Evropská unie

Vedení armády na každoročním velitelském shromáždění projednává hlavní úkoly na příští rok. Shromáždění zahájil prostřednictvím videovzkazu prezident Petr Pavel, který zdůraznil důležitost schopné a pohotové armády, ale i připravené společnosti. Náčelník generálního štábu Karel Řehka uvedl, že nové závazky kolektivní obrany považuje za prioritu. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) poukázala na kolektivní odpovědnost společnosti za bezpečnost.

Síla NATO odrazuje Rusko od kroků, kterých by litovalo, ale nezastavuje Putinovo podněcování strachu. V pořadu Interview ČT24 to řekl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.). Šéf české diplomacie se vrátil ze své čtvrté návštěvy Ukrajiny. „Byla to návštěva v předvečer tří let ruské agrese proti Ukrajině. Zní to, jako by to byla dlouhá doba, nicméně Ukrajina se dále brání. Cítil jsem velkou míru odhodlání, ale ve vzduchu visí mnoho otazníků,“ poznamenal.

Izrael a libanonské militantní hnutí Hizballáh jsou blízko dohodě o příměří, podle některých zdrojů se už dohodly. Izraelský bezpečnostní kabinet se má sejít v úterý odpoledne, aby dohodu schválil, tvrdí izraelská i světová média. Deník Ha'arec s odvoláním na arabský deník Aš-Šark al-Avsat napsal, že šedesátidenní příměří v Libanonu vyhlásí v úterý prezidenti Spojených států a Francie Joe Biden a Emmanuel Macron. Hizballáh a Izrael jednají nepřímo, místo Hizballáhu vede jednání o americkém návrhu předseda libanonského parlamentu Nabíh Barrí.

Vládní koalice řeší spor o konečnou podobu státního rozpočtu na příští rok. Desítka vládních poslanců ze všech čtyř koaličních stran chce na poslední chvíli poslat na boj proti závislostem na drogách, alkoholu či na digitálních médiích navíc skoro 700 milionů korun. Peníze plánují vzít z vládní rozpočtové rezervy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím ale nesouhlasí. Na dalších přesunech ve státním rozpočtu za víc než dvě miliardy korun se naopak už koalice předběžně shodla. Poslanci začnou návrh rozpočtu na příští rok definitivně schvalovat příští úterý.

V Česku letos přibylo hlášených případů znásilnění a domácího násilí i vykázání, řekl při příležitosti Mezinárodního dne boje proti násilí na ženách šéf vládního odboru rovnosti žen a mužů Radan Šafařík. Podle něj předběžné údaje naznačují, že by letošní roční počet mohl být dosud nejvyšší. Násilí na ženách se věnuje i zpráva Organizace spojených národů (OSN). Podle té rukou partnera nebo člena rodiny zemřelo loni ve světě celkem 51 500 žen, v průměru jedna každých deset minut.

Systém výsluh příslušníků bezpečnostních sborů by se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) měl do budoucna změnit, v současném volebním období se tak ovšem podle něj určitě nestane, uvedl v Otázkách Václava Moravce. Současný systém považuje za nešťastný, preferuje vyšší ohodnocení ve mzdách. Vláda je nyní kritizována kvůli nízkým platům policistů či hasičů, stovky z nich ve čtvrtek protestovaly v Praze.

Írán začne v pátek jednat s Velkou Británií, Francií, Německem a Evropskou unií o obnovení jaderné dohody z roku 2015, sdělily íránské diplomatické zdroje japonskému zpravodajskému webu Kjódó News. Zmíněná trojice evropských zemí spolu s USA vyjádřila v sobotu hluboké znepokojení nad plánem Teheránu zprovoznit nové pokročilé odstředivky pro obohacování uranu.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) ujistil ukrajinského šéfa diplomacie Andrije Sybihu o pokračující české podpoře Kyjeva. Učinil tak při své čtvrté pracovní návštěvě Ukrajiny od začátku plnohodnotné ruské invaze. Lipavský uvedl, že Česko v rámci své muniční iniciativy do konce roku dodá Ruskem napadené zemi na půl milionu kusů dělostřeleckých nábojů.

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) vyzve Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), aby stáhla informaci o povinné registraci youtuberů a influencerů, kteří na internetu a sociálních sítích publikují videa za účelem zisku. Na síti X politik v pátek napsal, že o tom, že RRTV chystá takové vyjádření, nevěděl on ani jeho resort. Mohl vzniknout dojem povinnosti pro všechny, dodal ministr. Předseda RRTV Václav Mencl řekl, že rada vydá jasné pokyny.

Česko nebude usilovat o prodloužení výjimky z evropského zákazu na dovoz ruských ropných produktů. Informaci agentury Reuters potvrdilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Platnost výjimky skončí 5. prosince. Zákaz dodávek byl schválen v rámci sankcí, které Evropská unie uvalila na Rusko kvůli jeho agresi vůči Ukrajině, výjimku ze zákazu dostaly kromě Česka také Slovensko a Maďarsko.

„Důležité je, aby Ukrajina neměla žádné omezení na to, aby se mohla bránit,“ uvedl v úterý v pořadu Události, komentáře ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč. Pokusy Západu, kdy chce ukázat otevřenost, si podle něj ruský vládce Vladimir Putin vykládá jako slabinu. Ukrajinského návrhu míru se tak má dosáhnout silou, uvedl v tisící den, kdy se Ukrajina brání ruské agresi.

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, exministra obrany židovského státu Jo'ava Galanta a jednoho z bývalých lídrů teroristického hnutí Hamás Muhammada Dajfa za údajné válečné zločiny. ICC zamítl izraelské námitky proti žádosti o vydání zatykače, který Netanjahuova kancelář označila za antisemitský a absurdní. Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell naopak míní, že rozhodnutí soudu by mělo být respektováno a také v praxi provedeno. ICC dosud obvinil přes 65 lidí, je mezi nimi i ruský vůdce Vladimir Putin.

Ministři ve čtvrtek odpovídali na ústní interpelace zákonodárců. Nejvíce výhrad směřovalo k premiérovi Petru Fialovi (ODS). Někteří zákonodárci tvrdili, že vláda neplní své závazky, poslanci SPD pak premiéra obvinili z toho, že v zemi panuje cenzura. Proti tomu se Fiala ohradil – kdyby v zemi panovala cenzura, byl by prý první, kdo bude hájit svobodu slova. Premiér také řekl, že devadesát procent programu vláda určitě dodrží. Dopoledne se sněmovna zabývala písemnými interpelacemi. Poslanci také projednávali novelu zákona o elektronických komunikacích.

Europoslanci odsouhlasili ve středu večer všechny členy Evropské komise, jak potvrdily zdroje ČTK. Nová unijní exekutiva tak může být jako celek schválena příští týden ve středu na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku.

V Norsku začali naplno zkoušet nový způsob kontroly mořských úlovků. Snímací zařízení pomocí umělé inteligence třídí už na lodích úlovky podle druhu, velikosti a váhy. Projekt vzniká za podpory Evropské unie. Ta si od něj slibuje, že usnadní rybářům dodržovat přísná pravidla lovu a umožní tím lépe chránit i stavy živočichů v oceánech.

Německo od ledna zvýší kontroverzní poplatek za tranzit plynu z nynějších 2,50 na 2,99 eura (téměř 76 korun) za každou megawatthodinu (MWh), oznámila společnost Trading Hub Europe (THE), která je správcem tamního trhu s plynem. Zda bude muset poplatek platit i Česko, není v tuto chvíli zcela jasné. Záleží na tom, zda Spolkový sněm stihne do konce roku schválit novelu energetického zákona. České ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nadále počítá s úplným zrušením poplatku od příštího roku.

Sněmovna schválila nový zákon o integračním sociálním podniku. Zákonodárci odsouhlasili také vládní novelu vysokoškolského zákona nebo novelu zákona o majetku České republiky. Kvůli sporům o úpravy nedokončili schvalování novely lex Ukrajina. Ve středu odpoledne poslanci začali projednávat návrh státního rozpočtu na příští rok.

Ukrajinci upozorňují Západ, že jim pomáhá se udržet, nikoliv vyhrát, uvedla novinářka Deníku N Petra Procházková. Část obyvatelstva napadené země už podle ní pochopila, že „ač válka je vůči nim opravdu nespravedlivá, brání se, tak ne všechny války dopadnou tak, aby výsledek spravedlivý byl“. O uplynulých tisíci dnech, kdy se Ukrajina brání otevřené ruské agresi, hovořila v Interview ČT24.

Česko a Polsko tím, že nedovolují cizincům z Evropské unie vstupovat do politických stran, porušují unijní právo, rozhodl Soudní dvůr EU. Obě země zažalovala Evropská komise s tím, že státy tak omezují právo cizinců kandidovat v místních a evropských volbách za stejných podmínek, jaké mají čeští a polští občané. Jestliže země odmítnou nápravu, má Komise možnost soud požádat, aby jim udělil vysoké pokuty. České ministerstvo vnitra se s rozhodnutím seznámí a zváží, zda bude třeba upravit legislativu.

Předseda antimonopolního úřadu Petr Mlsna má mimořádné politické konexe a vymezil se vůči plánovaným změnám fungování své instituce. Reportéři ČT zjistili, že Mlsna přes WhatsApp neoficiálně oslovil některé instituce, které se za něj pak postavily. Mnohdy doslovně zkopírovaly stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Natáčel Michael Fiala.

Evropa musí mnohem více investovat do své obrany, chybí jí ale jasně stanovené cíle, co nakupovat a dělat, myslí si europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Starý kontinent podle něj stále nedělá, co je nejen v obraně třeba, což svědčí o jeho lenosti a neochotě riskovat. Vondra v Interview ČT24 řekl, že věří, že zvolený prezident USA Donald Trump bude chtít za své vlády ukončit rusko-ukrajinskou válku a Evropa v tom bude muset hrát roli.

Čím dál více Maďarů odchází za prací a lepšími ekonomickými podmínkami do jiných zemí Evropské unie – jen v loňském roce to bylo 35 tisíc lidí. Desetimilionovou zemi ovšem opouštějí nejen kvůli lepším mzdám, ale i politické situaci. Současnému premiérovi Viktoru Orbánovi totiž dávají za vinu nejen zhoršující se hospodářství, ale i příklon země k Východu, zejména k Rusku a Číně.

České úřady se zabývají desítkami firem, u kterých je podezření z obcházení protiruských sankcí. Podle analýzy České národní banky z letošního června se do Ruska z Česka stále dostávají i vojensky a ekonomicky strategické výrobky. Sankce mají přitom především zkomplikovat posílení zbrojní výroby. Omezují zahraniční obchod, ze kterého může Rusko získávat peníze právě na zbrojení i vyspělé technologie. Firmy ale sankce obchází tím, že obchodují přes třetí země. Tak podle odhalení ČT postupuje i firma Ferrit, která svou důlní techniku přes Turecko a Kazachstán posílá do Ruska. Zboží ale putuje i opačným směrem a české firmy tak přispívají do ruského válečného rozpočtu. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Jevhenija Vachničenko.

„Vždycky jsem si vnitřně říkal, že jestli má přijít změna, kterou bych chtěl, aby se ve společnosti stala, tak společnost musí také akceptovat, že ji může přinášet třeba někdo, kdo nemá standardní účes,“ řekl v pořadu Interview Speciál bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš. Podle jeho názoru je lepší, když má politik dredy, než když krade. V rozhovoru mluvil také o novém předsedovi Pirátů Zdeňku Hřibovi nebo o svém postoji k válce na Ukrajině.