Izrael proniká hlouběji do města Gaza. Svědci mluví i o vozech s výbušninami

Tanky izraelské armády v pondělí pronikly hlouběji do města Gaza, píše agentura Reuters. Podle svědků armáda židovského státu na jednom z předměstí odpalovala na dálku svá vozidla naložená výbušninami. Při pondělních izraelských úderech na město zahynulo nejméně 19 lidí, včetně žen a dětí, píše Reuters s odvoláním na tamní zdravotnické úřady ovládané teroristickým hnutím Hamás.

Izraelská vláda prosazuje plán na obsazení celého města Gaza a jeho okolí jako cestu k úplnému zničení Hamásu a záchraně zbývajících 48 izraelských rukojmí zadržovaných v regionu, z nichž více než polovina již podle předpokladů armády nežije. Nejvyšší představitelé izraelské armády nicméně v minulosti kabinet opakovaně varovali, že ofenziva ve městě Gaza může ohrozit životy ještě žijících odvlečených a způsobit nevratnou ztrátu pozůstatků těch mrtvých. V Izraeli také značná část obyvatelstva protestuje za ukončení války a dohodu s Hamásem, jež by umožnila návrat unesených.

Nahrávám video

Izraelská armáda v pondělí uvedla, že v úterý zahájí postupné povolání šedesáti tisíc rezervistů, uvedl web The Times of Israel (Tol). Tito záložníci budou nasazeni po celém Izraeli a připojí se k desetitisícům rezervistů, kteří už slouží.

Kromě toho armáda také oznámila, že prodlouží službu zhruba dvaceti tisícům rezervistů, kteří jsou aktuálně nasazeni, a to o dalších třicet až čtyřicet dní. Celkový počet rezervistů v aktivní službě by tak během ofenzivy mohl dosáhnout přibližně 130 tisíc, poznamenal ToI.

Izraelská armáda nad městem Gaza shazovala letáky vyzývající obyvatele, aby odešli na jih Pásma s tím, že ofenziva se ve městě bude dále rozšiřovat. „Lidé jsou zmateni. Zůstat a zemřít, anebo odejít do neznáma,“ řekl agentuře Reuters Muhammad Abú Abdalláh, obyvatel čtvrti Šajch Radván. Armáda židovského státu podle svědků do této čtvrti vyslala stará obrněná vozidla, která na dálku odpálila a zničila tak řadu budov.

Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka se nyní ovšem ještě nedá hovořit o „plnoformátové invazi“ do města Gaza. „Pokud Izrael operaci naplno spustí, tak vstoupí do vojenské akce mimořádné složitosti, pro kterou nemá vnitřní podporu v izraelské společnosti, pro kterou nemá jednoznačnou synchronizaci s armádou a pro kterou nemá podporu mezinárodního společenství. A to operaci činí mimořádně složitou,“ sdělil.

Za posledních 24 hodin zahynulo při izraelských útocích v Pásmu Gazy 98 lidí, uvedlo podle Reuters tamní ministerstvo zdravotnictví kontrolované Hamásem. Počet lidí, kteří zemřeli v důsledku akutní podvýživy, podle resortu vzrostl na 348, včetně 127 dětí. Údaje nelze nezávisle ověřit.

Nahrávám video

Izrael podle IAGS naplňuje definici genocidy

Mezinárodní sdružení expertů zabývajících se studiem genocidy (IAGS) se zároveň podle Reuters shodlo, že z právního hlediska lze říci, že Jeruzalém se v palestinském Pásmu Gazy dopouští genocidy. Uvedlo rovněž, že izraelské akce v oblasti jsou podle mezinárodního práva zločiny válečnými a proti lidskosti.

„Izraelská diplomacie reagovala takřka okamžitě a jednoznačně nesouhlasně. Stanovisko označila za hanebné, neodpovídající profesním standardům a zároveň za stanovisko, které se odkazuje pouze na informace a manipulace Hamásu,“ řekl Borek. Izraelská vláda v minulosti opakovaně tvrdila, že se genocidy v Pásmu Gazy nedopouští a že vede jen obrannou ofenzivu proti Hamásu. Ten rezoluci přivítal, ač se v ní také píše, že válečným zločinem byl i teroristický útok Hamásu na Izrael ze 7. října 2023, jímž nynější válka v Gaze začala.

„Politika a činy Izraele v Gaze splňují právní definici genocidy z článku II úmluvy OSN o zabránění a trestání genocidy z roku 1948,“ míní mezinárodní sdružení, jehož členy je na pět set akademiků, právníků, novinářů, aktivistů i přeživších genocidy.

Úmluva OSN z roku 1948 byla přijata po masovém vyvražďování Židů nacisty za druhé světové války a genocidu definuje jako zločiny spáchané „s úmyslem zničit, zcela nebo zčásti, národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu.“ Židovský stát se k této úmluvě připojil mezi prvními a celkem k ní přistoupilo na 150 států včetně Česka.

Rezoluce IAGS nyní vyzvala Jeruzalém, aby okamžitě ukončil všechny činy, které představují genocidu, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti vůči Palestincům v Gaze, včetně nuceného vysídlování, úmyslných útoků na civilisty, hladovění, blokování humanitární pomoci, vody, paliva a dalších věcí nezbytných pro přežití.

Z genocidy vůči Palestincům viní Izrael i několik zemí, jako třeba Jihoafrická republika, mezinárodní lidskoprávní organizace i některé izraelské nevládní organizace.

Kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Gaze, vydal loni v listopadu na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua zatykač Mezinárodní trestní soud, jehož jurisdikci ale Jeruzalém neuznává.

Přes 250 světových médií upozornilo na zabíjení novinářů

V pondělí také více než 250 médií na titulních stranách a ve vysílání společně upozornilo na zabíjení novinářů izraelskou armádou v Pásmu Gazy. Média z více než sedmdesáti zemí světa na tyto činy upozorňovala různými způsoby. Některé deníky vyšly se zcela černou titulní stranou, jiné na černém či bílém pozadí zveřejnily krátkou varovnou větu.

Stejný text zveřejnila výrazným grafickým způsobem on-line média a v přerušeném vysílání také televizní a rozhlasové stanice. Koordinované akce redakcí se podle agentury AFP zúčastnily mimo jiné britský deník The Independent, německý list Taz, francouzské listy La Croix a L'Humanité či katarská stanice al-Džazíra.

„Při tempu, s nímž izraelská armáda zabíjí novináře v Gaze, brzy nezbude nikdo, kdo by vás informoval,“ je ústředním poselstvím akce uspořádané mezinárodní organizací Reportéři bez hranic (RSF) a aktivistickou platformou Avaaz. „Novináři jsou terčem útoků, jsou zabíjeni a očerňováni. Kdo nás bez nich upozorní na hladomor? Kdo nám ukáže genocidy?“ ptal se v prohlášení ředitel RSF Thibaut Bruttin.

Zúčastněná média podle prohlášení požadují mimo jiné ochranu palestinských novinářů a vyvození odpovědnosti za zločiny na nich spáchaných či povolení vstupu nezávislých zahraničních médií do Pásma Gazy.

Podle RSF izraelská armáda v oblasti od října 2023 zabila přibližně 220 novinářů. Minulý týden dvojitý úder izraelské armády na Násirovu nemocnici v Chán Júnisu zabil pět novinářů, z nichž někteří spolupracovali s agenturami Reuters a AP či stanicí al-Džazíra.

Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu židovského státu zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část odvlečených propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. Nyní v Pásmu zůstává na 48 rukojmí, z nichž asi jen dvacet je ale dle odhadů stále naživu.

Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví zabito nejméně 63 557 Palestinců, uvedla palestinská tisková agentura WAFA. OSN tato data podle AFP považuje za spolehlivá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrost na padesát pět. Na Brněnsku se utopil chlapec. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
před 14 mminutami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Rusko tvrdí, že zneškodnilo 660 ukrajinských dronů, což je jeden z nejvyšších počtů od začátku války.
08:11Aktualizovánopřed 55 mminutami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 1 hhodinou

New York schválil zastropování nájemného u milionu bytů, splnil Mamdaniho slib

New York ve čtvrtek schválil zastropování nájemného u přibližně milionu bytů s regulovaným nájemným, kde žijí obyvatelé s jednoletou či dvouletou nájemní smlouvou, uvedla agentura AP. Splnil tak předvolební slib newyorského starosty a demokratického socialisty Zohrana Mamdaniho, který do funkce nastoupil v lednu. Opatření přijala nezávislá městská komise pro směrnice o nájemném, jejíž členy jmenuje starosta města.
před 2 hhodinami

EK navrhla prodloužit ochranu Ukrajinců o rok s omezeními pro muže

Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika.
10:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 3 hhodinami

Za útok na vánoční trhy v Magdeburku uložil soud doživotí

Na doživotí poslal v pátek německý soud do vězení saúdskoarabského lékaře, který předloni v prosinci zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku. Jednapadesátiletý Tálib Abdalmuhsin zabil při zběsilé jízdě po magdeburském hlavním náměstí šest lidí a přes 300 dalších zranil. Soud vinu obžalovaného označil za zvlášť těžkou, což v německém právním řádu znemožňuje propuštění odsouzeného na doživotí z vězení po patnácti letech.
10:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k deportaci statisíců Haiťanů a Syřanů

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek rozhodl, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa může odebrat ochranu před deportací statisícům migrantů z Haiti a Sýrie, kteří do USA uprchli před násilím či kvůli přírodním katastrofám. Zvrátil tak rozhodnutí federálních soudců, kteří vládě zakázali zrušit status dočasné ochrany (TPS) 350 tisícům Haiťanů a 6100 Syřanů. Rozsudek otevírá vládě cestu ke zrušení TPS i pro migranty z dalších zemí. Program v USA chrání před vyhoštěním 1,3 milionu lidí ze sedmnácti zemí, píší agentury.
před 3 hhodinami
Načítání...