Izrael proniká hlouběji do města Gaza. Svědci mluví i o vozech s výbušninami

Tanky izraelské armády v pondělí pronikly hlouběji do města Gaza, píše agentura Reuters. Podle svědků armáda židovského státu na jednom z předměstí odpalovala na dálku svá vozidla naložená výbušninami. Při pondělních izraelských úderech na město zahynulo nejméně 19 lidí, včetně žen a dětí, píše Reuters s odvoláním na tamní zdravotnické úřady ovládané teroristickým hnutím Hamás.

Izraelská vláda prosazuje plán na obsazení celého města Gaza a jeho okolí jako cestu k úplnému zničení Hamásu a záchraně zbývajících 48 izraelských rukojmí zadržovaných v regionu, z nichž více než polovina již podle předpokladů armády nežije. Nejvyšší představitelé izraelské armády nicméně v minulosti kabinet opakovaně varovali, že ofenziva ve městě Gaza může ohrozit životy ještě žijících odvlečených a způsobit nevratnou ztrátu pozůstatků těch mrtvých. V Izraeli také značná část obyvatelstva protestuje za ukončení války a dohodu s Hamásem, jež by umožnila návrat unesených.

Nahrávám video
Události: Situace v Gaze a Izraeli
Zdroj: ČT24

Izraelská armáda v pondělí uvedla, že v úterý zahájí postupné povolání šedesáti tisíc rezervistů, uvedl web The Times of Israel (Tol). Tito záložníci budou nasazeni po celém Izraeli a připojí se k desetitisícům rezervistů, kteří už slouží.

Kromě toho armáda také oznámila, že prodlouží službu zhruba dvaceti tisícům rezervistů, kteří jsou aktuálně nasazeni, a to o dalších třicet až čtyřicet dní. Celkový počet rezervistů v aktivní službě by tak během ofenzivy mohl dosáhnout přibližně 130 tisíc, poznamenal ToI.

Izraelská armáda nad městem Gaza shazovala letáky vyzývající obyvatele, aby odešli na jih Pásma s tím, že ofenziva se ve městě bude dále rozšiřovat. „Lidé jsou zmateni. Zůstat a zemřít, anebo odejít do neznáma,“ řekl agentuře Reuters Muhammad Abú Abdalláh, obyvatel čtvrti Šajch Radván. Armáda židovského státu podle svědků do této čtvrti vyslala stará obrněná vozidla, která na dálku odpálila a zničila tak řadu budov.

Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka se nyní ovšem ještě nedá hovořit o „plnoformátové invazi“ do města Gaza. „Pokud Izrael operaci naplno spustí, tak vstoupí do vojenské akce mimořádné složitosti, pro kterou nemá vnitřní podporu v izraelské společnosti, pro kterou nemá jednoznačnou synchronizaci s armádou a pro kterou nemá podporu mezinárodního společenství. A to operaci činí mimořádně složitou,“ sdělil.

Za posledních 24 hodin zahynulo při izraelských útocích v Pásmu Gazy 98 lidí, uvedlo podle Reuters tamní ministerstvo zdravotnictví kontrolované Hamásem. Počet lidí, kteří zemřeli v důsledku akutní podvýživy, podle resortu vzrostl na 348, včetně 127 dětí. Údaje nelze nezávisle ověřit.

Nahrávám video
Studio ČT24: Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek o situaci v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Izrael podle IAGS naplňuje definici genocidy

Mezinárodní sdružení expertů zabývajících se studiem genocidy (IAGS) se zároveň podle Reuters shodlo, že z právního hlediska lze říci, že Jeruzalém se v palestinském Pásmu Gazy dopouští genocidy. Uvedlo rovněž, že izraelské akce v oblasti jsou podle mezinárodního práva zločiny válečnými a proti lidskosti.

„Izraelská diplomacie reagovala takřka okamžitě a jednoznačně nesouhlasně. Stanovisko označila za hanebné, neodpovídající profesním standardům a zároveň za stanovisko, které se odkazuje pouze na informace a manipulace Hamásu,“ řekl Borek. Izraelská vláda v minulosti opakovaně tvrdila, že se genocidy v Pásmu Gazy nedopouští a že vede jen obrannou ofenzivu proti Hamásu. Ten rezoluci přivítal, ač se v ní také píše, že válečným zločinem byl i teroristický útok Hamásu na Izrael ze 7. října 2023, jímž nynější válka v Gaze začala.

„Politika a činy Izraele v Gaze splňují právní definici genocidy z článku II úmluvy OSN o zabránění a trestání genocidy z roku 1948,“ míní mezinárodní sdružení, jehož členy je na pět set akademiků, právníků, novinářů, aktivistů i přeživších genocidy.

Úmluva OSN z roku 1948 byla přijata po masovém vyvražďování Židů nacisty za druhé světové války a genocidu definuje jako zločiny spáchané „s úmyslem zničit, zcela nebo zčásti, národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu.“ Židovský stát se k této úmluvě připojil mezi prvními a celkem k ní přistoupilo na 150 států včetně Česka.

Rezoluce IAGS nyní vyzvala Jeruzalém, aby okamžitě ukončil všechny činy, které představují genocidu, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti vůči Palestincům v Gaze, včetně nuceného vysídlování, úmyslných útoků na civilisty, hladovění, blokování humanitární pomoci, vody, paliva a dalších věcí nezbytných pro přežití.

Z genocidy vůči Palestincům viní Izrael i několik zemí, jako třeba Jihoafrická republika, mezinárodní lidskoprávní organizace i některé izraelské nevládní organizace.

Kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Gaze, vydal loni v listopadu na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua zatykač Mezinárodní trestní soud, jehož jurisdikci ale Jeruzalém neuznává.

Přes 250 světových médií upozornilo na zabíjení novinářů

V pondělí také více než 250 médií na titulních stranách a ve vysílání společně upozornilo na zabíjení novinářů izraelskou armádou v Pásmu Gazy. Média z více než sedmdesáti zemí světa na tyto činy upozorňovala různými způsoby. Některé deníky vyšly se zcela černou titulní stranou, jiné na černém či bílém pozadí zveřejnily krátkou varovnou větu.

Stejný text zveřejnila výrazným grafickým způsobem on-line média a v přerušeném vysílání také televizní a rozhlasové stanice. Koordinované akce redakcí se podle agentury AFP zúčastnily mimo jiné britský deník The Independent, německý list Taz, francouzské listy La Croix a L'Humanité či katarská stanice al-Džazíra.

„Při tempu, s nímž izraelská armáda zabíjí novináře v Gaze, brzy nezbude nikdo, kdo by vás informoval,“ je ústředním poselstvím akce uspořádané mezinárodní organizací Reportéři bez hranic (RSF) a aktivistickou platformou Avaaz. „Novináři jsou terčem útoků, jsou zabíjeni a očerňováni. Kdo nás bez nich upozorní na hladomor? Kdo nám ukáže genocidy?“ ptal se v prohlášení ředitel RSF Thibaut Bruttin.

Zúčastněná média podle prohlášení požadují mimo jiné ochranu palestinských novinářů a vyvození odpovědnosti za zločiny na nich spáchaných či povolení vstupu nezávislých zahraničních médií do Pásma Gazy.

Podle RSF izraelská armáda v oblasti od října 2023 zabila přibližně 220 novinářů. Minulý týden dvojitý úder izraelské armády na Násirovu nemocnici v Chán Júnisu zabil pět novinářů, z nichž někteří spolupracovali s agenturami Reuters a AP či stanicí al-Džazíra.

Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu židovského státu zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část odvlečených propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. Nyní v Pásmu zůstává na 48 rukojmí, z nichž asi jen dvacet je ale dle odhadů stále naživu.

Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví zabito nejméně 63 557 Palestinců, uvedla palestinská tisková agentura WAFA. OSN tato data podle AFP považuje za spolehlivá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA jsou silnější než kdy dřív, uvedl Trump v projevu o stavu unie

Spojené státy jsou zpět silnější, lepší a bohatší než kdy předtím, prohlásil v noci na středu americký prezident Donald Trump v úvodu svého projevu o stavu unie. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy zažily v posledním roce nevídané změny a mají nyní nejsilnější ekonomiku vůbec. Odpověď demokratů na Trumpovu řeč přednese guvernérka Virginie Abigail Spanbergerová. Desítky opozičních demokratů Trumpovu řeč bojkotují.
02:48Aktualizovánopřed 10 mminutami

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci na podporu Ukrajiny, píší agentury

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, ve které vyjádřilo podporu Ukrajině bránící se ruské vojenské agresi. Napsaly to v noci na středu agentury Reuters a AFP. OSN tak učinilo na svém mimořádném zasedání v úterý – tedy v den čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu. Pro usnesení hlasovali zástupci 107 zemí, proti jich bylo 12 a dalších 51 se zdrželo. Proti rezoluci byly země jako Rusko, jeho spojenec Bělorusko, Írán nebo Kuba. Hlasování se zdržela Čína, Maďarsko nebo Spojené státy, reprezentované zástupkyní velvyslance USA při OSN Tammy Bruceovou.
před 3 hhodinami

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který chce být svobodný, řekl Macinka

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který se rozhodl být svobodný, řekl v úterý český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na jednání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) k situaci na Ukrajině. Vyzval přitom Rusko, aby válku zastavilo a dalo šanci míru, nikoliv jako gesto slabosti, ale coby krok zodpovědnosti. Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránský soud vynesl první rozsudek smrti za protirežimní protesty, píše Reuters

Islámský revoluční soud v Íránu vynesl rozsudek smrti nad íránským občanem obviněným z „nepřátelství vůči bohu“. V případě vykonání rozsudku půjde o první takový případ související s celostátními protirežimními protesty, které v Íránu vypukly na konci loňského roku. Dosud si vyžádaly tisíce obětí. S odvoláním na zdroj blízký rodině obviněného to uvedla agentura Reuters. Obvinění přichází v době, kdy na některých univerzitách studenti od soboty začali znovu demonstrovat.
před 6 hhodinami

VideoMexické úřady se snaží obnovit pořádek v turistických oblastech

Mexické úřady vyslaly další dva tisíce vojáků do státu Jalisco na západním pobřeží země. V neděli tam vypukly násilnosti po zabití jednoho z předních drogových bossů. V turistické oblasti, kde se bude odehrávat i část mistrovství světa ve fotbale, se úřady snaží obnovit pořádek. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová ujišťuje, že na šampionátu bude bezpečnost zaručena. Právě celostátní jednotky, které provádějí v městech osobní prohlídky, provedly zásah proti drogovému kartelu – podle prezidentky bez jakékoliv přímé americké účasti. Sheinbaumová nicméně připustila, že s nimi Američané předtím sdíleli zpravodajské informace.
před 8 hhodinami

Česko si připomnělo čtyři roky od začátku ruské války proti Ukrajině

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoUkrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu, zdůraznil Kopečný

V den čtvrtého výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu byl hostem Interview ČT24 moderovaného Barborou Kroužkovou bezpečnostní expert a bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ten řekl, že ukrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu. „První tři roky to byla společná role Evropy a Spojených států a pak se od toho USA odklonily. Teď už je to jen o Evropě a ta v tom obstává. Ne díky českým financím, ale i díky české muniční iniciativě. Díky evropským státům, především severní a západní Evropy, které velké části svého rozpočtu (…) dedikují tomu, aby byl v Evropě mír a aby Ukrajina přežila,“ zdůraznil Kopečný, který v pořadu hovořil mimo jiné také o ruské ekonomice, o tom, co by mohlo invazní armádu zastavit či jak dlouho podle něj ještě bude konflikt na Ukrajině trvat.
před 9 hhodinami
Načítání...