Izrael proniká hlouběji do města Gaza. Svědci mluví i o vozech s výbušninami

Tanky izraelské armády v pondělí pronikly hlouběji do města Gaza, píše agentura Reuters. Podle svědků armáda židovského státu na jednom z předměstí odpalovala na dálku svá vozidla naložená výbušninami. Při pondělních izraelských úderech na město zahynulo nejméně 19 lidí, včetně žen a dětí, píše Reuters s odvoláním na tamní zdravotnické úřady ovládané teroristickým hnutím Hamás.

Izraelská vláda prosazuje plán na obsazení celého města Gaza a jeho okolí jako cestu k úplnému zničení Hamásu a záchraně zbývajících 48 izraelských rukojmí zadržovaných v regionu, z nichž více než polovina již podle předpokladů armády nežije. Nejvyšší představitelé izraelské armády nicméně v minulosti kabinet opakovaně varovali, že ofenziva ve městě Gaza může ohrozit životy ještě žijících odvlečených a způsobit nevratnou ztrátu pozůstatků těch mrtvých. V Izraeli také značná část obyvatelstva protestuje za ukončení války a dohodu s Hamásem, jež by umožnila návrat unesených.

3 minuty
Události: Situace v Gaze a Izraeli
Zdroj: ČT24

Izraelská armáda v pondělí uvedla, že v úterý zahájí postupné povolání šedesáti tisíc rezervistů, uvedl web The Times of Israel (Tol). Tito záložníci budou nasazeni po celém Izraeli a připojí se k desetitisícům rezervistů, kteří už slouží.

Kromě toho armáda také oznámila, že prodlouží službu zhruba dvaceti tisícům rezervistů, kteří jsou aktuálně nasazeni, a to o dalších třicet až čtyřicet dní. Celkový počet rezervistů v aktivní službě by tak během ofenzivy mohl dosáhnout přibližně 130 tisíc, poznamenal ToI.

Izraelská armáda nad městem Gaza shazovala letáky vyzývající obyvatele, aby odešli na jih Pásma s tím, že ofenziva se ve městě bude dále rozšiřovat. „Lidé jsou zmateni. Zůstat a zemřít, anebo odejít do neznáma,“ řekl agentuře Reuters Muhammad Abú Abdalláh, obyvatel čtvrti Šajch Radván. Armáda židovského státu podle svědků do této čtvrti vyslala stará obrněná vozidla, která na dálku odpálila a zničila tak řadu budov.

Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka se nyní ovšem ještě nedá hovořit o „plnoformátové invazi“ do města Gaza. „Pokud Izrael operaci naplno spustí, tak vstoupí do vojenské akce mimořádné složitosti, pro kterou nemá vnitřní podporu v izraelské společnosti, pro kterou nemá jednoznačnou synchronizaci s armádou a pro kterou nemá podporu mezinárodního společenství. A to operaci činí mimořádně složitou,“ sdělil.

Za posledních 24 hodin zahynulo při izraelských útocích v Pásmu Gazy 98 lidí, uvedlo podle Reuters tamní ministerstvo zdravotnictví kontrolované Hamásem. Počet lidí, kteří zemřeli v důsledku akutní podvýživy, podle resortu vzrostl na 348, včetně 127 dětí. Údaje nelze nezávisle ověřit.

15 minut
Studio ČT24: Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek o situaci v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Izrael podle IAGS naplňuje definici genocidy

Mezinárodní sdružení expertů zabývajících se studiem genocidy (IAGS) se zároveň podle Reuters shodlo, že z právního hlediska lze říci, že Jeruzalém se v palestinském Pásmu Gazy dopouští genocidy. Uvedlo rovněž, že izraelské akce v oblasti jsou podle mezinárodního práva zločiny válečnými a proti lidskosti.

„Izraelská diplomacie reagovala takřka okamžitě a jednoznačně nesouhlasně. Stanovisko označila za hanebné, neodpovídající profesním standardům a zároveň za stanovisko, které se odkazuje pouze na informace a manipulace Hamásu,“ řekl Borek. Izraelská vláda v minulosti opakovaně tvrdila, že se genocidy v Pásmu Gazy nedopouští a že vede jen obrannou ofenzivu proti Hamásu. Ten rezoluci přivítal, ač se v ní také píše, že válečným zločinem byl i teroristický útok Hamásu na Izrael ze 7. října 2023, jímž nynější válka v Gaze začala.

„Politika a činy Izraele v Gaze splňují právní definici genocidy z článku II úmluvy OSN o zabránění a trestání genocidy z roku 1948,“ míní mezinárodní sdružení, jehož členy je na pět set akademiků, právníků, novinářů, aktivistů i přeživších genocidy.

Úmluva OSN z roku 1948 byla přijata po masovém vyvražďování Židů nacisty za druhé světové války a genocidu definuje jako zločiny spáchané „s úmyslem zničit, zcela nebo zčásti, národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu.“ Židovský stát se k této úmluvě připojil mezi prvními a celkem k ní přistoupilo na 150 států včetně Česka.

Rezoluce IAGS nyní vyzvala Jeruzalém, aby okamžitě ukončil všechny činy, které představují genocidu, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti vůči Palestincům v Gaze, včetně nuceného vysídlování, úmyslných útoků na civilisty, hladovění, blokování humanitární pomoci, vody, paliva a dalších věcí nezbytných pro přežití.

Z genocidy vůči Palestincům viní Izrael i několik zemí, jako třeba Jihoafrická republika, mezinárodní lidskoprávní organizace i některé izraelské nevládní organizace.

Kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Gaze, vydal loni v listopadu na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua zatykač Mezinárodní trestní soud, jehož jurisdikci ale Jeruzalém neuznává.

Přes 250 světových médií upozornilo na zabíjení novinářů

V pondělí také více než 250 médií na titulních stranách a ve vysílání společně upozornilo na zabíjení novinářů izraelskou armádou v Pásmu Gazy. Média z více než sedmdesáti zemí světa na tyto činy upozorňovala různými způsoby. Některé deníky vyšly se zcela černou titulní stranou, jiné na černém či bílém pozadí zveřejnily krátkou varovnou větu.

Stejný text zveřejnila výrazným grafickým způsobem on-line média a v přerušeném vysílání také televizní a rozhlasové stanice. Koordinované akce redakcí se podle agentury AFP zúčastnily mimo jiné britský deník The Independent, německý list Taz, francouzské listy La Croix a L'Humanité či katarská stanice al-Džazíra.

„Při tempu, s nímž izraelská armáda zabíjí novináře v Gaze, brzy nezbude nikdo, kdo by vás informoval,“ je ústředním poselstvím akce uspořádané mezinárodní organizací Reportéři bez hranic (RSF) a aktivistickou platformou Avaaz. „Novináři jsou terčem útoků, jsou zabíjeni a očerňováni. Kdo nás bez nich upozorní na hladomor? Kdo nám ukáže genocidy?“ ptal se v prohlášení ředitel RSF Thibaut Bruttin.

Zúčastněná média podle prohlášení požadují mimo jiné ochranu palestinských novinářů a vyvození odpovědnosti za zločiny na nich spáchaných či povolení vstupu nezávislých zahraničních médií do Pásma Gazy.

Podle RSF izraelská armáda v oblasti od října 2023 zabila přibližně 220 novinářů. Minulý týden dvojitý úder izraelské armády na Násirovu nemocnici v Chán Júnisu zabil pět novinářů, z nichž někteří spolupracovali s agenturami Reuters a AP či stanicí al-Džazíra.

Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu židovského státu zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část odvlečených propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. Nyní v Pásmu zůstává na 48 rukojmí, z nichž asi jen dvacet je ale dle odhadů stále naživu.

Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví zabito nejméně 63 557 Palestinců, uvedla palestinská tisková agentura WAFA. OSN tato data podle AFP považuje za spolehlivá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko i Německo poslaly vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž třináct vojáků průzkumné mise z Německa. Americký prezident Donald Trump trvá na získání strategického ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 14 mminutami

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 52 mminutami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
před 1 hhodinou

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 2 hhodinami

ŽivěPosádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...