Izraelská vláda

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oficiálně požádal prezidenta Jicchaka Herzoga o milost. Oznámila to prezidentova kancelář. Premiér krok odůvodnil s tím, že trestní řízení ztěžuje jeho schopnost vládnout a udělení milosti by sloužilo zájmu izraelského lidu a sjednocení země v době významných změn v regionu. Netanjahu čelí dlouhodobému soudnímu řízení kvůli korupci. Obvinění popírá a prohlásil se za nevinného. Členové opozice milost pro Netanjahua odmítají.

Propouštění izraelských rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy začne v pondělí brzy ráno. Všech dvacet živých rukojmí by mělo být propuštěno najednou. Oznámila to v neděli podle agentury Reuters mluvčí izraelské vlády. Nejmenovaný vysoký činitel Hamásu řekl, že rukojmí budou propuštěna ve třech lokacích. Předána by měla být Červenému kříži a poté na hranici Izraeli. Jeho premiér Benjamin Netanjahu večer uvedl, že Izrael dosáhl „obrovských vítězství“, ale boj ještě neskončil. Prezident USA Donald Trump následně prohlásil, že válka v Gaze skončila.

Ráno 7. října 2023 pronikli ozbrojenci teroristické organizace Hamás a dalších teroristických skupin do jižního Izraele, kde zabili téměř 1200 lidí a unesli 251 dalších do Pásma Gazy. Od konce druhé světové války a holocaustu se pro židovský národ jednalo o nejkrvavější den. Během následné izraelské ofenzivy na území enklávy zemřely desetitisíce Palestinců a výrazně se zhoršila humanitární situace. Vládě v Jeruzalémě se ale všechna rukojmí dosud nepodařilo osvobodit.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podpořil plán amerického prezidenta Donalda Trumpa k ukončení války v Gaze, jelikož naplňuje izraelské cíle. Plán Bílý dům zveřejnil krátce před tiskovou konferencí. Pokud bude s mírovým plánem souhlasit i Hamás, musí nejpozději do 72 hodin propustit rukojmí, uvedl Trump. Bílý dům také počítá s tím, že v Pásmu Gazy budou vládnout palestinští technokraté pod dohledem mezinárodního výboru vedeného Trumpem.

Přes 100 tisíc lidí v pondělí v sedmi desítkách měst v Itálii demonstrovalo za příměří v Pásmu Gazy, informovala veřejnoprávní televize Rai. Blokádami několika silnic i dálnic a přístavů a celodenní stávkou zaměstnanců, zejména v dopravě, vyjadřovali Italové podporu palestinským civilistům trpícím izraelským bombardováním. Na většině míst byly demonstrace klidné, někde se ale skupinky střetly s policií.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio má o víkendu na Blízkém východě řešit stav jednání o příměří mezi Izraelem a Hamásem po úderu židovského státu na vedení teroristického hnutí v katarském Dauhá. V Gaza City zatím pokračují izraelské letecké údery a postup armády hlouběji do ulic. Dle izraelské armády již z města odešlo na 250 tisíc lidí.

Britský premiér Keir Starmer se v pondělí ve svém vládním sídle v Londýně setkal s prezidentem Palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem, který ocenil slib Spojeného království uznat tento měsíc palestinský stát. Informovala o tom agentura Reuters. Starmer v červenci oznámil, že Británie v září uzná existenci Státu Palestina, pokud izraelská vláda nepřijme zásadní kroky k ukončení katastrofální situace v Pásmu Gazy a k uzavření příměří v tamní válce.

Tanky izraelské armády v pondělí pronikly hlouběji do města Gaza, píše agentura Reuters. Podle svědků armáda židovského státu na jednom z předměstí odpalovala na dálku svá vozidla naložená výbušninami. Při pondělních izraelských úderech na město zahynulo nejméně 19 lidí, včetně žen a dětí, píše Reuters s odvoláním na tamní zdravotnické úřady ovládané teroristickým hnutím Hamás.

Před dvaceti lety se izraelské síly stáhly z Pásma Gazy a vláda definitivně přešla pod Palestince. Krok vedl k otřesům na izraelské politické scéně, vzestupu Hamásu a následné blokádě, jež uvrhla enklávu do chudoby. Mnohdy násilím byly v roce 2005 vysídleny i tisíce obyvatel nelegálních židovských osad. Někteří Izraelci teď spřádají plány na poválečný návrat.

Ke společnému prohlášení víc než dvou desítek zemí, které považují plán výstavby židovských osad východně od Jeruzaléma na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu za porušení mezinárodního práva, se připojilo i Česko, sdělilo ministerstvo zahraničí. Podle něj jde o logické pokračování dlouhodobé a konzistentní české pozice.

Organizace spojených národů vůbec poprvé na Blízkém východě vyhlásila hladomor. Podle odborníků v Pásmu Gazy trpí katastrofickým hladem půl milionu lidí, píše AFP. Izrael to bezprostředně odmítl. Dříve v pátek izraelský ministr obrany Jisra'el Kac pohrozil zničením města Gaza, pokud teroristické hnutí Hamás nesloží zbraně, nepropustí všechna rukojmí a nepřistoupí na izraelské podmínky ukončení konfliktu trvajícího od října 2023, píše AFP.

Nové židovské osady, které by měly vzniknout na okupovaném Západním břehu Jordánu nedaleko východního Jeruzaléma, by znamenaly porušení mezinárodního práva. Izraelská vláda by měla rozhodnutí, které povoluje jejich výstavbu, zvrátit. Uvedla to ve společném prohlášení dvacítka zemí, mezi kterými jsou Británie, Francie, Itálie, Japonsko či Austrálie. Dokument podepsala i šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Česko mezi signatáři nefiguruje.

Izraelská vláda definitivně odsouhlasila plán výstavby židovské osady E1. Ta přetne okupovaný Západní břeh napůl a zabrání vzniku palestinského státu. Jeruzalém kvůli návrhu už roky čelí mezinárodní kritice, realizace se proto opozdila, píše izraelský list Ha'arec.

Izraelská policie kvůli narušování veřejného pořádku pozatýkala na různých místech země více než třicet lidí, kteří se účastnili nedělních demonstrací, informuje web Times of Israel (ToI). Statisíce lidí se napříč židovským státem zúčastnily protestů a demonstrací za ukončení války v Pásmu Gazy a propuštění zbylých asi dvaceti rukojmí, která po útoku z října 2023 unesli teroristé z Hamásu.

Německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že Německo až do odvolání neschválí žádný další vývoz vojenského vybavení do Izraele, které by mohlo být použito při ofenzivě v Pásmu Gazy. Reaguje tím na rozhodnutí bezpečnostního kabinetu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua obsadit město Gaza v palestinské enklávě, píše agentura Reuters.

Přibližně šest set bývalých vysoce postavených představitelů izraelské armády, tajných služeb, policie a diplomacie vyzvalo v otevřeném dopisu prezidenta USA Donalda Trumpa, aby vyvinul tlak na izraelskou vládu a zastavil válku v Pásmu Gazy. V dopise uvádějí, že válka začala jako obranná a spravedlivá, ale již dosáhla všech vojenských cílů a spravedlivou být přestala. Mezi signatáři dopisu je pět bývalých šéfů rozvědky Mosad, tři bývalí šéfové kontrarozvědky Šin Bet a pět bývalých náčelníků štábu izraelské armády, píše AFP.

Izraelská armáda čelí krizi. Řada záložníků odmítá bojovat v Pásmu Gazy z politických i morálních důvodů a postup vlády kritizují i někteří generálové ve výslužbě. Tisíce vojáků trpí psychickými problémy a přibývá sebevražd. Jeruzalém trvá na pokračování vojenských operací v Gaze s tím, že totální likvidace teroristického hnutí Hamás je nutná k zajištění bezpečnosti židovského státu, a odmítá, že by se jeho síly dopouštěly válečných zločinů.