Katar údajně roky podporoval finančně i vojensky íránský režim, jemuž dodával palivo do raket či materiál na výrobu dronů, tvrdí izraelská média s odkazem na nejmenované zahraniční zpravodajské služby. Dauhá se zároveň snažilo v začátcích nynější války zabránit útokům na svá energetická zařízení tichou dohodou s Teheránem, napsal deník The Washington Post. Emirát to ale popírá a podle některých zpráv již odsouhlasil zapojení zemí Perského zálivu do úderů proti islámské republice.
V polovině letošního března Írán udeřil na největší závod na zkapalněný plyn (LNG) na světě v areálu Las Raffan v Kataru, jenž dříve produkoval asi pětinu celosvětové dodávky LNG. Část závodu byla poničena a dodávky byly dosud obnoveny jen částečně.
Úder ohrozil smlouvy Dauhá s Čínou a dalšími klienty v hodnotě miliard dolarů a oddálil konec války tím, že do konfliktu, který koncem února zažehly americko-izraelské útoky na Írán, zatáhl Katar jako tradičního mediátora mezi Washingtonem a Teheránem. Útok také zmařil tajné snahy Dauhá vyjednat s Íránem dohodu o neútočení na plynový komplex, řekli listu The Washington Post (WP) západní a blízkovýchodní činitelé seznámení s informacemi zpravodajských služeb.
Katar podle těchto představitelů oslovil na začátku války Teherán s návrhem vzájemně výhodné dohody: Írán by se zdržel útoku na Ras Laffan a Katar by jednostranně zastavil produkci plynu – to by způsobilo prudký nárůst cen energií a vyvinulo ekonomický tlak na Spojené státy a Izrael, aby boje rychle ukončily.
„Dosáhnete svých cílů, aniž byste nás napadli,“ měl znít vzkaz islámské republice. Dauhá si sice žádný oficiální závazek nezajistilo, počáteční vývoj konfliktu nicméně naznačoval, že možnost tiché dohody je stále na stole, píše WP.
Katar uzavřel svůj obří plynový závod hned 2. března kvůli „vojenským útokům na… provozní zařízení“. Satelitní snímky, které později WP prozkoumal, ale neodhalily v Ras Laffanu žádné zjevné škody. Prohlášení katarských představitelů přitom zesílila obavy na globálních energetických trzích.
Dauhá popírá existenci tajné dohody a tvrdí, že rozhodnutí zastavit výrobu v komplexu Ras Laffan bylo motivováno výhradně hrozbou útoků a obavami o pracovníky a infrastrukturu v zařízení, které je životodárnou silou ekonomiky země.
„Jakékoli tvrzení, že operační rozhodnutí týkající se výroby energie byla – nebo někdy byla – učiněna v koordinaci s Íránem, v jeho prospěch nebo za účelem ovlivnění průběhu války, je kategoricky nepravdivé,“ uvedla pro WP katarská mezinárodní tisková kancelář. Země mluví o snaze „sabotovat probíhající úsilí o zprostředkování ukončení konfliktu, poškodit pověst Kataru a podkopat strategické partnerství mezi Katarem a Spojenými státy“.
O další údajné tajné finanční a námořní dohodě, kterou měly dokonce schválit i USA, informoval v červnu izraelský list Jisra'el ha-jom. Tři diplomatické zdroje měly deníku potvrdit, že Teheránu byly vyplaceny miliardy dolarů výměnou za volný průjezd katarských tankerů a lodí Hormuzským průlivem.
V rámci této dohody měl Írán požadovat přístup k části svých vkladů držených v Kataru. Některé z plateb byly maskovány jako poplatky za tankery proplouvající Hormuzem a byl také otevřen rozsáhlý úvěrový rámec ve výši až jedné miliardy dolarů na nákup zboží prostřednictvím Kataru, tvrdí list. O podobné ujednání se údajně pokusily i další země regionu v čele s Emiráty, jejich diplomatičtí představitelé to ale izraelskému deníku odmítli oficiálně potvrdit.
Úsilí o vyvažování
Pro Dauhá nyní nastala složitá doba, jelikož blízkovýchodní stát se dlouhodobě snaží vybalancovat své vztahy s Teheránem a Washingtonem. Katar udržuje úzké kontakty s íránskými vůdci v rámci své role regionálního prostředníka. Současně nadále umožňuje vedení Teheránem podporované palestinské teroristické skupiny Hamás udržovat si přítomnost v Dauhá. S islámskou republikou navíc sdílí přístup k největšímu světovému nalezišti zemního plynu.
Katar zároveň udržuje silné vztahy se Spojenými státy. Letecká základna al-Udejd je největším americkým vojenským komplexem v regionu. Velká část katarské energetické infrastruktury je ve společném vlastnictví a provozu se společností ExxonMobil a dalšími americkými firmami.
Po znovuzvolení prezidenta Donalda Trumpa nabídlo Dauhá jako „dar“ letadlo Boeing 747 v hodnotě 400 milionů dolarů (8,49 miliardy korun), které se v současnosti přestavuje, aby sloužilo jako vylepšená verze Air Force One. Když Trump loni v květnu navštívil Katar, podepsal s tamními představiteli dohodu o ekonomické výměně v hodnotě nejméně 1,2 bilionu dolarů (25,45 bilionu korun).
Američtí představitelé uvedli, že CIA a vysocí představitelé Trumpovy administrativy si byli vědomi zahraničních zpravodajských informací o kontaktech Kataru s Íránem, což by mohlo být vnímáno jako podkopávání americko-izraelských cílů v jejich vojenské kampani. Nic však nenasvědčuje tomu, že by se vztahy Dauhá s Washingtonem narušily, všímá si WP.
Někteří západní a regionální představitelé se domnívají, že Dauhá si přeje zachovat současný íránský režim, protože neúměrně těží ze společného přístupu obou zemí k plynovému poli Jižní Pars. Schopnost islámské republiky využívat svou část lokality totiž už roky brzdí západní sankce.
Prohlubování vztahů s Teheránem
Sbližování Kataru s Íránem je otázkou několika posledních dekád. V roce 2010 země podepsaly klíčovou dohodu o spolupráci v oblasti obrany a vnitřní bezpečnosti, jež cílila na společný boj proti terorismu a posílení námořní bezpečnosti. V následujících letech narostla vzájemná obchodní bilance a oba státy také poskytovaly podporu palestinskému Hamásu, sídlícímu v katarské metropoli.
V roce 2017 vypukla diplomatická krize v regionu poté, co řada arabských zemí v čele se Saúdskou Arábií obvinila Dauhá z podpory radikálních islamistických skupin a přerušila se státem styky.
Izolovaný Katar pak ještě zintenzivnil spolupráci s Teheránem v roce 2018, kdy americký prezident Donald Trump po nátlaku ze strany Jeruzaléma odstoupil od jaderné dohody s islámskou republikou. Vztahy se se prohlubovaly i po útoku Hamásu na židovský stát 7. října 2023, jenž spustil novou válku v Gaze, tvrdí izraelská veřejnoprávní stanice Kan. Zemi, jejíž zpravodajská služba zprávu vypracovala, televize nejmenovala.
Zatímco Teherán měl dodávat Dauhá zejména elektřinu, opačným směrem proudil zbrojní materiál, včetně takzvaného zboží dvojího užití, které lze použít pro civilní nebo vojenské účely. Jednalo se údajně zejména o vodík a další materiály, které lze použít jako palivo pro rakety a drony, a také hliník a součásti motorů používané při výrobě dronů.
V roce 2020 pak íránská státní média oficiálně informovala o oteplování vztahů mezi oběma zeměmi, včetně návštěvy katarského emíra v Teheránu. Katar navštívili i íránští představitelé. Během návštěvy v roce 2020 podle íránské tiskové agentury IRNA tehdejší nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí vyzval k prohloubení hospodářských vazeb, napsal server Times of Israel (ToI).
Otázka zmrazených aktiv
V roce 2024 se podle zprávy zahraničních zpravodajských služeb guvernéři bank obou států dohodli na uvolnění zmrazených íránských finančních prostředků držených v Kataru, ačkoli tehdejší americká administrativa prezidenta Joea Bidena dohodu zablokovala.
Peníze, které pocházejí převážně z prodeje ropy, jsou kvůli sankcím zablokovány i v zemích jako Čína, Indie nebo Irák. „Vzali jsme jim jejich peníze, nejsou to naše peníze, jsou to jejich peníze, a my jsme je zmrazili,“ řekl Trump v červnu na summitu G7 ve Francii. „V určitém okamžiku je asi budeme muset vrátit,“ konstatoval šéf Bílého domu.
Islámská republika by měla tyto peníze obdržet na základě dohody mezi USA a Íránem po ukončení konfliktu. Celkem se má jednat o šest miliard dolarů (127,15 miliardy korun). Panují ale obavy, že Teherán peníze použije spíše na financování spřízněných teroristických skupin, nikoli na hospodářský rozvoj a další záležitosti, poznamenal ToI.
Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) má plán islámské republice nakonec umožnit přístup ke kupní síle části z jeho odhadovaných 100 miliard dolarů (2,12 bilionu korun) v hotovosti zmrazených po celém světě, počínaje zmíněnými miliardami v Kataru.
Podle návrhu dohody by Katar povolil nákupy potravin, léků a dalšího humanitárního zboží objednaného íránskou centrální bankou za peníze čerpané ze zmrazených íránských aktiv, sdělily WSJ informované zdroje.
Tento mechanismus by mohl posloužit jako vzor pro nakládání s dalšími balíky zmrazené íránské hotovosti po celém světě a jako začátek první tranše z 24 miliard dolarů (509 miliard korun) v zablokovaných fondech, které chce Teherán uvolnit co nejdříve, uvedly zdroje.
Situaci ale zkomplikovaly nejnovější červencové americké údery na Írán a jeho odvetné útoky po celém regionu včetně Kataru, které jsou zatím nejvážnějším porušením příměří od dubna.
Írán potřebuje přístup k cizí měně k nákupu zboží v době prohlubující se hospodářské krize, nekontrolovatelné inflace a kolapsu místní měny, podotkl WSJ. Ačkoli by přístup ke zmrazeným finančním prostředkům zemi pomohl, podle analytiků bude pro Teherán zásadní až případné zmírnění sankcí ze strany Washingtonu. Tento krok nicméně Trump podmiňuje splněním jeho požadavků ohledně íránského jaderného programu.
„Strategický šok“
Na trvalé ukončení konfliktu to ale zatím nevypadá a katarská vláda bude muset podle analytiků spolknout hořkou pilulku: ani silné vazby se Spojenými státy, ani srdečný vztah s Íránem stát výrazných ekonomických ztrát v oblasti energetiky či cestovního ruchu neušetřily.
Válka způsobila Kataru a jeho sousedům stav „strategického šoku“, uvedl pro deník The New York Times Rašíd al-Muhannadí, viceprezident katarského think tanku Centrum pro výzkum mezinárodní politiky.
„Předpokládalo se, že k tak velkému kroku v regionu, jako je zahájení války s Íránem, by alespoň došlo po konzultaci se zeměmi Perského zálivu,“ podotkl expert. „Mysleli jsme si, že máme lepší pracovní vztahy se Spojenými státy,“ dodal.
Bývalý americký velvyslanec v Kataru Timmy Davis konstatoval, že země se od začátku války mezi Izraelem a Hamásem přepnula do „režimu přežití“. „Minulý rok byli napadeni Izraelem. Letos jsou napadeni Íránem,“ podotkl Davis podle serveru The Jerusalem Post.
Skutečnost, že Izrael má na Trumpovy kroky větší vliv než lídři Perského zálivu, tyto země překvapilo. „Pro státy Perského zálivu je to velmi poučný okamžik,“ řekla Sinem Cengizová, výzkumnice z Centra pro studium Perského zálivu při Katarské univerzitě. „Dojde k velmi významnému přehodnocení (přístupu),“ soudí expertka.
Změny ve strategickém uvažování však podle analytiků narážejí na limity v tom ohledu, že státy Zálivu nemají k bezpečnostním zárukám ze strany USA žádnou odpovídající alternativu, dodává New York Times.
Katarský ministr zahraničí Muhammad bin Abd al-Thání v červnu prohlásil, že dialog s Íránem je i nadále nezbytný pro zajištění regionální bezpečnosti a stability, a to i přes „nepřijatelné“ íránské útoky na blízkovýchodní cíle.
Trpělivost zřejmě došla
Podle zpráv z tohoto týdne ale Katar nově dal zelenou státům Perského zálivu, které se připojily k úderům proti islámské republice. Deník Jisra'el ha-jom s odkazem na své zdroje uvedl, že zapojení zemí zatím nebylo rozsáhlé, ale že se již účastní útočných operací. Dauhá také údajně přestalo pracovat na uvolnění zmrazených íránských finančních prostředků.
Dauhá podle al-Tháního prosazuje jednotnou vizi Perského zálivu a nový regionální bezpečnostní rámec, který zaručí stabilitu a zabrání opakovaným krizím. Skutečné stability ale podle šéfa katarské diplomacie nelze dosáhnout bez spravedlivého řešení palestinské otázky.
Otazníky visí i nad dalším vývojem vztahů Dauhá s Hamásem. Po vypuknutí války Katar znepokojil váhavý postoj skupiny, jež se i po úderech v zemi spíše přiklonila k íránské straně, i když útoky na sousední blízkovýchodní státy vlažně odsoudila.
Spekulovalo se dokonce o tom, že Katar podnikne kroky k odstranění vedení Hamásu ze svého území, uvedla americká agentura JNS, podle níž je však zprávy o krizi ve vztazích třeba brát s rezervou, protože se takové zvěsti objevily již dříve a kontakty mezi Dauhá a Hamásem ve skutečnosti pokračovaly.
