Předčasné nizozemské parlamentní volby vyhrála podle odhadů středově-liberální strana D66, informuje agentura Reuters a nizozemská média. Druhá ve středečním hlasování podle odhadů skončila protiimigrační Strana pro svobodu (PVV) pravicového populisty Geerta Wilderse, které předvolební průzkumy přisuzovaly největší šance na vítězství. Ostatní hlavní politické strany ale už dopředu s tímto politikem vyloučily jakoukoli spolupráci.
Aktualizovaný odhad zveřejněný veřejnoprávní televizí NOS přisoudil straně D66 ve stopadesátičlenné dolní komoře 27 křesel, což je ztrojnásobení dosavadního počtu jejích poslanců. Naopak PVV zřejmě ztratí dvanáct mandátů a bude mít 25 poslanců. Wilders už připustil, že jeho strana doufala v jiný výsledek. Řekl, že je odhodlanější než kdy dřív. Uvedl rovněž, že pokud se výsledky potvrdí, jeho strana zřejmě nebude součástí příští vlády, ačkoli stále podle něj existuje šance na vítězství.
Šéf D66 Rob Jetten vyjádřil přesvědčení, že se miliony Nizozemců ve volbách vyjádřily proti politice negativity a nenávisti. Osmatřicetiletý politik má také za to, že výsledky hlasování umožní vznik široké a stabilní vládní koalice.
Média po uzavření volebních místností ve 21:00 podotýkala, že úvodní odhady nemusí být zcela přesné, počet mandátů se může změnit, a není tak jasné, že D66 opravdu hlasování vyhraje. Nicméně i upřesněný odhad zveřejněný ve 21:30 velmi dobré šance tohoto uskupení potvrdil. Agentura Reuters napsala, že chybovost prvních odhadů se pohybuje do tří křesel.
Třetí nejsilnější stranou by měla být Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) s 23 mandáty, čtvrtou levicová koalice Zelených a Strany práce s dvaceti a pátou křesťanští demokraté (CDA) s devatenácti, která by si tak polepšila o čtrnáct křesel oproti volbám z roku 2023. Naproti tomu koalice Zelených a Strany práce přijde podle všeho o pět mandátů a její lídr Frans Timmermans už oznámil svou rezignaci.
Do dolní komory parlamentu se podle aktualizovaných odhadů dostane také zhruba deset menších stran.
Agentury dopředu očekávaly, že i kdyby PVV volby vyhrála, Wilders se novým premiérem nestane. Hlavní politické strany ho totiž považují buď za nespolehlivého, nebo jeho názory za nepřijatelné. Tento postoj souvisí i s tím, že Wilders v červnu stáhl podporu tehdejší čtyřkoaliční vládě kvůli sporu o zpřísnění azylové politiky. Právě to vedlo k vypsání předčasných voleb.
Kampaň ovládlo téma migrace
Pozorovatelé očekávají, že by novou vládu mohla sestavit širší středová koalice. Zároveň ale upozorňují, že to může trvat měsíce. Nynější kampaň stejně jako ve volbách z roku 2023 ovládlo téma migrace, přičemž i umírněné strany zpřísnily své postoje. Wilders prosazuje úplné odmítání žádostí o azyl a chce, aby armáda chránila nizozemské hranice.
Výsledek voleb v Nizozemsku, které je s osmnácti miliony obyvatel pátou největší ekonomikou Evropské unie, bude zároveň ukazatelem síly pravicového populismu v celé Evropě, a to v době, kdy takovéto strany posilují ve Francii, Německu i ve Spojeném království.
Nizozemci volí v jednom celostátním obvodu každé čtyři roky 150 poslanců. Počet mandátů jednotlivých stran víceméně odpovídá jejich procentuálnímu zisku. Každá strana, která získá 0,67 procenta hlasů, má zaručené křeslo, podotýká The Guardian.
