Evropská unie strana 4 z 5

Sněmovna schválila mimořádnou finanční pomoc lidem zasaženým letošními záplavami, jedná se o příspěvky na péči o děti a na bydlení. Poslanci rovněž přehlasovali veto prezidenta Petra Pavla a potvrdili tím omezení přísedících u soudů. Soudy tak přestanou rozhodovat některé spory v senátech s laickými přísedícími. Poslanci také poslali do závěrečného kola projednávání úpravu zákonu zvaného lex Ukrajina.

Boj proti nelegální migraci má pro Slovensko, Maďarsko a Srbsko absolutní prioritu, zásadní je pro ně ochrana vnějších hranic Evropské unie (EU). Společné stanovisko sdělil po setkání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem šéf slovenské vlády Robert Fico.

"Moldavsko ukazuje, jak důležité je mít možnost se rozhodnout o svém osudu," řekl na úvod pořadu Interview ČT24 výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute a bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský v souvislosti s referendem o směřování země, které se snažilo ovlivnit Rusko. Uvedl také, že je zklamán z malé pomoci Ukrajině, kterou poskytují některé státy, jako třeba Německo. Očekával, že se v důsledku Ruskem rozpoutané války na Ukrajině Evropa sjednotí a navýší své obranné rozpočty, což se ale podle něj nestalo a v důležitých strategických otázkách evropské státy brzdí vleklé politické neshody.

Italská vláda hledá způsob, jak pokračovat v plánech na omezení imigrace. Soud v Římě totiž v pátek rozhodl, že se první běženci, které úřady vyvezly do zadržovacích zařízení v Albánii, mají vrátit do Itálie. Vláda premiérky Giorgie Meloniové označila soud za politicky zaujatý a hodlá jeho rozhodnutí obejít dekretem. Ten italská vláda schválila v pondělí.

Moldavané v nedělním referendu hlasovali o ústavním zakotvení vstupu do Evropské unie jakožto cíle země. Po sečtení odevzdaných hlasů se voliči těsnou většinou rozhodli západní směřování země podpořit. Současná proevropská prezidentka Maia Sanduová, která získala nejvíce hlasů v prvním kole souběžných prezidentských voleb, obvinila „zločinecké skupiny“ z podrývaní referenda. Druhé kolo volby hlavy státu se uskuteční 3. listopadu.

Hospodaření Slovenska bylo loni horší, než předpokládal jarní odhad. Deficit veřejných financí dosáhl v přepočtu 5,21 procenta hrubého domácího produktu (HDP) oproti dosud vykazovaným 4,89 procenta HDP. Znamenalo to i výrazné meziroční zhoršení hospodaření, země totiž v roce 2022 zaznamenala veřejný schodek 1,67 procenta HDP. Informoval o tom slovenský statistický úřad.

Češi si letos v zahraničí vyzvedli léky prostřednictvím eReceptů výrazně častěji než v minulém roce. České televizi informaci sdělila Gréta Rakašová z tiskového oddělení Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Možnosti vyzvednutí léků pomocí eReceptů mohou Češi využívat od června 2023 v šesti zemích Evropské unie, konkrétně v Polsku, Chorvatsku, Lotyšsku, Estonsku, Španělsku a Řecku. eRecepty jsou populární zejména během letních dovolených.

Soud v Římě v pátek nařídil přesunout do Itálie skupinu prvních dvanácti migrantů, které úřady před pár dny poslaly do nových migračních center v Albánii. Dospěl totiž k závěru, že migranti nepocházejí z bezpečných zemí a nesplňují tak podmínky pro přesun do Albánie. Na verdikt reagovaly ostrou kritikou italské vládní strany. Ministr vnitra Matteo Piantedosi avizoval, že zástupci kabinetu se odvolají. Podle zdrojů agentury ANSA migranty vyzvedne italská vojenská loď v sobotu.

Moldavsko čekají v neděli 20. října prezidentské volby, které prozápadní prezidentka Maia Sanduová spojila s referendem o eventuálním vstupu do Evropské unie. Zatímco se vláda snaží zemi nasměrovat na Západ, prokremelské síly podle moldavských úřadů utrácejí v přepočtu miliardy korun za ovlivňování tamního hlasování. Peníze Kreml údajně vydává na podplácení, šíření dezinformací, a dokonce podporu zločineckých organizací.

Němečtí poslanci v pátek schválili balíček zákonů, který má zpřísnit migrační a azylovou politiku a některá bezpečnostní opatření. Soubor zákonů vláda kancléře Olafa Scholze předložila v reakci na srpnový teroristický útok v Solingenu, kde neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie na městských slavnostech zavraždil tři lidi a osm dalších zranil. Část balíčku však po schválení ve Spolkovém sněmu zablokovala Spolková rada, což je komora parlamentu, která zastupuje zájmy jednotlivých spolkových zemí.

Dotace pro podnikatele na nákup elektroaut jsou vyčerpány. Národní rozvojová banka kvůli vysoké poptávce přestala přijímat nové žádosti. Firmy mohly získat až 200 tisíc korun na osobní vůz. Stát přispíval i na instalaci soukromých nabíječek. Celkem byly v programu dvě miliardy.

Cílem středečního summitu Evropské unie a zemí Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) bylo prohloubení vzájemných vztahů. Diskutovaly se společné geopolitické výzvy a hospodářská spolupráce. Jednání se za Česko účastnil premiér Petr Fiala (ODS). Společné prohlášení zemí EU a GCC hovoří o užší spolupráci a vyzývá k mírovému řešení konfliktů na Ukrajině a Blízkém východě. Jednání se zúčastnil i saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán, který byl ještě před pár lety na Západě personou non grata kvůli vraždě saúdskoarabského novináře a disidenta Džamála Chášakdžího. Tu podle americké rozvědky princ přímo schválil.

Hostem pořadu Interview ČT24 byl senátor a předseda hnutí Přísaha Róbert Šlachta. Vyjádřil zklamání z výsledků krajských voleb, v nichž Přísaha nezískala žádný mandát. Příčiny neúspěchu si hnutí podle senátora musí vyhodnotit. Šlachta popsal i probíhající vyjednávání s uskupením Motoristé sobě o případné spolupráci pro nadcházející parlamentní volby. „Zatím je to padesát na padesát, že spolu půjdeme,“ sdělil. Kromě krajských a parlamentních voleb se vyjádřil také ke svému vstupu do senátorského klubu hnutí ANO či k platům politiků.

Agrárníci zasažení povodněmi nahlásili zemědělskému fondu škody ve výši více než 1,8 miliardy korun. Data nyní v řádu dnů vyhodnotí ministerstvo zemědělství a rozhodne, jak a kam směřovat pomoc. Vyplývá to z informací, které České televizi poskytli mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) a resortu zemědělství. Zasažené zemědělské podniky hlásí škody nejen na úrodě, ale také na zvířatech, strojích nebo lesních cestách.

Albánský premiér Edi Rama v úterý uvedl, že Tirana odmítla řadu žádostí ze zemí Evropské unie na umístění migrantů na albánském území. Jedinou výjimku učinila v případě Itálie, vůči níž cítí historický dluh. Ve středu by do Albánie měla připlout loď italského námořnictva, která veze první skupinu šestnácti migrantů.

Škody, které po povodních nahlásili zemědělci, zatím přesáhly půl miliardy korun. Největší ztráty utrpěla rostlinná výroba – škody evidují téměř dvě třetiny podniků. Voda zničila část úrody, zejména cukrovou řepu, kukuřici a brambory. Na některých pozemcích je půda stále podmáčená a technika nemůže do polí vyjet. V nejvíce postižených oblastech zemědělci přišli téměř o vše a problémem je i založení ozimů nebo setí obilovin. Ministerstvo zemědělství slibuje úlevy. Spolu s Polskem také požádá o pomoc Evropskou unii.

Podle Filipa Turka (nestr. za Přísahu a Motoristé sobě) se cíle Green Dealu ohledně elektromobility „v žádném případě, ani technicky, nepovede naplnit“. Spolu s viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR Martinem Jahnem poukazuje na to, že se prodeje elektroaut automobilkám nedaří, jelikož po nich není dostatečná poptávka a již vyčerpaly dotační programy. Ekonom Václav Vislous (Piráti) míní, že se to změní, až se elektrické vozy časem zlevní. Všichni tři hosté pořadu Otázky Václava Moravce pak kritizovali uvalení cel na elektroauta z Číny. Míní totiž, že situaci nevyřeší a mohou podnítit obchodní válku.

Bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský ocenil vymezení se Ústavního soudu (ÚS) vůči argumentaci vlády, že zvýšení platů politiků je navázané na rozhodnutí ÚS o výdělcích soudců. Dochází k vyjasňování pravomocí, řekl Landovský v pořadu Otázky Václava Moravce. Dalšími hosty byli ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a předsedkyně KSČM a europoslankyně za koalici Stačilo! Kateřina Konečná. Diskuze se dotkla i migrace, polského předsednictví v Radě Evropské unie nebo změn ve vládě.

Polsko chce kvůli situaci na běloruské hranici v rámci strategie na omezení nelegální migrace dočasně pozastavit právo na azyl. Řekl to premiér Donald Tusk s tím, že požádá Evropskou unii, aby opatření schválila. Varšava obviňuje Minsk, že migranty k přechodu polské hranice nabádá a pomáhá jim k tomu.

Pátek byl pro končícího ministra pro legislativu Michala Šalomouna (za Piráty) ve vládě posledním dnem, spolu s ním odchází také dalších osm lidí. Uvolněnou pozici už kabinet obsazovat nebude, agendu přebere ministerstvo spravedlnosti. Šalomoun ve své funkci například snížil počet unijních směrnic, jež se nepodařilo přijmout včas, a postavil vládní analytický útvar.

Evropská unie jako celek musí posílit kapitálové trhy, řekl ve čtvrtečním Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. Chybu vidí dále v tom, že EU nevyužívá vnitřní trh, který představuje obrovský potenciál. Zmínil také, že pokud se chce Evropa zaměřovat v rámci Green Dealu na environmentální stránku, musí si na ni nejprve vydělat.

Pokud chce být Evropská unie (EU) konkurenceschopným hráčem vůči gigantům, jako je Amerika nebo Čína, měla by fungovat jako půlmiliardový celek, řekl v Událostech, komentářích ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle europoslance Ondřeje Kovaříka (za ANO) není Evropa konkurenceschopná například kvůli vysokým cenám energií. Dvořák i Kovařík se shodli na tom, že v rámci EU je potřeba investovat do dopravní infrastruktury, ministr zmínil důležitost investic, ze kterých se peníze vrátí.

Na společném zasedání české a polské vlády ministři diskutovali o společném postupu v migraci nebo spolupráci v rámci Evropské unie. „Musíme být asertivnější v přístupu ke třetím zemím,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci s polským protějškem Donaldem Tuskem, který chce v sobotu představit dlouhodobou migrační strategii své země. Na takzvaných česko-polských mezivládních konzultacích se ministři scházejí podeváté, předchozí zasedání se konalo loni v červenci v Katovicích.

Maďarský premiér Viktor Orbán představil na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku priority předsednictví své země v Radě EU, které začalo 1. července. Zařadil mezi ně například konkurenceschopnost bloku, řešení otázky migrace, posílení obranného průmyslu či vstřícnější zemědělskou politiku. Během projevu také apeloval na rychlejší integraci zemí západního Balkánu do EU. Naopak téměř nezmínil ruskou agresi proti Ukrajině.