Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.

Maxwellová v návrhu, jehož podání slibuje již od srpna, tvrdí, že informace, které by vedly k jejímu zproštění viny při procesu v roce 2021, byly zatajovány a že porotě byly předloženy nepravdivé výpovědi. V této souvislosti Maxwellová uvedla, že kumulativní účinek těchto porušení ústavních práv vedl k „naprostému selhání spravedlnosti“.

„Od skončení jejího procesu se v souvisejících civilních řízeních, vládou zveřejněných informacích, vyšetřovacích zprávách a dokumentech objevily významné nové důkazy, které prokazují porušení ústavních práv, což narušilo spravedlivost řízení,“ uvádí se v dokumentu podaném u federálního soudu na Manhattanu. „Ve světle kompletního důkazního záznamu by ji žádný rozumný porotce neshledal vinnou,“ dodává text.

Maxwellová se na soud s žádostí o své propuštění obrátila dva dny předtím, než mají být zveřejněny spisy z jejího případu na základě americkým prezidentem Donaldem Trumpem podepsaného zákona o transparentnosti v Epsteinovým spisech. Zákon Trump podepsal po několik měsíců trvajícím politickém a veřejném tlaku a vyžaduje od ministerstva spravedlnosti, aby spisy týkající se Epsteina zveřejnilo 19. prosince.

Epstein v roce 2019 spáchal sebevraždu ve vězení, kde čekal na soudní proces kvůli obvinění ze zneužívání nezletilých dívek. Už v roce 2008 byl přitom v rámci kontroverzní tajné dohody s obžalobou odsouzen za sexuální zneužívání na osmnáct měsíců. Trump tvrdí, že se s Epsteinem přestal přátelit dlouho před jeho zatčením v roce 2019.

Po zveřejnění spisů volají jak Trumpovi političtí odpůrci, tak členové jeho vlastní voličské základny, kteří v případu žádají větší transparentnost. Mnoho Trumpových voličů je totiž přesvědčeno, že prezidentova administrativa zatajila Epsteinovy vazby na mocné osobnosti a zamlžila podrobnosti kolem jeho smrti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macinka se na zasedání Rady pro mír setkal s Rubiem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se ve Spojených státech na prvním zasedání Rady pro mír setkal se svým americkým protějškem Markem Rubiem. S jeho náměstkem Christopherem Landauem pak jednal o dalším rozvoji česko-amerických vztahů. České ministerstvo zahraničí to uvedlo na síti X.
před 29 mminutami

Španělská policie zatkla hackera, který bydlel v luxusních hotelech za jeden cent

Španělská policie zadržela dvacetiletého mladíka, který si užíval pobytu v luxusních hotelových pokojích. Ubytování v nich měl doslova za hubičku – rezervace prováděl za pouhý jeden cent (asi 25 haléřů) díky tomu, že hacknul hotelové rezervační stránky. Podle policie jde o první známý případ kybernetického zločinu tohoto druhu, informovala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Maďarsko uvolní 250 tisíc tun ropy z rezerv, přednostně je získá firma MOL

Maďarsko kvůli pozastavení dodávek ropovodem Družba uvolní dvě stě padesát tisíc tun ropy ze svých strategických rezerv. Přednostní přístup k nim bude mít maďarská společnost MOL. S odkazem na čtvrteční nařízení maďarského ministerstva energetiky o tom informuje agentura MTI.
před 1 hhodinou

Venezuela schválila zákon umožňující propuštění politických vězňů

Venezuelské Národní shromáždění jednomyslně schválilo amnestijní zákon umožňující propuštění politických vězňů. Zákon poté podepsala prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Informovala o tom agentura AFP. Stalo se tak necelé dva měsíce poté, co americké speciální jednotky z Caracasu unesly autoritáře Nicoláse Madura a jeho ženu, které viní z narkoterorismu. Venezuela už část vězňů v uplynulých týdnech propustila podmínečně.
02:39Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Írán na případnou vojenskou agresi „rázně zareaguje“, napsal Teherán šéfovi OSN

Írán v dopise adresovaném generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi tvrdí, že na případnou vojenskou agresi rázně zareaguje. V takovém případě bude Teherán považovat základny, zařízení a prostředky „nepřátelských sil“ v regionu za legitimní cíle. Rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa podle dopisu signalizuje skutečné riziko vojenské agrese, napsala ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na stálou misi Íránu při OSN.
před 9 hhodinami

Kvůli zabití aktivisty v Lyonu čelí obvinění tři lidé

Prokuratura ve francouzském Lyonu obvinila dva muže ze zabití nacionalistického aktivisty, který zemřel před týdnem po tamní manifestaci. Obviněn z podílu na jeho smrti je také asistent poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta, informovala podle agentury AFP prokuratura.
před 10 hhodinami

Soud uložil muži podmínku za to, že nechal umrznout partnerku na Grossglockneru

Soud v rakouském Innsbrucku uložil muži podmínečný pětiměsíční trest za to, že zanechal svou partnerku v mrazivém počasí při výstupu na nejvyšší rakouskou horu Grossglockner. Soud sedmatřicetiletého muže uznal vinným ze zabití z hrubé nedbalosti, informovala agentura APA. Rakušan tvrdil, že za smrt ženy nenese trestní odpovědnost, neboť oba plánovali výpravu společně, napsala APA.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Projekt společné evropské stíhačky je v ohrožení

Německo-francouzská stíhačka příští generace, známá pod zkratkou FCAS, tedy jeden z velkých projektů evropské spolupráce v obranné oblasti, je v ohrožení. Berlín podle zdrojů agentury Reuters zvažuje objednávku dalších amerických stíhaček F-35, aby vyplnil vznikající mezeru ve vývoji. Důvodem je spor mezi hlavními dodavateli – francouzskou firmou Dassault a Airbusem, který zastupuje německé a španělské zájmy. Společnost Airbus chce projekt rozdělit napůl, aby každá z firem vyvíjela svůj vlastní bitevník.
před 12 hhodinami
Načítání...