Počet mrtvých při protestech v Íránu vzrostl na 62. Píše to agentura AP s odkazem na aktivisty. Duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v televizním projevu vyzval národ k jednotě. Z nepokojů, které v zemi probíhají už skoro dva týdny, obvinil Spojené státy, které by si podle něj měly hledět svých vlastních problémů. Zároveň varoval, že islámská republika neustoupí a nebude se podřizovat zahraničním zemím.
„Včera v noci v Teheránu skupina vandalů a výtržníků zničila budovu, která patřila státu (…), jen aby potěšila srdce prezidenta Spojených států,“ řekl v pátek Chameneí a šéfa Bílého domu Donalda Trumpa vyzval, aby „řídil svou vlastní zemi“, píše Reuters. Ajatolláh varoval, že „arogantní americký vůdce bude svržen“. Prezident USA opakovaně pohrozil íránskému režimu, že v případě zabíjení demonstrantů USA tvrdě zasáhnou.
Chameneí v krátkém projevu také prohlásil, že Trump má „potřísněné ruce krví více než tisíce Íránců“, což byl zjevný odkaz na dvanáctidenní válku, kterou v loni v červnu vyvolal bezprecedentní útok Izraele na vojenské a jaderné objekty, včetně obydlených oblastí, a do kterého se USA také zapojily. „Írán zůstává neochvějný a ani o píď se neodchýlí od svých zásad a nebude se podřizovat cizím zemím,“ řekl Chameneí.
Loňská dvanáctidenní válka s Izraelem podle expertů výrazně oslabila obranné vojenské schopnosti Teheránu. „Režim skutečně pocítil americké a izraelské údery,“ míní analytik Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky. „Do kalkulací v čele režimu se nepochybně promítá i varování prezidenta Trumpa (před možným novým vojenským zásahem USA),“ řekl.
„Projev (Chameneího) byl klidný, ale svým obsahem poměrně bojovný. Navenek režim nedává najevo jakékoli pochybnosti,“ poznamenal zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.
Projev íránského duchovního vůdce zazněl v době, kdy protesty trvající již třináctý den nabývají na síle a zemřelo při nich už přes šedesát lidí. Dalších 2300 jich bylo podle organizace Human Rights Activists News Agency sídlící v USA zatčeno. Mezi oběťmi protestů je podle ní 48 demonstrantů a 14 příslušníků bezpečnostních složek. Ve čtvrtek přitom aktivisté sbírající informace od sítě spolupracovníků po celém Íránu hovořili o 45 mrtvých.
Vypnutý internet
Vláda v pátek potvrdila, že režim vypnul lidem internet. Ministerstvo komunikací uvedlo, že rozhodnutí učinily „bezpečnostní orgány“ kvůli „převládajícím podmínkám v zemi“, píše BBC. Podle RFE/RL se tím tamní úřady snaží nepokoje potlačit.
V zemi bylo také vypnuté pevné telefonní připojení, rušeny byly lety a íránské zpravodajské weby se aktualizovaly pouze sporadicky, píše Reuters.
Demonstranti chtějí návrat Pahlavího
Protesty, které jsou největší za tři roky, zahájili 28. prosince v Teheránu obchodníci rozhořčení poklesem hodnoty íránské měny. „Výrazný propad íránské ekonomiky nepochybně rozbíjí sociální kohezi. Už i skupiny lidí, které dříve byly šedou zónou nebo nakloněny režimu, tak už nyní výrazně pociťují ekonomicky ty dopady. S tím, jak se ztenčuje nákupní košík, tak to rozšiřuje potenciál protestů,“ podotkl Horčička.
„V íránské společnosti je velká míra frustrace. Myslím, že motivy jsou na straně protestujících různé, ale spojuje je ten hněv, odpor proti režimu a dlouhodobé stagnaci a neudržitelnosti podmínek v zemi,“ konstatoval Jakub Koláček z katedry Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Demonstrace postupně získaly politický ráz. Lidé v ulicích volají po svržení Chameneího a dožadují se návratu Rezy Pahlavího, syna posledního íránského šáha a bývalého korunního prince žijícího v exilu.
V ulicích podle stanice BBC lidé křičeli „Ať žije šáh“ nebo „Toto je poslední bitva. Pahlaví se vrátí“, čímž připomínali dynastii svrženou islámskou revolucí v roce 1979. Z videí zveřejněných BBC je vidět davy demonstrantů, kteří zakládají ohně nebo ničí kamerová zařízení. Protesty představují pro tamní vládu největší výzvu za několik let, píše AP.
Ve čtvrtek se protesty konaly v 111 městech, oproti středě se přidalo dalších šestnáct měst, informoval Papadopulos s tím, že je obtížné zjišťovat a ověřovat zprávy z místa, když byl vypnut internet. „Velká část záběrů je pořizována tajně a pod hrozbou perzekuce ze strany ozbrojených složek,“ upozornil zpravodaj. Svou roli zde hraje i Starlink, jenž umožňuje některým lidem a skupinám se připojit. „Díky tomu víme, že na protesty chodí stále více lidí,“ sdělil Papadopulos.
Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové režim vypnutím internetu ukazuje, že se obává vlastních obyvatel. Snahu Teheránu potlačit sérii masových nepokojů označila za nepřiměřenou. Násilí proti mírumilovným protestujícím je podle ní nepřijatelné. Teherán demonstrantům, kteří se dopouštějí agrese, hrozí trestem smrti.
Na pokračující protesty v pátek reagovala Francie, která vyzývala íránské úřady, aby projevily maximální zdrženlivost. „S velkým znepokojením sledujeme události v Íránu. Chápeme legitimní aspirace tamního lidu na svobodu projevu a právo demonstrovat,“ uvedl podle AFP diplomatický zdroj.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a britský premiér Keir Starmer ve společném prohlášení odsoudili zabíjení demonstrantů a vyzvali k dodržování základních lidských práv. Organizace OSN vyzvala k nezávislému vyšetření okolností úmrtí protestujících.
Státní televize prolomila mlčení
Íránská státní televize prolomila mlčení o demonstracích v pátek. Tvrdí, že násilnosti a požáry rozpoutali „terorističtí agenti“ Spojených států a Izraele. Krátká reportáž o protestech byla nenápadně zařazena do ranního vysílání státní televize v 8:00 hodin místního času (6:00 SEČ) a představuje první oficiální vyjádření k nejnovějším demonstracím, píše agentura AP.
Státní agentura později dle RFE/RL informovala o zabití „několika“ příslušníků bezpečnostních složek a bezpečnostních sil a „několika“ demonstrantů.
Letecké společnosti v Turecku a Spojených arabských emirátech kvůli eskalaci situace v islámské republice ruší lety do íránských měst.
„Okolní země sledují dění s obavami. Írán je devadesátimilionová země, která je složená z několika etnik, je dobře vyzbrojená, je na tom technologicky velmi dobře a na obzoru není žádný zásadní silný disidentský opoziční hlas, u kterého by bylo jasné, že by se v případě rychlého pádu režimu ujal vlády. Řada analytiků v Turecku upozorňuje, že v případě pádu vlády ajatolláhů může přijít chaos,“ podotkl Papadopulos.
