Izraelský nejvyšší soud zmrazil části sporného zákona o reformě mediálního průmyslu, který parlament narychlo schválil minulý týden těsně před svým rozpuštěním. Informuje o tom server Times of Israel (ToI). Podle kritiků zákon posílí vládní vliv na média před volbami. Kabinet naopak tvrdí, že otevře mediální trh dalším subjektům a zvýší konkurenci.
Nezisková organizace Hnutí za kvalitní vládu v Izraeli ve své stížnosti vyjádřila obavy, že části zákona s okamžitou účinností by „způsobily nevratné škody na mediálním trhu“ a mohly by být zneužity k ovlivnění voleb naplánovaných na 27. října.
Další stěžovatelé poukazovali na celou řadu závažných procesních chyb v legislativním procesu. Soudce Ofer Grosskopf v rozhodnutí označil tyto námitky za „závažné“ a rovněž vzal na vědomí obavy z nevratnosti následků zákona, píše ToI.
Soudní příkaz se týká částí reformy, které měly vstoupit v platnost okamžitě, ale podotýká, že hlavní jádro legislativy se zatím realizovat nebude, a proto nebylo nutné vydávat předběžné opatření v nouzovém režimu. Kabinet dostal týden na vyjádření.
Rozsáhlé změny mediálního prostředí
Zákon zásadně rozšiřuje vládní kontrolu nad izraelským televizním a rozhlasovým vysíláním a zpravodajským sektorem prostřednictvím celkové reformy regulace médií.
Jedním z hlavních bodů návrhu je vytvoření nové mediální regulační rady. Většinu členů dozorčího orgánu nad fungováním médií by mělo jmenovat ministerstvo komunikací. Podle kritiků právě tento orgán bude mít velkou moc zasahovat do práce novinářů.
Legislativa ruší dlouhodobé dozorčí mechanismy, minimální novinářské standardy, povinnost investovat do původní izraelské tvorby i omezení křížového vlastnictví médií. Vládě navíc dává větší vliv na sledovanost televizí a rozdělování státní reklamy, shrnuje ToI.
Zákon také zahrnuje pozměňovací návrh, jenž osvobozuje provládní zpravodajskou stanici Channel 14 od nové povinnosti poskytovat televizním platformám určitý obsah zdarma. Hodnota této výjimky se odhaduje přibližně na 13,8 milionu dolarů ročně.
Pro zákon v týdnu hlasoval na plénu Knessetu i samotný premiér Benjamin Netanjahu. Prosazení návrhu předcházela intenzivní jednání mezi koaličními stranami. Strany ortodoxních židů si nakonec vymohly zrušení zavedení vládní aplikace, která měla přebírat vysílání sportovních a zpravodajských stanic. Náboženským stranám se nelíbilo, že aplikace by fungovala i ve sváteční dny, poznamenala izraelská média.
Jeden z izraelských opozičních lídrů Jair Lapid už slíbil mediální zákon zrušit, pokud se po volbách dostane k moci opozice.
Vláda dokončila mandát poprvé od sedmdesátých let
Parlamentní volby se mají konat 27. října. Vládní koalice původně chtěla prosadit zákon, který by uspíšil rozpuštění parlamentu a konání hlasování, nakonec se jí to ale nepodařilo. Poprvé od roku 1988 se tak bude konat v řádném termínu a poprvé od roku 1973 se kabinetu podařilo udržet u moci po celý čtyřletý mandát. Vláda se skládá z pravicového Likudu a krajně pravicových a náboženských stran.
Uvnitř koalice ale panují spory a řada jejích kroků v posledních letech budila emoce. Netanjahu a jeho kabinet se kupříkladu snažili prosadit spornou justiční reformu, kvůli které vyšly do ulic statisíce lidí. Samotný premiér pak byl terčem kritiky v souvislosti s korupcí, které se týká soudní proces, jemuž čelí.
Volební období však nejvíce poznamenal teroristický útok Hamásu a jeho spojenců ze 7. října 2023, následovné izraelské tažení v Pásmu Gazy kritizované velkou části světa za vysoký počet civilních obětí a také války s Íránem a Hizballáhem v Libanonu.
Podle některých analytiků počínání a postoje izraelské vlády, například vůči rozšiřování židovských osad, vedly k hlubší mezinárodní izolaci země. Vláda však tvrdí, že se jí podařilo odstranit nejakutnější hrozbu, které židovský stát čelil ze zahraničí a od Palestinců.
Poslední průzkumy ukazují, že současná koalice pravděpodobně po volbách nezíská v Knessetu většinu. Netanjahuův Likud je sice nejsilnější stranou, přízeň voličů si ale v posledních měsících získává strana bývalého náčelníka generálního štábu Gadiho Eisenkota, který se podle pátečního průzkumu agentury Maariv dotahuje na Likud.
