Česko posledním dnem předsedá Radě Evropské unie. Na začátku předsednictví pro něj vláda stanovila pět priorit. Nakonec byl nejvýraznější její postup ohledně cen energií a reakce na válku, kterou vede Rusko proti Ukrajině. Vládní politici jsou přesvědčeni, že bylo předsednictví úspěšné a pochvalné hlasy znějí i ze zahraničí. Domácí opozice je zato velice kritická. K nejumírněnějším jejím reakcím patří tvrzení, že vláda nedokázala předsednictví naplno využít.
Končí české předsednictví. Z Bruselu i Strakovy akademie zní chvála, opozice kritizuje třeba Green Deal
Končí české předsednictví v Radě EU (zdroj: ČT24)
Zatímco na Silvestra české předsednictví již jen potichu „dojíždí“, když 1. července začínalo, bylo to nepřehlédnutelné. Evropští komisaři spolu s českými ministry přijeli na litomyšlský zámek, kde na ně čekaly oslavy i první jednání.
Vrcholem předsednictví byla ale dvojice říjnových summitů na Pražském hradě. Ten první vlastně nebyl vysloveně unijní akcí, bylo to první setkání Evropského politického společenství, kam přijeli i zástupci mimounijních evropských zemí s výjimkou Ruska a Běloruska. Následoval neformální summit sedmadvacítky. Kdyby nic jiného, Česko se podle vládních představitelů díky nim zviditelnilo.
„Oba dny byly – myslím, že to nepřeháním – reklamou pro Českou republiku, jsou důkazem toho, že naše země má nyní v zahraničí potřebný kredit a že máme důvěru našich partnerů,“ řekl po summitech premiér Petr Fiala (ODS).
Hlavní témata obou pražských vrcholných summitů byla zároveň hlavními tématy celého předsednictví – válka na Ukrajině a s ní spojená energetická krize. Unijní státy se v době předsednictví shodly na několika balíčcích protiruských sankcí, na šetření plynem i elektřinou a také na společných nákupech plynu.
Velvyslankyně České republiky při Evropské unii Edita Hrdá uvedla, že Česko v předsednictví obstálo lépe, než se mnozí diplomaté domnívali před jeho začátkem. Sama považuje za hlavní zklamání, že se členské státy neshodly na vstupu Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru. Ovšem schopnost nalézt téměř za všech okolností jednomyslný souhlas všech členských zemí považuje Hrdá za zásadní. Klíčové podle ní bylo, že předsednický tým udržel jednotu unijních zemí v otázce další pomoci Ukrajině a tlaku na Rusko.
Také podle politiků vládních stran je zásadní, že předsednictví dokázalo dojednat kompromisy nezbytné pro jednomyslné přijetí dohod. „Pokud vnímáme předsednickou zemi jako tu, která má především na starost a odpovědnost hledat kompromisy a dosahovat dohod, tak se domnívám, že opravdu můžeme být nejenom spokojení, ale i hrdí na tu odvedenou práci českého předsednictví,“ řekla poslankyně ODS Eva Decroix.
Opozice se ve své kritice často obrací ke Green Dealu, tedy evropské Zelené dohodě. Míní, že čeští představitelé měli předsednictví využít k jeho oslabení či zablokování. „Premiér Fiala, ministři Jurečka a Síkela nedokázali vnést témata, proč je potřeba změnit klimatický balíček. Neodpovídá současné situaci. V podstatě rezignovali na prosazování národních zájmů,“ míní europoslanec Ondřej Knotek (ANO).
Místopředseda SPD Radim Fiala je přesvědčen, že Česko mělo vetovat návrh, podle kterého se od roku 2035 nebudou moci prodávat nová auta spalující benzin či naftu a který před zahájením předsednictví prošel Evropským parlamentem i radou ministrů pro životní prostředí, ale v letošním druhém pololetí dojednávaly členské státy detaily.
„Česká vláda přistoupila na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory od roku 2035, nevetovala ho. Dále přistoupila na rozšíření emisních povolenek, které se budou vztahovat i na vytápění rodinných domů, dopravu. To znamená, že to dále zdraží veškeré služby,“ shrnul Radim Fiala své výčitky vůči předsednictví.
Zatímco v Česku se politici liší v hodnocení končícího předsednictví podle své stranické příslušnosti, ze zahraničí znějí spíše pozitivní hlasy. Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans ho zařadil mezi nejúspěšnější předsednictví za desítky let. Předseda Evropské rady Charles Michel uvedl, že české předsednictví bylo velmi aktivní a angažované, podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové má Evropa vůči Česku dluh vzhledem k jeho práci za posledního půl roku.
Vedoucí bruselské sekce českého institutu Europeum Žiga Faktor podotkl, že se Češi drželi role nezaujatého vyjednavače a dobře ji zvládli i v tahanicích kolem cenového stropu na plyn. Podle Elizabeth Kuiperové z think-tanku European Policy Centre „s českým předsednictvím šlo všechno velmi hladce“ ve srovnání s předchozím francouzským předsednictvím, kdy přicházely informace o průtazích v unijních procesech v důsledku centralizace francouzských orgánů v Paříži. Také Financial Times konstatovaly, že „Češi se při předsednictví rozhodně ukázali jako dříči“.
Agentura Median provedla pro Český rozhlas výzkum postojů českých občanů k předsednictví. Zjistila však, že v jeho hodnocení jsou rozděleni podobně jako politici. Voliči opozičních stran k němu byli spíše negativní, stoupenci vládních partají ho vnímali příznivě. Agentura chtěla po respondentech, aby předsednictví oznámkovali jako ve škole.
Jedničku celkově dalo předsednictví 12 procent z nich, ale z voličů Pirátů, STAN a koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) kolem 30 procent. Pětkou hodnotilo české předsednictví 13 procent účastníků průzkumu, ale u voličů ANO to bylo 21 procent. A v průměru vyšlo z průzkumu, že by respondenti dali předsednictví trojku.
V době předsednictví se uskutečnila i řada dalších akcí politických, ale i kulturních. Náklady, které s ním souvisejí, dosáhly zhruba 2,3 miliardy korun. Tři čtvrtiny z celkových výdajů šly z centrálního rozpočtu, půl miliardy zaplatila ze svých kapitol jednotlivá ministerstva.