Ruský vládce Vladimir Putin tento týden v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem navrhnul přesun íránského obohaceného uranu do Ruska jako součást možné dohody o ukončení války USA a Izraele s Íránem, šéf Bílého domu jeho nabídku odmítl. S odvoláním na své zdroje to napsal server Axios. Washington ani Moskva tyto informace nekomentovaly.
Rusko v pondělí informovalo o telefonátu mezi Putinem a Trumpem. Podle poradce Kremlu Jurije Ušakova se bavili o situaci kolem Íránu a Ukrajiny. Ukrajina se už přes čtyři roky brání ruské invazi a Spojené státy na konci února zahájily s Izraelem vzdušné útoky na Írán s deklarovaným cílem zamezit Teheránu získat jadernou zbraň. Putin v telefonátu s Trumpem podle Ušakova předložil několik názorů, jak rychle ukončit konflikt týkající se Íránu, jehož režim je spojencem Moskvy. Detaily poradce Kremlu nesdělil.
Axios píše, že šéf Kremlu v telefonátu nadnesl několik nápadů na ukončení války mezi USA a Íránem, přičemž jedním z nich byl návrh ohledně přesunu obohaceného uranu.
„Není to poprvé, co to bylo nabídnuto. Nebylo to přijato. Americká pozice je taková, že musíme vidět uran zabezpečený,“ řekl nejmenovaný americký činitel portálu Axios. Rusko podle něj vzneslo podobné návrhy už loni v květnu – předtím, než USA a Izrael v červnu zaútočily na íránská jaderná zařízení – a také v týdnech před začátkem současné války.
Írán má uran obohacený na 60 procent, tvrdí Witkoff
Americký zmocněnec Steve Witkoff v březnovém rozhovoru se stanicí Fox News tvrdil, že íránští zástupci během letošních jednání s Washingtonem prohlásili, že mají 460 kilogramů uranu obohaceného na 60 procent, který by mohl být použit k výrobě 11 atomových bomb. K výrobě atomové zbraně je potřeba uran obohacený na 90 procent, přičemž obohacení z 60 na 90 procent už představuje relativně malý technologický krok.
Teherán podle Axiosu v posledním kole jednání odmítl myšlenku na převoz obohaceného uranu a navrhl jeho ředění ve vlastních zařízeních pod dohledem Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Není jasné, zda by Írán nyní návrh přijal, podotkl server. V rámci první jaderné dohody uzavřené v roce 2015, od které o tři roky později Trump odstoupil, Írán souhlasil s převozem přibližně 11 tisíc kilogramů nízko obohaceného uranu do Ruska.
Před několika dny Axios napsal, že USA a Izrael zvažují, že v pozdější fázi války vyšlou speciální síly do Íránu s cílem zmocnit se jeho zásob vysoce obohaceného uranu.
