Hamas

Izraelská armáda pokračuje na jihu země v boji s teroristy z hnutí Hamás. Počet obětí palestinských ozbrojenců už podle izraelské vlády překonal sedm stovek. Palestinské úřady v Pásmu Gazy oznámily, že počet obětí po izraelských náletech stoupl na 413. Na obou stranách jsou také tisíce zraněných. Izraelský kabinet hlásí přes sto unesených lidí. Izraelská armáda chce do 24 hodin napadené pohraniční obce evakuovat. Libanonské hnutí Hizballáh ostřelovalo sever židovského státu, ten reagoval protiútokem dělostřelectva. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že jeho země se vydává do dlouhé a těžké války.

Izraelská armáda oficiálně ukončila operaci v palestinském městě Džanín, které leží na okupovaném Západním břehu Jordánu. Podle zahraničních tiskových agentur izraelské ozbrojené síly uvedly, že se z místa stáhli všichni vojáci. Armáda v Džanínu provedla jednu z největších operací za poslední léta namířenou podle Izraele proti palestinským teroristům. Ozbrojenci v Pásmu Gazy v noci na středu odpálili proti Izraeli pět raket, které zneškodnila protivzdušná obrana. Nikomu se nic nestalo. Izrael odpověděl leteckým úderem v Pásmu Gazy.

Při izraelském útoku na Pásmo Gazy v noci na úterý zahynulo patnáct lidí, uvedly palestinské úřady. Nejméně deset z nich byli civilisté včetně čtyř dětí, píše agentura Reuters. Při útoku přišli o život také tři vysoce postavení představitelé teroristické skupiny Islámský džihád. Druhé nejsilnější hnutí v Pásmu Gazy po vládnoucím Hamasu slíbilo své vůdce pomstít. Izraelská armáda informovala o deseti mrtvých, podle ní byl útok veden s přesností a jeho cílem bylo vedení a infrastruktura islamistické organizace. Podle tamních médií rozhodli o operaci „Štít a šíp“ premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Joav Galant.

Izraelská policie v noci na středu pronikla do mešity al-Aksá na Chrámové hoře v Jeruzalémě, kde se střetla s Palestinci. Zásah byl podle ní reakcí na chystané výtržnosti. Podle informací agentury AP policisté následně pozatýkali asi tři sta padesát osob. Palestinský Červený půlměsíc uvedl, že zraněno bylo padesát lidí. Palestinské teroristické hnutí Hamás ovládající Pásmo Gazy zareagovalo odpálením několika raket na Izrael, který odpověděl leteckou odvetou. Izraelští policisté se s Palestinci znovu střetli i ve středu večer, několik osob utrpělo zranění.

Blížící se nástup nové vlády v Izraeli vyvolává napětí ohledně toho, jak se promění vztahy mezi Židy a Palestinci. Jde například o svatá místa v Jeruzalémě. Radikální pravice, která má usednout v novém kabinetu, totiž slibovala rozšíření práv na židovské modlitby na Chrámové hoře, což muslimové odmítají.

Radikální hnutí Hamas vládne v Pásmu Gazy už skoro patnáct let. Evropská unie stejně jako Spojené státy už dříve hnutí označily za teroristickou organizaci, naopak Turecko s ním udržuje kontakty. I když území periodicky prochází konflikty s Izraelem a čelí blokádě, radikálové jsou vojensky odolní. Fungování jejich vlády je z velké části závislé na daních ze zboží, které se do Gazy dostává přes hraniční přechod z Egypta.

Při večerním palestinském raketovém útoku na oblast Tel Avivu zemřela padesátiletá žena. Skupina Hamas oznámila, že na Tel Aviv z Pásma Gazy vzlétlo 130 raket. V noci na úterý rakety zabily dvě ženy také v jihoizraelském Aškelonu. Izraelská armáda v odpovědi zasáhla v Gaze 130 cílů a informovala o zabití 15 Palestinců, ti uvádějí vyšší počet mrtvých. Situace eskalovala po několika týdnech napětí v Jeruzalémě způsobeného izraelským rozhodnutím vystěhovat palestinské rodiny z jejich domovů a nastěhovat do nich izraelské osadníky.

Při střetech mezi Palestinci a izraelskou policií na Chrámové hoře u mešity al-Aksá utrpělo zranění na 230 lidí. Devadesát jich skončilo v nemocnici, většinou po zásahu gumovou municí. V Jeruzalémě se po týdnech nepokojů očekává násilí i v dalších dnech. K uklidnění situace vyzvaly USA, Evropská unie či Rusko. Turecko blízkovýchodní zemi obvinilo z teroru vůči nevinným.

Při šesti teroristických útocích v Paříži v listopadu 2015 zahynulo 129 lidí, jeden člověk zemřel později v nemocnici, přes 350 dalších lidí bylo zraněno, zemřelo i sedm atentátníků. Teroristé stříleli z útočných pušek v klubu Bataclan a na několika místech v centru Paříže. I přes zavedení specifických bezpečnotních opatření zůstává terorismus ve Francii a Evropě zásadním problémem. Naposledy islamisté útočili na začátku listopadu ve Vídni.

Izrael tajně sestavil seznam se jmény až tří set lidí, kterým by mohlo v zahraničí hrozit zadržení kvůli případnému stíhání před Mezinárodním trestním soudem (ICC) za válečné zločiny. Ve čtvrtek o tom informoval izraelský list Haarec. Kromě zástupců armády židovského státu jsou na seznamu i jména politiků, včetně premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Bennyho Gantze. O vyšetřování údajných válečných zločinů spáchaných Izraelci na palestinských územích požádali ICC Palestinci.

Na konci června, po dvou měsících v pozici labouristického lídra, udělal Keir Starmer první změnu ve svém stínovém kabinetu. Z pozice stínové ministryně školství odvolal čtyřicetiletou rodačku z Manchesteru Rebeccu Long-Baileyovou. Na sociální síti totiž sdílela článek plný konspiračních teorií namířených proti židovské komunitě. Po neúspěchu svého předchůdce Jeremyho Corbyna se tak Starmer pokouší s údajným antisemitismem ve straně vypořádat.

Z palestinského Pásma Gazy byla ve středu časně ráno vypálena na Izrael raketa, která skončila v poli blízko za hranicí. Izraelci v odvetné palbě zasáhli tři vojenské cíle hnutí Hamas, které Pásmu Gazy vládne. Palestinská raketa ani odvetná palba nikoho nezranily, informovala agentura AFP.

Šíření koronaviru utlumilo konflikt mezi Izraelem a islamisty v Pásmu Gazy. Od posledního raketového poplachu uplynul přesně jeden měsíc a v oblasti panuje bezprecedentní klid. Místo raket se teď na obou stranách hranice řeší hlavně epidemie. Uklidnění je ale patrně jen dočasné.

Na jihu Izraele se začaly ve větší míře opět objevovat výbušniny zavěšené na létajících baloncích nebo dracích. Tuto levnou a účinnou formu boje využívají teroristé z Pásma Gazy pro svou reakci na nedávno zveřejněný blízkovýchodní mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa. Po jednání s Egyptem sice Hamas naznačil omezení útoků, menší skupiny ale jednají na vlastní pěst.

Palestinské hnutí Hamas, jež vládne v Pásmu Gazy a je na unijním seznamu teroristických organizací, se nabouralo do telefonů desítek izraelských vojáků s pomocí dívek, které tvrdily, že se chtějí seznámit. S odvoláním na sdělení mluvčího izraelské armády Jonatana Konrikuse o tom informoval zpravodajský server BBC. Podle armády žádné důležité důvěrné informace v důsledku hackerského útoku neunikly.

Při raketovém útoku na letiště v Bagdádu byl v noci na pátek zabit přední íránský vojenský velitel Kásim Solejmání. Teherán slibuje odvetu, podle analytiků americká operace ovlivní celý Blízký východ. Publicista Pavel Novotný se domnívá, že Írán především aktivizuje všechny šíitské milice v zahraničí včetně Libanonu, Sýrie, Iráku nebo Jemenu. Solejmání byl podle něj nesmírně vlivným člověkem, jeho roli na Blízkém východě přirovnává k sovětským poradcům, kteří v padesátých letech ovlivňovali dění v komunistickém Československu. Novotný byl hostem Studia ČT24, rozhovor s ním vedla Barbora Kroužková.

Při útocích, které Izrael vede od úterka proti palestinským radikálům v Pásmu Gazy, zemřelo už 26 Palestinců. Podle listu The Jerusalem Post bylo z Pásma Gazy na Izrael za stejnou dobu vypáleno 360 raket, z nichž 90 procent zneškodnila protivzdušná obrana. Server Ynet napsal, že příměří by mohlo začít platit ještě ve středu nebo ve čtvrtek. Zdroje z Egypta, který je prostředníkem jednání, to ale nepotvrdily.

Archeologové v Pásmu Gazy se potýkají s vykradači památek a společnostmi, které vystupují jako soukromá muzea. Poklady od doby bronzové, přes antiku až po osmanskou říši tak často končí v nesprávných rukou a jsou přeprodávány na černém trhu. Památkáři navíc nemají kontrolu nad tím, co se ve sbírkách skutečně nachází.

Izraelská armáda zmenší námořní pásmo pro rybáře z Pásma Gazy. Rozhodnutí v úterý zdůvodnila tím, že z Gazy v pondělí teroristická skupina Islámský džihád odpálila na Izrael raketu. Nově budou mít Palestinci z pásma povoleno rybařit pouze šest námořních mil (asi 11 kilometrů) od pobřeží. Rozhodnutí platí do odvolání.

Až čtyřicet tisíc Palestinců protestovalo u hranic Izraele a Pásma Gazy, někteří házeli kameny a zapalovali pneumatiky. Odvetná střelba izraelských vojáků podle palestinských činitelů usmrtila čtyři mladíky, další více než dvě stovky lidí měly být zraněny. Palestinci si připomínají rok od „Pochodu za návrat“. Napětí v posledním týdnu zvyšují rakety vypalované radikálními skupinami a protiúdery izraelské armády. Ta poslala k hranicím s Gazou tanky.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu bude začátkem dubna v parlamentních volbách usilovat o pokoření rekordu v délce setrvání v premiérském křesle. Tento cíl by chtěl „Bibimu“ překazit bývalý šéf armády Benny Gantz. Charismatický generál hodlá usilovat o sjednocení izraelské společnosti a sází na únavu obyvatel z Netanjahua, který zápasí s korupčními aférami. Podle kritiků jsou však Gantzovy sliby nepřehledné. Někdy vystupuje jako umírněný kandidát usilující o mír, jindy ukazuje svaly.

Střety mezi izraelskou armádou a hnutím Hamas v noci pokračovaly navzdory ohlášenému klidu zbraní. Vojáci provedli podle listu Haarec 15 náletů na cíle v Pásmu Gazy poté, co z oblasti zamířily na izraelské území desítky střel. Napětí se vyostřilo po pondělním incidentu ve městě Mišmeret, kde raketa vypálená z Gazy zranila sedm lidí. Kvůli rostoucímu napětí zůstanou v úterý zavřené některé školy v blízkosti Pásma Gazy.

Izrael a palestinská radikální organizace Hamas se dohodly na příměří v Pásmu Gazy, tvrdí palestinský zdroj. Agentuře Reuters sdělil, že příměří zprostředkoval Egypt. Izraelská armáda předtím prováděla údery na cíle Hamasu v Gaze v odvetě za raketu, která byla podle izraelských úřadů vypálena zřejmě právě z Pásma Gazy a zasáhla obytný dům v obci poblíž Tel Avivu. K raketovému útoku se zatím nikdo nepřihlásil, ale izraelská armáda jej přičítá hnutí Hamas, které Pásmu Gazy vládne.

V Pásmu Gazy už týden probíhají demonstrace proti vládnímu hnutí Hamas. Je to první případ takto silné, zdola vycházející opozice proti islamistickému hnutí, které je mnohými státy považované za teroristickou organizaci a které už 12 let palestinské enklávě tvrdou rukou vládne. Hamas na protesty reaguje hrubou silou a raziemi. Neklid má dopad i na Izrael a situaci na Západním břehu Jordánu.