europoslanci či diplomaté.

Státy Evropské unie dokončily schválení dohody o balíku zahrnujícím 18 miliard eur (asi 440 miliard korun) pro Ukrajinu a zdanění nadnárodních firem, oznámilo české předsednictví EU. Naopak bez shody na parametrech nouzového omezení cen plynu skončila ve čtvrtek debata prezidentů a premiérů zemí EU věnovaná receptům na řešení energetické krize. Lídři pověřili ministry energetiky, aby v pondělí dojednali parametry cenového stropu, s jehož schválením některé země spojily schválení společných nákupů plynu či jeho solidárního poskytování v nouzi. Hlavním odpůrcem stropu je Německo. Země EU se též shodly na devátém balíčku sankcí proti Rusku.

Kosovo tento týden požádá o vstup do Evropské unie, uvedl premiér Albin Kurti. Proces přijetí patrně potrvá dlouhá léta nebo i desetiletí a bude záviset na tom, zda se balkánské zemi podaří urovnat vztahy se Srbskem, které ji považuje za svou provincii, upozorňuje Reuters. O krok dál se posouvá Bosna a Hercegovina, jíž ministři členských zemí doporučili udělit status oficiálního kandidáta na členství.

Pořád je možné, že Maďarsko bude s půjčkou Evropské unie pro Ukrajinu ve výši osmnácti miliard eur (437,5 miliardy korun) na příští rok souhlasit. V Otázkách Václava Moravce to řekl náměstek ministra zahraničí pro Evropu Jaroslav Kurfürst. Podle něj existují dvě varianty záruk, v jednom případě budou případně garance dávány dvaceti šesti členskými státy bez Budapešti.

Rada Evropské unie v sobotu oznámila dohodu o legislativním balíčku, který umožní poskytnout Ukrajině příští rok půjčku ve výši osmnácti miliard eur (437,5 miliard korun). Rada předloží návrh Evropskému parlamentu k případnému přijetí příští týden. Český ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v tiskové zprávě uvedl, že „díky legislativě, kterou jsme přijali, může Ukrajina počítat s finanční pomocí ze strany EU po celý rok 2023“. Česko Radě EU do konce roku předsedá.

Za necelý měsíc přestane být Česko předsedající zemí EU a funkci předá Švédsku. Podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) v roli moderátora obstálo a získalo si také respekt. Myslí si, že Evropa se stala solidárnější i modernější, co se týče pohledu na energetiku. Každé předsednictví má podle Beka i poměrně dramatické finále. Kvůli Maďarsku je situace hodně vypjatá, řekl v Interview ČT24.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) neočekává, že by v příštím roce výrazně vzrostla nezaměstnanost. České televizi to řekl na konferenci, která se v rámci českého předsednictví Radě Evropské unie zabývá situací malých a středních podniků. Podle šéfa resortu bude na trhu práce dostatek volných míst i v případě, že některé firmy budou například kvůli drahým energiím snižovat stavy.

Premiér Petr Fiala (ODS) požádá Mariana Jurečku (KDU-ČSL), aby funkci ministra životního prostředí vykonával až do konce roku. Pokud nenastanou žádné nepředvídatelné okolnosti, bude poté připraven navrhnout do funkce lidoveckého ministerského kandidáta Petra Hladíka. Premiér to řekl v pořadu Otázky Václava Moravce. Uvedl také, že platí závazek, že celková daňová zátěž nesmí vzrůst a odmítl snižování hranice zastropování energií.

České předsednictví chce řešit migraci jako problém, který se týká celé Evropy, všech zemí Evropské unie. Na tiskové konferenci po jednání se svými protějšky ze Slovenska, Maďarska a Rakouska to ve čtvrtek řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Očkování proti covidu ukázalo, jak rychle je věda schopna reagovat na náhlé výzvy, ale také na sílu dezinformací. Problémem je nedůvěra v autority, shodli se ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a publicista Bohumil Kartous. V pondělí v Praze odstartovala dvoudenní konference v rámci českého předsednictví Evropské unii. Jejím cílem je zhodnocení zkušeností získaných během pandemie koronaviru. Experti a politici se na ní zabývají například odmítáním očkovávání i vlivem dezinformací.

Rakousko je v současné situaci proti rozšíření schengenského prostoru, protože nefunguje kontrola vnější hranice, prohlásil rakouský ministr vnitra Gerhard Karner. Evropská komise tento týden vyzvala k rozšíření Schengenu o Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko, poslední jmenovanou zemi podpořili i europoslanci. Rozhodnutí musí členské státy EU schválit jednomyslně.

K silnějším sankcím proti režimu ruského prezidenta Vladimira Putina a k podpoře Ukrajiny, která čelí ruské agresi, vyzvala běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská. Uvedla to v projevu na konferenci o ruské hybridní válce proti demokratickému světu, která se ve čtvrtek dopoledne konala v Praze.

Moderátor ČT Martin Řezníček zhodnotil dvojici summitů v Praze slovy, že jde o svátek. V Událostech, komentářích ovšem zároveň popsal i náročnost informování z takto velké akce a promluvil o tom, zda se nějak liší atmosféra na formálních a neformálních setkáních tohoto druhu.

Státy Evropské unie se v úterý shodly na rozdělení přibližně 20 miliard eur (490 miliard korun) určených k podpoře energetické nezávislosti na Rusku. Ministři financí podpořili návrh připravený českým předsednictvím, na jehož základě budou moci unijní země využít při přechodu k novým zdrojům energií část peněz z unijních fondů či prodeje emisních povolenek.

Prahu čekají dva propojené vrcholné summity. Do metropole v týdnu zamíří prezidenti a premiéři sedmadvacítky, ale i představitelé Ukrajiny, Británie, Turecka, Izraele a dalších zemí. Na čtvrteční jednání Evropského politického společenství přijede až padesát delegací. V pátek se pak v Praze v rámci českého předsednictví sejde neformální summit členských zemí. Bezpečnost a doprovod účastníků bude zajišťovat Ochranná služba a stovky dalších policistů. Nejvytíženějšími lokalitami budou cesty do centra města z Letiště Václava Havla a oblast kolem Pražského hradu. Ten bude od úterý do soboty pro veřejnost uzavřen.

Kvůli unijnímu summitu bude příští týden od úterý do soboty uzavřený celý areál Pražského hradu. Hrad o tom informoval na svém webu. V souvislosti se zasedáním se naopak nechystají stálé dopravní uzavírky, dopravu v klíčových oblastech však pozastaví průjezdy vysokého počtu delegací. Nejvytíženějšími lokalitami budou cesty do centra města z Letiště Václava Havla a oblast kolem Pražského hradu, uvedl úřad vlády. Neformální summit se při českém předsednictví v Radě EU koná na Hradě příští čtvrtek a pátek.

Kvalita a dostupnost léčby rakoviny by měla být stejná ve všech zemích Evropské unie. Řekl to ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na neformálním jednání ministrů zdravotnictví EU v Praze. Na setkání také zaznělo, že nové covidové vakcíny se už postupně dostávají do zemí EU, řekla to ředitelka Evropské agentury pro lékové přípravky (EMA) Emer Cookeová. V Česku nové očkovací látky už jsou. Evropská komise podle komisařky pro zdraví Stelly Kyriakidesové také zajistila dalších 170 tisíc dávek vakcín proti opičím neštovicím, celkem jich je k dispozici 330 tisíc.