Členské státy Evropské unie se shodly na plánu, který má omezit spotřebu zemního plynu a stanovit podmínky pro vyhlašování plynové nouze. Návrh počítá se snížením teploty ve veřejných budovách na 19 stupňů Celsia a v domácnostech se snížením o jeden stupeň Celsia. Plán má snížit riziko plynoucí z možného úplného přerušení dodávek ruského plynu do EU.
Sedmadvacítka se shodla na pravidlech pro omezení spotřeby plynu
Události: Dohoda na energetických úsporách zemí EU (zdroj: ČT24)
Navržená opatření mají zajistit dostatek plynu pro chráněné zákazníky, koordinovat snižování spotřeby plynu v domácnostech, veřejných budovách, energetice a v průmyslu.
Obsahuje výčet preventivních opatření a věnuje se mimo jiné i společné poptávce členských států, úsporám skrze snižování spotřeby v sektorech vytápění a chlazení, ale řeší i podporu využívání alternativních zdrojů energie, například uhlí, biomasy, nafty nebo jaderné energie v průmyslu a v energetice.
Kdy se úspory stanou povinnými
Unijní exekutiva navrhla, aby členské země sedmadvacítky kvůli očekávanému výpadku dodávek z Ruska omezily od srpna do března spotřebu plynu o 15 procent proti průměru z minulých pěti let. Tento cíl by měl být dobrovolný, Brusel by však podle návrhu mohl po konzultaci s členskými zeměmi vyhlásit stav plynové nouze, a učinit tak snížení spotřeby v celé EU povinným.
Stav plynové nouze má vymáhat pouze Rada EU, tedy zástupci členských států, nikoliv samotná Komise, jak předpokládal původní plán. Pokud Evropská komise či pět členských zemí dospějí k závěru, že nastal čas na vyhlášení plynové nouze, může Brusel návrh předložit členským státům. V případě, že se pro vysloví nejméně 15 z 27 zemí, stanou se úspory povinnými.
„Členské státy na dnešní mimořádné Radě EU pro energetiku ukázaly, že si v případě potřeby dokáží pomoci. Odsouhlasili jsme dohodu o solidaritě a jednotě, která napříč evropským kontinentem pomůže zajistit dostatečné dodávky plynu pro nadcházející zimu. Balíček nese název Save Gas for a Safe Winter, tedy Šetřete plynem pro bezpečnou zimu, a to je podstatou dnes přijaté dohody,“ řekl ministr Jozef Síkela (za STAN).
Shodu Rady EU uvítala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Je to rozhodný krok tváří v tvář hrozbě úplného narušení dodávek plynu,“ okomentovala dohodu.
Zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský připomněl, že původně některé členské země proti plánu argumentovaly kupříkladu svou geografickou polohou, povahou infrastruktury nebo zásobami plynu, které nastřádaly (například Španělsko, Portugalsko, Řecko, Polsko a částečně i další) .
Najít tedy kompromis mezi plánem na úspory a vyhověním členským zemím nebylo snadné, doplnil Obrovský.
Zpravodaj ČT Obrovský o mimořádném jednání ministrů energetiky (zdroj: ČT24)
Podle ekologické organizace Greenpeace ministři oslabili původní návrh EK mnoha různými výjimkami a řada států si vymohla ústupky.
„Evropští ministři se prostřednictvím výjimek rozhodli oslabit návrh Evropské komise místo toho, aby se snažili prosadit ambicióznější snižování naší závislosti na zemním plynu z Ruska. Tváři v tvář válce na Ukrajině a dopadům klimatické krize by se přitom měli snažit co nejvíce snížit spotřebu fosilních paliv, hledat energetické úspory a urychlit přechod na obnovitelné zdroje,“ řekla koordinátorka klimatické kampaně Greenpeace Miriam Macurová.
Poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík zdůraznil, že plánované snížení spotřeby plynu se netýká domácností, nemocnic ani centrálního zásobování teplem. „Je to stav vzniklý součtem průmyslové a zemědělské spotřeby, zčásti i služeb,“ řekl s tím, že by neměl být žádný zásadní problém dojednanou kvótu úspor naplnit. „Průmysl, který je největším spotřebitelem plynu, bude muset například snížit množství plynu pro vytápění, zachovat jen nezbytné technologické provozy.“ Výjimku mají průmyslové obory strategického významu, jako jsou například zbrojovky či elektrárny.