Evropská unie strana 3 z 5

Ze škol podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiřího Hynka nevychází dostatek kvalifikovaných a technicky zdatných lidí. Vidí to jako největší budoucí problém evropského obranného průmyslu. Za přítěž označil v Interview ČT24 také zákazy a regulace, které vytvořila Evropská unie. USA se dle něj budou snažit získat evropské zakázky, ale kapacity na výrobu techniky tady jsou.

Členské státy Evropské unie se shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám, uvedly v pátek diplomatické zdroje. Nakonec se podařilo najít kompromis, ze seznamu podle bruselských médií zmizela čtyři jména a Maďarsko i Slovensko stáhly svou blokaci. Bez dohody by sankce vypršely v sobotu 15. března, musí se prodlužovat každých šest měsíců. Nyní jsou tedy platné do 15. září.

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.

Třem z pěti obžalovaných z převážení běženců přes země Evropské unie soud v Teplicích uložil tresty. Trojice prohlásila vinu. Bariši Imerimu a Dušanu Gujdovi uložil soud pravomocné podmíněné tresty, Ebrahimu Omarovi souhrnný nepodmíněný trest vězení. Omar si ponechal lhůtu na případné odvolání. Jeden obžalovaný, cizinec, k soudu nepřišel a další obžalovaný uvedl, že je nevinný. S nimi avizoval soudce Jaroslav Malchus samostatné řízení.

Nevyhlášená válka po celé Evropě se nevede konvenčními zbraněmi, ale pomocí sabotáží i dezinformací. Podezřelá je Moskva a motiv je zřejmý – destabilizace západních demokracií. Mezinárodní projekt řady novinářů z veřejnoprávních stanic sdružených v Evropské vysílací unii EBU prověřoval celkem osm desítek podezřelých incidentů a u většiny z nich investigativci popsali ruské angažmá. Na vyšetřování se podílela i Česká televize.

Evropská unie zavede v reakci na americká cla od příštího měsíce protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). K podobnému opatření přistoupila i Kanada, která od čtvrtka zavede odvetná cla na dovoz z USA v hodnotě 29,8 miliardy kanadských dolarů (zhruba 475 miliard korun). Ve Spojených státech začalo ve středu platit pětadvacetiprocentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku. O jeho navýšení rozhodl dříve americký prezident Donald Trump. Nově uvedl, že chystá odvetná opatření v reakci na evropské oznámení.

Pro celý svět začala ve Spojených státech platit pětadvacetiprocentní cla na dovoz hliníku a oceli, o kterých rozhodl americký prezident Donald Trump. Evropská unie v reakci během dubna zavede zase cla na americké zboží a Trump už pohrozil, že protiopatření nenechá bez odpovědi. Situace může mít dopad i na české firmy. Tuzemský vývoz do Spojených států má hodnotu přes pět miliard dolarů.

Některé evropské země zpřísňují svou migrační politiku, proto přicházíme s návrhem zákona podobného charakteru, sdělili zástupci vládní koalice po schůzce s SPD a Piráty o migraci. Očekávají přijetí ve zrychleném čtení ještě do konce volebního období. Zástupci ANO na jednání nepřišli, šéfka jejich poslaneckého klubu Alena Schillerová řekla, že se hnutí nebude účastnit „předvolební akce vlády“.

Premiér Petr Fiala (ODS) svolal schůzku k bezpečnostním otázkám, které se hnutí ANO i SPD odmítly účastnit. Lubomír Metnar (nestr. za ANO) v Interview ČT24 vysvětlil, že ANO chce o obraně jednat, ale ne na „PR akcích“ vládní koalice. Zdůraznil, že hnutí podporuje posilování obranyschopnosti a zvyšování výdajů na obranu, avšak pouze za podmínky efektivního a hospodárného využití prostředků. Za klíčové považuje předseda sněmovního branného výboru nábor vojáků či dobudování protivzdušné obrany.

Evropská komise přednesla návrh nových pravidel, která mají zajistit rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Nový legislativní návrh má rovněž umožnit některá nová řešení problémů s nelegální migrací, mimo jiné usnadnit vznik návratových center v zemích mimo Evropskou unii. Změny v návratové politice prosazovalo mimo jiné i Česko.

Generální tajemník NATO Mark Rutte ujistil vedení Bosny a Hercegoviny o podpoře v době narůstajících konfliktů s bosenskými Srby. Odsouzený lídr Republiky srbské Milorad Dodik s podporou Ruska hrozí odtržením od země a omezuje vládní instituce. Evropská unie v těchto dnech vysílá do země dalších čtyři sta členů mírové mise.

Pořad Reportéři ČT zjišťoval, kam směřuje politický vývoj na Slovensku, které na konci minulého týdne opět prožilo vlnu demonstrací. Ty se pod heslem Slovensko je Evropa odehrály ve čtyřiceti městech. Vláda Roberta Fica (Smer) podle protestujících zemi vzdaluje od evropských partnerů a přibližuje ji Rusku. Vláda taková obvinění odmítá a premiér Fico prohlašuje, že opozice chystá puč „ve spolupráci se zahraničím“.

Na Pražském hradě se v pondělí mimořádně setkali nejvyšší ústavní činitelé k diskusi o zahraniční politice. Podle prezidenta Petra Pavla je preferencí Česka nadále fungovat v těsném spojenectví se Spojenými státy. „Na druhou stranu, měli bychom být připraveni na scénář, kdy v tom zůstaneme sami, ať už jako Evropa, nebo jako část Evropy,“ dodala hlava státu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) Česko posiluje jednota ústavních činitelů v pohledu na mezinárodní situaci.

Spojené státy jsou stále spojencem Evropské unie, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Máme rozdílné názory, ale musíme najít společnou cestu, dodala na tiskové konferenci u příležitosti sto dní nové unijní exekutivy. Její činnost podle Leyenové vychází ze tří hlavních cílů, a to jsou prosperita, bezpečnost a demokracie. Zdůraznila také důležitost posílení evropské ekonomiky a obchodních vztahů.

Na Slovensku v pátek pokračovaly protivládní demonstrace, které začaly po prosincové schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Občanští aktivisté svolali shromáždění mimo jiné za proevropské směřování Slovenska opět do několika desítek měst po celé zemi a do zahraničí, včetně Česka.

Spojené státy jsou nyní velmi nespolehlivým spojencem a budeme muset hrát mnohem aktivnější roli při formování bezpečnostní politiky, která se nás týká, řekl v Událostech komentářích předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO) naopak míní, že USA jsou stále evropským partnerem, s čímž souhlasí také místopředseda sněmovního výboru pro obranu Jan Hoffman (ODS). Podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) starý kontinent narazil na limity, že mnoho let neplnil svoje domácí zadání a spoléhal to, že jej USA vždycky ochrání. Europoslanec Ivan David (SPD) v pořadu zmínil, že zbrojení, k němuž se nyní EU kloní, pouze podpoří riziko dalšího konfliktu.

Prezidenti a premiéři 27 zemí Evropské unie se ve čtvrtek v Bruselu shodli, že EU má rychle najít peníze na posílení vlastní obrany a bezpečnosti. Jednomyslnou shodu na další podpoře Ukrajiny napadené Ruskem však najít nedokázali. Přihlásilo se k ní 26 států, proti se postavil maďarský premiér Viktor Orbán. Český předseda vlády Petr Fiala (ODS) označil shodu na části věnované bezpečnosti za průlom.

Zanedlouho to budou dva roky, co v čele státu stojí prezident Petr Pavel. V současnosti se přitom zdá, že se celý svět nachází na křižovatce a Praha spolu se spojenci hledá cestu, jak pokračovat v čím dál nevyzpytatelnější situaci. Tomuto i dalším tématům se věnuje bilanční rozhovor s hlavou státu pro Českou televizi, který vedl reportér Michal Kubal.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v Bruselu sešli k mimořádnému jednání, na němž se pokusí shodnout na posílení obrany a další vojenské podpoře Ukrajiny ve chvíli, kdy Washington zastavil dodávky Kyjevu a nejistá je podoba možných mírových rozhovorů s Ruskem. Summit byl zahájen devadesátiminutovým obědem za účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Nyní se evropští lídři přesunuli k jednání o obraně a další pomoci Ukrajině.

První komerční mise rakety Ariane 6 odstartovala ve čtvrtek krátce před 17:30 SEČ z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně. Na oběžnou dráhu vynesla francouzský vojenský satelit CSO-3. Šlo teprve o druhý let nové rakety. Poprvé se tomuto stroji podařilo vyletět po letech odkladů loni v červenci.

Slovenský ministr obrany Robert Kaliňák (Smer) a česká šéfka resortu obrany Jana Černochová (ODS) podepsali dohodu mezi svými resorty. Podle Černochové Praha i Bratislava ušetří díky společnému postupu při nákupu pásových bojových vozidel pěchoty CV90, Česko konkrétně 505 milionů korun.

Paříž otevře debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské partnery, řekl v televizním projevu k národu francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že konečné rozhodnutí o použití jaderných zbraní zůstane pouze v rukou francouzské hlavy státu. Macron v projevu také zmínil, že je třeba se připravit na to, že se Spojené státy rozhodnou pro cla na evropské zboží, jak už to učinily vůči Kanadě a Mexiku.

Evropská komise (EK) potvrdila dosavadní cíl, aby nová osobní a lehká užitková auta v Evropské unii (EU) byla v roce 2035 s nulovými emisemi CO2. Zároveň představila opatření na podporu konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu. V tiskové zprávě mimo jiné uvedla, že uvolní 1,8 miliardy eur (zhruba 45 miliard korun) na vytvoření bezpečného a konkurenceschopného dodavatelského řetězce pro suroviny k výrobě baterií.

Prezidenti Česka Petr Pavel, Slovenska Peter Pellegrini a Rakouska Alexander Van der Bellen jednali na zámku ve Slavkově u Brna o přeshraniční spolupráci, propojení svých zemí dopravní infrastrukturou nebo inovacích, řekl na tiskové konferenci Petr Pavel. S Pellegrinim se shodl, že vztahy by neměla negativně ovlivnit rozdílnost pohledů a názorů na některé otázky zahraniční a bezpečnostní politiky. Van der Bellen prohlásil, že EU musí být jednotná.